Přejít na obsah


Fotka

Pod pokličkou


  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
4 odpovědí na toto téma

#1 Vojta

Vojta

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 258 příspěvků(y)
Reputace: 28

Publikováno 13 duben 2012 - 14:32:52

Do tohoto vlákna prosím pište své vlastní zkušenosti a názory. Čím ucelenější a obsáhlejší příspěvky, tím lépe. Toto vlákno by mělo sloužit pro druhé jako zdroj informací a inspirace, ne jako diskuzní fórum, kde se bude rozpitvávat co kdo napsal. Pro tento účel je možno vytvořit jiné vlákno, kde se budou rozebírat případné dotazy. Jde o to, aby toto vlákno bylo zajímavé ke čtení i za dva nebo tři roky. Proto prosím pište zde pouze sami o sobě a svém foto...
  • 0

#2 Vojta

Vojta

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 258 příspěvků(y)
Reputace: 28

Publikováno 13 duben 2012 - 14:38:28

Nádobí jednoho co fotí na 4x5, hodně chodí a tak to rád lehčí a jednodušší.


fotoaparát:
Mám Horsemana 4x5HF (starší model bez otočné zadní stěny). Je velmi kompaktní, lehký (asi 1,8 Kg) a krásnej.
Oproti linhofovi je o něco menší a má menší destičky pro objektiv (8x8). Originální destičky jsou strašně předražené, v Číně vyrábějí levné náhrady. Ptal jsem se a fungujou dobře, jenže ty originální pro závěrku č. 1 jsou cca 0,5 cm vystouplé, kdežto ty čínské jsou ploché. Přišlo mi, že by pak téměř nebyl přístup k ovládacím páčkám závěrky.
Minimální výtah - pokud má být zachována možnost posunu standardy, je to v nejlepším případě 90 mm. Já osobně mám nejkratší ohnisko 120 mm a to je ještě s plným komfortem. Ta 90tka by asi potřebovala zahloubenou destičku. Ale to bude asi problém všech sklopek.
Maximální výtah - je reálně 250 mm. Já mám druhý objektiv 210 mm a nablízko je to už poměrně nadoraz. Pokud povysunu zadní stěnu a přední standardu dám až opravdu na úplný kraj, tak jde vyfotit láhev od vína skoro přes celý formát. Delší ohniska by šly vyřešit čínskou destičkou s prodlouženým tubusem.
Pokud použiji maximální vysunutí standardy do strany (3 cm), tak mi při použití 210 mm objektivu a formátu naležato už měch leze do záběru a přijdu tak asi o 1 cm na negativu.
Prostě větší kompaktnost má vliv na funkci, tak jsem pochopil, že někteří lidé používají kamery 13x18 pro 4x5 (lepší pohyby a lepší potlačení vnitřních reflexů).

objektivy:
Jak jsem už psal, mám dva. Schneider Angulon 6,8/120 a Rodenstock 6,8/210. Dohromady s malými destičkami (Horseman má 8x8 cm) je to ideální cestovní kombinace.
Jaké si kdo vybere objektivy, je už jeho věc. Na internetu je spousta článků (zajímavé jsou např. http://www.thalmann....mat/fujinon.htm) a diskuzí. Rád bych však uvedl jeden můj postřeh, na který jsem nikde nenarazil. Sám nejsem zastánce honitby na ostrost, proto jsem si pořídil Angulon, který mi ve všem ostatním vyhovoval. Jenže tento objektiv (konstrukcí podobný dagoru, avšak za zlomek ceny) je poměrně dost měkký na plnou díru. Když si k tomu přičtete menší světelnost a kratší ohnisko, v šeru téměř nelze zaostřit. Když jsem fotil něco večerního, tak to bylo +- náhoda, nebo si musím dát do záběru něco opravdu světlého, nejlépe baterku :mrgreen:. Dalším neduhem tohoto jinak pěkného objektivu je malá odolnost vůči protisvětlu (a to mám verzi s antireflexem). Snímky v protisvětle, když se to zrovna nějak dobře nesejde, jsou mdlé a bez kontrastu. V extrémním případě vznikne tohle:

Přiložený soubor  Beškov.jpg   30,66K   64 Počet stažení

Jinak nasazovací krytky z měkké umělé hmoty dodávané k německým objektivům jsou daleko lepší než krytky s packama u SLR.

drátěná spoušť:
Používám východoněmeckou, 20 cm dloubou a nikdy jsem nezatoužil po lepší. Když jsem pak viděl někde na vlastní oči nějakou za pětikilo, úplně jsem se vyděsil, jak něco tak banálního může být těžký, veliký a drahý.

kazety:
Mám Lisco. Mohli by být dobré, kdyby se mi jednou za čas nestalo, že do nich založím film křivě. Snahou a pečlivostí jsem tento jev poměrně eliminoval, ne však zcela.

expozimetr:
Používám takový ten pidi od Goosenu. Má ale zásadní nectnosti. Obě tlačítka nejsou dostatečně zahloubena a tak se svévolně mačkají. To má za následek jednak to, že se přepne měřící mód často na jinou funkci a já se pak musím proklikat zase zpět, ale také zkrácenou životnost baterek asi na rok a čtvrt (často si změří tmu v brašně). Navíc veškeré ovládání je dost nepohotové (a to včetně nastavování ISO) a tak to ani nepoužívám (třeba stopky, ty by se hodily).
Zonální systém jsem se pokoušel provozovat v jeho nejlínějším pseudoprovedení. Protože s fotopapírama je to dneska bledé, nemám žádný definitivně vybraný a tak ani na co zonální systém ve finále ladit. Přesto jsem chtěl mít uniformní negativy. Proto jsem si vzal d-76, pro kterou lze např ve finské tabulce najít ideální ISO a vyvolávací čas pro max. využití filmu (určitě to zkoumaly lépe, než bych to udělal já). Jak psal Kodl, Rozdíl mezi N - N1, N1 – N2, atd. je zpravidla 15 – 20 %. Z toho jsem si vyvodil přibližné závěry bez vlastního testování.
Nicméně nošení spotmetru se ukázalo nad limitem mojí nosnosti a tak jsem zonální záležitosti zase opustil.

brašna:
Jelikož s foťákem hodně chodím (nemám auto, tak běžně 10 km, někdy i 20), je pro mě dost důležité určité pohodlí. Stativ mi váží 4kg a s ostatním se musím vejít taky do 4, jinak už trpím. Toto je asi subjektivní záležitost, ale zkoušel jsem nosit navíc pentax spotmetr (asi půl kila) a vydržel jsem to asi tak třikrát.
Proto teď nosím "rohlíček" od Lowepra (lowepro passport sling). V něm mám strčenej foťák a ve dvou jednoduchých pouzdrech na kompakty objektivy. Pak dva filtry, expozimetr, uhlíkový štětec ve rtěnce od kaisera, utěrku z mikrovlákna.
Kazety s filmama mám zvlášť v další taštičce, speciálně na to ušitý od F.64 koupený na BH. Filmy jsou tak v čistém prostředí. Taštička má síťku a v ní mám tužku a zápisníček.
Přes jedno rameno mám přehozenej křížem rohlíček, stejně tak (ale na kratším řemínku) pouzdro s kazetama. Přes druhé rameno rovněž křížem mám pouzdro se stativem. Vypadám jak z první světový, ale je to pohodlnější než batoh jak na chůzi (a nepotěj se záda), tak na krámování.

stativ:
Stativ mám Linhof 3414. Stojí o malinko víc než Manfrotto a je téměř ve všech stránkách lepší (z mého pohledu). Největší nevýhodou je, že jeho minimální výška je cca 65 cm. Také nemá polohovací nohy, ale to mi nikdy nechybělo. Zato se velmi rychle rozkládá a má masivní středový sloupek.
Malá odbočka. Dost lidí píše o tom, že středový sloupek je nějaké nucené zlo, které se hodí jenom v krkolomných situacích na srázu. S tím zásadně nesouhlasím. Pokud fotíte zátiší, interiéry, portréty, zátiší v krajině, blízké záběry v krajině tam všude velmi oceníte jemné nastavení výšky fotoaparátu, bez kterého si focení ani nedovedu představit. Proto si myslím, že stativ bez sloupku (ala ty veliký Gitza) jsou vhodné jen pro toho, co používá dlouhá telata a pro ostropitvomilce. Můj linhof ná výšku bez sloupku 168 cm + cca 10 cm hlava. Jelikož vždy stativ niveluju do vodováhy (má ji na sobě přidělanou), abych si při natáčení fotoaparátu kolem osy stativu nehýbal s horizontem, většinou alespoň jednu nožičku přizasunu. V krajině téměř vždy používám vysunutý sloupek alespoň o 10 cm a to na stabilitu nemá příliš vliv. Pokud sloupek vysunu víc jak o půlku, je to na tuhosti už hodně znát, zase mám k dispozici 2m + výšku hlavy.
Hrozně jsem váhal, jestli si nemám pořídit Gitzo, který váží o kilo míň. Mimo skoro dvojnásobnou cenu a pomalejší rozkládání bych si musel odepřít pohledy z nadhledu.
Hlavu mám Linhof 3D nivelační. Je to úžasná věc, who the master mezi hlavami, ale cena je zoufalá.
Na precizní focení mi přijde kulová hlava nevhodná (mám ji na malém stativu).
Manfrotto je skvělé, že nabízí k prodeji všechny náhradní díly. Česká praxe je ale taková, že po půl roce čekání na místního distributora si člověk radši sežene šikovného zámečníka.
Stativová destička by měla mít dostatečnou velikost. Malé obdélníkové od manfrotta, ještě navíc s tou měkkou gumou navrchu, jsou chatrné i na SLR. Linhof má na sobě placku s průměrem 8 cm. Na jednu stranu príma, na druhou stranu pokud chci sklopit podlážku foťáku k vyrovnání perspektivy, musím stativ přešroubovat na ten závit v uprostřed podlážky, jinak ta placka tomu sklopení překáží. S menší destičkou je to bez problému.
Pokud byste se podívali na stránky LightQ, které Linhof pro Česko dříve zastupovalo, vyděsily vás naprosto absurdní ceny. Já to koupil ve Vídni skoro za půlku.

pouzdro na stativ:
Mít větší stativ bez pouzdra je peklo. Sehnat dobré pouzdro na stativ je minimálně očistec. Používám největší od Cullmanna, dvakrát jsem ho reklamoval a blíží se reklamace poslední. Je ušitý z naprosto obyčejného materiálu, takže je po měsíci používání celý chlupatý z ošoupání. Řemen je sice odpružený a s neoprenem, ale dvakrát se roztrhal na cáry a jednou se vytrhnul v místě přišití. Za 2500,- mám 65l batoh z cordury. Výztuhy, několik kapes, atd. Za 1000 Kč mám pouzdro jak od větnamců, které je úplně blbě ušité (viz ten řemen, kterej je dvakrát prošitej strojem v jedné řádce napříč a na tom mají držet 4Kg). Když jsem ho kupoval, vůbec jsem takové technické detaily nezkoumal, protože výrobce, renomovaný, neprodal by aušus, atd.....doporučuju všechno důkladně zkontrolovat. Nacpat věcma, které v tom budete nosit. Podobnou zkušenost mám i s brašnou Lovepro AW100. Pokud si ji dám na rameno, víko po stránách nechává poměrně veliké škvíry kterými se dovnitř práší a padá tam nepořádek. Navíc je řemen uchycen dost nízko a pokud máte v brašně víc věcí navrchu, hrozí převrácení. Jednou jsem zvedl brašnu ze země, ta se obrátila dnem vzhůru a celej obsah se mi vysypal na zem.
Do pouzdra na stativ se mi ještě vejde velký deštník.

fotokomora:
Vyvolávání v mističkách mě příliš nebralo a tak jsem si pořídil jobotank (2521). Filmy jdou dobře zakládat i bez zakládacího zařízení, vejde se jich tam šest a spotřebuje se na ně 300 ml vývojky (rotace).
Vývojku používám cca 10 min. v d76 bez alkálie a s 0,5g bromidu na litr a pak vylejt, nalejt 2% borax a dovyvolat do 14 min. Je jemnozrnná, vyrovnávací a přitom s kontrastem.
Pokud je potřeba něco extra, tak hodně ředěný rodinal.
Pak dvakrát vypláchnu vytemperovanou vodou s kanystru a naleju ustalovač 240 g thiosíranu a 60 g siřičitanu sod. bezvod.
Peru vodou s kanystru dle návodu ilford (nalejt, 5x překlopit, vylejt - nalejt, 10 x překlopit, 20x a hotovo), akorát troch vícekrát .
Na závěr smáčedlo ilford v destilce. Smáčedlo Foma mi dělalo fleky při kraji negativu (tam kde se nahrnulo při ocákávání cívky).
Planfilmy pak suším na šňůře, přichycené dřevěnými kolíčky za růžek.
Na archivaci mám pergamenové trezorky od Kaisera. Růžky filmů musím malinko zastřihnout, jinak mi nejdou z trezorku vytáhnout a dělají mi do pergamenu dírky. Také pozor na vodu. Stačí nepatrná kapička a pergamen se přilepí na emulzi. Naštěstí jde ve vodě bez problémů zase odmočit.

Je třeba si uvědomit, že v pomyslném žebříčku výrazových prostředků fotografie hraje vývojka zpravidla desáté housle. Daleko před ní je např. práce se světlem, kompozice, hloubka ostrosti, pohybová neostrost, atd. Proto by se na negativní proces neměl člověk se zbožností upínat a čekat nějaké zázraky. Jsou situace, například vysoce kontrastní scény, kde to bez toho nejde, ale není také pravda, že přezářená světla, nebo černé siluety stromů musí vypadat zákonitě blbě. Často jsou i přirozenější než Adamsovská vypiplanost (berte prosím jako formu protinázoru, ne jako útok na ty, pro které je to zásadní část řetězce).
Nicméně platí jistá úměra mezi blbnutím s materiály a množstvím kloudné fotografické práce.
Taky nechápu, jak může někomu fungovat stand vyvolávání. Nalil jsem rodinal 1:100 do mističky, strčil tam film, chvilku pohoupal a nechal už nevím jak dlouho louhovat bez pohybu. Výsledek dle očekávání: Okraje více vyvolané jak prostředek (vliv vývojky okolo planfilmu).
Jako mističku na vyvolávání, zeslabování a vůbec je vhodná mísa do mikrovlnky z ikey. Má rozměr akorát, je zavírací a levná. Nejde v ní film prát, protože se přilepí na hladké dno. Škoda že není černá.
Pokud jsem do malého jobotanku zakládal kinofilm, občas se mi stalo, že mi nechtěl lézt dovnitř. Pravděpodobně za to může někde nějaká kapička vody, která emulzi namočí a film pak neklouže. Pomohlo chytit závity filmu z boku (v jednom místě na boku cívky lze film chytit) a pohybovat všemi závity naráz směrem dovnitř. U svitkového se mi to nikdy nestalo, ale u kinofilmu nejednou. Záhada.

Rotační vyvolávání je neskutečná pruda, ale šetří přírodu. Na překlápění bych potřeboval 1,5l.
Zkoušel jsem použití dvoulázňových vývojek a mají pro mě jednu nectnost. Občas se mi vyvolají tmavší proužky na podélných krajích negativu. Asi je to proto, že vývojka, která ulpí v drážce cívky tanku, ovlivní své nejbližší okolí. Rozum mi to úplně nebere (alkalická lázeň tam nateče proudem a všechno promíchá), ale stalo se mi to několikrát a to i dokonce u mojí polodvoulázňovky (ale malilinko).
Doporučuju do komory koupit střičku na destilku (maj v lab. Potřebách). Když pak dolejváte vodu do odměrného válce, je to příjemná pomůcka pro lepší přesnost.

V pozitivní technice se plácám. Výběr papírů pro ne-MG hlavu je tristní a vyhlídky jsou...asi spíš nejsou.
Papíry Foma má určitě někdo rád, pro mě jsou však nucené zlo. Podle mě tam není skoro žádná emulze. Dostal jsem jednou pixlu foma emulze a natřel si vlastní papíry. Papír se dá na teplou podložku (mísa s horkou vodou a na ní kus plechu) a natře se 50°C teplou emulzí. Nechá se vystydnout a pak se to ještě jednou zopakuje. Výsledkem je papír pěkného povrchu, podle druhu použitého podkladu buď více či méně matný (záleží na stupni klížení podkladového papíru, lepší je více). Zatímco u fomy se mi výsledek zdá buď světlejší – vyblitej, nebo zase tmavší - zastřenej, ale nikdy ne akorát, tady i při lehce chybném osvitu vyleze dobře koukatelná fotka. Problém jsem ale měl se zažloutlou barvou emulze, která navíc působí jako s lehkým závojem.
Pokud si namícháte vývojku s disiřičitanem neutralizovaným hydroxidem, jako je v Papsovým receptáři univerzální vývojka míchaná z jednotlivých roztoků dle kontrastu, vydrží fungovat neuvěřitelně dlouho.
Matné fomy jsou použitělné zřídkakdy, většinou jsou stíny zoufale zemdlené. Nastříkal jsem jednu fotku pokusně fixativem, ale udělá to nehezký povrch.
Lesklé papíry bez leštění mají naprosto nejapnou vizáž. Dělal jsem pokusy jak to vylepšit, ale bez velkého úspěchu. Trochu pomohlo je vyleštit za studena a pak je znovu nechat namočit a pak uschnout jen tak.
Pořídil jsem si ždímačku od výrobního družstva Znak Malá Skála a je to užitečná věc (ale ne laciná). Vyrábí také rámečky Ahel Marge. Dají se u nich koupit levněji než u Škody. Jsou dobré, ale stupnice pravítek moc nesedí. Dělám to jako u mého starého. Vezmu papír, namaluju si formát jaký potřebuju, založím do rámečku a pak podle nakreslených čar seřídím pravítka.
Řezačku mám Dahle a je výborná. Dělá se pro formáty řady B, kdežto řezačky KW Trio jsou pro A formáty.

Omlouvám se za chaotické psaní, ale jinak to neumím.
  • 1

#3 Aghnostos

Aghnostos

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 77 příspěvků(y)
  • LocationOlomouc
Reputace: 12

Publikováno 14 duben 2012 - 08:34:42

Omlouvám se, že do toho zasahuji, ale ještě se tam nějak vytratil odkaz na chování v protisvětle??

Tento příspěvek byl upraven od ToFF: 15 duben 2012 - 18:14:55
Není třeba citovat celý předchozí příspěvek, když na něj reagujete jako první...

  • 0

#4 transporti686

transporti686

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 333 příspěvků(y)
Reputace: 65

Publikováno 14 duben 2012 - 08:39:13

Iba tíško závidím :smile: pardón za neucelený nezaujímavý príspevok :smile:

Tento příspěvek byl upraven od ToFF: 15 duben 2012 - 18:16:06
Důvod úpravy Není třeba citovat celý předchozí příspěvek, když na něj reagujete jako první. Případně jako druhý...stejně obdivně... :-)

  • 0

#5 jenda1250

jenda1250

    Hrabě kydoň

  • Moderátoři
  • 3 570 příspěvků(y)
Reputace: 394

Publikováno 16 duben 2012 - 14:34:23

Doplnil jsem ilustrační foto.

Nějak se mi to ale nezdá, musí být chyba ještě někde jinde, protože jsem taktéž hrdým majitelem Angulonu 120/6.8 (vyrobený v roce 68 nebo 69, signovaný Linhof Technika) a považuju ho za rovnocené sklo s ostatníma co používám (Symmar 150/5.6 (r.v.60), Xenar 210/6.1 (r.v.81) a Super Angulon 75/8 (r.v.61)). Nebojím se ho používat ani v extrémním protisvětle, jak plošném, tak bodovém (mívám slunce v záběru), obyčejně cloním na 16-22, ale mám dobré výsledky i na clonách 8-9.5. Pro úplnost dodávám, že zvětšuju na max 30x40cm.
  • 0




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních