Poslyšte příběh
Je tomu asi dva dny. Pohledem do brašny zjišťuji, že NEMÁM stále ni jedno široké ohnisko na kino. Širokáče na bessu v nedohlednu, zbývá nikon. Hledím na paladix. Tu spatřuji dva inzeráty na 24/2,8 - skvělé, cena mírná na dolní hranici - dobrý stav, jeden je dokonce z hradce, druhý z prahy. Píšu. Odezva za hodinu. Oba shodně tvrdí: MÁM.
Blažený pocit se mi rozlil po těle, toto léto bude mírně širokoúhlé!
Vezmu toho hradeckého a píšu, měl bych čas dnes večer - viděl jsem už toho nikkora na těle...
Odezva? Jsem dost vytížen, ale zavolám a domluvíme se. V 16.30 se to stalo, zvoní a na displeji ON - sklo nemám! Ozval se mi nějaký váhavec, co se už týden rozmýšlí a nyní se rozhodl, ozvu se vám za dva dny, jestli si to nerozmyslel. Říkám: díky a chmury se mi šíří po tváři. Určitě alespoň pod úhlem 80 stupňů.
Píšu znovu, tomu pražskému. Odezva? Mám, můžeme se sejít v praze, po 16 hodině, kdy končím v práci. Sláva, příští den pojedu do prahy! Nevím proč jsem napsal, že kup je vázán na získání peněz, v aktuální den, ráno, před cestou do prahy. Asi intuice.
Přišlo TO ráno. Hledím do jízdního řádu, kterým vlakem asi pojedu. Tu mail od Fabia. Na paladixu je inzerát na skopar 25, na bessu. Sháněl jsem jej po místních zdrojích několik měsíců. Vložen byl v onen den v 01:30. Volám tam. Odezva? MÁM! Jak jste daleko? Děčín Byl jsem odhodlán ke všemu. Volám znovu. Dojedu autem, jste doma? Jsem, ve vlastním fotolabu na náměstí.
Uvařil jsem kávu, doplnil olej a natankoval plynovou nádrž rodinného favorita. Vyjíždím. Po deseti kilometrech jakási červená kontrolka poblikává, neznámá. Přece se nevzdám! Úporné přemýšlení. Jasně, brzdovka, má čidlo a hlásí. Dolil jsem a jedu dál. Cesta ubíhala dobře, až na to, že plynový favorit se leká každého kopce. Řadím vesměs za 3 a jedu i padesátkou proti větru. Jedu, jedu a najednou taková povědomá značka. SAKRA! Nemám dálniční známku! Hele, pumpa! Máte? Nemáme. Jedu kousek po vedlejší. Další pumpa, ale na protější straně. Přebíhám tu rychlosilnici nejkratší cestou a kupuju známku. Máte tužku? Jistě. Ježiš, jakou to mám spz? A v autě tužka není. Odhadem a trefil jsem.
Lepím a pokračuju v jízdě.
Nákup v pohodě, dávám kávu na náměstí, vyslechnuv povětšinou německou konverzaci a jedu zpět. Po dvaceti kilometrech cukání při jízdě a střelba do výfuku.
Vydrž!
Vydržel.
Asi bude potřebovat seřídit. Přijíždím domů a v poslední zatáčce UPADNE bezp. pás. Prostě se uvolnil ze šroubu asi 12mm průměru.
Proč nejsem širokoúhleníkem? Protože Předsedou byla úředně stanovena hranice pro vstup do sdružení na 24mm. Asi požádám o změnu zákona. Nejsem širokoúhelníkem, ale jsem rád, že tohle léto už úzké nebude.
Zvláštní poděkování Fabiovi za avízo.
Zvláštní omluva člověku v praze, kterému jsem ráno nákup odřekl.
Jak jsem se nestal širokoúhelníkem...
Started By
RHx
, 30-kvě 07 12:28:41
6 odpovědí na toto téma
#1
Publikováno 30 květen 2007 - 12:28:41
#2
Publikováno 30 květen 2007 - 12:53:10
Žádný chmurný konec se nekoná, neb pro širokáče na dálkoměry je stanovena hranice pro přijetí mezi širokoúhelníky dle Dekretu Předsedy č.j. 457/2007 až na pomezí 25 mm. Vítej mezi širokoúhelníky, ó bratře!
Předseda v.r.
Předseda v.r.
#3
Publikováno 30 květen 2007 - 13:07:21
Já mám v očích opravdové slzy. Nádhernej příběh plný odhodlání, hrdinství a lásky k širokoúhelnictví. A Happyend k tomu ó Přesedo, jsi moudrý.
#4
Publikováno 30 květen 2007 - 13:56:42
A já chtěl, před cca 3 týdny ten Nikkor 24/2,8 ... i váš širokoúhlý předseda mi interkou radil, protože jsem nevěděl nějaké věci, ale byl jsem rozhodnutý pro 24 mm .... v Brně po bazarech nic, na Paladixu jen někdo z jižních Čech ..... po týdenním inzerování a shánění po bazarech a sušení peněz v peněžence jsem psychicky nevydržel a koupil si 28/2,8 ... snad to bude konec šťastný a objektiv mi bude sloužit dobře a dlouho ))
#5 Anonymous
Publikováno 30 květen 2007 - 14:27:35
KURŇA! Hotová kovbojka!
Nechceš to sfilmovat?
Nechceš to sfilmovat?
#6
Publikováno 30 květen 2007 - 14:34:13
co filmovat?! ale nafotit reportáž, to by bylo
#7
Publikováno 30 květen 2007 - 16:31:20
Možná to nabídnu ke sfilmování. Cestou jsem nefotil, tolik jsem se soustředil na jízdu, abych dojel a nehavaroval. A taky jsem různě poklepával favorita po palubce, aby vydržel...
Vzpomínám na jednu příhodu o nově nalezených dopisech F. Kafky. Volal do antikvariátů - jejich majitel. V jednom mu řekli - přijeď te hned, počkáme a dobře se rozhlédněte na ulici, aby vás nic nepřejelo. Zájemců bylo více, ale právě tomuto obchodníkovi to nakonec nabídl k prodeji. Zaslechnuto před lety v rádiu.
Vzpomínám na jednu příhodu o nově nalezených dopisech F. Kafky. Volal do antikvariátů - jejich majitel. V jednom mu řekli - přijeď te hned, počkáme a dobře se rozhlédněte na ulici, aby vás nic nepřejelo. Zájemců bylo více, ale právě tomuto obchodníkovi to nakonec nabídl k prodeji. Zaslechnuto před lety v rádiu.
1 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 1 návštěvníků, 0 anonymních