Přejít na obsah


Fotka

Jak vyvolat Deltu 3200 - 1. část


  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
Žádné odpovědi

#1 sbriza

sbriza

    Dost toho nakecá

  • Registrovaní
  • PipPip
  • 817 příspěvků(y)
Reputace: 13

Publikováno 17 duben 2012 - 16:15:21


Delta 3200 je film, na který fotím zdaleka nejčastěji, proto jsem se rozhodl udělat test chování filmu v různých vývojkách a při různých teplotách. Podle častých dotazů na podobné téma zřejmě nejsem na TK sám, tak doufám, že mnou zjištěné poznatky pomohou ostatním alespoň v základní orientaci.

Proč vlastně Delta 3200 způsobuje fotografům tolik vrásek na čele? Důvodem je extrémní citlivost a ještě k tomu kulišárna od výrobce, který film označuje ISO 3200, přitom ale reálná citlivost filmu je asi ISO 800-1600 podle typu použité vývojky. To znamená, že pokud fotíte na nominální citlivost ISO 3200, tak film podexponováváte. Pokud má být film dobře krytý, musíte jej tedy převolat (push proces), jinak budete mít šedivé a nevýrazné detaily ve stínech. Vývojka, která dokáže z Delty 3200 (při ISO 3200) dostat slušnou kresbu i ve stínech musí tedy zvyšovat citlivost emulze. To bylo při testování moje hlavní kritérium, na druhém místě byla velikost a struktura zrna, celková tonalita a působení snímku.

Podmínky testování:
Nejprve bylo nutno vybrat vzorovou scénu, kde je velký rozsah jasů až do úplné tmy a kde je především stále konstatní osvětlení. Vybral jsem si stanici metra Smíchovské nádraží. Fotografoval jsem Contaxem T3, jehož Sonnar 35/2.8 od Carla Zeisse patří mezi to nejlepší, na co lze fotit. Exponoval jsem Deltu 3200 v kinofilmu, 36 políček na nominální citlivost ISO 3200, clonu f=5.6, čas asi 1/125 s (Contax neukazuje přesný čas) a to z ruky. Na celý film, na každé políčko, pořád to samé.
Následně jsem vyvolával proužek filmu o délce cca 10 cm v tanku JOBO 1510, přerušoval jsem roztokem fomacitro a ustaloval ustalovačem od Ilfordu. Překlápěl jsem prvních 30 s a pak každou minutu 10 s.
Celkem jsem testoval 15 vývojek:
  • Tetenal Ultrafin +
  • Agfa Rodinal
  • Kodak X-tol
  • Ilford LC-29
  • Amaloco AM74
  • Ilford DD-X
  • FX-1
  • FX-2
  • FX-3
  • FX-4
  • FX-11
  • FX-15
  • FX-37
  • předpis 13 B z knihy "Černobílá fotografie" od Kulhánka
  • RAF, kterou Bzenčák představil s Fomou 100@800


některé vývojky jsem testoval i při různých teplotách a ředěních, abych si ověřil, jakým způsobem ovlivňuje teplota schopnost vývojky měnit citlivost emulze. Vyvolávací časy jsem použil buď svoje ověřené, nebo od výrobce a nebo jsem použil svůj kvalifikovaný odhad. Mám barevnou hlavu, takže jsem vyvolával spíše na vyšší kontrast. Pozitivy mám seřazené a popsané v šanonu a aby si každý mohl udělat alespoň představu, tak jsem je ofotil. Odkaz je pod každým odstavcem, někdy jsem vyfotil jen celek, někdy i detail, pokud jej mám. Nahoře na fotce je info k negativnímu procesu, dole k pozitivnímu.

Vložený obrázek



Metodika vyhodnocení:
Vzhledem k tomu, že nemám denzitometr, nemohl jsem hustotu negativu porovnávat exaktně podle čísel, ale pouze subjektivně. Všechny kousky negativů jsem se snažil vyvolat tak, aby byly stejně kryté, což se samozřejmě může povést jen částečně, proto jsem výsledek porovnával podle míry zčernání a kontrastu pozitivu, který jsem z negativu dělal stále stejným postupem (tj. stejné nastavení zvětšováku, stejný čas, clona atd.) na rc papír velikosti 20x30. Tímto postupem lze jednotlivé výsledky porovnávat mezi sebou.

V první části se zaměřím jen na konfekční vývojky, tedy prvních 6:

Tetenal Ultrafin + /1+4, 26°C, 5,2 min, přednamočení 2,3 min
Podle výrobce se jedná o super jemnozrnou vývojku vhodnou pro T krystaly, která plně využívá citlivosti a je vhodná i pro push proces. S prvním tvrzením souhlasím, s tím dalším už moc ne. Vyvolávací čas odpovídá doporučenému od výrobce pro kontrast 0,7 (mám barevnou hlavu). Ze zvědavosti jsem vyzkoušel přednamočení, abych později zjistil, že nemá žádný vliv a není jej pro tento film vůbec třeba.
Negativ je na první pohled málo krytý, rozhodně ne tak, jak by měl být. Na pozitivu je vidět, že stíny jsou prakticky zcela bez kresby slité do jednolité šedi, dokonce i polotóny jsou šedivé a nevýrazné. Zatímco zrno je velmi malé, vůbec neruší a je jemnější než foma 400 vyvolaná v rodinalu 1+25. Pro Deltu exponovanou na ISO 3200 se tato vývojka absolutně nehodí, pokud se ale někdo spokojí s ISO 800, předpokládám, že dostane velmi jemnozrný a dostatečně krytý negativ.

foto celek



Agfa Rodinal
je nejdéle komerčně vyráběná vývojka a jako jediná (komerční) vývojka pracuje s para-aminofenolem. Její vlastnosti velmi záleží na ředění, proto jsem testoval více variant:

Rodinal 1+100, 26°C, 1 hod
Negativ dopadl podobně jako u Tetenalu, možná je celkově o fous více krytý, ale ve stínech a polotónech zase ztrácí. Zrno je pochopitelně menší než u koncentrované verze a je relativně pěkné, přesto v této kombinaci nevidím budoucnost.

foto celek

Rodinal 1+25, 20°C, 11 min
Výrobce uvádí orientační a neověřenou vyvolávací dobu 8 min, která se mi moc nezdála, tak jsem přidal ještě 3 minuty a negativu to zjevně pomohlo. Je už rozumně krytý a to i ve stínech. Co mě překvapilo bylo poměrně kultivované zrno, které rozhodně není tak velké, jak by možná kdekdo od Rodinalu čekal. Zřejmě je to tím, že Delta 3200 je sama o sobě z principu zrnitá dost a příspěvek Rodinalu ke zvětšení zrna už není tak výrazný. I když je na pozitivu vidět, že stíny mají oproti DD-X rezervy, přesto si tuto kombinaci dovedu představit v praxi. V porovnání s ostatními vývojkami má Rodinal velmi pěknou strukturu zrna, které, ač poněkud větší a hrubší, neruší a pěkně se na něj kouká.

foto celek
foto detail

Rodinal 1+25, 26°C, 6 min, 12s
Oproti předchozí variantě jsem subjektivně nezaznamel žádný výrazný rozdíl. Kresba ve stínech, zrno i jeho struktura byla prakticky totožná.

foto celek
foto detail


Kodak X-tol, stock, 26°C, 10 min, 2 min přednamočení
X-tol je vývojka založená na kombinaci fenidonu a vitamínu C, s oblibou ji používám na HP5+. S Deltou 3200 si rozumí podobně jako Rodinal 1+25, výsledky jsou si podobné s tím, že X-tol má zrno oproti Rodinalu poněkud rozmazané. Vyvolávací časy Delty 3200 Kodak neuvádí vůbec, proto jsem čerpal z http://digitaltruth.com/devchart.html. Podle jejich času mi vyšel negativ podvyvolaný, proto jsem mu nakouřil rovnou 10 min a byl jsem spokojen.

foto celek


X-tol 1+1, 26°C, 15 min
Pozitiv je poněkud konstrastnější než předchozí kombinace, možná by tedy stačilo i 14 min. Oproti stocku se mi výsledek líbí víc. Detaily ve stínech jsou u obou stejně, ale rozdíl je v podání zrna, které připomíná trochu Rodinal, protože je oproti stocku ostřejší.

foto celek


Ilford LC29
jsem testoval spíš pro zajímavost, protože byla při ruce. Nic moc jsem od ní nečekal a opravdu jsem se žádného zázraku nedočkal. Ve stínech je slabší než Rodinal nebo X-tol, přitom zrno je větší.

foto celek



Amaloco AM74, 1+7, 26°C, 6 min
podle výrobce by vyšel čas asi 5,5 min, já jej zaokrouhlil na 6 min. Výsledkem je negativ krytý tak, jak bych si ho asi představoval. Detaily ve stínech jsou o kousíček lepší než u Rodinalu. Co mě ale velmi zklamalo bylo zrno jako stěrk, zlatý Rodinal 1+25. Oproti Rodinalu bylo zrno i jakoby trochu rozmazané.

foto celek
foto detail


Amaloco AM74, 1+7, 18°C, 13 min
Protože z velkého zrna v předchozím případě jsem obvinil vyšší teplotu, provedl jsem test i s poměrně nízkou teplotou. Vyvolávací čas opět zhruba odpovídá datům výrobce. Zrno se opravdu zmenšilo, viditelně, ale ne zásadně. Zrnost je stále větší než u Rodinalu 1+25. Proto je pro mě Amaloco poměrné velké zklamání, čekal jsem asi víc, resp. čekal jsem mnohem menší a hezčí zrno.

foto celek
foto detail


Ilford DD-X 1+4, 20°C, 12,5 min
Říká se "to nejlepší nakonec", DD-X je vývojka na bázi kombinace fenidonu a hydrochinonu a údajně je to kapalná verze Microphenu (proto jsem jej netestoval). Je to vývojka, kterou Ilford přímo pro svoji Deltu 3200 doporučuje. Já mohu jeho doporučení jen potvrdit. S DD-X jsem dosáhl jednoznačně nejlepších výsledků. Protože se mi zdá, že ilford své vyvolávací časy poněkud podhodnocuje, použil jsem čas pro ISO 6400 a myslím, že by mohl být ještě delší. Výsledný negativ je sice krytý dostatečně, ale pozitiv je poněkud měkčí. Zkrátka si myslím, že tam ještě nějaká rezerva je. Kresba ve stínech je asi na úrovni Amaloca, tj. slušná, zatímco zrnitostí se DD-X blíží spíše k Tetenalu. Opravdu, DD-X mě velmi překvapilo velmi malým a jemným zrnem. Na druhou stranu je trošku rozpatlané a méně ostré než třeba u Rodinalu, ale přijde mi, že to vůbec neruší.


foto celek
foto detail


Ilford DD-X 1+4, 26°C, 7 min
pro zajímavost jsem ještě zkusil variantu s vyšší teplotou. Při velkém zvětšení se mi zdá, jako by bylo zrno poněkud rozmazanější oproti variantě volané při 20°C Nicméně jinak jsou rozdíly zanedbatelné.

foto detail



Závěr

  • Podle očekávání dopadla nejlépe vývojka Ilford DD-X při teplotě 20°C, což asi nikoho nepřekvapí vzhledem k tomu, že ji doporučuje sám Ilford. Zklamán jsem byl z Amaloca, čekal jsem mnohem menší a hezčí zrno. Překvapil mě Rodinal, především rozumnou velikostí zrna, jeho krásnou strukturou a výbornou hranovou ostrostí. V kombinaci s Deltou 3200 bych to opravdu nečekal. X-tol mě ničím nezaujal a myslím, že si ho nechám jen pro filmy do ISO 400 typu HP5+ apod.
  • Pokud bych měl vyvolat Deltu 3200 exponovanou jako ISO 3200, z konfekčních vývojek bych zvolil Ilford DD-X. Pokud bych se spokojil s ISO 1600, stál by za úvahu Rodinal. Pokud bych potřeboval skutečně jemnozrné výsledky (třeba svatba v kostele, portrét apod.), exponoval bych na ISO 800 a volal v Tetenal Ultrafin +.
  • Z nafocených pozitivů jsem udělal výřezy, umístil je vedle sebe a zkusil z nich ještě vyvodit nějaké závěry. Z přímého detailního porovnání by se zdálo, že vyšší teplota citlivost mírně zvýší, je to vidět jak u Rodinalu, tak u Amaloca. Ale když se podívám na fotky na papíře, tak musím říct, že nárůst citlivosti nevidím a ani to rozmazanější zrno Rodinalu při 26°C nevidím. Tak nevím, možná je to tím, že jsem některý pozitiv vyfotil mírně neostře a nebo tím, že prostě při porovnání výřezů těsně vedle sebe je to všechno víc vidět. Já věřím tomu, co vidím na fotce. A co se týče vyvolávání při různých teplotách, tak jsem na fotkách nenašel žádné rozdíly ve využití citlivosti. Rozdíly ve struktuře zrna jsem někde viděl (DD-X) a někde ne (u Rodinalu), takže zřejmě silně záleží na typu vývojky.
[center]foto porovnání

Ještě jednou dodám, že veškeré mé hodnocení je silně subjektivní a může se lišit od hodnocení někoho jiného! Vyvolávací časy, které jsem použil, fungovaly dobře a myslím, že se na ně lze spolehnout. Každopádně, než začnete zpracovávat cenný film, vždy si časy, ředění a teploty ověřte sami! Jsem jen člověk a mohl jsem udělat chybu. Navíc, co se líbí mně, nemusí se líbit ostatním...


S přáním dobrého světla
Standa Bříza / sbriza

PS: příští článek bude o míchaných vývojkách řady FX a taky o RAF. To bude teprve zajímavé!


Zobrazit článek
  • 3




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních