Vážený kolego, Jiří, Benzotriazol je doporučen v ředění 0,2% koncentraci roztoku, v poměru ředění 1 díl 0,2% roztoku + 30 dílů roztoku vývojky, připraveného k použití. Běžné opodstatnění pro jeho aplikaci je v případě zpracování fotografického materiálu před hranicí grance, kdy se dá předpokládat větší hodnota závoje.
V měření density se projeví do hodnoty 0,15 D a nepatrným nárůstem kontrastu v oblasti D Max v černé. Pro materiál v toleranci doby životnosti opodstatnění ve vyvolávacím procesu nelze hodnotit. Působí jako zpomalovač difuse při kontaktu osvětlených iontů stříbra s vyvolávačem. Záleží na koeficientu kontrastu filmové emulze, kdy u běžných negativních filmů pro obrazovou fotografii činí doporučená hodnota 0,62 +/- 0,8 a v případě negativů pro film 0,55 +/- 0,7. Pro negativy s vyšším koeficientem kontrastu 0,75 až 0,80 +/- 1,3 je vhodnější používat difusní zdroj osvětlení zvětšovacího přístroje. S nárůstem doby vyvolání roste účinek na celkový závoj negativu v běžné hodnotě koeficientu kontrastu 0,2. Záleží na citlivosti densitometru a jeho kalibraci pro dolní hranici kontrastu. Vše ze odvozuje od pokudmožno přesného stanovení hranice maximální exposice. Přeexponovaný negativ se chová v průběhu vyvolání zcela jinak, než negativ přesně exponovaný
pro určitou kombinaci film /vývojka /teplota /pohyb /ředění pro konkrétní druh osvětlení zvětšovacího přístroje. V případě použtí kondenzoru je nezbytné pracovat
v co možná minimální toleranci. Vše se odvíjí od poměru konrastu osvětlení. V případě nízkého poměru kontrastu osvětlení lze výsledek ovlivňovat přesněji, než
v případě velkého kontrastu scény s strými přechody světel a stínů. Je docela obtížné se dostat k ověřeným informacím v rozsáhlé fotografické knihovně, Více se uvedená problematika vyskytuje v positivním procesu. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik