Jak se tak již mnohé roky toulám zejména českou krajinou ve snaze ji fotograficky zachytit, hromadí se mi - přes již samovolně běžící průběžný neřízený paměťově samočistící proces – řada nezaznamenaných záběrů. Prostě nastane potenciálně pěkný záběr a v něm něco, kdy už si řeknu, tak tohle bohužel nevyfotím. Chci mít záběr kompozičně čistý, ale něco vadí, něco překáží. Někdy kus přírody, ale převážně technické výdobytky či jiná lidská existenční stopa. Někdy pomůžou nohy – nadbytečnost zakrýt něčím přijatelným či odsunout mimo záběr ... A často pomůže „úklid v krajině“:
TAKŽE::
- lámu či trhám překážející stébla trávy
- sbírám listí, či ho naopak pohazuji
- ohýbám větve mimo záběr (někdy pomůže žena, někdy jsem soběstačný, kdosi radí provázek s sebou)
- tu a tam větvičku ulomím, klacíček odříznu – kýžený nožík i s pilečkou Ježíšek kdysi přinesl odklízím papíry, igelity, konzervy, vajgly ...
- PETky z vody tahám (ach, jak muselo být krásné Litovelské pomoraví v době předPETkové ... zatracené záplavy a jejich nánosový potenciál ...)
- pneumatiky odkuluji
- listím či hlínou cosi nevhodného na zemi zahazuji
- kamínek odkulím či přikulím
- popelnici jen odkulím, nepřikuluji
- větve na zemi či ve vodě uklízím a tahám stranou (asi největším extrémem byl hodinový úklid větví z tůně pod zříceninou pod hradem Štarkov ... měl jsem pocit, že si naopak někdo předtím uklízel záběr do tůně ... a pak ještě chvíli počkat, než se usadil zvířený kal ...
ALE:
- kdy je to úklid a kdy už barbarství?
- dráty neustřihnu, stožár nepokácím, soláry nevymýtím, satelit z roubenky nesundám
- jeden, dva válce po poli odkulím, ale stoh či hnojiště nepřemístím, o kravínech nemluvě
- svodidla neuříznu a auta levitovat neumím
- lze alespoň na chvíli demontovat dopravní značku? (výška průjezdu Pekařovou bránou v Českém ráji, upozornění na ostrou zatáčku nad Nyklovicemi - před dvěma lipami a křížkem se Žďárskými vrchy v pozadí ...)
- bilboardů je příliš a Mattoniho orly nemám rád ani trochu
- elektrifikaci republiky považuji za technokratickou pomstu krajinářům (stožár dálkového vedení přesně mezi Santiniho Zelenou horou a velkým křížem v polích u Vysokého, obsazení mnoha zejména slovenských průsmyků ...), o dálnici nemluvě ...
Jak to máte vy?
Co uklízíte?
Co je v záběru (ne)přijatelné?
A kvůli čemu už záběr nefotíte?
A co retuš? Občas se jí dopouštím – ale nemaje oko, šikovnost ani trpělivost paní (slečny?) Sudkové, - tak pouze v digitální podobě, neboť lépe to neumím ... Nicméně – kopce nepřemisťuji, mraky nedolepuji... A byť mnohokrát mi bylo líto, že nebyla krajina zrcadlově převrácená – někdy to vypadá na fotce lépe - nechávám ji v reálné orientaci a stranopřevracení se (zatím?) na fotkách nedopouštím (i když mnohdy se jedná o záběry, kde by to málokdo poznal, pokud vůbec ...).
A na závěr - pro ilustraci – taková moje typická noční můra krajináře: