Úvodem
Ptáte se proč? Odpovědí jsou techniky popsané v tomto článku - možná mi dáte za pravdu, možná si řeknete, že jsem vás chtěl jenom nalákat ke čtení. To posuďte sami. Techniky popsané níže vám poskytují podobnou svobodu při interpretaci reality, jakou mají malíři. Jsou nejzábavnějším aspektem práce v temné komoře a poskytují naprostou svobodu ve vašem uměleckém vyjádření už jen tím, že nejste odkázáni na práci s jedním negativem. Nicméně některé z těchto technik mohou být zejména pro začátečníky značně frustrující a nedoporučuji pokoušet se o tyto techniky (s výjimkou siluet), pokud máte problémy s nadržením a vykrýváním.
Siluety
Kouzlo jednoduchých siluet je v tom, že nepotřebujete složité masky nebo průměty negativů. I když se rozhodnete zvětšovat oblohu přes siluetu, nic se neděje, protože silueta je již černá. Pro začátek je dobré vytvořit si soubor:
- siluet s dobrým tvarem, používejte modrý filtr, aby obloha zůstala plochá, nikdy oranžový nebo červený. Fotografujte proti světlu a přeexponovávejte.
- ptáci v letu jsou skvělým námětem pro siluety, které později namontujete do jiného obrázku. Opět přeexponujte a použijte modrý filtr.
- zajímavé oblohy které budete kombinovat s výše zmíněnými tvary, tady používejte oranžový nebo červený filtr
- siluety lze vytvořit z jakéhokoli negativu kopírováním na lith (ortho) film.
Lith siluety. Kontaktním kopírováním negativu na lith film dostanete pozitiv obsahující jen černou a bílou. Ten je možné opět kontaktem překopírovat zpět do podoby negativu. Z toho potom lze vytvořit velmi zajímavé efekty jednoduchým hraním si s expozicí. U těchto typů filmu je potřeba dávat pozor, protože některé se vyvolávají v negativních vývojkách (Ilford Ortho) a některé ve vývojkách pozitivních (Arista APHS Premium).
Kombinování siluety a obloh. Není nic snadnějšího, než dodat jinou oblohu k siluetě.
- multigradační papír je ideální, protože siluetu exponujete tvrdou filtrací a oblohu potom měkkou.
- udělejte proužkovou zkoušku a exponujte nejkratším časem, kterým dostanete maximální černou.
- naexponujte několik papírů prvním negativem (siluetou)
- papír vždy v pravém horním rohu přehněte (1-2 mm), pomůže vám to dát ho správně do rámu
- před tím, než vyměníte negativ nebo přesunete rám, tak pokud máte dva zvětšováky, vemte starý papír a udělejte skicu objektu.
- vyměňte negativ a podle skici upravte kompozici, zvažte otočení nebo převrácení oblohy a udělejte další proužkovou zkoušku
- pokud je v obloze příliš šedých tónů, zvyšte kontrast nebo rukama či nějakým kartónem vykryjte oblohu, přesnost není nijak kritická
- vyjměte skicu, vložte papír a vybraným časem exponujte
Sandwich negativů
Tato technika se používá buď v kombinaci se siluetou nebo s negativy pro tuto techniku připravenými, kdy je exponována pouze polovina negativu za použití masky kryjící jednu část pole, čímž je zajištěno, že exponována bude jen část (polovina) negativu. Některé firmy vyrábí přímo fitlry pro tuto techniku. Při tvorbě takového negativu nepoužívejte dvojí expozici. Vyvolaný negativ je nastříhán na jednotlivá pole, jedno z nich je otočeno a negativy jsou emulzí k sobě slepeny na stranách páskou.
Tisk z více negativů
Dříve nebo později budete chtít kombinovat více negativů, kde ani jeden není silueta, pak bude potřeba spojit tyto negativy dohromady tak, aby toto spojení pokud možno nebylo patrné. K tomu potřebujete:
- hodně papíru
- velký odpadkový koš
- nůžky, skalpel
- nějaké kartóny
- maskovací pásku
- sklo znatelně větší než maskovací rám
- kazety nebo knihy, či držák na sklo
- ideální je mít drátěný kruh 10-15 cm v průměru
- zapomenout na trvalý úspěch a mít nezměrnou trpělivost
Ostré hrany. Spojení částí negativu může být ostré, rozptýlené nebo cokoliv mezi tím. Přesně vystřižená maska, ležící na papíře, vytváří velmi ostré spojení. Acetátová maska udělá naprosto stejnou službu, ale lépe se s ní dělá a spojení může být daleko přesnější. Obě mohou být použity, i když negativ není promítnut na zvětšovací rám.
Rozptýlené hrany. Je-li maska zvednuta nad zvětšovací rám, hrany spojení jsou více rozptýlené a obvykle i méně viditelné. Tato technika je velice vhodná pro změnu oblohy, čímž můžete radikálně měnit náladu, denní dobu a dokonce i roční období.
Ultra měkké hrany. Základní technika je stejná jako u rozptýlených hran, avšak maska je zavěšena nějakých 10 cm pod zvětšovacím objektivem na kruhovém držáku tak, jak je zobrazeno na obrázku.
Práce s rovným horizontem.
- promítněte negativ a upravte kompozici prvního obrázku, udělejte skicu.
- pokud potřebujete eliminovat původní oblohu (to záleží na negativu), položte připravenou masku; ta musi být těsně nad horizontem.
Důležité je naznačit si polohu na skice.
- nechte masku tam, kde je a udělejte normální proužkovou zkoušku
- je-li horizont příliš vidět nebo není-li vidět, upravte masku, pokud jste spokojeni, naznačte polohu nového horizontu na skice
- vyjměte skicu, naexponujte tři - čtyři papíry a vraťe je zpět do krabice (nezapomeňte ohnout pravý horní roh)
- vraťte skicu, vyměňte negativ a dokomponujte fotografii, posuňte masku tak, aby zakryla nechtěné detaily v popředí
- posuňte masku tak, aby překryla první linii na skice, to je nutné, protože tisk se směrem ke kraji masky zesvětluje (obvykle 0.6 – 5 cm) v závislosti na výšce masky nad papírem, cloně a velikosti tisku
- označte linii a nové části fotografie na skice pokud možno barvou jinou než černou, ale viditelnou pod červeným světlem, či světlem, které používáte v komoře
- udělejte proužkovou zkoušku a nezapomeňte, že nesmíte měnit clonu objektivu
- vyndejte skicu, dejte do rámu první naexponovaný papír, exponujte, vyvolejte a ustalte.
- pozorně prohlédněte fotografii, poloha druhé masky byl jen odhad, takže zřejmě budete potřebovat úpravu. Pokud je viditelný světlý pruh nad horizontem, potřebujete větší překrytí, takže posuňte masku dolů. Pokud je pruh nad horizontem příliš tmavý, překryli jste příliš a potřebujete posunout masku nahoru, takže udělejte potřebné úpravy a zakreslete je do skici.
- zvětšete na druhý papír, třetí a čtvrtý si nechte na jemné úpravy nebo k tvorbě kopií.
- Práce s členitým horizontem
Je velmi podobná technice popsané shora, ovšem je potřeba si uvědomit několik odlišností. U členitých horizontů je velice často nemožné nebo nepraktické použít jen maskování, protože horizont může být příliš členitý a vyrobit přesnou masku k použití nad papírem téměř nemožné. V takových případech kombinujeme masku jako u rovného horizontu s vykrýváním „naslepo“, low key popředím (low key je název pro fotografickou techniku, kde je záběr tvořen převážně tmavými tóny) a lokálním bělením.
Vykrývání „naslepo“
V tomto případě po nakreslení skici nalepíme na okraje zvětšovacího rámu maskovací pásku (používám krepovou pro malíře pokojů, k dostání v OBI, Bauhausu atp.) a na ni naznačíme okraje vykrývaných ploch, toto nám později slouží k zakrytí obrazu při expozici . Proč naslepo? Vykrýváme totiž plochu, kterou nevidíme neboť byla exponována z prvního negativu. V tomto případě doporučuji vykrývat více u středu, neboť tmavší okraje vykryté plochy jsou méně rušivé než světlá „ozvěna“ v obloze.
Tvorba Měsíce
Pokud chcete viditelný měsíční kotouč k doladění atmosféry a nemáte vhodný negativ pro sandwich, můžete při části expozice (max. jedna polovina expozičního času) položit na papír minci nebo aspirin, druhou polovinou expozice zajistíte, že měsíc bude „svítit“ přes oblaka a nebude to jen kulatý bílý kotouč na výsledné fotografii.
Na závěr bych si dovolil pár rad - polohu masky nad skicou určujte vždy s objektivem zacloněným na clonu, kterou budete používat Pokud objektiv odcloníte, hrana masky se posune
- ne všechny negativy vyžadují stejnou vzdálenost masky od objektivu, takže je třeba zkoušet a zkoušet
- proužkové zkoušky dělejte s maskou v poloze, v jaké má být, protože maska může mít vliv na expozici, také dostanete lepší představu o ztrátě detailů kolem spojení negativů
- snažíte-li se vytvořit něco fantastického, zvažte použití kombinace negativu a pozitivu
- jediné, co vás limituje, je vaše představivost
- Literatura
Larry Bartlett’s Black and White Photographic Printing Workshop
Eddie Ephraums: Creative Elements – Landscape Photography Darkroom Technique
Jim Stone: Darkroom Dynamics
Tim Rudman: The Photographers Master Printing Course
Poděkování
Mé ženě za trpělivost, Předsedovi za úpravu stati a vám všem, kteří články čtete, protože bez vás by nové nevznikaly.
Tak co myslíte - je temná komora fotografovo dětské hřiště?
Dobré světlo vám přeje Karel Dvořák (Kodl)
Zobrazit článek
