Přejít na obsah


Fotka

Mokrý kolódiový proces / Wet plate collodion process


  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
1 odpovědí na toto téma

#1 jkcz

jkcz

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 703 příspěvků(y)
  • LocationValašské království
Reputace: 146

Publikováno 17 duben 2012 - 16:21:57


Stručný úvod do více než 150 let staré fotografické techniky.
Mokrý kolódiový proces / Wet plate collodion process

Mokrý kolódiový proces patří k nejstarším fotografickým technikám. Za její existenci vděčíme Fredericku Scott Archerovi, narozenému roku 1813 v Anglii. Zabýval se numismatikou, sochařstvím a později přešel k fotografii. Experimentoval s negativy na skle a v roce 1851 publikoval svůj objev - mokrý kolódiový proces. Ten se velmi rychle rozšířil a v následujících letech až do cca 80 let 19.století byl dominantní fotografickou technikou. Jeho zásluhou se také začal používat, především v portrétní fotografii, pozitivní proces nazvaný Ambrotypie. Archer zemřel 2.května 1857. Na jeho počest se letos poprvé konal celosvětový kolódiový den .
Je samozřejmě velká troufalost snažit se shrnout do jednoho kratičkého článku popis procesu, o kterém byly napsány celé knihy. Přesto se o to pokusím. Myslím, že fórum Temná komora je to pravé místo, kde by se takovéto, byť shrnující informace mohly nacházet. Rád bych se podělil o informace o dostupnosti jednotlivých surovin v tuzemsku, což může potenciálním zájemcům o proces mnohé usnadnit. Snad bude tento článek alespoň někomu z Vás užitečný. Neočekávejte však prosím nic objevného, vše už bylo za těch 150 let vymyšleno. Spíše naopak, je lépe se držet osvědčených postupů (pokud to jen trochu jde). Celý proces je neskutečně variabilní. Níže uvedené postupy jsou jen velmi stručným úvodem, každý si musí tu svoji cestu prošlapat sám a poučit se ze svých vlastních chyb. Článek neřeší lakování desek, zeslabování, zesilování obrazu, albuminové pozitivy, tzv. japaning (asfaltování desek) a další složitější postupy, které nejsou v první fázi při seznamování s procesem nezbytné.

Celý proces lze rozdělit do několika dílčích kroků: příprava kolódia, příprava desek, zcitlivění desek, exponování, vyvolání, přerušení, ustálení.


Kolódium
Zakoupené čisté kolódium je třeba před použitím ředit. Obecně známé recepty jsou pro americké U.S.P. kolódium (4-8procentní, zpravidla kolem 5procent), kdy se smíchává cca 120ml kolódia s 80ml ethanolu a 80ml étheru. Jelikož evropské kolódium je 4 procentní, doporučení ředění pro něj je 120ml + 60ml + 60ml. Kdo si nechce hrát s étherem, může zkoušet náhradu ethanolem 120ml kolódia + 120ml ethanolu. Dodavatelem v tuzemsku je buď Penta - dodává kolódium podle rakouské receptury OAB 1990 (Das Österreichische Arzneibuch - ÖAB), případně lze kolódium zakoupit v malých množstvích v lékárně. Já u nás úspěšně kupoval kolódium českého výrobce TAMDA (www.tamda.cz). Pravděpodobně taktéž podle rakouské receptury - obchodní značení Collodium 4% OAB 1990 720g Tamda. Samotné kolódium musíme obohatit o látky, které následně reagují ve zcitlivovací lázni s dusičnanem stříbrným a vznikají tak světlocitlivé sloučeniny. Ethanol (líh 95-96 procent) lze zakoupit v lékárnách. Uvedu recept z relativně dostupných surovin - je postaven na bázi draselných solí:

Díl A:
120ml kolódia
1.5g KBr (bromid draselný) do 3ml teplé destilované vody, ve zkumavce dobře protřepeme, postupně vléváme do kolódia a promícháváme. Kolódium se okamžitě zakalí, bude mléčné.
Díl B:
120ml ethanolu 96proc.
2g KI (jodid draselný) do 3ml teplé destilované vody, opět ve zkumavce dobře rozmícháme a vlejeme do ethanolu.

Díl B vléváme do A a postupně rozmícháváme. Necháme odstát minimálně do druhého dne (já nechávám 2-3dny). Pak slejeme do druhé (polévací) lahvičky tak, aby sediment na dně zůstal a nekontaminovali jsme si pracovní roztok.

Tato receptura je označovaná Markem Ostermanem jako "Same Day Extra Dry". John Coffer ve svém manuálu uvádí variantu s denaturovaným lihem jako "poor boy collodion". KBr způsobuje v kolódiu větší citlivost k zelené a snižuje kontrast. V době, kdy je problém sehnat kademnaté soli, je tento recept jednou z cest, jak docílit tonálně vyvážené kolódium. Kolódium, v němž absentuje bromid (čistě jodidové) se vyznačuje vyšším kontrastem a menší citlivostí k zelené složce barevného spektra. Za úvahu (pro neúnavné výzkumníky) ještě stojí zaexperimentování s lithnatými a zinečnatými solemi. Případným zájemcům můžu poslat přepočtové hmotnostní koeficienty pro záměnu jednotlivých solí.

Čerstvě umícháné kolódium Tamda má mléčný zákal
Vložený obrázek

5 dnů odstáté kolódium se sedimentem na dně
Vložený obrázek


Desky ke zcitlivění
Pokud bychom chtěli být historicky přesní, byli bychom omezeni jen na čiré a kouřové sklo (ambrotype) a asfaltem potažený plech (tintype). V dnešní době však existuje řada dalších materiálů, které je možné s větším či menším úspěchem polévat. Sklo je ale samozřejmě z nejdostupnějších. Používám čiré o tloušťce 2mm. Čištění skel provádím klasickým roztokem 40g plavené křídy + 50ml destilované vody + 10ml ethanolu. Plavenou křídu lze zakoupit v drogerii. Při čištění je třeba dát pozor, aby na hranách skla nezůstaly zbytky čisticího roztoku, kontaminovali bychom tak zcitlivovací lázeň zásadou. Před použitím je třeba roztok důkladně protřepat. V případě trhání kolódia je možné pomoci adhezi potřením hran skla roztokem vaječného bílku.
Hodně oblíbený je hliníkový plech s černým nástřikem. Obecně v zahraničních zdrojích označovaný jako „main trophy“ podle jednoho z významných dodavatelů tohoto materiálu www.maintrophysupply.com. U nás je taktéž možné obdobný plech pro gravírování sehnat, ale ceny jsou vysoké. Vyzkoušel jsem levnější variantu. Jedná se černý (semimat) eloxovaný hliníkový plech s fólií, od firmy Alcom Alval s.r.o.. Kontakt na aab@alcomalval.com. Tabule jsou rozměru 100*200cm, tloušťka 0.6mm, barva RAL 9005. Cena tabule 465,- bez dph. Za nastříhání na požadovaný rozměr si neúčtují nic. Tabulka half plate (114x140mm) tak vyšla na cca 5,40 s dph a full plate (216*165mm) na cca 12,30 s dph.
Osobně preferuji plech před sklem. Je s ním snadnější manipulace a pokud něco vyjde, tak i následně jednodušší prezentace. Vzhledem ke své hmotnosti se dá krásně nalepit na kapa desku a překrýt paspartou. Existuje jedna nevýhoda - u nepodařených desek je nutné provést čistění ještě zamokra, než deska uschne. Později není možné kolódium sundat, alespoň ne tedy bez nějaké drastické mechanické cesty, která poškodí samotný nástřik. Chemickou cestu jsem nezkoušel.
Při polévání malých a středně velkých desek používáme držení tzv. „waiter tray " metodou, kdy deska leží na konečcích prstů. Kolódia nalejeme raději více než méně. Pro odtok doporučuji používat druhou lahev, zásadně nevylévám zpět do polévací lahvičky. Tím zabezpečíme čistotu kolódia (nečistoty z desky se mi nedostanou zpět do kolódia) a taktéž se nemění hustota - kolódium na odtoku je samozřejmě díky rychlému odpařování étheru a ethanolu hustší než to, kterým poléváme. Optimální čas pro vložení desky do zcitlivovací lázně zjištujeme prstem na rozích desky. Pokud se kolódium netrhá, vkládáme desku okamžitě do lázně. Brzo je špatně, stejně tak je špatně pozdní vložení. Mokré kolódium znamená nečistoty ve zcitlivovací lázni, příliš suché kolódium již nelze zcitlivit a projeví se černými okraji snímky.

Držení desky při polévání tzv. "waiter tray" metodou
Vložený obrázek


Zcitlivovací lázeň
Kolódiované desky zcitlivujeme v 9 procentní lázni dusičnanu stříbrného AgNO3 (ve 100ml destilované vody rozpustíme 9 gramů dusičnanu stříbrného). Vzniklý roztok by měl být čirý. Před prvním použitím je nutné lázeň jodizovat. To docílíme ponořením kolódiované desky přes noc do druhého dne. Před použitím lázeň vždy přefiltrujeme. Zcitlivění provádíme 4 minuty ve stojaté nádobě, desku do ní vkládáme za pomocí držáku, tzv. dipperu. Pokud ponoření provedeme dostatečně rychle, není třeba tento úkon provádět ve tmě (při bezpečném červeném osvětlení) a lze provést i při tlumeném světle. Správně zcitlivěná deska má po vytažení z lázně rovnoměrný mléčný závoj díky vzniklému bromidu a jodidu stříbrnému. Vzhledem k tomu, že používáním se roztok kontaminuje ethanolem, étherem a mechanickými nečistotami (kolódiem), je dobré občas zařadit tzv. „slunění“ lázně. Lázeň vylejeme do misky a postavíme na půl dne na slunce. Tím docílíme odpaření ethanolu a étheru, u dna se pak vysráží další látky, které lázeň znečistily. Následně filtrujeme, doplníme případně destilovanou vodou a dusičnanem podle údajů z hustoměru. Hodnota 9 procentního roztoku osciluje kolem 1070 - 1074kg/m3. Zde je třeba říci, že samotný roztok dusičnanu stříbrného nijak světlem netrpí, citlivé ke světlu jsou až halogenidy stříbra (bromid stříbrný, jodid stříbrný).

Stojatá nádoba na zcitlivování
Vložený obrázek

Měření zcitlivovací lázně hustoměrem
Vložený obrázek


Expozice
Délku expozice je třeba odhadnout. Expozimetr nepomáhá, neboť kromě výrazné modrocitlivosti hraje velkou roli i citlivost k UV záření (citlivost k UV si již mohli ověřit ti, kteří se zabývají historickými technikami - VanDyke, olejotisk, gumotisk, atd). Pomůckami k dosažení optimálního osvitu jsou testovací expozice na malé desky, případně proužková zkouška. Tu provedeme za pomocí šíbru a jeho postupného vytahování z kazety. Citlivost je také závislá na stáří kolódia, PH zcitlivovací lázně, použité vývojce. Negativ vyžaduje zhruba dvojnásobně dlouhou expozici než pozitiv.

Proužková zkouška na malou desku
Vložený obrázek


Vyvolávání
Po zcitlivění a expozici přichází na řadu vyvolání obrazu. Vývojek se používá několik, nejčastější je vývojka postavená na bázi síranu železitého. Tato vývojka poskytuje také nejkratší expoziční časy. Poměr jednotlivých složek vývojky se liší podle teploty použití, jinou budeme potřebovat v letních dnech a jinou v zimě. Používám vývojky navržené Quinnem Jacobsem z www.collodion.com.
Vývojka pro teplé dny:
15g síranu železitého FeSO4
355ml destilované vody
20ml kyseliny octové ledové
10ml ethanolu

Vývojka pro normální dny:
16g síranu železitého FeSO4
360ml destilované vody
15ml kyseliny octové ledové
18ml ethanolu

Vyvolávám cca 15sec, je důležité rovnoměrné polití desky, polévám od odtokové hrany (od hrany, kde odtékalo kolódium při polevu). Vyvolávám v helper trayi s minimálním pohybem. Před použitím vývojku filtrujeme, minimalizujeme tím vznik „komet“ v obraze. Vývojky stačí velmi málo - pro full plate/8x10“ cca 30-40ml.


Přerušení
Přerušení provádíme obyčejnou vodou. Desku poléváme do okamžiku, kdy již na ní nejsou patrné olejové skvrny od vývojky. Jakmile je přerušeno, je možné jít s deskou na světlo. Uvidíme modravý obraz, který se pak dále v ustalovači vyčistí.

Vyvolaný a přerušený obraz
Vložený obrázek


Ustalování a praní
Použitelných ustalovačů je několik, původní receptury preferují pro tintype/ambrotypii kyanid draselný a pro negativy thiosíran sodný. Používám druhý zmíněný, tedy 1+4 roztok thiosíranu sodného ve vodě. Ustaluji přibližně dvojnásobek doby, kterou potřebují stíny pro dokonalé vyčištění. Ustalování v thiosíranu sodném má tu výhodu, že prodloužená doba ustalování (na rozdíl od kyanidu draselného), nemá destruktivní následky na obraz - nedochází k jeho zeslabení. Tudíž se lze bez problémů pohybovat na „bezpečné“ straně co se týká délky ustálení. Ustalovač používám pro každou seanci nový a nezjišťuji jeho vyčerpanost. Typem ustalovače, sílou roztoku a délkou pobytu v ustalovací lázni lze částečně usměrňovat zabarvení obrazu. 1+4 roztok thiosíranu sodného produkuje spíše neutrální obraz, roztoky silnější (1+1), případně roztoky rychloustalovačů (Ilford Rapid Fixer apod.) produkují obraz s hnědavým nádechem. V tomto ohledu ale vyniká zřejmě nedostižný kyanid draselný. (zabarvení obrazu je odvislé taktéž od délky vyvolávání)
Peru několikanásobnou výměnou vody v miskách se závěrečnou lázní v destilované vodě se smáčedlem.

Ustálený obraz
Vložený obrázek


Problémy a jejich řešení
Technika skýtá nesčetná temná zákoutí, často se stává, že nejsme schopni se dobrat slušného výsledku. Doporučením je v první fázi otestovat kvalitu jednotlivých složek procesu. To nejsnadněji provedeme když zcitlivěnou desku BEZ expozice okamžitě vyvoláme. Měli bychom dostat černou desku (nebo čiré sklo). Pokud tomu tak není, je zbytečné se zabývat samotnou expozicí. Je třeba nalézt a odstranit problém (úprava složení vývojky, nová vývojka, nové kolódium, zjištění PH zcitlivovací lázně, slunění zcitlivovací lázně, filtrování,...).
Problémy mohou přijít i s takovou běžnou věcí, jako je destilovaná voda. Pokud jsou lázně v pořádku, většina problémů spočívá v přeexpozici. Pozor na vzájemnou kontaminaci chemických lázní - pro každou je třeba vyčlenit samostatné nádoby, obvzláště pak pro zcitlivovací lázeň nepoužívat nádoby, které přišly do styku s jinou chemií. Nádoby a pomůcky používané pro zcitlivovací lázeň po použití a umytí ještě oplachuji destilovanou vodou.
Drobné defekty v obraze často nemusí být na škodu věci, jsou průvodním jevem této historické techniky. Mírný závoj a některé pozůstatky po chemických reakcích pak lze zpravidla snadno vyčistit po zaschnutí desky přeleštěním odličovacími tampony.

Roztok dusičnanu stříbrného z kvalitní destilované vody je čirý
Vložený obrázek

Zakalený roztok z nekvalitní destilované vody
Vložený obrázek


Obecně práce s chemií
Celý proces je mnohem více než jiné techniky závislý na používání chemie. Je dobré zachovávat zdravý rozum a mít alespoň základní představu o vlastnostech jednotlivých chemických látek.
Roztok dusičnanu stříbrného při zasažení očí způsobuje slepotu, vždy používat ochranné brýle.
Kyseliny (octová, dusičná) - skladovat odděleně od kyanidů (ferrykyanid, kyanid draselný) - vzniká nebezpečný kyanovodík.
Kyanid draselný - podle starých praktiků je pro ustálení to nejlepší. Pokud si vyřešíte problém jeho sehnání a následné likvidace, tak lze jen doporučit. Bezpečnost práce netřeba snad u této látky snad zdůrazňovat.
Obdobné platí pro kademnaté soli (bromid kademnatý, jodid kademnatý).
Kolódium, éther - skladovat v chladných místnostech, snížíte případné odpařování, prodlouží se životnost. Životnost namíchaného kolódia je omezená, liší se v závislosti na použitých zcitlivovacích solích. Soli s kadmiem prodlužují životnost.

Informační zdroje
Internetová fóra:
Zřejmě v současnosti nejobsáhlejší fórum je u pana Quinna Jacobse
Další zajímavé fórum je u pana Roberta Szabo

Ze současné literatury lze zakoupit:
Příručku od studia Scully&Osterman
Manuál s DVD od Johna Coffera
Publikaci od George Berkhofera

Z historických pramenů lze ke studiu doporučit:
Photography on Collodion , Waldack, Neff
Manual of Photography, M.Carey Lea
The ferrotype and how to make it, E.M.Estabrooke
The Silver Sunbeam, Joseph H. Ladd
Příručka o kolódiu od Kodaku



Jiří Kozubík


Zobrazit článek
  • 3

#2 mirreaux

mirreaux

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 25 příspěvků(y)
  • LocationChomutov
Reputace: 7

Publikováno 22 únor 2017 - 19:04:35

Zdravím....za tento Váš článek děkuji....bez něj bych se do této techniky nikdy asi nepustil ;)


  • 0




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních