Přejít na obsah


* * * * *

Dvoulázňové vývojky pro umělce


Dvoulázňové vývojky pro "umělce"...

Taky vás ve fotografickém uměleckém rozletu brzdí mnoho technických a technologických prkotin, kterým vlastně ani nechcete rozumět? Natož si je pamatovat? NEMUSÍTE!

Pro nás, technické antitalenty s uměleckými sklony, existují totiž negativní vývojky, které nám umožní přímo bohémský fotografický život. Nemusíme si pamatovat, jaký máme založený film. Nemusíme měřit světlo! Stačí intuitivní odhad expozice. Čas při volání můžeme strávit při kafíčku či cigárku bez teploměru a hodinek v ruce. Klidně můžete strčit do tanku stovku spolu se čtyřstovkou. Výsledky budou excelentní! V některých případech vás přímo ohromí ona nevysvětlitelná souhra šťastných náhod, které zhodnotí a zhmotní váš umělecký záměr do negativu výjimečných kvalit.

Ano, řeč bude o dvoulázňových negativních vývojkách!

Nebojte se, jsou to ověřené věci. Začal to Heinrich Stoëckler v třicátých letech minulého století. Tyto vývojky používal i Ansel Adams. Velkou zásluhu na popularizaci těchto vývojek má Barry Thornton.


U nás jsou jako konfekční vývojky dostupné dvě: DIAFINE a EMOFIN.

Princip fungování je geniálně prostý: vývojku rozdělíme na dvě části. V té první je vyvolávací látka a antioxidant. V té druhé pak zásada. Když film namočíme do první, emulze nabobtná a nasaje určité množství vyvolávací látky. V druhé lázni pak dojde k samotnému vývoji. Ve světlech se vývojka za krátký čas spotřebuje a proces se zastaví. Ve stínech se vyvolávací látka spotřebovává méně a pomaleji, a proto se stíny krásně provolají. Tento proces neovlivňuje čas, teplota ani pohyb. Stačí na začátku ťuknout a po nějaké době ještě jednou drcnout nebo překlopit.

Tyto vývojky jsou přímo požehnáním pro záběry v kostelích, katedrálách, tmavých interiérech zámků a jiných tmavých prostor s průhledy přes okna do zahrad atd. Stačí dát kameru na stativ, odhadnout šero, přidat „šváru“ a ještě něco navrch. Otevřít závěrku! Zamknout za sebou dveře a zajít ven na cigáro nebo na pivo...
Já s dvoulázňovkama velmi rád fotograficky odpočívám. Když na mě přijde únava, vezmu starého Zorkije, strčím do něho nějakou prošlou kazetu filmu a jdu se toulat. Mačkám jen tak bez velkého přemýšlení všechny možné blbosti co potkám. Pak to v klidu u kafíčka dvoulázňově vyvolám. To byste nevěřili, co je tam někdy za nápady!

Principiálně by šla rozdělit vlastně každá vývojka. Tak, jak to udělal A. Adams s D23.

Zde je: A. ADAMS D 23



Roztok A:
Dest. voda 750ml
Metol 7,5g
Siřičitan sodný 100g
Dest. voda do 1000ml
Roztok B:
Dest. voda 750ml
Metaboritan sodný 10g
Dest. voda do 1000ml

Původní Stoëcklerka:

Roztok A:
Dest. voda 750ml
Metol 5g
Siřičitan sodný 100g
Dest voda do 1000ml
Roztok B:
Dest. voda 750ml
Borax 10g
Dest. voda do 1000ml
Tyto dvě vývojky dobře fungují s klasickými filmy silnějších emulzí.

Pro novější tenké emulze s placatými krystaly zmodernizoval dvoušichtovku pan Barry Thornton

Roztok A:
Dest. voda 750ml
Metol 6,25g
Siřičitan sodný 85g
Dest. voda do 1000ml

Roztok B:
Dest. voda 750ml
Metaboritan sodný 12g
Dest. voda do 1000ml

Dále tu máme něco podobného Diafine:

Roztok A:
Dest. voda 750ml
Siřičitan sodný 35g
Hydrochinon 6g
Fenidon 0,2g
Pyrosiřičitan sodný 6g
Dest voda do 1000ml

Roztok B:
Dest. voda 750ml
Siřičitan sodný 65g ( já dávám 35g a stačí to)
Metaboritan sodný 20g (méně energická verze/ Borax 20g)
Dest. voda do 1000ml


Schválně nepíši žádné rady, jak který film exponovat. Na to jistě přijdete sami. S jedním filmem projeďte všechny časy, vyvolejte a hned uvidíte, jaké je to vaše správné ISO.

Několik poznámek:
V každém roztoku máčet minimálně 3 minuty.
Kdo nevěří, že se za tak krátký čas může vyvolat film, nechť si udělá malý testík: do skleněných štamprlí nalijte roztoky. Malý odstřižek filmu namočte (na světle) nejdřív do Áčka a po třech minutách do Béčka. V Béčku změřte čas do ztmavnutí
.
Trvanlivost je téměř neomezená (roky).

Vydatnost 15 filmů z litru. Poté vylít Béčko, namíchat nové a klidně pokračovat!

Pro vás, co rádi experimentujete mám jeden návrh:
Vezměte vaši nejoblíbenější konvenční vývojku a jeden zkušebně exponovaný film. Založte jej do tanku. Do litrovky s vodou nasypejte dvě čajové lžičky boraxu nebo metaboritanu sodného a počkejte malou chvilku, než se rozpustí. Nalijte vývojku a nechejte pár minut nabobtnat emulzi. Slijte vývojku a nalijte namíchanou zásadu a po čtyřech minutách slijte a normálně ustalte. Po ustálení si to prohlédněte a napište ostatním vaše dojmy z vynalézání nové vývojky.

Metaboritan sodný (Kodalk) si klidně namícháte doma. Je to velmi jednoduché. Dejte do porcelánové misky 69g boraxu (koupíte v potřebách pro zahrádkáře) a 14,5g hydroxidu sodného (z drogerky). Zakápněte vodou (4-10 kapek) a míchejte a míchejte. Nejdřív se to rozmatlá a pak to začne tuhnout. Nakonec to umělohmotnou lžičkou podrtíte na prášek.

Zdarec! S úctou váš Bzenčák

  • 0


141 Comments

Fotka
sokolvideo
26-kvě 14 08:06:53

Hydrogensiričitan sodný a Pyrosiričitan sodný sú dve odlišné látky a nedajú sa vzájomne zameniť, nakoľko nemajú rovnaké vlastnosti v lázňach.

Keď tak čítam túto diskuziu, a chválu na tieto lázne, normálne ma začína lákať namiešať si jednu z týchto lázni, asi to bude Diafinka, a vyskúšať ju

    • 0

Ja pouzivam pyrosiricitan, tiez disiricitan:

http://cs.wikipedia....siřičitan_sodný

 

Myslim, ze je zo strukturalneho vzorca vidiet, preco je tam 5 kyslikov + radikal na dve siry.

Nie som chemik, preto ked som kupoval totok v mojom oblubenom Centralcheme, tak som si daval majzla.

Inak ma ani nenapadlo, ked si spominal, ze si ho uz dlhsie nepozival (teda, logicky si ho uz niekedy pouzil a nemal si problemy), ze by mohlo dojst k zamene zrovna v pyrosiricitane.

Skoda casu, ale zase - ake poucne to bolo ?

Taky používám pyrosiřičitan sodný.

    • 0
Fotka
Pentaxista
26-kvě 14 09:52:49

saokolvideo

To vím, ale v odkazu na APUG je v "napodobenině" Diafinu  právě onen hydrogensiřičitan Na.

    • 0

myslím,  že  přesnou  odpověď  lze  najít mj. tady: 

 

http://cs.wikipedia....siřičitan_sodný

v tomto odstavci:

Výroba

Další možností přípravy je opatrná hydrolýza disiřičitanu sodného ve vodném prostředí:

059908e74b00e56c7b606fc393323f1e.png

 

 

a  úplná odpověď na výše položené otázky je zde:

 

Photo-net:,  citace:

Pete Andrews,  Mar 11, 2002; 10:31 a.m.

They're actually different chemicals. Sodium bisulphite is NaHSO3, and Sodium metabisulphite is Na2S2O5. Both are available in powder form, and incidentally have the foodstuff additive numbers of E222, and E223 respectively.<br>However, as soon as you dissolve Sodium metabisulphite in water it becomes Sodium bisulphite. The addition product of Na2S2O5 + H2O is 2(NaHSO3). As you may see, there's a difference in the molecular weights of the bisulphite and metabisulphite. Anhydrous Sodium metabisulphite has a molecular weight of 190 to the bisulphite's 104, but the metabisulphite will form two molecules of bisulphite with the addition of one molecule of water. Therefore 19 gms of anhydrous metabisulphite is equivalent to 20.8 gms of pure bisulphite. Since pure Sodium bisulphite is almost impossible to obtain, it's easier and cheaper to substitute 91.3% of the weight of bisulphite with metabisulphite.

 

všude,  kde  je  v původních  recepturách  uváděn  "sodium bisulphite",   tedy  hydrogensiřičitan sodný,   používám  pyrosiřičitan sodný  (sodium metabisulphite),  kde je  nutná přesná  navážka v malých množstvích (vývojky),  přepočítávám hmotnost navážky  podle molární hmotnosti viz výše (či  nahrazuji pyrosiřičitanem draselným,  rovněž  ve stejném přepočtu podle molární hmotnosti).   Ve vývojce  je  to  jen konzervant,  náhrady  takto fungují (stejně jako  pro okyselení  a  konzervaci  ustalovače z thiosíranu sodného). 

 

    • 2
Fotka
sokolvideo
26-kvě 14 12:36:06

Pentaxista, a nie je to preklep? A ešte ma napadlo, ale nie som si tým istý, ale nemá sa hydrogensiričitan rozpúšťať v studenej vode? lebo teplá ho ničí? len sa mi to tak zdá!?

    • 0
Fotka
sokolvideo
26-kvě 14 14:20:43

Ešte jedna poznámka, tu vývojku podľa Stoëcklerka som našiel aj v učebnici pre fotografov od Absolona, kde je uvádzana ako "vyrovnávajúca vývojka pre perforovaný film Foma FV12".

    • 0

 

myslím,  že  přesnou  odpověď  lze  najít mj. tady: 

 

http://cs.wikipedia....siřičitan_sodný

v tomto odstavci:

Výroba

Další možností přípravy je opatrná hydrolýza disiřičitanu sodného ve vodném prostředí:

059908e74b00e56c7b606fc393323f1e.png

 

 

a  úplná odpověď na výše položené otázky je zde:

 

Photo-net:,  citace:

Pete Andrews,  Mar 11, 2002; 10:31 a.m.

They're actually different chemicals. Sodium bisulphite is NaHSO3, and Sodium metabisulphite is Na2S2O5. Both are available in powder form, and incidentally have the foodstuff additive numbers of E222, and E223 respectively.<br>However, as soon as you dissolve Sodium metabisulphite in water it becomes Sodium bisulphite. The addition product of Na2S2O5 + H2O is 2(NaHSO3). As you may see, there's a difference in the molecular weights of the bisulphite and metabisulphite. Anhydrous Sodium metabisulphite has a molecular weight of 190 to the bisulphite's 104, but the metabisulphite will form two molecules of bisulphite with the addition of one molecule of water. Therefore 19 gms of anhydrous metabisulphite is equivalent to 20.8 gms of pure bisulphite. Since pure Sodium bisulphite is almost impossible to obtain, it's easier and cheaper to substitute 91.3% of  za prvthe weight of bisulphite with metabisulphite.

 

všude,  kde  je  v původních  recepturách  uváděn  "sodium bisulphite",   tedy  hydrogensiřičitan sodný,   používám  pyrosiřičitan sodný  (sodium metabisulphite),  kde je  nutná přesná  navážka v malých množstvích (vývojky),  přepočítávám hmotnost navážky  podle molární hmotnosti viz výše (či  nahrazuji pyrosiřičitanem draselným,  rovněž  ve stejném přepočtu podle molární hmotnosti).   Ve vývojce  je  to  jen konzervant,  náhrady  takto fungují (stejně jako  pro okyselení  a  konzervaci  ustalovače z thiosíranu sodného). 

 

 

Cumim, a musim dat zapravdu. Nakoniec je to v tych odkazoch na wikipedii ako uplne prva rovnica.

Dakujem za lekciu.

    • 0
Fotka
Pentaxista
27-kvě 14 15:49:00

Bzenčák mě uratoval! Jeho navážka pracuje jak má. Já mám další problém - zjistit, která má chemikálie je kaput...

    • 0

Tak jsem včera "diafinku"namíchal a čekám kdy vyleze slunce,abych něco venku nacvakal.Co svitky od Fomy?Ty tu vývojku pěkně zbarví.Má to vliv na životnost vývojky?

    • 0
Fotka
Motorbiker
28-kvě 14 12:24:39

Tak jsem včera "diafinku"namíchal a čekám kdy vyleze slunce,abych něco venku nacvakal.Co svitky od Fomy?Ty tu vývojku pěkně zbarví.Má to vliv na životnost vývojky?

 

Nevyřešilo vy to přednamočení?

    • 0

.. pěkně zbarví.Má to vliv na životnost vývojky?

nemá.

    • 0

u  dvoulázňovek  to před chvilkou zmíněné přednamáčení  nemusí mít zrovna žádoucí efekt,  jde  přeci  o to,  aby  emulze  natáhla  co nejvíce - a nejrovnoměrněji -  vyvolávačů z první lázně.  

    • 0

Přednamáčení je verboten!!! Achtung

    • 0

u  dvoulázňovek  to před chvilkou zmíněné přednamáčení  nemusí mít zrovna žádoucí efekt,  jde  přeci  o to,  aby  emulze  natáhla  co nejvíce - a nejrovnoměrněji -  vyvolávačů z první lázně.  

 

díky.

    • 0
Fotka
Motorbiker
28-kvě 14 16:46:04

Aha, tak pardon. Mea culpa.

    • 0

Kolegové, udělal jsem pár snímků M6kou+Summi50/2 (jak jinak) v lese na Acros@160 a něco kolem cihlového kostela v Třinci GSW6x8 na Retro100@200. celku "normální" hladina světla - expozice kolem 1/60-1sec. při clonách 5,6-11.

Vyvolal jsem v Bzenčákově Diafine.

Co mě hodně překvapilo: vyrovnané ažaž (to jsem čekal), ale nepříliš ostré (to jsem nečekal!!!)....

Jaké jsou vaše zkušenosti?

P.S. Poslední kus zkušebního filmu (TriX) jsem vyvolal při překlápění 30"//2x/30", protože jsem byl zvědavý, co to udělá se stíny... Opravdu byly znatelně "vyžrané" - jak se uvádí v návodu k použití orig. Diafine. Zajímavé!

    • 0

Diafinka opravdu není žádná břitva. Na to jsou jiné vody. Nejlépe funguje s klasickými tlustými emulzemi s kubickými krystaly. Na Acros by asi byla lepší thorntonka. Já diafinku vzal na milost až s Fomou 100 /4x5". To je nejlepší kombinace kterou jsem osobně vyzkoušel. 

    • 0

Uff - uff.

Nikdy som netvrdil, ze Diafine je ostra v zmysle ostrost = rozlisovacia schopnost. Ale pokial ide o pocit ostrosti vnimany pozorovatelmi pri primeranom zvacseni, povedal by som, ze je ostra dost. Nikdy sa nedostanem s rozlisenim pod velkost zrna a tam je mozno zdroj nespokojnosti, ale pravdu povediac, vacsina jemnozrnne vyvolanych filmov posobi ovela menej ostro.

Mozno je Tri-X na kinofilme za hranicami pouzitelnosti pre vedecke pouzitie, ale T-Max 400 mi pride ako postacujuca pre prezentaciu na velkych fotografiach.

Mam skor problem, ze velke zrno sa pri malych skenoch (co je vlastne to iste ako zvacsovanie neostrym objektivom na velkost papiera 10x15cm) zleje a nie je tam potom ani ostrost a ani zrno. Pre tu srandu ponukam plny sken kinofilmu T-Max 400 na stiahnutie z adresy

http://www.foto.sk/images/dz.JPG

Ide ho zobrazit v rozmere na celu obrazovku, kedy posobi neostro a po kliknuti na nom lupou to vyzera uplne inak. Tento sken sa ani neda tlacit v malom a ani velky nevyzera na obrazovke nijako prenikavo. Ale vytlaceny na Canonke iPF6100 iba ciernymi farbami v rozmere 40x60 je uplne ina kava. A vobec neposobi neostro. Naopak.

Ale uznavam, ze kazdy ma ine videnie a hlada na fotografii nieco ine. A tak moze dojst k nedorozumeniu.

Kazdopadne, Diafine nie je pre kinofilm urcena (hoci mne sa paci), a uz vobec nie pre blchy rozmerov 30x40cm. (Ale to uz asi prehanam :) )

Kamenovanie pokojne v zaujme veci znesiem.

    • 0

Re:   ostrost <> rozlisovacia schopnost

    • 0

Tak som navážil náhradu Diafine podľa návodu hore a dnes som vyvolal skúšobný kúsok filmu Kodak PlusX od Jirinola. Vývojka pracuje v pohode, len sa mi zdá, že film je trošku svetlejší, ako v Microphene uvidíme, ešte sa suší.

Film exponovaný ako 200ASA a vyvolávaný pri 23stupňoch 3+3 minúty.

Poznámky k chémii: všetka pochádza cca z polovice 80 rokov, vrátane siričitanu, Fenidon je z roku 89 a Metaboritan 75. Túto chémiu používam už roky, a zatiaľ chválabohu funguje OK.

    • 0

Gratulujem!

Chcem sa len podelit o poznanie, ze Diafine a radobyDiafine nie su totozne vyvojky. Vsak sme ani necakali. Teraz mam zarobenu originalku a je to sytejsie.

    • 0

Kolegové! Děkuji za snahu pomoci a příspěvky, ze kterých lze kdeco "vydedukovat". 

Myslím, že by nebylo od věci, "podrobit (homemade) diafine útrpnému právu"... Jak to myslím? Inu:

Do dílu "A" se dá nacpat (asi)(téměř) jakýkoliv vyvolávač - nebo jejich kombinace. Nebo se pletu?

Díl "B" se dá rovněž zprznit - borax, metaboritan, soda. Nebo se pletu?

Dostanu (některé) nové chemikálie a budu míchat. Jestli namíchám 3 nebo 5 půllitrů - nic se nestane, co?!

Jaký byste měli vy názor na složení a posléze účinky dílu "A" a "B"? Co by podle vás šlo a co ne?

Zdraví Pentaxista!

P.S. Nenarazili jste někde v literatuře na informace o tom, při jakém pH pracují optimálně vyvolávače (a jejich kombinace)?

    • 0

Kolegové! Děkuji za snahu pomoci a příspěvky, ze kterých lze kdeco "vydedukovat". 

Myslím, že by nebylo od věci, "podrobit (homemade) diafine útrpnému právu"... Jak to myslím? Inu:

Do dílu "A" se dá nacpat (asi)(téměř) jakýkoliv vyvolávač - nebo jejich kombinace. Nebo se pletu?

Díl "B" se dá rovněž zprznit - borax, metaboritan, soda. Nebo se pletu?

Dostanu (některé) nové chemikálie a budu míchat. Jestli namíchám 3 nebo 5 půllitrů - nic se nestane, co?!

Jaký byste měli vy názor na složení a posléze účinky dílu "A" a "B"? Co by podle vás šlo a co ne?

Zdraví Pentaxista!

P.S. Nenarazili jste někde v literatuře na informace o tom, při jakém pH pracují optimálně vyvolávače (a jejich kombinace)?

Pane kolego, z vlastní zkušenosti mohu potvrdit pouze domněnku stran dílu "B". Při náhradě metaboritanu boraxem dosáhneme ještě většího vyrovnání polotónů, lze doporučit pouze pro veliký rozsah jasů.

    • 0

  SamodomoDiafinku jsem oběvíl na nějakém zahraničním fóru. Chlapík co dělal někde v superchemickém labáku originál Diafine přehnal všema přístrojema a její přesné složení zveřejnil. Byl okolo toho nějaký humbuk a tak to nějak zakamufloval. Prostě Diafine je chráněný obchodní název, ale její složení je známé. Jen se to nikde nesmí pod tímto názvem publikovat natož vyrábět a prodávat. Vlastník značky z podstaty věci musí tvrdit že to není pravda a že složení origoše je jiné. Je také pravda že složení originálu se výrobce snaží stále zdokonalovat a tak se složení nepatrně mění. Ale ono to z podstaty věci už moc vylepšit nejde. Odchylky ve výsledcích jdou většinou na vrub použité nekvalitní chemie. Nakonec rozdíly v šaržích známe i u konfekce. 

    • 0

Podla teorie - hladaj chybu najprv u seba - suhlasim.

Ala aj tak sa mi to vidi trochu ine :)

    • 0