149 odpovědí na toto téma

[prema]

Solarizace ? To jistě ne.Rozhodně to není jev,který vznikne při 1,5 nebo dvojnásobné expozici / 9,12,15 s/,to ani omylem.Zase ten mokrý proces tak nepodceňujme.

[Pentaxista]

Strčím to sem...:
Předpokládám, že to 95% temnokomorníků ví, ale není od věci, čas od času osvěžit paměť.
V poslední době vyvolávám pozitivy (vesměs ADOX MCP a MG baryty od Fomy) v Neutolu NE, protože koncentrát už byl opravdu obstarožní a lít jej do kanálu mi připadalo nečestné a nesportovní.
V čerstvě namíchané vývojce "šly" papíry velmi dobře - asi tak, jak každý očekává, ale u snímků, které byly jenom o sotvapoznání méně kontrastní, jsem musel obvykle trochu přitvrdit a upravit čas tak, aby ta černá byla fakt černá.
Protože vývojky ubývalo, "řešil" jsem to tak, že jsem vždycky namíchal chybějící množství (obvykle ca 2-3dl) vývojky a tu - po ukončení temnokomornické seance - sprostě dolil do pracovního roztoku (2,5l flaška) a uskladnil do příštího víkendu. (Tedy něco velmi podobného, co dělám u negativních vývojek s delší dobou volání.)
A ejhle! Vývojka se jaksi začala chovat "lépe". Zčernání postupovalo "lineárně" a ono známé "dotažení" po ukončeném vyvolávání mělo právě ten efekt, že černá je jako vix na boty.
Já vím, že nepíšu nic objevného, ale u Neutolu NE (oproti jiným vývojkám) je tento "jev" opravdu významně vyznačen.
Samozřejmě předpokládám, že životnost vývojky bude asi zkrácená a bezpochyby to nelze dělat do nekonečna.

Třeba to někomu pomůže...

[nlc]

Nechci zbytečně rozjíždět další vlákno, takže se vecpu sem (případně mě admin usměrní ). Dnes jsem načal papíry Ilford MG Warmtone, černá tam je, ale teplý tón se jaksi nekoná. Vykoupal jsem je v Neutolu NE a Neutolu WA - rozdíl ve změně tónu nepostřehutelný Je v tom ještě nejaký fígl, nebo to chce prostě tak jako tak něčím natónovat? Nevíte jestli budou reagovat na tanin (nic jiného teď po ruce nemám). Díky za rady.

[kraken]

Strčím to sem...:
Předpokládám, že to 95% temnokomorníků ví, ale není od věci, čas od času osvěžit paměť.
V poslední době vyvolávám pozitivy (vesměs ADOX MCP a MG baryty od Fomy) v Neutolu NE, protože koncentrát už byl opravdu obstarožní a lít jej do kanálu mi připadalo nečestné a nesportovní.
V čerstvě namíchané vývojce "šly" papíry velmi dobře - asi tak, jak každý očekává, ale u snímků, které byly jenom o sotvapoznání méně kontrastní, jsem musel obvykle trochu přitvrdit a upravit čas tak, aby ta černá byla fakt černá.
Protože vývojky ubývalo, "řešil" jsem to tak, že jsem vždycky namíchal chybějící množství (obvykle ca 2-3dl) vývojky a tu - po ukončení temnokomornické seance - sprostě dolil do pracovního roztoku (2,5l flaška) a uskladnil do příštího víkendu. (Tedy něco velmi podobného, co dělám u negativních vývojek s delší dobou volání.)
A ejhle! Vývojka se jaksi začala chovat "lépe". Zčernání postupovalo "lineárně" a ono známé "dotažení" po ukončeném vyvolávání mělo právě ten efekt, že černá je jako vix na boty.
Já vím, že nepíšu nic objevného, ale u Neutolu NE (oproti jiným vývojkám) je tento "jev" opravdu významně vyznačen.
Samozřejmě předpokládám, že životnost vývojky bude asi zkrácená a bezpochyby to nelze dělat do nekonečna.

Třeba to někomu pomůže...

Dělám to stejně s ilfordím multigrejdem, enem dolévám čerstvů tesně před zvětšováním. Mám tímto nekonečnú a nikdy nestárnúcí vývojku.

[Mamiak]

Nechci zbytečně rozjíždět další vlákno, takže se vecpu sem (případně mě admin usměrní ). Dnes jsem načal papíry Ilford MG Warmtone, černá tam je, ale teplý tón se jaksi nekoná. Vykoupal jsem je v Neutolu NE a Neutolu WA - rozdíl ve změně tónu nepostřehutelný Je v tom ještě nejaký fígl, nebo to chce prostě tak jako tak něčím natónovat? Nevíte jestli budou reagovat na tanin (nic jiného teď po ruce nemám). Díky za rady.

je to tak, ta teplost tónu je u toho wármtounu tak nějak konstatní a zdá se mi daná. nezkoušel sem nějaký moc speciální vody, ale troufnu si říct - tenhle papír má přes svý jinak úžasný vlastnosti míru ovlivnitelnosti vývojkou nízkou. momentálně sem začal (včera) testovat moerschovy teplý adoxy, což by měly bejt tak trochu starý dobrý forťáky, kde to naopak (jak vim z doslechu) chodilo velice dobře...

[nlc]

Díky za reakci, je to tak jak říkáš .... co mě naopak nadchlo je jemná struktura toho papíru (semi-matt) a celkový podání obrazu. Dnes po uschnutí se ten vykoupaný v Neutolu WA zdá přeci jen teplejší (ale do 532 chamois to má daleko ). Na Adoxy mám také spadeno, který testuješ - Nuance Warmton, Variotone Premium, nebo Ploywarmton?

[nlc]

Aha už mi to došlo, budou to Variotone Premium, viď? Až budeš mít nějaký výsledky, budu rád, když se o ně podělíš. Zdravím.

[Mamiak]

Aha už mi to došlo, budou to Variotone Premium, viď? Až budeš mít nějaký výsledky, budu rád, když se o ně podělíš. Zdravím.

je to von, sám sem zvědavej. objednával sem před lety forte ještě z toho vzorníku, co ležíval u škody na pultě a už mně říkali, že fabrika má problémy a že poslednímu zákazníkovi to šlo půl roku. no a já byl první, kterýmu to tam tenkrát nepřišlo už vůbec...

[nicodeme]

Petře, ty Variotone Premium bych zase tak úzce s Polywarmtone nesrovnával! Je to úplně nová emulze vyrobená v Ilfordu, a to ve spolupráci s W.M., který jim je testoval a porovnával s těma Forťákama tak, aby to pánové v Mobberley udělali co nejpodobnější k PW co se tónového podání týče. Ale senzitometrické vlastnosti, ovlivnitelnost vývojkou ap. budou již ze zásady jiné, protože receptura zůstala v Maďarsku u Forte a asi to tak ještě dlouho zůstane

[Mamiak]

ojojoj, adox variotone se jeví jako temnokomornickej nářez sezóny - jednim slovem nádhera....

zkusim bejt konkrétnější:
mam moc rád fomatone mg131 a snad ještě radši mam ilford fb warmtone, kterej je mně ovšem furt tak nějak drahej, abych dělal nějakejch sedmdesát, osmdesát procent svý produkce jen na něj... když bych se měl ještě hodně obecně vyjádřit k tomu adoxu - spojuje pro mě (!) skvělý vlastnosti obou do krásný nekompromisní syntézy...

ještě konkrétnějc:
zatímco ta teplá foma jde do tepla, respektive do hněda v neutolu wa i teplym harmanu už trochu moc (mně to přijde takový skoro retro, příjemný, ale prostě už jakoby tónovaný) a u ilfordu si přes dokonalej povrch, práci a podložku někdy nejsem úplně jistej, jestli to vůbec teplý ještě je a navíc má (i na rozdíl od fomatonu) tu vlastnost, že de relativně do měkka, tak adox je někde přesně uprostřed, ale s dobrejma vlastnostma obojího

skoro exaktně:
podložka je dokonale a vysoce bílá (tady je na první pohled jasnej rozdíl oproti krému fomatonu), kroutivost je tak nějak barytově standardní, oproti fomě, která je v tomdle směru etalon , samozřejmě nižší. citlivost papíru se mi zdála oproti ilfordům o dost nižší - takže dlouhý časy, ale musel bych to ještě prověřit, tohle sou už spíš vzpomínky. povrch je velice příjemnej, tady sou si ale všechny tři papíry relativně dost podobný, trochu se vymyká ilford. jak, to neumim úplně přesně popsat - lesk je takovej hlubší, masivnější a ne tak jemnej, zdá se mi, s fomou je to hodně podobný, rozdíly by se našly, ale dá to dost práce, i když sou vedle sebe, takže nepodstatný... zčernání je excelentní, ale to u zbývajících dvou taky (131 je v tomhle směru fomáckej černej kůň ve hře). tonalita - tady mně zas přijdou všechny tři papíry dost vyrovnaný s tim, že rozloženim tonality je opět adox někde uprostřed mezi poměrně strmou fomou a relativně dlouhym ilfordem. hlavní ale je, že na jednom obrázku mam bez nějakejch manipulací hned vedle sebe v neuvěřitelný kombinaci tvrdý kontrasty očí a dlouhatánskou, jemnou pleťovku - to je ten avizovanej nářez, co se jen tak nevidí a co se mi u fomy i ilfordu ještě nikdy takhle snadno na první pokus nepoved. ve snech si představuju, že nějak takhle se určitě chovaj ty bájný orientály
práce s gradací je taky pohoda - nemusel sem ždímat sice tentokrát negativ nijak extra, ale patrný bylo, že papír reaguje tak nějak s větší pohotovostí než sem byl u adoxů doteď zvyklej. v tomhle ohledu si asi opravdu přines nějaký příjemný vlohy do vínku od ilfordů

jen tak:
papír má v sobě jakoby cosi ze starý dobrý agfy mcc a její krémovosti obrazu, přitom, ale podložka je skvostně bílá, což je asi hlavní důvod mý fascinace - ta kombinace je vážně příjemná a nebál bych se slova sexy nejvíc mě ale dostává ta nevtíravá (a tohle slovo bych si dovolil zdůraznit) krémovost obrazu (opakuju ne podložky) při zachování brilance bez retro efektů. zatimco jinak skvělej fomaton 131 většina z nás snadno identifikuje podle velice silnejch a charakteristickejch zobrazovacích projevů, tady se asi budete jen divit, kde se to kouzlo vzalo...

srovnání s ilfordem si asi udělam pro zajmavost ještě jednou, extra a preciznějc, ale tušim, jak to dopadne - mam novou papírovou hvězdu v šupleti pod frézou

[Eda]

mamiaku, toto mi nemáš dělat!
když je něco tak pěkně popsáno, mám potom tendence nakupovat

[Mamiak]

taky doufam, že honza bude uznalej a nějakou papírovou provizi dodá

[Mamiak]

do třebíče a temnýho expresu vezmu když tak ukázky. myslim, že to stojí za to!

[Eda]

do třebíče a temnýho expresu vezmu když tak ukázky. myslim, že to stojí za to!

no jo, ale ani na jedné akci nebudu škoda

[Mamiak]

ty se vdáváš ? to jinak neni možný, to je u takovýho kmenovýho člena už skoro zrada

[Eda]

ty se vdáváš ? to jinak neni možný, to je u takovýho kmenovýho člena už skoro zrada

mamiaku, nestraš s takovou záležitostí

[nlc]

Taky se na porovnání rád podívám. Máš jenom lesky nebo i maty? ... ty se mi u Ilfordu líbí obzvlášť.

[Mamiak]

jen lesk

[RHx]

možná by někdo z autorů mohl napsat článek ve stylu "co mám dělat s papírem po osvícení, aby TO tam bylo"
ať už vážnej, nebo lehčí formou pojatej
namátkou
- jak jsem dodělával zrno tam, kde původně nebylo - ta myšlenka mi přijde ouchvatná
- rád bych měnil gradaci na papíře beze změny filtrace a výměny vývojky, třeba jen ohřátím a divočejším pohybem v pozitivní vývojce - jak ten papír tam plácnou a kterým směrem tahat
jak na převolanej, přeexponovanej, podexponovavej negativ s běžnou domajsoucí chemií (gdl, ilf. multigr. apod.)
hodně bylo napsáno o práci s tankem, ale o práci v miskách už míň - vyjma tónování

[Blekentvajt]

ojojoj, adox variotone se jeví jako .......

Šmarja, čéče Petře tys měl dělat pojišťováka, prodejce vysavačů značky Elektrolux, nebo prostě dýlera čehokoli! Vědět po tomhle tvým příspěvku, že to tady někde v Hradci prodávaj tak všechno zahazuju a ničeho nedbaje běžim toho tak metrák do foroty nakoupit
Jdu hledat ivanovo fotoimpex vlákno

[Pentaxista]

Možná bych mohl doplnit svůj předchozí příspěvek o tom, že jetá vývojka "dělá lepšejší černou".
Tedy: jetý Neutol NE je jednoznačně "studenější", než nejetý. Tento poznatek je z ADOXu MCP (zde více) a Fomabromu Variant (zde méně)
Je-li jetý Neutol WA teplejší, než nejetý - nevím. Možná by to někdo, kdo jej používá, mohl prozkoumat.

[Pavel_P]

Kucí, jak ředíte GD-L pro normální kontrast? Mám teď v temné nějaké problémy, potřebuju vyloučit co nejvíc věcí.

[Pavel_P]

A mám ještě jeden dotaz, za který se jakože moc stydím :) Sem zkrátka tenkrát na hodině chyběl, no :)

Když mácháte papír. Mácháte ho za pohybu vývojky, nebo prostě plesk jak já na tři minuty ho louhovat a hotovo? Teď u slotů už je to vůbec úplně v klidu, nic se nehýbe... Včera u mě byl Dany a s tou proužkovkou mával ve vývojce jak vzteklý. Mému problému to sice nepomohlo, ale i tak mě vliv toho pohybu vývojky zajímá. Určitě to zvyšuje kontrast, to je jasné, ale jak moc?

[nlc]

Já s tím většinou pohýbu na začátku, dokud nezačnou pořádně lézt stíny (30s až 1min dle papíru) a pak to nechávám v klidu, aby dojely světla a stíny nebyly černé jako bota. Vycházím z toho, že nad stíny se vývojka lokálně vyčerpá a další vyvolávání postupuje velmi pomalu, zatímco u světel je koncentrace pořád vysoká, takže jedou podstatně rychleji .... ale vymyslel jsem si to sám, takže to může být i úplně špatně a jinak

[prema]

Já osobně nevidím naprosto žádný rozdíl v tom,jestli s fotografií pohybuji ve vývojce rychleji nebo pomaleji.Papír se má nechat pořádně dojet komplet,výsledek řídím už samotným osvitem.Předčasné vytahování z vývojky z důvodu prevence před "zčernáním jako bota",řízení kontrastu sníženým nebo žádným pohybem a podobně považuji za napravování chybného osvitu ,případně špatně zvolené gradace / gradací/.

[RHx]

karubusický pro mg baryty psal
30s emulzí dolů - pohybovat čile, nasáknutí papíru
otočit
60s emulzí nahoru - pohyb čile
potom nechat 60s emulzí nahoru - bez pohybu
otočit
60s emulzí dolů - dojití světel s malým hejbnutím po 20s - tedy celkem třikrát za tu poslední minutu
snad si to vybavuju jak jsem to četl

osvěcím tak, abych pohyboval takhle nějak
ovšem co na to sloty?

[RHx]

už to vidím - v tomhle řádku:
potom nechat 60s emulzí nahoru - bez pohybu
tam nebylo bez pohybu, ale s pohybem mírným

[nlc]

Dovolím si nesouhlasit .... ovlivnění kontrastu pohybem považuji u pozitivního procesu za stejně relevantní jako u procesu negativního .... částečně to myslím lze srovnat s nadržováním, jen se slabším účinkem. O technice nanášení koncentrované nebo teplé vývojky nemluvě ...

[nlc]

Naopak s RHx potažmo Karbusickým zase souhlasím To dojetí světel za mírného pohybu považuji za zásadní .... on ten pohyb je tam přítomen vždy, i když na to zrovna nesahám (vyrovnávání koncentrace roztoku atd.), asi záleží jen na tom jak je kdo zvyklý pracovat.

[Pavel_P]

Tak právě se světly mám ten svůj problém, žejo :) Černá je pěkná, ale světlům dost chybí, musím hrozně moc tvrdit...

[Shopingjs]

Já to tak hodím a sem tam s tím trošku hýbnu.

[nlc]

Pavle, teď tomu nerozumím, máš ty světla na pozitivu moc tmavý nebo moc bílý (tedy bez kresby)

[Pavel_P]

Tmavý. Aby byl pozitiv tak jak má být, musím používat gradaci 4-5. Je dost možné, že je to negativem, ale to si stoprocentně ověřím až zítra, zkusíme z toho negativu pracovat u Danyho. Ten z toho všeho obvinil můj rodinal(tedy negativ), páč flašku jsme si kupovali nastejno, jeho je stále světlá a má je úplně černá... Nicméně pod zvětšovákem se mu obraz zdál naprosto v pořádku...

[prema]

Každý má jak vidno jiné postupy,jak to na ten papír dostat.Nicméně Karbusického bych raději v této souvislosti ani nezmiňoval. Po návštěvě jeho výstavy BW velkoplošných fotografií a přečtení patřičného opěvného textu k ní ve výtvarném centru Chagall v Ostravě mě opravdu bylo mírně řečeno mdlo.Opravdu bych vám přál vidět tonalitu,celkové provedení,obsah a vůbec. Hnus fialový,teda spíš šedý ,totální nepodarky po všech stránkách.Tak rady od takového autora ,kdyby vypadaly nevímjak zasvěceně jsou mi ukradené.Jinak když už tedy postup s rozdílnými pohyby ve vývojce používáte,mohli byste mi popsat,jak to u vás probíhá ? Neříkejte mi,že tonalitu jste schopni zhodnotit při komorovém osvětlení na fotce ve vývojce a případně ji v přesném okamžiku vytáhnout z lázně.To snad opravdu ne.Takže uděláte fotografii např. s takovým a makovým rytmem pohybu ,ustálíte ,opláchnete a jdete hodnotit na normální světlo.Tam si řeknete,že to není ono a že to bude chtít pohybovat razantněji a např. kratší dobu ? Z mého pohledu dost nepředvítatelná metoda.

[Pavel_P]

Jo, právě proto jsem se rozhodl s papírem nehýbat, abych měl opakovatelné výsledky...

[RHx]

Každý má jak vidno jiné postupy,jak to na ten papír dostat.Nicméně Karbusického bych raději v této souvislosti ani nezmiňoval. ........
Z mého pohledu dost nepředvítatelná metoda.

no to, že dokáže vystavit nepodařené (z odborného hlediska) zvětšeniny mě zas tolik netrápí, na jeho výstavu bych stejně nešel
jinak co jsem si o čb procesu od něj vyčetl mi nepřijde pitomé
obecně se doporučuje baryt nechat ve vývojce nějakou určitou dobu a jak to každej dělá je jeho věc, někdo nechá ležet, jinej hejbe atd.
osobně jsem nikdy nedělal úpravu tonality změnou pohybu, pohybuju pořád stejně - ale třebas někdo napíše ten článek, co těm, kteří vyvolali několik set filmů a celkem se jim to daří, pomůže zase v týhle části procesu

[nlc]

Svůj postup jsem již popsal ... namočím emulzí dolů, pohyb, po asi půl minutě otočím, hýbu až vylezou stíny, nechám ležet až dojedou světla, dám do přerušovače. Dobu nezkracuji, zachovávám konstantní pro daný papír - většinou tak 3 minuty, pro některé i 5 minut. Stejně tak intezitu pohybu dodržuji plus mínus stejnou. Výsledek tímto postupem dosažený se mi jeví lepší než když pohybuji papírem neustále nebo vůbec. Všechno to může být dané i způsobem filtrace, používanou clonou, teplotou v komoře, slapovou silou měsíce a já nevím čím ještě, co se u každého více či méně liší .
Nepředvídatelné se mi to nejeví, je to jen částečný pohyb a částečný nepohyb s konstantními parametry.

[nlc]

Ještě doplním, že si absolutně nevyhrazuji právo na obecou správnost svého postupu (třeba od začátku všechno dělám špatně, nevím) .... prostě se mi jen takto dobře dělá, vím co nastane a dál, tedy k lepšímu postupu jsem zatím nedošel .... ale rád si nechám poradit.

[Vladik]

Myslim, ze jedina asi nejlepe opakovatelna metoda volani pozitivu je stejne rotacni buben.

Podle me je dulezite se ustalit na stejnem postupu. Ja to hazu do vyvojky na prvnich 30 s obrazem nahoru a kvedlam neustale, pak otocim obrazem dolu na dalsich 30 s a obcas do toho "rypnu". Opet otocim obrazem nahoru na 30 s a kvedlani uz moc neprozivam. Na poslednich 30 s otocim obrazem nahoru a uz vubec nekvedlam. Pozitiv mi zpravidla na pohled prijde zcela vyvolany uz plus minus behem prvni minuty a prvni stiny se objevuji behem prvnich 15 az 20 s ve vyvojce. Uz behem tech prvnich 15 az 20s poznam, jestli jsem to upekl nebo naopak.

Nejcasteji delam s Fomatony 131 a Varianty 111 v Neutolu WA.

Jo pak jeste delam s Fomatolem PW, ale to je jina pohadka..... Ten pracuje hooodne pomalu a kazdy pohyb jinak je znat. U nej prave uvazuju o te rotaci.

[prema]

Když dělám proužkovky pro 40x40,hýbu s nimi ve vývojce jak mě napadne.Důležité je,že to v lázni musí být patřičnou dobu a nechá se to prostě úplně dojet.Finální zvětšeniny 40x40 pak dělám v miskách pro 30x40 / nemám nafukovací komoru/ a osvícené papíry protahuji vývojkou sem a tam,pak totéž,ale "do kříže",aby jednoduše každá část fotografie byla v kontaktu s vývojkou dostatečně dlouhou dobu .Ikdyž je tedy pohyb od proužkovek naprosto odlišný,můžu se na výsledky proužkovek zcela spolehnout-výsledek je naprosto stejný.

[Pentaxista]

Když se mluví o vlastních zkušenostech, tak MÁ VLASTNÍ:
Po celou dobu, co dělám čb fotografie, jsem nepostupoval nikdy jinak. Po expozici šoupnu papír do vývojky obrázkem dolů, ale hlavně proto, aby se celý obraz dostal pokud možno najednou do kontaktu s vývojkou. U barytů (zvl. Foma) je to skoro nutnost, protože se na počátku vyvolávání smotají "k emulzi" tak, že když jsou obrazem nahoru, musím energicky strkat lezoucí rohy zpět do vývojky. Poté, co se papír "srovná", obrátím ho obrazem nahoru, kleštěmi kontroluji, zda neleze z vývojky a nadzvedáváním okraje misky "pouštím po papíru vlnky - zepředu dozadu, zleva doprava).
Myslím si, že i když papírem (nebo vývojkou) nehýbu, jakýsi pohyb tam furt je. Ale volání je o něco maličko delší. Cloumání papírem ve vývojce mi připadá nepřínosné...

[martins]

Tož já teraz pracuji s GDL a fomabromy máchám 4 minuty a připadne mi to v pořádku.Potřeboval bych srovnání ,tak doufám že se do třebíče dostane nějaká papírová fotka abych se mohl kouknout.Papír šoupnu do vývojky obrazem dolu a po minutě obrátím a dělám vlnky.Zárověn se modlím a přemýšlím kde jsem udělal chybu

[ToFF]

Jo pak jeste delam s Fomatolem PW, ale to je jina pohadka..... Ten pracuje hooodne pomalu a kazdy pohyb jinak je znat. U nej prave uvazuju o te rotaci.

Souhlasu... právě včera jsem si Fomatol PW vyzkoušel na FOMATONE 131,133 a 542-II. Udělal sem si stock a pak ředění 1+2, tedy řeknu vám. To se děly věci. Ve stocku sem problém neměl, ale při tom ředění časy vyvolání kolem 9 minut, to už jsem uvažoval že vytáhnu JoboBubny, kombinace takového ředění, času osvitu papíru,délky volání a intenzity pohybu je tedy zásadní. Dělal jsem si hlavně průzkum jak to barví ... tedy hnědá tam je. 542-II tedy rozhodně při zředěné PW není nutno tónovat, aspoň u toho mého "motivu". Dneska bych chtěl udělat pokus s vývojkou Ilford Multigrade, ať mám přímé srovnání. No a taky si přitom pomedituji nad kvedláním, když už jste to nakousli.
Jo a zajímavé bylo že FOMASPEED Variant 312 se vůbec ve Fomatolu PW nechytal, takovou šedivku sem už dlouho neviděl.

[Enthropy]

Nevim jak to funguje s lidskym negativem (= negativem ktery na normalni papir sedne jako zadek na hrnec), protoze ja radsi tvrde, ale docela se mi osvedcilo osvit na odpovidajici gradaci (u mne na dva zlute fomafiltry) provest o chlup kratsi, nez radi prouzkovka a pak bez jakehokoliv maskovani celou fotku pripect na ultratvrdo (dva tmavofialove fomafiltry). Pri tom rozdilu gradaci mi to se svetlama a stedama prakticky nehne.

[LuzJi]

Včera se mi v komoře opět vybavil dotaz, směrovaný na zkušené borce ohledně pohybů-nepohybů papíru ve vývojce a následně i v ustalovači.

 

Zde v tomto vlákně to už nakousnul RHx :   Publikováno 22 červen 2009 - 13:13:54

možná by někdo z autorů mohl napsat článek ve stylu "co mám dělat s papírem po osvícení, aby TO tam bylo"
ať už vážnej, nebo lehčí formou pojatej
namátkou
- jak jsem dodělával zrno tam, kde původně nebylo - ta myšlenka mi přijde ouchvatná
- rád bych měnil gradaci na papíře beze změny filtrace a výměny vývojky, třeba jen ohřátím a divočejším pohybem v pozitivní vývojce - jak ten papír tam plácnou a kterým směrem tahat
jak na převolanej, přeexponovanej, podexponovavej negativ s běžnou domajsoucí chemií (gdl, ilf. multigr. apod.)
hodně bylo napsáno o práci s tankem, ale o práci v miskách už míň - vyjma tónování 

 

Nějaké odpovědi pak následují a asi se v nich dá najít nějaký ten způsob, jak to dělat, aby to bylo správně.  V podstatě jsem si tam našel i ten můj, naučený od táty - a podobně jako Pentaxista - ponořím obrázkem dolů, promáčknu pod hladinu a vyženu případné bubliny. Případné prohnutí se za chvíli srovná, takže tak za 20 - 30 vteřin otočím obrázkem nahoru. To taky záleží na vývojce, jak je rychlá, pokud je línější, nechám i déle. Občas do toho šťouchnu. Po obrácení obrázkem nahoru s tím tak co 10 - 15 vteřin zahejbám do stran nebo ponořuji. To do doby, kdy je hotovo. Protože to tak dělám vlastně u všech fotek podobně, nevím, zda by jiný pohyb či nečinost měla nějaký vliv, ale řekl bych, že při tom klidovém stavu může spíš dojít k nějaké nepravosti.

 

Srovnávám to s tím, jaký důraz se dává pohybům při negativním procesu, jak to má řada z vás propracované na vteřiny ...   U pozitivního procesu se s tím nějak nikdo moc nemaže.

 

Z literatury :  Kulhánek má napsáno  "... za stálého pohybování miskou ...", E.Hruška  dokonce ".... za stálého míchání ...",  Zdeněk Tomášek na to jde podrobněji : "...ponoříme pod hladinu vývojky rychlým, plynulým pohybem vrstvou nahoru tak, aby byl ihned celý pokryt vývojkou. Případné bublinky vzduchu okamžitě odstraníme pinzetou, kterou také přidržujeme kroutící se papír pod hladinou. Během celé vyvolávací doby musíme papírem rychle pohybovat nebo miskou kolébat, neboť jinak by mohl být obraz šedivý či skvrnitý."  

 

- Jaký je tedy rozdíl ( je-li nějaký) mezi účinkem vývojky na film a nebo na papír při pohybu a při klidovém stavu ? Na co by se mělo dát pozor ?

- Může způsob a rychlost pohybování ovlivnit výsledek i co do kontrastu a pod. ?

[Flaizer]

LuzJi: Toto je velmi zajimavá mylšnka vhodná nedělní debatě filozofického kroužku, takže z prvu závisí na gradaci emulze, s velmi jemnou černočernou asi moc očekávat nelze, už zhlediska tmavě šedivého výsledku. Jelikož tvrdší gradace mne neberou a mám rád jemnější odstínování, tak černočernou nevyžaduji a nepídím se za ní, nicméně z mé velmi malé avšak velmi poučné temnokomornické praxe jsem však jistil následující...

 

- při ponoření suchého papíru do vývojky je nutné vývojku zprvu trochu více míchat (vzor houpající se miska - kolíbka), při pomalém míchání nebo žádném (občasný šťouch) nebyl papír rovnoměrně provolán, vznikali mapy, skvrny a jiné nerovnoměrné nežádosti.

 

- při ponoření mokrého - přednamočeného (baryt osvětluju už jen přednamočený) není nutno vývojku tolik míchat avšak je nutno míchat dostatečně, tedy alespoň tak jednou po 10 vteřin misku přehoupnu za jednu stranu - pošlu vlnu, aby se vývojka promíchala a nevznikalo lokální vyčerpání...

 

No a ještě z veliké převážné většiny se pro vyvolávání papírů používá několikanásobně koncentrovaná vývojka než na emulze filmu, pak u některých typu papírů je emulze velmi náročná na přísun čerstvé chemie (baryt), tedy tím je jasně definován požadavek míchání při vyvolávání. Při zkoušení vyvolávání konfekční vývojky na film bylo provolávání pomalé a nebylo zapotřebí tolik míchat, naopak se využila celá citlivost emulze, tedy se gradace posunula do jemnější...

 

Další drobné zjištění, pokud mám vyvoláno ale ještě se mi nezdají třeba světla, nechám papír ve vývojce ještě jen tak bez pohybu ležet třeba další půlminutu, kresba ve světlech se tím občas alespoň trochu vyrovná aniž by to ublížilo celkově snímku, zkrátka to dotáhne gamu, musí být však na knop přesně osvětlen... což je také velmi důležitý parametr pro vyvolávání... kdo osvětluje více a pak dříve tahá z vývojky, sice bude mít černou černou ale nebude mít využitou plnou citlivost emulze, než když to nechá pomalu dotáhnout...

 

No a ještě jeden důležitý parametr, udržovat vývojku čerstvou, jakmile zpomaluje, regenerovat či dolít... jinak by černá černou nebyla...

[LuzJi]

Dnes mi tu dvakrát vypnuli proud, pokaždé jsem měl rozepsáno. Záložní zdroj už má svoje za sebou a tak jsem ani nestačil text uložit. Tak do třetice.

 

Díky za odezvu.

Z toho co píšeš bych řekl, že pokud bude mít papír ve vývojce dostatek pohybu, tak pro správné vyvolání není rozhodující, zda si papír předem navlhčíš, či ne. Já osobně se na to asi přeučovat nebudu.

Někde tu asi píšeš, jaké má to přednamočení papíru výhody, ale nějak to neumím najít. Mohl bys to krátce upřesnit ?

 

Pokud je převážná většina pozitivních vývojek několikanásobně koncentrovanější, tak to míchání, jak píšeš, je opravdu docela důležité. Tím spíš mě je divné, že se tomu nevěnuje nějak moc pozornost.

Možná je to tím, že ve filmech (převážně detektivky), kde se objeví práce ve fotokomoře, tak tam zrovna ukazují jak se s tou fotkou hejbe, když z toho leze obraz. Takže to máme tím pádem asi už zafixované a není třeba to rozebírat ... 

 

S tím ponecháním o  20-30 vteřin navíc ve vývojce bych i sobě připomenul, že je to vhodné dodržet i u proužkovky, 

 

 

A nedílně s tím - jaké pohyby patří fotce když jí dám do ustalovače ? Jsou nějaké potřeba a jak hustě ?  

Já tomu bohužel moc nedávám a občas, zvlášť když se mi tam potká víc papírů najednou a ještě k tomu už je ustalovač na kraji životnosti, tak mě to fotka vrátí zežloutnutím.

[LuzJi]

Ještě, když jsi zmínil to o čerstvé vývojce, připomenul jsem si některá prohlášení zdejších kolegů, že s úspěchem pracují s GD-L černou jak asfalt, tedy zjevně zvětralou.

Asi by se k tomu hodilo kdyby tak někdo přidal srovnávací obrázky jak vypadá stejná fotka z čerstvé vývojky a starší GD-L. Třeba bych byl překvapený, ale tohle tu nikdo neprezentoval.

[Flaizer]

LuzJi:  Takže popořadě ať v tom neděláme čoro-moro

 

- ohledně přednamočení bylo napsáno hodně slohovek... řekněme to takto, funguje to naprosto stejně jak u emulze filmu, tak u papíru, u papírů akorát třeba u RC podložky je to zbytečnost, protože zordílu ve výsledku není běžně zpozorovatelného... Zkrátka suchá emulze hned při ponoření nasákne čerstvou vývojkou, která okamžitě reaguje, k tomu plné namočení celé emulze něco trvá, o to je to tedy horší u papíru s kartónem, který také potřebuje nasáknout, baryt přednamáčím 2-3 minuty, takže zkrátka předem namočená emulze má pak delší čas se lépe provolat, protože je papír nasáklý a látková výměna tak lépe napovrchu probíhá, třebaže jde o jemnější odstínování polotónů, kde výsledný rozdíl někteří ani nepoznají, mne se také s namočeným barytem lépe pracuje, hezky si ho jemně přejedu válečkem na skle a tak ho mám pod zvětšovákem krásně plochý, volání je delší ale naopak z něho dostanu víc, právě zde se mi ta černá moc nehodí, protože chci dostat kresbu i do té tmavé a také kresbu ve světlých partiích, tedy dělám na menší kontrasty...

 

- přesněji tedy míchání je opravdu jedno jak se prování, zda-li třepáním papírů, přeléváním misky či oběhovým čerpadlem odebraným rybičkám z akvárka, prostě pro řádné provolání je pohyb důležitý (já misku z jedné strany nakláním a hladinu trochu přelévám, misky používám přesně na velikosti papírů) pokud budu také vycházet z druhů vývojek, tak většina má základ stejný, jen málo dražších vývojek na papír mají receptůru odlišnou, většinou je základem hydrochinon, metol či fenidon, což jasně dává najevo nutnost míchání pro předejití lokálního vyčerpání...

 

- no a k té GD-L, pokud chci mít dobře provolané výstavní kousky, tak si hlídám její unavenost a občas jí pár kapek koncentrátu pro oživení během seance dopřeji, jinak je to pak na konci už znát, jak už je z té těžké práce unavenější...

 

 

- ještě přidám postřeh k té opravdové černé, ikdyž se tímto zrovna nezabývám, tedy pokud má rád někdo kontrastovky a cpe se na C-éčkový papír, tak ať zkrátka používá silnější ředění, na míchání během volání vlivu nemaje...