2
Zónový systém
15-čen 07 16:41:00 |
kodl
v Návody
Zonový system
Dlouho jsem váhal s napsáním tohoto článku, neboť v knihovnách a na internetu lze najít dostatek materiálu, věnujícího se tomuto tématu, ovšem většinou jsou tyto informace věnovány velkoformátové fotografii. Chtěl bych se tímto pokusit přesvědčit malo- a středoformátníky, že i oni mohou zónový systém s úspěchem používat.
Základ zónového systému
Úplným základem tohoto systému je rozdělení nekonečného počtu šedých tónů do 11 tonálních zón a následné použití korektní expozice k umístění objektu do správné zóny. Zóny se číslují od 0 do X a je mezi nimi jedna stopa rozdílu, tzn. zóna IV obdržela o jednu stopu více světla než zóna III.
Zóna
Popis
Obvyklé objekty
Expozimetr
Expozimetry - lhostejno zda interní nebo externí – nemohou vědět, co čtou, a proto nedokáží odlišit bílý sníh od tmavě šedé skály. Místo toho jsou kalibrovány tak, aby předpokládaly, že světlo, které čtou, je odraženo středně šedým objektem (zóna V – 18% neutrální šedá karta). Z toho vyplývá, že pokud vyfotografujeme bílý nebo černý objekt expozicí naměřenou expozimetrem měřícím odražené světlo, budou výsledné negativy stejné – střední šedá. U interních expozimetrů používajících bodové TTL měření (u zonového systému se vždy bavíme o bodovém měření) toto platí pouze při použití manualního módu, expoziční automatiky většiny fotoaparátů používají korekce (správným směrem, ale většinou nedostatečné).
Přidělení zóny k objektu
Samozřejmě nemůžeme vinit expozimetry ze špatné expozice – ony dělají to nejlepší, co mohou. Proto se musíme naučit interpretovat, co nám expozimetr vlastně říká. Nezapomínejte, že zónový systém vlastně znamená použití expozimetru k přiřazení zóny k objektu.
Jak tedy přiřadíme zónu k objektu? Základní proicedura je jednoduchá:
Odpověď by mohla být: „Vy nevíte co vlastně fotíte?“
Ale ne, v takovémto případě nastupuje plán B:
Kalibrace systému
Jsem si vědom toho, že většina čtenářů tohoto článku nemá možnost použít velice přesné, ale také drahé densitometry a proto ke kalibraci použijeme neutrální šedou kartu. Ta se dá koupit v obchodech zabývajících se fototechnikou, cena se liší velikostí karty.
Jak budeme při kalibraci postupovat? Celý proces rozdělíme do několika kroků:
Nalezení EI
Zóna I, která je definována jako práh (threshold) filmu a nemusí být totožná s ISO filmu výrobce. Důvodem je, že výrobci filmů v technických informacích o filmech používají ISO a vyvolávací časy při kterých dosáhnete vždy slušných výsledků. Nezapomeňte, že roli v tomto případě hrajou i kalibrační konstanty expozimetrů, které se liší podle jednotlivých výrobců. Vy jste se vydali cestou náročnější, ale také přesnější - cestou naprosté kontroly nad procesem.
Jak postupovat při vlastním testu?
Najděte políčko filmu kde je první znatelný posun od maximální černé k šedé.
Pole b by musí být maximální černá jinak je čas pro kontakty špatně.
Pole c je zóna nula takže též maximální černá, pokud ne je dobré ověřit čas pro kontakty. V případě, že je čas pro kontakty v pořádku je váš EI ISO800.
Je-li to políčko d, pak je váš EI stejný jako ISO výrobce (ISO 400).
Je-li to políčko e, pak je EI výrobce (ISO 400) 2x rychlejší než váš EI tj. váš EI je ISO 200.
Nalezení vyvolávacích časů
Normálně kontrastní je brána scéna kde rozdíl mezi zonou III (nejtmavší tón s plným detailem) a zónou VIII (poslední bílá s detaily) je 5,5 – 6 stop. To je bráno jako negativ s normálním vyvolávacím časem (v zónovém systému se označuje N). Pro scény s rozdílem větším nebo menším se vyvolávací čas zkracuje nebo prodlužuje. Při diskusích o způsobu vyvolání se obvykle použává N-2, N-1, N, N+1, N+2 což říká jakým způsobem byl netgativ vyvolán.
Jak postupovat při vlastním testu?
Je-li pole e požadovaný tón - vyvolali jste N+, zopakujte test a zkraťte čas vyvolání o cca 15%.
Je-li pole g pořadovaný tón – vyvolali jste N-, zopakujte test a prodlužte čas vyvolání o cca 15%.
Pokud jste nalezli vyvolávací čas pro N (normální vyvolání), označte proužek filmu a udělejte kontakt. Lze ho použít pro porovnání při testech časů pro N+/N-.
Naexponujte shora popsaný test na 3 cívky pokud používáte metráž (10-12 polí) či svitek nebo na jednu cívku 36 polí a to tako: pole 1-7, 15-21, 29-35. Ve tmě otevřete kazetu a jemně přeložte film na třetiny, rozstříhejte. Každý pruh vyvolejte samostatně a to:
1. o 20% méně než N
2. normálně N
3. o 20% více než N
Pruh vyvolaný N slouží pro kontrolu testu na čas N. Kontakt z tohoto proužku musí být stejný jako kontakt z testu normálního vyvolávacího času.
Udělejte kontakty z proužků N-20% a N+20%. Označte je.
Nyní porovnejte N-/N+ s kontaktem pro N.
Je-li pole d (epozice na zóny VI) stejné jako pole f z proužku pro N, vyvolali jste N+2
Je-li pole e (epozice na zóny VII) stejné jako pole f z proužku pro N, vyvolali jste N+1
Je-li pole g (epozice na zóny IX) stejné jako pole f z proužku pro N, vyvolali jste N-1
Je-li pole h (epozice na zóny X) stejné jako pole f z proužku pro N, vyvolali jste N-2
Používání zónového systému
Tak víme, jaký EI použít pro daný film, jak film vyvolat abychom měli co nejlepší negativ a co nejméně práce při zvětšování, ale jak s těmito informacemi vlastně pracovat? V části Přidělení zóny k objektu jsme si vysvětlili, že máme dvě možnosti expozice:
- přidělit objekt do zóny
- exponovat na nejdůležitější stíny (větší část expozic)
V předchozích testech jsme nalezli časy pro vyvolání a teď už to jen spojit dohromady. Takže změříme nejdůležitější stíny - zóna III-IV, změříme nejdůležitější světla - zóna VII-VIII. Jestliže jsme se rozhodli, že světla umístíme do zóny VII, ale měření ukazuje, že ve skutečnosti jsou v zóně IX, pak vyvoláme N-2. Naopak pokud světla, které chceme mít v zóně VII jsou ve skutečnosti v zóně VI pak je nutno negativ vyvolat N+1. Jinými slovy exponujeme na stíny, vyvoláváme na světla. Při vyvolání N+/N- dochází k výraznému posunu ve světlech, u stínů není posun tak výrazný.
Závěrem
Jak vidíte, není to zas tak složité. Pokud používáte metráž je výhodné používat film s cca 10-12 snímky. Ty většinou naexponujete při stejných světelných podmínkách a nezřídka na jeden objekt (různé filtry, různé úhly pohledu). No jo filtry. Pokud použijete bodové TTL měření tak to není takový problém, ale při použití externího expozimetru přepočítávat zóny a ještě filtraci se může zdát složité. Jeden kolega mi poradil trik, jak tohle vyřešit. Každý filtr má nějakou hustotu, známe-li EI filmu a filtrační faktor použijeme jednoduchý výpočet:
Nastavený EI = EI filmu / filtrační faktor např.
EI filmu = 400
Filtrační faktor = 8 (červený filtr)
400/8 = 50
Na expozimetru nastavíme ISO50 a měříme, úbytek světla je zahrnut v měření.
V odkazech je link na stránky odkud se dají stáhnout zajímavé pomůcky i pro zónový systém.
Literatura:
Ansel Adams: The Camera
Ansel Adams: The Negative
Ansel Adams: The Print
Odkazy:
http://www.darkroomagic.com
Poděkování
Závěrem bych chtěl poděkovat Předsedovi za překlad článku do češtiny.
Dobré světlo vám přeje Karel Dvořák (Kodl)
Dlouho jsem váhal s napsáním tohoto článku, neboť v knihovnách a na internetu lze najít dostatek materiálu, věnujícího se tomuto tématu, ovšem většinou jsou tyto informace věnovány velkoformátové fotografii. Chtěl bych se tímto pokusit přesvědčit malo- a středoformátníky, že i oni mohou zónový systém s úspěchem používat.
Základ zónového systému
Úplným základem tohoto systému je rozdělení nekonečného počtu šedých tónů do 11 tonálních zón a následné použití korektní expozice k umístění objektu do správné zóny. Zóny se číslují od 0 do X a je mezi nimi jedna stopa rozdílu, tzn. zóna IV obdržela o jednu stopu více světla než zóna III.
Zóna
Popis
Obvyklé objekty
0
Naprostá černá
I
Černá -bez detailu
Tmavá zákoutí, výklenky
II
Černá - nějaké detaily
Tmavé stíny, černé oblečení
III
Černá - plná detailů
Důležité detaily stínů např. Listí, skály, oblečení. Stíny na tmavé pokožce
IV
Tmavě šedá - plná detailů
Stíny na světlé pokožce, průměrně tmavé listoví, hnědé vlasy, modré džíny
V
18% šedá
Tmavě modrá obloha tmavá pokožka, zelené listí zalité sluncem, zvětralé dřevo
VI
Světle šedá plná detailů
Pokožka bělocha zalitá sluncem, bledé kameny, beton, dřevo. Stíny na osvětlením sněhu
VII
Světla - plná detailů
Velmi světlá pokožka, světlé oblečení, chodníky zalité sluncem, písek, sníh s bočním osvětlením
VIII
Bílá - nějaké detaily
Bílé stěny
IX
Bílá - bez detailů
Sníh v otevřené, sluncem osvětlené krajině
X
Čistě bílá
Expozimetr
Expozimetry - lhostejno zda interní nebo externí – nemohou vědět, co čtou, a proto nedokáží odlišit bílý sníh od tmavě šedé skály. Místo toho jsou kalibrovány tak, aby předpokládaly, že světlo, které čtou, je odraženo středně šedým objektem (zóna V – 18% neutrální šedá karta). Z toho vyplývá, že pokud vyfotografujeme bílý nebo černý objekt expozicí naměřenou expozimetrem měřícím odražené světlo, budou výsledné negativy stejné – střední šedá. U interních expozimetrů používajících bodové TTL měření (u zonového systému se vždy bavíme o bodovém měření) toto platí pouze při použití manualního módu, expoziční automatiky většiny fotoaparátů používají korekce (správným směrem, ale většinou nedostatečné).
Přidělení zóny k objektu
Samozřejmě nemůžeme vinit expozimetry ze špatné expozice – ony dělají to nejlepší, co mohou. Proto se musíme naučit interpretovat, co nám expozimetr vlastně říká. Nezapomínejte, že zónový systém vlastně znamená použití expozimetru k přiřazení zóny k objektu.
Jak tedy přiřadíme zónu k objektu? Základní proicedura je jednoduchá:
- Změříme odražené světlo a dostaneme zónu V.
- Objektu přiřadíme zónu přidáním nebo naopak ubráním expozice.
- Každou jednou přidanou stopou posunete objekt po šedé škále nahoru (jedna stopa –jedna zóna) a každou ubranou stopou posunete objekt po šedé skále dolů (jedna stopa – jedna zóna)
Odpověď by mohla být: „Vy nevíte co vlastně fotíte?“
Ale ne, v takovémto případě nastupuje plán B:
- Vyberete nejtmavší stíny kde chcete mít detail.
- Změříme světlo a ubráním 1,5 - 2 stop posuneme tuto část obrazu do zóny III-IV (1,5 ) nebo III (2 stopy)
Kalibrace systému
Jsem si vědom toho, že většina čtenářů tohoto článku nemá možnost použít velice přesné, ale také drahé densitometry a proto ke kalibraci použijeme neutrální šedou kartu. Ta se dá koupit v obchodech zabývajících se fototechnikou, cena se liší velikostí karty.
Jak budeme při kalibraci postupovat? Celý proces rozdělíme do několika kroků:
- Najdeme čas pro tvorbu kontaktů
- Najdeme EI (expoziční index) vámi zvoleného filmu
- Najdeme vyvolávací časy pro kombinaci vámi používaného filmu a vývojky
- Položte prázdný proužek filmu na fotografický papír (tak jako když děláte kontakty z negativu).
- Vytáhněte zvětšovák do výše v jaké obvykle kontakty děláte
- Zacloňte objektiv tak, jak jste zvyklí.
- Udělejte proužkovou zkoušku, v intervalu po 3 vteřinách (3,6,9 ... vteřin)
Nalezení EI
Zóna I, která je definována jako práh (threshold) filmu a nemusí být totožná s ISO filmu výrobce. Důvodem je, že výrobci filmů v technických informacích o filmech používají ISO a vyvolávací časy při kterých dosáhnete vždy slušných výsledků. Nezapomeňte, že roli v tomto případě hrajou i kalibrační konstanty expozimetrů, které se liší podle jednotlivých výrobců. Vy jste se vydali cestou náročnější, ale také přesnější - cestou naprosté kontroly nad procesem.
Jak postupovat při vlastním testu?
- Umístíme šedou kartu tak aby byla rovnoměně osvětlena
- Nastavíme ISO dané výrobcem na expozimetru nebo fotoaparátu. Předpokládejme ISO 400.
- Fotoaparát musí být v manuálním režimu
- Změříme odražené světlo šedé karty a vybereme expoziční čas takový, abychom expozici měnili pouze rozsahem clonových čísel. U malých formátů je to obvykle nemožné, pak čas vybereme tak abychom se vyhnuli velice krátkým nebo naopak dlouhým časům.
- Je dobré poznamenat si expozice.
- Exponujte film následujícím způsobem:
- naměřená hodnota - zóna V
- prázdné pole – FBF (film base + fog)
- –5 stop od naměřené hodnoty – zóna 0
- –4 stopy od naměřené hodnoty – zóna I
- –3 stopy od naměřené hodnoty – zóna II
- –2 stopy od naměřené hodnoty – zóna III
- –1 stopa od naměřené hodnoty – zóna IV
- je dobré naexponovat i zbývající pole filmu, nenaexponovaný film se ve vývojce chová jinak než exponovaný. Stejně tak není moc vhodné dělat testy s délkou filmu 12 políček a potom používat 36. Vývojka se více vyčerpává a časy, které jste nalezli nejsou přesné.
Najděte políčko filmu kde je první znatelný posun od maximální černé k šedé.
Pole b by musí být maximální černá jinak je čas pro kontakty špatně.
Pole c je zóna nula takže též maximální černá, pokud ne je dobré ověřit čas pro kontakty. V případě, že je čas pro kontakty v pořádku je váš EI ISO800.
Je-li to políčko d, pak je váš EI stejný jako ISO výrobce (ISO 400).
Je-li to políčko e, pak je EI výrobce (ISO 400) 2x rychlejší než váš EI tj. váš EI je ISO 200.
Nalezení vyvolávacích časů
Normálně kontrastní je brána scéna kde rozdíl mezi zonou III (nejtmavší tón s plným detailem) a zónou VIII (poslední bílá s detaily) je 5,5 – 6 stop. To je bráno jako negativ s normálním vyvolávacím časem (v zónovém systému se označuje N). Pro scény s rozdílem větším nebo menším se vyvolávací čas zkracuje nebo prodlužuje. Při diskusích o způsobu vyvolání se obvykle použává N-2, N-1, N, N+1, N+2 což říká jakým způsobem byl netgativ vyvolán.
Jak postupovat při vlastním testu?
- Umístíme šedou kartu tak aby byla rovnoměně osvětlena
- Nastavíme EI nalezený při předchozím testu.
- Fotoaparát musí být v manuálním režimu
- Změříme odražené světlo šedé karty a vybereme expoziční čas takový, abychom expozici měnili pouze rozsahem clonových čísel. U malých formátů je to obvykle nemožné, pak čas vybereme tak abychom se vyhnuli velice krátkým nebo naopak dlouhým časům.
- Je dobré poznamenat si expozice.
- Exponujte film následujícím způsobem:
- naměřená hodnota - zóna V
- prázdné pole – FBF (film base + fog
- –4 stopy od naměřené hodnoty – zóna I, to umožní kontrolu EI indexu
- +1 stopa od naměřené hodnoty – zóna VI
- +2 stopy od naměřené hodnoty – zóna VII
- +3 stopy od naměřené hodnoty – zóna VIII
- +4 stopy od naměřené hodnoty – zóna IX
- +5 stop od naměřené hodnoty – zóna X
- Vyvolejte film tak jak jste zvyklí.
- Udělejte kontakt filmu minimálním časem u kterého jste dosáhli maximálního zčernání.
- Pole c musí být první zóna 1 – znatelný posun od maximální černé k šedé.
- Označte proužky a udělejte kontakt polí e – zóna VII, f – zóna VIII a g – zóna IX a to tak, že polovinu pole přikryjete kouskem papíru. To vám umožní porovnat tóny s maximální bílou papíru.
- Naexponujte a vyvolejte vsechny proužky polí e, f, g najednou.
- Po ustálení a uschnutí vyberte tón, který odpovídá zóně VIII, tj. jednoznačně poznatelný tón směrem od bílé.
Je-li pole e požadovaný tón - vyvolali jste N+, zopakujte test a zkraťte čas vyvolání o cca 15%.
Je-li pole g pořadovaný tón – vyvolali jste N-, zopakujte test a prodlužte čas vyvolání o cca 15%.
Pokud jste nalezli vyvolávací čas pro N (normální vyvolání), označte proužek filmu a udělejte kontakt. Lze ho použít pro porovnání při testech časů pro N+/N-.
Naexponujte shora popsaný test na 3 cívky pokud používáte metráž (10-12 polí) či svitek nebo na jednu cívku 36 polí a to tako: pole 1-7, 15-21, 29-35. Ve tmě otevřete kazetu a jemně přeložte film na třetiny, rozstříhejte. Každý pruh vyvolejte samostatně a to:
1. o 20% méně než N
2. normálně N
3. o 20% více než N
Pruh vyvolaný N slouží pro kontrolu testu na čas N. Kontakt z tohoto proužku musí být stejný jako kontakt z testu normálního vyvolávacího času.
Udělejte kontakty z proužků N-20% a N+20%. Označte je.
Nyní porovnejte N-/N+ s kontaktem pro N.
Je-li pole d (epozice na zóny VI) stejné jako pole f z proužku pro N, vyvolali jste N+2
Je-li pole e (epozice na zóny VII) stejné jako pole f z proužku pro N, vyvolali jste N+1
Je-li pole g (epozice na zóny IX) stejné jako pole f z proužku pro N, vyvolali jste N-1
Je-li pole h (epozice na zóny X) stejné jako pole f z proužku pro N, vyvolali jste N-2
Používání zónového systému
Tak víme, jaký EI použít pro daný film, jak film vyvolat abychom měli co nejlepší negativ a co nejméně práce při zvětšování, ale jak s těmito informacemi vlastně pracovat? V části Přidělení zóny k objektu jsme si vysvětlili, že máme dvě možnosti expozice:
- přidělit objekt do zóny
- exponovat na nejdůležitější stíny (větší část expozic)
V předchozích testech jsme nalezli časy pro vyvolání a teď už to jen spojit dohromady. Takže změříme nejdůležitější stíny - zóna III-IV, změříme nejdůležitější světla - zóna VII-VIII. Jestliže jsme se rozhodli, že světla umístíme do zóny VII, ale měření ukazuje, že ve skutečnosti jsou v zóně IX, pak vyvoláme N-2. Naopak pokud světla, které chceme mít v zóně VII jsou ve skutečnosti v zóně VI pak je nutno negativ vyvolat N+1. Jinými slovy exponujeme na stíny, vyvoláváme na světla. Při vyvolání N+/N- dochází k výraznému posunu ve světlech, u stínů není posun tak výrazný.
Závěrem
Jak vidíte, není to zas tak složité. Pokud používáte metráž je výhodné používat film s cca 10-12 snímky. Ty většinou naexponujete při stejných světelných podmínkách a nezřídka na jeden objekt (různé filtry, různé úhly pohledu). No jo filtry. Pokud použijete bodové TTL měření tak to není takový problém, ale při použití externího expozimetru přepočítávat zóny a ještě filtraci se může zdát složité. Jeden kolega mi poradil trik, jak tohle vyřešit. Každý filtr má nějakou hustotu, známe-li EI filmu a filtrační faktor použijeme jednoduchý výpočet:
Nastavený EI = EI filmu / filtrační faktor např.
EI filmu = 400
Filtrační faktor = 8 (červený filtr)
400/8 = 50
Na expozimetru nastavíme ISO50 a měříme, úbytek světla je zahrnut v měření.
V odkazech je link na stránky odkud se dají stáhnout zajímavé pomůcky i pro zónový systém.
Literatura:
Ansel Adams: The Camera
Ansel Adams: The Negative
Ansel Adams: The Print
Odkazy:
http://www.darkroomagic.com
Poděkování
Závěrem bych chtěl poděkovat Předsedovi za překlad článku do češtiny.
Dobré světlo vám přeje Karel Dvořák (Kodl)
53 Comments
Ahoj, s dovolením se do akademické debaty přidám se svými názory (možná tam bude pár odboček).
Mám pocit, že se zonální systém trochu přeceňuje. On Adams taky dost vykrejval a nadržoval, říkal tomu, tuším, manipulace s kontrastem.
Lubo, chápu, o co Ti jde (Hele, co je to způsob halušky-Temelín? super hláška
) , jedná se v podstatě o reprografický postup. Jenže se tu, přese všechnu snahu, nabalují další proměnné - třeba spektrální charakteristiky měřáků, světla a materiálu, přesnost závěrky.... Víc se mi líbí metodika p.Štanzela z ntm, s profi tabulkou (tj chová se jako kosinový zářič) to bude přesnější, ale dvě tuby akrylek bohatě postačí.
Pasiasty na to kápnul. Jde o to, dostat to co chci mít na fotce do lineární části senzitometrické charakteristiky filmu (konečně jsem si našel co znamená H-D křivka) a pak na papír. My to trénovali s diáky v ateliéru "Pro praktický použití máš rozsah 5 clon, neudělej z modela albína ani černocha, nasviť si to a potřebuji fotky s bílým, šedým a černým pozadím a ať se to neslívá." (ty cvičení s vajíčkama a cihlama taky měly něco do sebe, jen jsem vzteky málem sežral cihlu a umlátil se vejcem). Podstata věci je v pochopení senzitometrický charakteristiky (logE-D, nebo teda moderně H-D)
Digitalisti totiž mají tendenci všechno linearizovat (bodejť by né). Rozdíl mezi měřením pro film a pro digitál je hlavně v tom, že digitálista se snaží nemít přepaly, kasik chce dostat aspoň něco do stínů.
Dostat to na papír je zase další pohádka, nikdy nebude mít rozsah jasů Sluneční disk až tunel.
Pro ilustraci: včera jsem byl na Sudkovi v U(p)M a hned na začátku jsou dva kontakty, skupinka v zahradě. A vedle v portále tytéž, vytisknuté na metrovku (parádní scan i tisk, dokonale neutrání černá, ostrost do poslední vrásky a nitě v knoflíku). Jen to jaksi nemá atmosféru. Kdo mi vysvětlí, v čem to je, má u mě panáka. (No a teď jsem ze sebe udělal mlnaře ezoterickýho
)
Rodinal bych za standardní vývojku nepovažoval, spíš Fomadon P (je to D76d, pohoda)
Proužkovka je dobrá, přes ní "nejede vlak"
Na co jsem zapomněl?
Vybavenie-spotmeter,stredny format,Fomapan 100,R09,Magnifax,Fomabrom lesk.
Na zaciatok sa dohodneme na niekolkych parametroch: 1. Fomapan 100- max.kolko stôp s kresbou dokazem nasnímať
2. Fomabrom - max. kolko stôp s kresbou vykreslí
Ak odpoveď-tak napr.Fomabrom-datalist-graf-parameter-ako sa to prepočíta ,...
Priklad
Uvazujme tedy jako film Fomu 100, z technicke dokumentace, sensitometricka krivka filmu:
https://www.foma.cz/...en/fomapan-100
Pro zjednoduseni, linearni cast krivky uvazujme rozsah (-3, -0.5) Log/Lux/s.
Ted je potreba prevest tento log lux/sec rozsah na relativni rozsah EV, ktery vice odpovida tomu, co Ti nameri spot meter, prevod muze vypadat podle nasledujiciho vzorce
=LOG(2^EV)+LOG(10/IS0)
Udelal jsem na to jednoduchou tabulku v excelu (radky: ISO, sloupce: relativni EV hodnoty):
ISO -10 -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 25 -3,40824 -3,10721 -2,80618 -2,50515 -2,20412 -1,90309 -1,60206 -1,30103 -1 -0,69897 -0,39794 -0,09691 0,20411998 0,50514998 0,80617997 1,10720997 1,40823997 1,70926996 2,01029996 2,31132995 2,61235995 50 -3,70927 -3,40824 -3,10721 -2,80618 -2,50515 -2,20412 -1,90309 -1,60206 -1,30103 -1 -0,69897 -0,39794 -0,09691 0,20411998 0,50514998 0,80617997 1,10720997 1,40823997 1,70926996 2,01029996 2,31132995 80 -3,9133899 -3,6123599 -3,31133 -3,0103 -2,70927 -2,40824 -2,10721 -1,80618 -1,50515 -1,20412 -0,90309 -0,60206 -0,30103 0 0,30103 0,60205999 0,90308999 1,20411998 1,50514998 1,80617997 2,10720997 100 -4,0103 -3,70927 -3,40824 -3,10721 -2,80618 -2,50515 -2,20412 -1,90309 -1,60206 -1,30103 -1 -0,69897 -0,39794 -0,09691 0,20411998 0,50514998 0,80617997 1,10720997 1,40823997 1,70926996 2,01029996 125 -4,10721 -3,80618 -3,50515 -3,20412 -2,90309 -2,60206 -2,30103 -2 -1,69897 -1,39794 -1,09691 -0,79588 -0,49485 -0,19382 0,10720997 0,40823997 0,70926996 1,01029996 1,31132995 1,61235995 1,91338994 200 -4,31133 -4,0103 -3,70927 -3,40824 -3,10721 -2,80618 -2,50515 -2,20412 -1,90309 -1,60206 -1,30103 -1 -0,69897 -0,39794 -0,09691 0,20411998 0,50514998 0,80617997 1,10720997 1,40823997 1,70926996 400 -4,6123599 -4,31133 -4,0103 -3,70927 -3,40824 -3,10721 -2,80618 -2,50515 -2,20412 -1,90309 -1,60206 -1,30103 -1 -0,69897 -0,39794 -0,09691 0,20411998 0,50514998 0,80617997 1,10720997 1,40823997 800 -4,9133899 -4,6123599 -4,31133 -4,0103 -3,70927 -3,40824 -3,10721 -2,80618 -2,50515 -2,20412 -1,90309 -1,60206 -1,30103 -1 -0,69897 -0,39794 -0,09691 0,20411998 0,50514998 0,80617997 1,10720997 1600 -5,2144199 -4,9133899 -4,6123599 -4,31133 -4,0103 -3,70927 -3,40824 -3,10721 -2,80618 -2,50515 -2,20412 -1,90309 -1,60206 -1,30103 -1 -0,69897 -0,39794 -0,09691 0,20411998 0,50514998 0,80617997 3200 -5,5154499 -5,2144199 -4,9133899 -4,6123599 -4,31133 -4,0103 -3,70927 -3,40824 -3,10721 -2,80618 -2,50515 -2,20412 -1,90309 -1,60206 -1,30103 -1 -0,69897 -0,39794 -0,09691 0,204119980,50514998
Tj. pro pripad Fomapan 100, exponovaneho na ISO 100 a uvazovane aproximaci toho, kde je jeste krivka linearni Ti vychazi expozicni rozsah (-7,1) = 8 stop.
Jeste k sensitometrickym krivkam - jak vidno, krivka se lisi na zaklade toho, jak film vyvolas, pripadne kterou vyvojku pouzijes (jak bylo psano vyse).
Budeme uvažovať exponovaneho na ISO 100/.
1. Fomapan 100- max.kolko stôp s kresbou dokazem nasnímať---exponovaneho na ISO 100--- 8 stop
2. Fomabrom---?
Tady mas datasheet pro Fomabrom:
https://www.foma.cz/en/fomabrom
podivej se do nej a zkus si vydedukovat odpoved - mel bys k tomu mit uz vsechny potrebne informace. Predpokladam ze Ti ted jde o to, jaky expozicni rozsah dostanes na papir za "standardnich" podminek - tj. neuvazujeme split/grade, vykryvani, ...
... ten vypocet se da jeste znacne zjednodusit, takhle:
deltaEV = (log 10^latitude)/(log 2), kde
- deltaEV = kolik stop na film dostanes
- latitude = "sirka" linearni casti sensitometricke krivky,
tedy, pro vyse uvedeny priklad
(log 10^2.5)/(log 2) =. 8.3 stopy
Ano - za predpokladu, ze hodnoty ISO R jsou udavane spravne.
log2(10^1.6) = 5.3 stop
Budeme uvažovať exponovaneho na ISO 100/.
1. Fomapan 100- max.kolko stôp s kresbou dokazem nasnímať---exponovaneho na ISO 100--- 8 stop
2. Fomabrom---gradace normalni---3 stopy
3. Ak chcem 3 stopy na papier- je lepšie na negative 3,alebo5 stôp?
- pokud chces na papir 3 stopy, bude se Ti lepe pracovat se situaci, kdy mas na negativu taky 3 stopy (nebo mene)
- pokud chces na papir 3 stopy a na negativu mas 5, potom zakonite nektere zony Ti spadnou do "cerne" nebo "bile" - pokud nepouzijes nekterou ze sportovne uznavanych technik
- pokud chces na papir, ktery standardne pobere 3 stopy dostat 5, pak muzes napr. najit expozicni cas (prouzkovkou) pro stiny tak, aby Ti vysly spravne - vyjde Ti napr. 10s, a pak udelat druhou prouzkovku na svetla (tipicky obloha), kde Ti vyjde 20s, potom naexponuj celou fotografii casem 10s, zakryj stiny a casti negativu ve svetlech naexponuj dalsimi 10ti s (tak aby svetla mela celkovou expozici 20s) -- precti si tady na TK diskuse o vykryvani / naddrzovani, tam je to velmi detailne rozebrano.
Pokud bys pracoval s Multigradacnimi papiry, mas situaci o mnoho jednoduzsi, muzes budto zvolit nizsi gradaci (tj. zvysi se Ti mimo jine rozsah densit, ktere dostanes na papir), nebo pouzit napr. jiz Hypnogenem zminovany split grading.
Budeme uvažovať exponovaneho na ISO 100/.
1. Fomapan 100- max.kolko stôp s kresbou dokazem nasnímať---exponovaneho na ISO 100--- 8 stop//ak sa Ti bude chcieť-prepočítaj na ISO 50,ISO 200-Foma udáva že sa nemení spracovanie-a čo tym dosiahneme na negatíve/
2. Fomabrom---gradace normalni---3 stopy
3. a: scena 3EV-klasicky postup v komore-dostanem 3 EV na papier
b: scena 5 EV-5 EV na papier -vykryvani / naddrzovani
c: scena 5 EV -5 EV na papier zober multigrade papier-buď 2 gradace dole,alebo hore,alebo dvojity osvit/Meopta Color 3/.
Ak je to pre amatera postačujúce,zajtra urobím graficky -aj pre takých ako ja /ťažšie chápajúcich/.
... nemuzu si ale odpustit poznamku; ber to jako "startovni caru", asi celkem slusnou, ale porad jen startovni caru, hlavne to bez uz vyzkouset do komory
Beriem to tak,že to je minimum vedomostí,aby som sa začal podrobnejšie venovať bodu 1 - nasnímať a vyvolať to čo chcem.
Zajtra urobim grafiku,ak bude chuť môžme pokračovať .
Tak tady to začíná bejt výživný.....
(sry, ale už jsem smazal 3 poměrně jízlivý příspěvky
)
Účel-posunúť sa ďalej,spropagovať ČB film aj pre digitalistov,alebo ľudí ktorí nikdy na film nefotili.
Lubo, nedělej Si to komplikovanější, než to ve skutečnosti je.
Natáhni film do foťáku, smiř se s tím, že mechanický závěrky jsou nepřesný, v datasheetu https://www.foma.cz/...ssic-detail-143 si najdi gamma na jaký budeš volat film (pro kondenzor 0,55 pro difuzní hlavu 0,75) podle toho nastav citlivost na epozimetru a zapamatuj si čas volání. Naměř si dopadající světo (nebo odražený od středně šedý tabulky, anebo od bílýho papíru a přivři o 2 clony). Vyvolej to zapamatovaným časem i s teplotou a překlápěním podle technickýho listu a po uschnutí to zkus s proužkovkou nazvětšovat, zase podle doporučení výrobce. (On výrobce není blbej a nedokážu si představit, co by ho vedlo k udávání nesmyslů v předpisech.)
A že máš na filmu zaznamenanej větší rozsah, než dostaneš na papír?-fajn, aspoň máš rezervu (co by měli říkat acrosisti, že).
On ten čb proces je celej dost pružnej.
Ona ta štěpná reakce v reaktoru je jen o správným brždění neutronů, ale kde sehnat dobrou brynzu?
Suky57, pochopil jsem správně, že ISOR odpovídá gamma? (směrnice přímkové části) A jakýho DMax-Dmin teď dosahují na tiskárnách?
Jinak, nejsem si jisty, jestli gamma je to stejny jako ISO R.
- ISO R se pocita jako 100*(Dmax - Dmin) pro danou gradaci / tvrdost, pricemz rozsah Dmax-Dmin je bran z linearni casti sensitometricke krivky.
- gammu v tomhle kontextu chapu jako podil rozsahu densit a rozsahu osvetleni.
Osobne bych ale tohle vse bral s rezervou - co jsem prochazel datasheety, tak nemam ten pocit, ze by vyrobci byli sjednoceni v nazvoslovi a mernych jednotkach. Jestli ma neco smysl (aspon pro me), tak je to umet si z krivky odvodit, jaky je efektivne pouzitelny rozsah filmu a jak moc je film nachylny na "nespravnou" expozici. Stejne se s tim da hybat adekvatnim vyvolanim, ...
V praxi mi ale prijde, ze obe veliciny popisuji stejnou vec, jenom ISO R neni "tak moc" zatizena logaritmy a. - alespon me - se v ni lepe premysli.
A o tiskarnach teda vubec nic nevim - rekl bych ale, ze ty hodnoty budou (v porovnani s beznym fotopapirem) extremni - ergo vytiskneme vse, jen na "dusi" jsme jaksi zapomneli ...
Prave se mi dopraly dnesni zvetseniny, cas jit spat, jinak me zena prohodi oknem.
... jeste k te gamme / ISO®, radsi jsem si to nakreslil (u vypoctu ISO R mam chybu, ma byt 100*h a misto Dmax/Dmin jsem mel pouzit D1,D2 - takhle to muze byt lehce zavadejici):
Přiložený soubor (y)
Urobil som to ako pomôcku v štýle Scott Kelby pre hladinu fotografou ktorý neovládaju vysoku matematiku,ešte menej chémiu a tobôž latinu.
Pre suky57-ak by sa dala tabulka v nejakom lepšom formate-v prispevku je to dosť neprehľadné.
Ak je niečo zle-napíšte,zajtra opravím.
Jedna otazka pre ľudí s praxou:mam zonu II-kedy sa to bude najviac blížiť k čiernej:a) tmavy bod sceny priradim na II-dam to na Fomabron lesk normal
c) tmavy bod sceny priradim na III-farebna hlava,nastavim o jeden stupeň tvrdšiu gradaciu od normalnej- Fomabron variant lesk
Nakoniec jedna novačikovska:rozdiel medzi papiermi Foma Ilford-podložka FB---rozsah EV,sytosť čiernej,..?
Ještě málo žijou když se ptaj…
Přiložený soubor (y)
Lubo, tabulku uz nemam, byla to jen "na ukazku" - navic ta tabulka neni pouzitelna na vsechny druhy filmu - jak jsem psal vise, vyrobci nejsou jednotni co se mernych jednotek na ose x sensitometricke krivky tyce (napr.. Kodak, Foma pouzivaji Lux seconds, Ilford relative log exp), tj. prevod je pak o trose te "vyssi matematiky". Na druhou stranu, tohle neni zadna rocket science, to se bere na stredni, jen je potreba si ty veci nakreslit a odvodit a to chvili trva.
btw. pro doplneni (nevim, jestli primo pro Luba) - pokud charakteristicka krivka pouziva relative loge exposure values na ose x (pripad Ilfordu), sirka krivky se pocita odlisne nez to, co jsem posilal pro lux seconds - 1 clona tady odpovida priblizne |0.3| - protoze pracujeme v logaritmicke stupnici, neni potreba odlogaritmovavat.
suky57:
Cit: "Jinak, nejsem si jisty, jestli gamma je to stejny jako ISO R." - Není, konečně mi to došlo. ISOR se věnuje výhradně lineární části, gamma je její směrnice. Už jsem doma, dík! Parádní jednotka na kalibraci minilabu.
Lubo:
Máš to pěkně shrnutý, celý jen na jednu stránku. Pěkný! To nadržování/vykrývání jde zjednodušit používáním expozičních čísel, místo násobení a dělení sčítáš a odečítáš. (tj 22/1,37 z hlavy nedám, 22-6 jo a přitom obojí je 16)
Cit: "Mam zonu II-kedy sa to bude najviac blížiť k čiernej?" - Z udaných možností nelze zodpovědně rozhodnout. Obecně, při zachování střední šedé, po zvýšení strmosti (gradace-gamma-tangens alfa...) papíru budou mít málo osvětlené partie tendenci víc zůstávat v bílý a více osvětlené dřív zdrhat do černý. Rozdíl mezi kontrastem a gradací (tj strmostí) je Ti jasnej?
Papíry, no asi to je otázka osobní volby. Baryty Foma jsou v pohodě, Ilford lepší. Já dělám na Fomu, to lepší mi za rozdíl v ceně nestojí. (Milovaný papíry Forte už nejsou, ach jo...) V RC foma doporučuji Varianty.
Ještě málo žijou když se ptaj… Čapni draka, naskoč a zvětšuj dál..... (BSP byli fajn)
CIt: "Jen na "dusi" jsme jaksi zapomneli ... " - Právě na to jsem narážel s tím Sudkem, nějak mi přijde, že to kouzlo klasický fotky leží mimo lineární část H-D křivky. (Hergot, to by bylo téma minimálne na semastrálku
)
Ufff, no .... jak to uchopit ... Zacina to byt trochu Hlava XXII.
Nekolik myslenek:
- CB film je obecne vice tolerantni k preexpozici nez podexpozici - pokud by sis mel neco zapamatovat, tak tohle. Kdyz o 1-2 stopy pridas expozici, film to pobere, naopak, kdyz bude expozice malo, na filmu nebude nic, tj. zadna technika v komore Ti nepomuze - kde neni detail na negativu, tam ho proste nedostanes. Tj. zacni tim, ze vezmes fotak, pujdes ven, najdes si scenu kde mas bohaty rozsah expozic (treba 5 stop), hlavne nejake stiny. Namer expozici ve stinech, a prirad ji do zony II (pokud chces nejake detaily), radsi ale III, aby byly stiny prokreslene (plne detailu) = posun budto clonu nebo cas o dve stopy (to je jednoduche). Vyvolej film a zkus trochu zabojovat v komore. Pokud se Ti nepodari dostat na papir zonu II / III, pak mas prilis vysoky expozicni index (EI), tj. budes muset snizit ISO napr. na 80 (coz je tak realna citlivost Fomy 100). Pripadne skrat vyvolani (zacni o 15%), nebo sniz miru agitace.
- zona II je zona II a tecka. Zona II - nejaka kresba ve stinech, pokud chces cernou (jakoze cernou) tak zona I nebo 0 (to ale u Fomy IMHO nebude potreba, zvlast exponujes-li na ISO 100 a volas-li v konfekcni vyvojce).
- Nechci se Te doktnout a prosim, neber si to osobne, ale mam pocit ze prilis teoretizujes bez toho, aniz bys mel prakticke zkusenosti. Vsechny tyhle krivky, zonalni system, ... je dobre to znat a jsou situace, kdy Ti to pomuze, ale rekl bych ze pro zacatek je to prolis velke sousto. Problem je v tom, ze cim vic veci budes brat v uvahu, tim vic promennych budes kontrolovat ... V dusledku se v tom jenom utopis, protoze kdyz zmenis vic nez jednu z nich (napr. zkratis cas vyvolani a zaroven snizis agitaci), nebudes vedet, co z toho (a jakou merou) prispelo k vysledku ... Ja jsem s timhle taky dost bojoval a pokud bych Ti mohl dat nejakou radu, tak zacni s konzistentnim procesem fotografovani a vyvolavani. Az budes mit tohle zvladnute - a nebude to po jednom filmu - muzes pokracovat dal.
- zacni jen s papiry normalni gradace, vykasli se ted na multigrade. Naucis se tim spoustu veci, multigrade si nech na pozdeji.
Nejvic prospesne pro Tebe bude vypnout pocitac, vzit si fotak, neco nafotit, zabojovat v komore - upravit proces. Po par desitkach vyvolanych negativu Ti to prejde do krve a pak se muzes posouvat dal.
Jo a jeste jedna, klasicka, poucka - exponuj na stiny (abys mel na negativu detaily ve stinnych partiich) a vyvolavej na svetla.
Jinymi slovy, navrhuji, ze se ted odmlcime, Ty neco nafotis, nazvetsujes a podelis se o vysledky - pak muzeme pokracovat.
s;
Stačilo by iba pre 50 a 200 iso-fomapan 100.
Vážený Pane kolego, Suky57, zalamuji se v uctivé pokloně - 90° a smekám svůj sváteční klobouk AKUBRA "The Croc" - Size 58. Velmi Vás obdivuji ve Vaší upřímné osvětivé snaze o vysvětlení problematiky Zonálního systému skupině mediálně odskočivších digitalistů. Za tento úctyhodný vzdělávací počin v silně zatuchlých vodách "Kotliny", zasluhujete ověnčení "Řádem 12-18°Gray Card" za unikátní mimořádné zásluhy o přesnou exposici. Kdo nemáte neustále při sobě SEI Instruments Exposure Photometer (Salford Electrical Co.), jste zcela mimo scénu. Ještě tak dobře "nakalibrovaní" vlastnící ASAHI Pentax Spot III, 1°, Ti jsou ještě ve skupině hájených ve výběhu Temné komory. Kolega Suky57 ve svém věcném V.I.P. příspěvku hovoří zcela jasně: Pokud chcete něco změnit a mít alespoň tušení o praktických důsledcích této změny, neměňte více prvků chaoticky v nekontrolovatelné směsici. Skončíte jako ten sedlák, který se ve snaze ušetřit zaměřil na svoji vlastní, j e d i n ou kozu. Radikálně ji omezil na stravě, počínaje dnem 1.1. Nového roku. Když získal v statistice první příznivé výsledky, ta potvora mu naprosto nečekaně chcípla.... R.I.P. za všechny hormonálně stimulované V.I.P. digitálisty na tišeba nenápadně dodělávající TK.CZ .
S nezměrnou úctou Váš - "Starý Jezevec", Sambucca, "Via Marconi 7" SIZILA. Pravoslavci, dnes slavící "VOSKRES" - to je "Old Biliever !!!" Erik
Přiložený soubor (y)
zadal jsem do překladače Old Bilievier
doporučil souvislost:
"...a member of a Russian Orthodox group which refused to accept the liturgical reforms of the patriarch Nikon (1605–81)."
... a tak to vypadá, že jsem se svými F70 a FA asi členem nějaké sekty
i když výrobní čísla mám daleko vyšší....
Vďaka za info,chcel som ešte urobiť tabulku na kombinácie film,vývojka,doba vyvolávania-ale to asi nabudúce.