Úvodem
Fotografové a fotografky jsou velmi zvláštní druh rodu Homo Sapiens. Ptáte se proč? Odpověď je více než jednoduchá. Při snímání svých děl každý fotograf přemýšlí ve stopách, jejich fragmentech a různých zónách, ale tento způsob uvažování opouští v okamžiku, kdy překročí práh své temné komory. Proč to tak je? To opravdu nevím, ale pokusím se vysvětlit, proč není špatné tento způsob uvažování změnit.
Tradiční způsob práce
Člověk, zvětšující fotografii, obvykle nastaví clonu na zvětšovacím objektivu a udělá proužkovou zkoušku. Typicky 5-7 proužků a časy 5, 10, 15, 20, 25, 35 vteřin. Potom vybere čas, který nejvíce odpovídá požadované expozici, řekněme 20 vteřin a jemně ho doladí, tím získá tzv. základní expozici. Tuto sekvenci lze opakovat pro různé části negativu pro tmavé nebo světlé části, pokud jsou tyto zkoušky odvozené od základního času, jde o expoziční zkoušky pro nadržování a vykrývání. Při tomto způsobu práce (aritmetické metodě) vzniká jeden problém, tento nárůst časů způsobí nerovnoměrný nárůst expozice.
Jak můžete vidět na fotografii vlevo, rozdíl mezi prvními dvěma proužky je 1 stopa, mezi posledními dvěma je tento nárůst pouze asi 1/6 stopy, takže tato metoda způsobuje příliš velké rozdíly na světlejších proužcích a příliš malý na tmavších. Správně posoudit základní expozici může být v některých případech problém. Částečně se tomu vyhnete tím, že zkoušku provedete na nejdůležitější místo negativu.
F-stop
Proč nezkusit metodu, která nám zajistí stejný nárůst expozice? Na druhé fotografii vidíte zkoušku udělanou použitím f-stop metody. Nárůst expozice je v tomto případě 1/3 stopy, začal jsem časem 6.8 vteřin, takže použitá sekvence je 6.8, 8.6.10.7, 13.5.17.1, 21.6, 27.3 vteřin. Všiměte si, že expoziční časy se v některých případech téměř shodují s tradiční metodou (5, 10, 15, 20, 25 vs. 10.7, 21.6), nicméně porovnáním těchto zkoušek zjistíte, že zkoužka udělaná metodou f-stop se vám snadněji interpretuje. Je to dáno tím, že světlé části jsou lépe separovány a v tmavých je pořád dobře patrný rozdíl.
Nadržování a vykrývání
F-stop metoda má značné výhody i při nadržování a vykrývání. Nevěříte?
Dám vám příklad, na fotografii, kterou se chystáte zvětšovat, potřebujete vykrýt nějakou část, řekněme o ½ stopy a základní expoziční čas je 20 vteřin, 1 stopa je samozřejmě polovina tohoto času (i když to také není úplně pravda). Bude - ½ stopy 15 vteřin? Samozřejmě nebude. Změna expozičního času z 10 na 15 vteřin je 7/12 stopy, ale z 15 na 20 je to jen 5/12 stopy. Ty rozdíly tam nejsou malé, jak by se zdálo.
Pro ty z vás, kteří mají zájem si to ověřit, uvádím vzorce pro výpočty:
Prodloužení času:
Tn = T * (2^f)
Zkráceni času: Tn = T / (2^f) Kde Tn je cas po prodlouženi/zkráceni, T je čas puvodni a f je fragment stopy (např. ¼, ½ stopy).
Při nadržování o ¼ stopy základní expozice dopadne na papír stejná ¼ stopy této expozice, ať je formát papíru jakýkoli. Můžete toto říct při nadržení o 3 vteřiny? Kolik budu muset nadržet, pokud změním formát řekněme z 18x24 na 30x40? Jistě můžete to přepočítat do %, ale není pro vás, jako pro fotografa/ku, přirozenější říci –1 stopa než -50%?
Tabulka časů pro nadržování a vykrývání
Fragment f-stop je 1/6 stopy, uložíte-li si tuto tabulku pro úpravy je možné tento fragment změnit a tabulka se přepočítá. Základní expozice se také dopočítává podle fragmentu, avšak pro výpočet je použita jeho polovina, tzn. při fragmentu 1/6 je pro výpočet nárůstu základní expozice použita 1/12 stopy.
Závěrem
Metoda f-stop je logickou adaptací toho, co každý fotograf/ka používá při exponování negativu. Používáme to při práci s kamerou, tak proč toho nevyužít v komoře? Tato metoda má dvě naprosto zjevné výhody, za prvé tím, že nárůst světla je rovnoměrný, má proužková zkouška význam a dovoluje snadnější analýzu, za druhé pokud si vedete záznamy o tom, jak jste co zvětšovali, není třeba vést tyto záznamy pro každý formát papíru, protože ¼ stopy je ¼ stopy na formátu 18x24 stejně jako na formátu 50x60. Rozhodnutí, jakým způsobem budete pracovat, je jen a jen na vás.
Dobré světlo a co nejméně “šedivek” vám přeje Karel Dvořák (Kodl)
Zobrazit článek
