Opálovka versus ledka.
Opakování a procvičování učiva ZŠ.
Geometrie
Změříme průměr našeho kondenzoru. Nakreslíme úsečku ve vhodném měřítku.
Uprostřed úsečky vztyčíme kolmici.
Změříme průměr opálové žárovky doporučené výrobcem a její výšku nad kondenzorem. Zakreslíme.
Sestrojíme tečny vedené z krajních bodů úsečky.
Tečny se protnou v jednom bodě - sestrojili jsme trojúhelník.
Výšku trojúhelníka nahradíme osou - dostaneme kužel.
Toto bude náš potřebný kužel světla, pokud do jeho vrcholu umístíme bodový zdroj světla.
Vše vně kužele jest nepotřebné světlo, jemuž musíme zabránit v odlesku od vnitřního povrchu lampové skříně - vyčerněno!
Můžeme sestrojovat další kružnice, směrem k vrcholu menší a menší až dostaneme bod.
Takové menší a menší opálovky nemáme, máme však LEDky!
Tento postup můžeme s jistou dávkou nadsázky a drzostí nazvat reverzním inženýrstvím.
DÚ:
vypočítat vrcholový úhel, výšku trojúhelníka
Pokračování příště.
Navržený postup je značně zjednodušený a nepřesný. Já bych doporučil toto:
Vyjmout mističku s objektivem a do roviny objektivu umístit tenký papír (v roli primitivní matnice). Sejmout světelnou skříň a pomocí onoho mávání s baterkou (upravenou na bodový zdroj - viz výše) vyhledat polohu, ve které se zdroj světla promítá do roviny objektivu. Pochopitelně to platí jenom pro konkrétní nastavené zvětšení. Což bude také patrně jeden z důvodů pro použití žárovky s relativně rozměrnou baňkou, aby se nemusela měnit její poloha při změně zvětšení.










