23 odpovědí na toto téma

[Valhalla]

Prosim skusenejsich clenov o zakladne rozdelenie fotopapierov a pracu s nimi.

Vela clenov ma ( nas zaciatocnikov ) odkaze na uz zalozene temy.

Musim vsak povedat ze vela z tem sa zucastnuju skusenejsi clenovia a tie " samozrejmosti " v odpovediach vynechavaju. Toto je dobre pre niekoho kto chce vediet nejaku konkretnost. Nie vsak pre zaciatocnika ktory moze z takej temy odist a hladat inde co tym vlastne autor myslel.

Prosim reagujte teda s ohladom na to ze vobec nic nie je "samozrejme" pre cloveka ktory este nevyvolal ani jedinu fotografiu.

Nasiel som par ten kde sa spomina aspon ten ci onen druh fotopapiera no nie je su to prave diskusie vhodne pre zaciatocnika a uz vobec nie zamerane na celok ale skor na konkretny druh papiera. Vsetci prechadzaju hned k detajlom. Dokonca aj google je kratky na pojmy ako " zakladne rozdelenie fotopapierov " a pod.

[berraneck]

RC/baryt
multigrade/pevná gradace
lesklé/matné
levné/drahé
tuzemské/zahraniční

[Evla]

Nie je to take jednoduche, ako chces delit papiere. Fomacke papiere maju ciselny kod a kazda cislica nieco znamena. Prva cislica =sila podlozky: 1-karton, 2-polokarton, 3-dokument. Druha cislica =farba podlozky: 1-biela, 2-chamois (smotana), 3-slonova kost. Tretia cislica =stupen lesku: 1-leskly, 2-pololeskly, 3-polomatny, 4-matny. Stvrta cislica =struktura povrchu: 1-hladky, 2-jemnozrnny, 3-hrubozrnny, 4-specialne zrno, 5-zamat/velvet, 6-raster/pravidelna drobna sietka/hodvab.

Dalej je dolezita gradacia papiera, zlozenie, .... Nie som v tom ziadny prebornik, ale podla teorie je to tak, ze aky mas negativ a aky chces z neho vysledok, taky papier si zvolis. Vela zavisi od vyrobcu, kazdy vyrobca ma svoje speciality. Tiez nie len papier ovplyvni vysledok, ale chemia, v ktorej ho macas ....

Zakladne rozdelenie fotopapierov ani neexistuje tak jednoducho, ako by si si ho asi prial .

[jenda1250]

RC: rychlé zpracování, krátké praní, krátké sušení, netřeba leštit/napínat. Osobně mívám trochu problém s lesklými Fomaspeedy (kód začíná na 3xx) se vzhledem černých partií a někdy s vyžranými světly. Chci zkusit matné.
Obecně mají krátkou životnost, na světle po pár letech "zlátnou". Vliv má i kvalita zpracování.

BARYT: delší pobyt v lázních (hlavně ustalovač), delší důkladné praní, nutnost následného vyrovnání buď leštěním, napínáním na sklo nebo se dá i lisováním. Trvanlivost závislá pouze na čistotě zpracování, "ušlechtilejší" vzhled, i na omak, větší gramáž, dává mi víc stupňů černé i bílé. Základní je Fomabrom (kód 1xx).


Pevné gradace: papíry se dodávají s označením S, SP, N, C, což značí gradaci měkkou, speciální, normální a tvrdou. práce s nima je jednodušší ve smyslu nízké citlivosti k teplým barvám = mohou se zpracovávat při větší hladině osvětlení a i při jiných světlech než červené. Nevýhodou je nutnost mít k dispozici víc krabic o různých gradacích, nemožnost kombinovat kontrast na jedné fotce; dá se částečně obejít měkkou/tvrdou vývojkou. Jsou jak typu Speed (RC), tak i baryt.

Multigrade: téměř vyžadují používání multigradačních filtrů, nebo alespoň filtru okolo hodnoty 2-3 (u foma filtrů tuším 2x M1), jinak bez filtru dávají gradaci asitak Sp. Výhodou je potřeba jen jediné krabice, možnost velmi jemně měnit kontrast, i lokálně + další pokročilé techniky jako splitgrade atd. Je potřeba si dát větší pozor na osvětlení komory, jsou citlivé na zelenou a modrou, nejlépe otestovat, různé značny mají různou spektrální citlivost, takže jeden papír může být pod daným světlem OK, jiný může závojovat. U fomy označené "Variant", jak Speed, tak Fomabrom; Fomatone MG je jenom multigradační a nemá ekvivalent v pevných gradacích. Nevyžaduje speciální "multigrade" vývojku, funguje i vcelku obyčejná.

Lesk/mat: záleží na vkusu autora a použití, lesklý fomabrom dává po vypnutí na sklo příjemný polomat, při prezentaci pod sklem se rozdíly ale dost setřou a kdeco vypadá dobře/stejně. Lesklý papír je ostřejší a brilantnější, mat jemnější.

Cena je už jenom otázka finančních možností, i relativně levná Foma může sloužit velmi dobře (jsa lakomý na nic jiného nedělám), jen je potřeba se smířit s možností nevyrovnanosti produkce - každá šarže může být trochu jiná, co do barvy podložky atd.

Složení citlivé vrstvy papírů není můj obor, takže raději nebudu moc komentovat. Některé se hodí víc na tónování, reagují na různé vývojky odlišným tónem, mají jinou (nižší) citlivost atd. Týká se například Fomatone, Fomalux.

[vanourek]

Fomacke papiere maju ciselny kod a kazda cislica nieco znamena.

To bude nějaký guláš Co třeba Fomatone 542 nebo 331 - nedávalo by to smysl

[Valhalla]

Presne takto by to malo cca. vyzerat z pohladu zaciatocnike. Velmi dakujem za mna aj za kazdeho komu prave tato tema pomoze. Dlho som patral ale az teraz ked je to takto pre zaciatocnika pekne napisane zacinam mat lepsi prehlad.

Multigradacne foto papiere - Mam vtipnu otazku ale pre zaciatocnikov naopak mozno prirodzenu. Daju sa pouzit pre kazdy film alebo len pre niektore? Zaciatocnikov mozno tak ako mna zaskoci pouzitie farebnych filtrov.

Leštenie barytu - Tiez vtipna otazka ale naozaj je toto momentalne pre mna iny vesmir. Pre co sa pouziva lesticka? Je to nejaky poreznejsi papier ktory sa takto uzavrie a zpevni?

[jenda1250]

neexistuje žádná vyloženě nefunkční kombinace. Tak, jako se dá jakýkoliv motiv vyfotit na jakýkoliv film, může se z jakéhokoliv filmu zvětšovat na jakýkoliv papír k tomu určený. Jsou ale kombinace různě vhodné, třeba papíry fomalux jsou hlavně pro kontakty z velkoformátových negativů a mají proto nízkou citlivost. Dá se na ně určitě i zvětšovat, ale expozice budou delší.

multigradační papír je zvláštní tím, že jsou na něm nanesené dvě různé emulze. Jedna je zelenocitlivá, druhá modrocitlivá, jedna dává velmi měkký kontrast (jako papír S), druhá naopak velmi vysoký kontrast ©. Pomocí barevných multigradačních filtrů (žlutá~purpurová; resp. to samé umí udělat i barevná hlava zvětšováku) se mění poměr mezi expozicí jednotlivých vrstev a dochází tak k "namíchání" požadovaného kontrastu. Pokud se bude exponovat pouze zelená vrsta (žlutý filtr), fotografie bude mdlá, měkká. Pokud exponujeme skz purpurový filtr, bude se exponovat jenom modrocitlivá vrstva která má kontrast vysoký. [prosím pokud jsem to napsal s tou modrou/zelenou obráceně, tak mě opravte]

Baryt se při volném sušení zkroutí. Některé hodně. Metody, co jsem vyjmenoval, jsou základní postupy jak papír vyrovnat. Napínání je asi dneska nejpopulárnější, protože na to stačí akorát tabulka skla a škrobová lepící páska (hnědá olizovací). Mokrý (vlhký) papír se obrazem nahoru položí na sklo, oblepí se páskou a nechá do druhého dne uschnout. Pak se odřízne, proužek papíru s páskou ostříhá a je hotovo.
Leštění v leštičce je rychlejší (je vyhřívaná), mokrá fotka se obrazem připlácne na plech (1. problém - nečistoty a škrábance na plechu budou vidět i na fotce), rozválečkuje se (2. problém - bubliny zanechají mapy), přetáhne plátnem, nechá usušit a pak se vyndá (3. problém - nezkušeným se často přilepí, roztrhá...). Výhodou je zrcadlový lesk, nulová stráta plochy papíru a rychlost.
Když se zatíží vpodstatě suchý papír třeba knihama, za pár dní se vyrovná taky, ale není to tak dokonalé jako předešné dva způsoby.

[Valhalla]

Aha cize len pre zhrnutie ako som to dufam spravne pochopil ja.

Zalozeny je c/b negativ.

Pripraveny je papier ktory ma 2 vrstvy.

Na tu viac kontrastnu sa za pomoci filtra premietaju tmave plochy. Samozrejme vzdy tam dopada cely obraz. Ale v pripade ze by sme ju napr. ihned vyvolali ostala by nam takmer len vysoko kontrastna fotografia bez stupnov sedej.

Na tu menej kontrastnu "jemnejsiu" ( za to ale asi citlivejsiu ) sa ale potom za pomoci opacneho filtra ( v zmysle cislovania ) premietne obraz ktory ma naopak za ulohu vykrelsit stupne sedej v svetlejsich miestach fotografie. Pre priklad ak by sme vyvolali len takto osvieteny papier mali by sme sice fotku s peknou sedou ale miesta ktore by sme chceli mat tmave by nedosiahli 100% ciernu.

Mimochodom dakujem kazdemu za velku mieru pochopenia a velku pomoc.

My ( ako sa tu povie casto ) digitalne opice sa veru mame co ucit.

[hlodi]

Vyvolaný papier neosvitnutý má farbu ako podložka (zvyčajne "bielu"), papier príliš osvitnutý je "čierny". V istej oblasti osvitov dochádza k plynulej zmene od "bielej" k "čiernej". Gradácia papiera označuje, ako veľmi zmena osvitu v tejto oblasti (množstvo svetla dopadnuté na emulziu) zmení "zčernenie", teda ako "strmo" sa mení "zčernanie" voči osvitu, teda aký "kontrast" spôsobí zmena osvitu o zvolenú pevnú hodnotu.

Papiere s premenlivým kontrastom, tzv. multigrade v sebe obsahujú niekoľko vrstiev, ktoré sa dajú zjednodušiť na ekvivalentné dve vrstvy, jedna, ktorá je "tvrdá", teda pri malej zmene osvitu dôjde k veľkej zmene "zčernania" a ktorá je citlivá na modré svetlo a druhá, "mäkká", ktorá potrebuje väčšiu zmenu osvitu pre rovnakú zmenu "zčernania" a je citlivá na zelené svetlo.

Pri osvite papiera prechádza svetlo negatívom, partie, ktoré na scéne boli svetlé, na negatíve pohltia svetlo viac, ako tie, ktoré boli tmavé. Teda svetlé partie zo scény sa na papiere prejavia malým osvitom a teda papier "zčernie" menej, tmavé partie scény dostanú väčší osvit a teda na papieri dôjde k väčšiemu osvitu a teda "zčernejú" viac.

Namiešaním správnej kombinácie (pomeru) modrého a zeleného svetla (väčšinou tak, že sa filtrom "odrežú" v istom pomere z bieleho svetla žiarovky) sa dosiahne to, že papier bude vo výsledku mať napr. pri väčsom podieli modrého svetla gradáciu "tvrdšiu" a teda sa na negatíve malá zmena "zčernenia" (a teda malá zmena osvitu papiera) prejaví veľkou zmenou "zčernenia" papiera. Naopak pri väčšom podieli zeleného svetla bude gradácia "mäkkšia" a teda bude potrebná veľká zmena "zčernenia" negatívu, aby na papieri došlo k malej zmene "zčernenia".

Pretože "odrezaním" časti svetla žiarovky dôjde k zmenšeniu osvitu, výrobcovia filtrov buď toto zmenšenie uvádzajú v tabuľkách, alebo priamo vyrábajú filtre tak, aby mali vo výsledku všetky rovnaký osvit (Ilford).

Toto je môj pohľad na vec, možno sa v niečom mýlim (tiež som v tmavej komore začiatočníkom).

[koaloo]

Nie je to take jednoduche, ako chces delit papiere. Fomacke papiere maju ciselny kod a kazda cislica nieco znamena. Prva cislica =sila podlozky: 1-karton, 2-polokarton, 3-dokument. Druha cislica =farba podlozky: 1-biela, 2-chamois (smotana), 3-slonova kost. Tretia cislica =stupen lesku: 1-leskly, 2-pololeskly, 3-polomatny, 4-matny. Stvrta cislica =struktura povrchu: 1-hladky, 2-jemnozrnny, 3-hrubozrnny, 4-specialne zrno, 5-zamat/velvet, 6-raster/pravidelna drobna sietka/hodvab.

Dalej je dolezita gradacia papiera, zlozenie, .... Nie som v tom ziadny prebornik, ale podla teorie je to tak, ze aky mas negativ a aky chces z neho vysledok, taky papier si zvolis. Vela zavisi od vyrobcu, kazdy vyrobca ma svoje speciality. Tiez nie len papier ovplyvni vysledok, ale chemia, v ktorej ho macas ....

Zakladne rozdelenie fotopapierov ani neexistuje tak jednoducho, ako by si si ho asi prial .

máš v tom trošku guláš... to co popisuješ rozhodně není FOMA
klíč pro fomu
I. podklad: 1karton 2polokarton 3RC 4dokument 5přírodní karton || 2/4 se nevyrábí
II. barva podložky: 1čistě bílá 2bílá 3původně bílá, ale nyní vyhrazeno pro fomatóny 4původní barva podložky
III. povrch: 1lesk 2mat 3satin 4pearl 5rastr || 3/4/5 jsem vživotě neviděl

[koaloo]

takže to co dává vanourek jako příklad by měl být:
542 matný baryt na příroním kartonu - takzvaný "šamoiz"
331 lesklé teplé RCčko - takže fomatón

a nedíval jsem se do příručky fomy...

[feromarcin]

tretia číslica č. 3 je velvet. Tento povrch je ale len na fomaspeedoch a občas na Fomatone RC 333

[feromarcin]

To, čo popisuje Evla, je staré značenie fomáckych papierov vyrábaných ešte v Brne (a neskôr pokračujúcich pod značkou Neobrom s.r.o.). Foma v 90tych rokoch prešla na trojčíselné značenie, ktoré používa dodnes. Ešte okolo roku 2000 sa vyrábali aj papiere Fomabrom 2xx a Fomaspeed 412 s extra tenkou (RC?) podložkou, ich význam však poklesol, hlavne tej 412tky. Baryt na polokartóne by však potešil aj dnes.

[koaloo]

po 4xx se ptám ve fomě co půl roku a prej nic a asi ani výhledově

[vanourek]

tretia číslica č. 3 je velvet. Tento povrch je ale len na fomaspeedoch a občas na Fomatone RC 333

a treba Fomabrom variant IV 123
koaloo spravne

[feromarcin]

na ten Fomabrom som zabudol Aj tak sa dosť často výrobný program mení. Určite škoda aj tej 412 a 21x. 412 bola lepšia ako Foma Dokument, pretože sa robila v bežných formátoch a všetkých pevných gradáciách. Mne sa do rúk nedostal, vtedy som nepociťoval potrebu ho na niečo použiť, dnes ho už nedostať

[Valhalla]

Dobre teda. Povedali sme si co to o zakladoch rozdelenia a prace. Kedze foma je asi to najlacnejsie co mozeme zohnat zaujimalo by ma ake prostriedky pouzi z rady foma pre ich fotopapiere. Alebo sa odporuca pouzit nieco ine?

Aku vyvojku a ustalovac si vybrat od fomy? Na zaklade coho?

Ako priklad uvediem.

Osobne som si vybral:

style="margin: 0px; padding: 0px; box-sizing: border-box; color: rgb(0, 0, 0); font-size: 14px; font-family: verdana, arial, sans-serif; background-color: rgb(255, 250, 240);"> FOMABROM Variant 111


Vyvolavat film chcem s ID-11 tuto vyvojku vsak nechcem pouzit aj na papier. Je drahsia ako FOMA. Nasledne nemam v plane fotografie lestit ale nalepit na sklo ususit.

Aku vyvojku a ustalovac mam pouzit? Ak to zalezi od sceny pre aku scenu pouzit aku chemiu?

Dalsia vec trosku mimo temu je ze som kupil opemus 6 a zaujima ma kam sa vkladaju / ako pouzit gradacne filtre foma. Nechcem kupovat ILFORD. Su na zaciatok kedy potrebujem vsetko naraz trosku pridrahe na mna. Radsej ak mi posluzia napriek predlzovaciemu faktoru male fomacke.

[Stříbrokaz]

Ahoj,
Do Opemusu 6 se dávají filtry do šuplíku s matnicí.
https://encrypted-tb...eH-QFvdqZ46LK6Q
Tady je označem "D"
Vývojku nějakou pozitivní, Třeba Fomatol H, nebo co seženeš. osobně mám radši práškové, než koncentráty, ale je to jen zvyk. Na ustalovači celkem nezáleží, jen je třeba dodržet čas ustalování a kapacitu. Kyselý ustalovač je pomalejší, ale nesmrdí jako fomafix. Pokud můžeš sehnat thiosíran (používají ho i čističi bazénů), tak 250g Thiosíranu a 20g pyrosiřičitanu (ten se prodává v drogériích jako konzervant/antioxidant, nebo ho mají vinaři), rozpusť to v teplé vodě, doplň do 1 litru a hotovo, máš ekvivalent fomafixu.
Hlavně nezapomeň papíry před sušením pořádně vyprat v čisté vodě, nepočítá se, jak dlouho ve vode leží, ale kolik vody se kolem papíru vymění.
Ať se daří !

[Trinom]

Když už tady máme tohle téma, tak taky přihodím jeden dotaz kolem papírů. Na začátek uvedu, že mám zvětšovák bez barevné hlavy. Jak moc rozumné je použití Fomáckých papírů FomaSpeed 312 SP? Koukal jsem, že je mají ve Fomě v akci a pokud mi to posvětíte, tak bych si krabičku vzal. Je to pro začátek použitelné, nebo mi doporučíte něco jiného? Díky.

PS: Ještě bych měl jeden dotaz ohledně vývojky na film - po vyvolání vylít, nebo použít znova? Na netu jsem našel oba názory.

[btomik]

sp 312 nebo 313 na portrety a dle ostrosti negativu si volim vyvojku čerstvou nebo středni nebo slabši většinou spiše středni vyčerpanost vyvojky..

[Bimbak]

Koupil jsem si taky 312SP na pokus v akci .. a jsem docela spokojen ... v kombinaci (jak uz pise btomik) s "mirne jetou" vyvojkou velice pekny ...

[Trinom]

Možná jsme se nepochopili, ale doplňková otázka se týkala vývojky na film, ne na papíry. Každopádně ale díky i za tuhle poznámku.

[LuzJi]

PS: Ještě bych měl jeden dotaz ohledně vývojky na film - po vyvolání vylít, nebo použít znova? Na netu jsem našel oba názory.

Mohou to být dva názory nebo to mohou být dvě různé vývojky, nebo to může být stejná vývojka, ale různě naředěná, nebo v tom může hrát roli otázka finanční ...
Na Tvůj dotaz nelze jednoduše odpovědět. Velmi na hrubo - většinu vývojek lze použít opakovaně s postupným prodlužováním vyvýjecího času. Počet je omezen vyčerpáním vývojky.
Vem do ruky konkrétní vývojku a pohledej si o ní informace, pak se případně ptej, lépe ale v příslušném vlákně.

[Trinom]

Jojo, už jsem si byl v DVF pro chemii a máš pravdu. Jde použít víckrát a je to tam i napsaný. Díky moc za rady.