Přejít na obsah


Fotka

Černá komora v koupelně


  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
2 odpovědí na toto téma

#1 RHfest

RHfest

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 208 příspěvků(y)
Reputace: 2

Publikováno 17 duben 2012 - 15:20:15

Já + Černá komora v koupelně v paneláku 1,6m*1,8m + zvětšeniny 50x60cm<!-- Texy! BEGIN -->
Černokomornictvím se zabývám jen cca 3-4 roky, kdy jsem zbaběle utekl od digitálu (a to jsem měl nejmodernější dostupný digital minolta A2 v ceně 43tis.) a koupil v bazaru PENTAX 6x7 s hromadou příslušenstvím za 5500Kč a začala katastrofa. Zamířil jsem do Fomy, koupil fomu dvoustovku, univerzální vývojku a ustalovač a pokusil jsem se vyvolat první film. Kupodivu na něm opravdu něco bylo. Nastal problém druhý - jak to dostat na papír. Pokus o dostupný scan selhal a já sem usoudil, že jediná možná cesta je pořídit si zvětšovák.

Protože již jsem měl svůj vlastní byt a nemusel jsem se tudíž ptát rodičů &#61514; a manželka je tolerantní, tak jsem si zařídil černou komoru v koupelně - no spíš v koupelničce. Všechny trable, které jsem měl do současného stabilizovaného stavu přeskočím, jen se zmíním o pár věcech, které snad někoho pobaví či dokonce poučí.

Bezpečné světlo: používal jsem klasickou červenou žárovku Philips s E27čkou a žil jsem spokojen při jejím světle i dokonce když jsem přešel na multigradační papíry FOMA, tak jsem žil v klidu, protože tyto papíry jsou tolerantnější na červené světlo než jiní výrobci. Po přechodu na papíry AGFA jsem byl nucen posunout barevné spektrum do oranžova(světle hnědá). Koupil jsem si originální světlo s výměnným filtrem a mírně &#61514; upravil zapojení ve světlech v zrcadle v koupelně a světlo k zrcadlu napevno namontoval. Dnes již nesvítí osvětlení nad zrcadlovou skříňkou bíle, ale krásně oranžově. Toto světlo má výborný jas, při kterém se nezdá, že by ono světlo bylo bezpečné, ale je tomu tak. Je bezpečné a dokonce si troufnu při tomto osvětlení usoudit, jak zhruba bude vypadat zpracovávaná fotografie při normálním osvětlení. Dnes bych se rozhodoval úplně jinak a nakoupil LED-ky, které se dají dneska koupit s konkrétní vlnovou délkou, a tak si sestavit světlo vlastní.

Zvětšovací přístroj: no měl jsem prostě to, co bylo k dostání v bazaru, a to Magnifax 3 se základnou ze čtyřky. A pracovalo se mi dobře. Osvit fotek jsem prováděl u formátu 50x60 tak, že jsem otočil základnu (která stojí na pračce), zatížil kýblem s vodou a osvit papíru jsem prováděl na zem. Mělo to ale své nevýhody. Dostupný rozměr podlahy 80x50cm (mezi dveřmi a vanou a mezi umyvadlem a pračkou je opravdu skromný). A velice to komplikovalo hlavně ostření, pokud dokonce jsem dělal nějaký výřez z políčka a zvětšovák jsem měl vyšroubovaný výš, než jsem dosáhl rukou na ostřící šroub, v okamžiku, kdy jsem ležel před koupelnou s hlavou v koupelně na zemi koukající se do ostřící lupy. V této situaci mi pomáhala manželka, kdy já ze země s lupou v ruce na ni volal, kterým směrem má ostřit zvětšovák a kolik pootočit. To bylo pořád (ne né na druhou stranu, áááá to už je moc, kousíček zpátky atd&#8230;). Zvětšovák v pozdější době nahradil Kaiser VCP7000, který jsem výhodně pořídil starší s barevnou hlavou. Od toho okamžiku se stala práce z multigradačními papíry pohádka. Dokonce si mohu troufnout provést dvě expozice s různou gradací na jeden papír a přitom nic neroztřepat. Magnifax je dobrý stroj, ale odpovídá konstrukci cca 30 let zpátky. Pokud vyzkoušíte nějaký modernější přístroj, zjistíte, že je co zlepšovat i v této oblasti.

A konečně po malé úpravě základny (viz níže) jsem mohl zvětšovat větší fotky vestoje.

**Misky**: jó to byl velký oříšek jak na vanu dostat tři tak veliké misky. Ale samozřejmě problém se vyřešil: koupil jsem si tři truhlíky (samozřejmě bez dírek) a fotky protahoval. Podrobněji jsem to rozepsal níže.


**Rámeček**: to byl další problém, zvlášť u barytu, kdy je papír velice těžko zvládnutelný (zvlášť u takového rozměru), aby ležel rovně a nehýbal se. Nejdřív jsem na něj křičel a hrozil, ale stále se kroutil a né a né poležet. Nakonec jsem si uřezal dvě desky z dřevotřísky. Do jedné vyřezal otvor (udělal jsem rámeček) přímočarou pilou o úhlu 45 stupňů. Obě desky sešrouboval bantem na skříně (takové to dlouhé zlaté) a z černého tvrdého papíru vytvořil přesný a rovný kraj. A zvětšovací rámeček byl hotový. Je to velký pomocník, s kterým i ten nejtvrdohlavější baryt narovnám a osvítím.

Pentax 6x7 je krásný stroj, ale velice těžký. Přál jsem si dlouho něco i s AF. Koupil jsem si kinofilmovou zrcadlovku a po jednom filmu prodal. Prostě kdo jednou zkusí kvalitní střední formát, nemůže už jinak - je to prostě nádherné, pokud se díváte na fotografii 50x60 z metru a půl a přicházíte k ní blíž a né že vidíte rozmazané fleky, ale vidíte pořád větší detaily, až stojíte těsně u fotky a ona je pořád ostrá. Hledal jsem kompromis mezi kvalitou, váhou, rychlostí a &#8230;&#8230;.. .

Je tomu asi rok a půl, co jsem si dopřál nový foťák - byl to zbrusu nový PENTAX 645 NII. Prostě nádherný kousek a by mu nebylo smutno, tak jsem přidal i nějaké bazarové objektivy.

Protože již jsem měl jen 6x4,5 respektive 5,6cm*4cm, tak jsem musel zákonitě uvažovat o jiném ohnisku zvětšováku, a když investice do objektivu, vyhrála 80ka. Vím, že u tohoto formátu jsem mohl zvolit kratší, ale stále mám spoustu negativů 6x7.

Teď bych trošku zabruslil konečně do toho formátu 50x60cm v koupelnových podmínkách. I když jsem hodně už naznačil, tak se to nyní pokusím shrnout.

Fotit s rozmyslem! Uvědomit si, že následný ořez vždy sníží kvalitu výstupní fotografie. Nosit stativ i za slunného dne. Pokud postavíte foťák na stativ a nemusíte ho držet rukama, daleko lépe se dokážete soustředit na kompozici. To není z mé hlavy, ale pravda to je &#61514;.

**Čím vyvolávat negativ**: no, tomuto tématu se obloukem vyhnu, protože bych se nerad dostal do palby ostatních. Každý má své vývojky a stojí si za nimi. Jen na okraj - já nejčastěji používám ILFOSOL S, je to kapalná vývojka (namíchám před použitím = stabilní proces), nejedná se o vývojku vhodnou na push proces, ale dostanete z negativu výbornou ostrost při nominálních časech filmu. Ideáně pro filmy do 200 ASA. Já v tom dělám i HP5ku a Deltu 400, ale v kinu bych asi nedoporučoval.

**Praní a sušení**: je to komplikovanější věc, než by se zdálo, protože na vás v této fázi už čeká největší nepřítel, a to je prach a nečistoty ve vodě. Doporučuji aspoň vodu na praní filmu napouštět z vodovodu s perlátorem omotaným jemnou tkaninou. Pokud ne rovnou filtr na vodu. Já nedělám ani jedno, ani druhé, u mě je voda velice čistá téměř bez nečistot &#61514;. Suším velice obezřetně, a to jedině v koupelně, kde vlhkost (zvlášť po vyvolávaní) je tak vysoká, že ve vzduchu se nevznáší moc prachu. Negativ prostě nesmí opustit koupelnu, dokud není suchý. A při sušení je třeba mít zhasnuté světlo, protože každé světlo hřeje (i zářivka) a zbytečně způsobuje cirkulaci teplého a studeného vzduchu a tím i víření prachu. Někdy si vzpomenu, jak jsem první negativ nesl usušit na balkón na sluníčko a po cestě mi ještě k tomu spadl na koberec. Chybami se člověk učí.

**Stříhání a archivování**: Tak v tomto budu mít myslím velice hodně nesouhlasících, dokonce i nepřátel. Nearchivuji negativy ani v pergamenových listech, ani v jiných prostředcích určených pro negativy. Ale objevil jsem před třemi lety fólie firmy Bantex, a to &#8222;Sběratelská kapsa na 9 kartiček&#8220;. Negativ stříhám po dvou políčcích tak (u 6x7 po jednom), aby na jedné straně byl širší okraj, za který negativ pohodlně chytnu do ruky bez nutnosti se dotknout políčka negativu. Stříhám na takové kousky proto, protože při zvětšování potom filmový pás visí ze zvětšováku a jednou jsem si ho při manipulaci škaredě škrábnul na jiném políčku, než jsem zvětšoval. Už slyším, že to není antistatický materiál a že chytá prach. Ano, je to pravda, když jsem vytáhl negativ z pergamenu, byla na něm prachová zrnka - když vytáhnu negativ z výše uvedené fólie, tak je negativ čistý a vše je přilepeno na folii &#61514;. O trvanlivosti zatím nemohu podat hodnověrné zprávy, ale zatím vypadají pořád stejně :-) .

Vložený obrázek
Vložený obrázek
**Zvětšování**: a teď už u samotné komory. Zvětšovák mám normálně na pračce. Pokud vám bude připadat základna nějaká divná, tak opravdu je nějaká divná. Je zhotovena z dřevotřísky 28mm do tvaru pomníčku. Je to jen proto, protože při maximálním zdvihu zvětšováku jsem nebyl uspokojivě schopný dosáhnout správného zvětšení. Delší tyč jde samozřejmě koupit, ale cena je, jak byste očekávali velice vysoká. Na základně je pro představu položen papír 50x40cm.

Vložený obrázek
Při použití vyrobeného rámečku viz. výše je patrný přesah, ale na funkci to nemá vliv. Používám při aktuální sestavě 80ku objektiv a dosáhnu osvitu celé plochy i s nějakou rezervou pro ořezy.

Vložený obrázek
A to je můj rámeček. Zvětšujeme samozřejmě na černé nebo alespoň tmavé podložce, protože zpětný odraz přes papír udělá své.

**Vyvolání, přerušení, ustalování**: a tady je ten největší problém s místem.

Na naplnění truhlíků je samozřejmě potřeba více chemie, a to cca 3litry pracovního roztoku. Není to moc, jak se na první pohled zdá, vydrží to dlouho. Ustalovač a přerušovač, o tom ani nemluvím a vývojka? Za doby Agfy, která mi vydržela v kanystru &#190; roku a i když byla hnědá jak &#8230; prostě hodně moc. Makala jak má a černá na fotce byla opravdu černá. Teď používám Ilford a musím říct, že to už není ono. Agfa byla lepší a déle vydržela. Teď mi vydrží pracovní roztok cca 3-4 měsíce, ale i tak se s tím dá žít (při pokojové teplotě, ve tmě a za přítomnosti vzduchu nad hladinou). A jaké použít kleštičky, ať nevyvoláváme a neustalujeme i prsty? No já jsem dlouho vyvolával i prsty, až mi kůže kolem nehtů rozpraskala a udělaly jsem mi tam odporné záděry. Pak jsem pochopil, že asi tudy cesta nevede. Nakonec pomohla Tescoma. Nabízejí totiž asi 10cm široké kolíčky na pytlíky s kořením. A to je to, co potřebujeme.

**A jak vyvolávat?** Na kratší strany fotografie uchytíme zhruba do střední části maxi kolíčky, stačí cca 5mm, za které chytneme exponovanou fotografii. A teď neustálými pohyby levá ruka nahoru pravá dolů, pravá ruka nahoru a levá dolů, projíždíme fotografii v truhlíku od jednoho kraje k druhému, samozřejmě tak, aby fotografie byla v truhlíku ponořena. U RC papíru není žádný problém, u barytu je třeba určitý grif. Protože jak papír vlhne tak se (vetšinou až v ustalovači) začne lámat. Je prostě třeba být opatrný. Ještě u barytu je jedna komplikace, a to, že maxi kolíčky z papíru padají nebo vlastně obráceně papír padá z kolíčků. Mně se osvědčilo ještě před ponořením do vývojky natrhnout papír po stranách kolíčků do úrovně cca 5mm (co je kolíček sevřen) a ohýbáním na jednu a druhou stranu kolíčkem papír zlomím těsně za uchycením a papír již se tolik nebrání ponořením krajů a nevypadává z kolíčku.Truhlíky doporučuji nedávat na jednu velkou desku, ale na tři menší, protože máte přístup do vany. Já mám ve vaně napuštěnou vodu se slabým roztokem jedlé sody a fotky rovnou do této lázně házím. Obzvlášť baryty. U RC papírů takovou péči tomu nevěnuji.

Vložený obrázek

Všem co si to zkusí přeji hodně povedené fotky. Pokud máte kvalitní přístroj aspoň 6x4,5, uvidíte co jste ještě neviděli a uslyšíte co jste ještě neslyšeli (teda až to někomu ukážete).
Pořád totiž panuje pověra, že je snad jedno, jestli se dívám na fotografii 10x15 z deseti centimetrů nebo 50x60 z metru a půl. Kdo uvidí pochopí.

Zobrazit článek
  • 0

#2 Pantik

Pantik

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 44 příspěvků(y)
Reputace: 3

Publikováno 11 leden 2013 - 21:27:52

Pěkný příběh. Jsem taky v paneláku a je to podobné...
  • 0

#3 calon

calon

    Nováček

  • Předplatitel
  • 324 příspěvků(y)
Reputace: 170

Publikováno 29 leden 2013 - 09:57:04

Pekny clanek. Ja pouzivam misto kadinek pro velke papiry pradelni kose. Maji to dno bez direk a i pro prani se mi sikujou. Zena je spokojena, protoze mame doma vzdycky dost kosu na pradlo. :-)

  • 0




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních