149 odpovědí na toto téma

[atame]

cernani a maximalni cern je u kazdeho materialu zavisla na pouzite vyvojce - kdyz pro zacatek vyjdu z toho, ze ten dotycny necha papir dovyvolat a nevytahne jej prilis brzy, jak se tak zhusta u zacatecniku "vyvolavajicich "podle oka" deje.

Napriklad Kodak fineart se da cerne vyvolat pouze s dektolem, potom je to ale asi to nejcernejsi co jsem kdy videl. Problemovy dite je Bergger, kvuli tomu jsem dlouho zkousel a napriklad volat jej v MG je ztracena liebesmühe, dektol je take zde resenim. Tipoval bych ze i u fomy by mohl vest k dobremu vysledku.

Ale to si musi kazdy vyzkouset sam. Ja mam doma sbirku ctverecku papiru ktere jsem nechal lezet v dane vyvojce a osvitil je dennim svetlem, s nadepsanou vyvojkou. Staci se jen podivat a vybrat, jaky ctene libosti nejlepe vyhovuje.

[Mamiak]

napsal sem to už do vedlejšího vlákna, takže vopakuju: varianty mam moc rád, dělam na ně, líběj se mi. poměr cena/výkon je u nich zřejmě nedostižnej. ale! jestli de někomu vo luxus (jak bylo psáno vedle), vo maximální zčernání, případně gramáž podložky apod. existujou na trhu jednoznačně vonačejší věci...

...zdaleka ne vždy je ale nutný nebo dokonce rozumný je používat - jak napsal atame ...podívat se a vybrat si... to je vono!

[Pentaxista]

Asi nesu dříví do lesa, ale třeba to někdo z kolegů temnokomornických kadetů neví:
Pokud používáte barevnou nebo MG hlavu s "ELEKTRONICKÝM TRAFEM" (prý to trafo není - jenom se tomu tak říká, protože to funguje podobně), budete ochuzeni o možnost zvětšování (resp. expozice) při velmi krátkých časech. Žárovka se totiž nerozsvěcuje "okamžitě", ale "s náběhem", který je okem patrný a dosti dlouhý (odhadem tak 0,3 - max. do 0,5sec.).
Vysvětloval mi to nějaký elektronický odborník, že se tím chrání (velmi drahá) žárovka. Je-li vlákno studené, klade i velký odpor - při proudové pecce se přetaví. Proto je ten bazmek postavený tak, že při studeném vlákně je jakýsi "náběh", aby k tomu nedošlo. Nekamenujte mě, prosím, v oblasti elektriky se pohybuji na hranici debility a navíc necítím potřebu tuto hranici překračovat kterýmkoliv směrem.
P.S. Při potřebě krátkých časů to obcházím tak, že před expozicí strčím pod objektiv ruku (nebo plechové zařízení pro proužkové zkoušky) a na sekundu rozsvítím zvětšovák. Zhasnu a bezprostředně poté normálně exponuji. Podruhé se již žárovka rozsvítí téměř okamžitě.

[romanf]

Asi nesu dříví do lesa, ale třeba to někdo z kolegů temnokomornických kadetů neví:
Pokud používáte barevnou nebo MG hlavu s "ELEKTRONICKÝM TRAFEM" (prý to trafo není - jenom se tomu tak říká, protože to funguje podobně), budete ochuzeni o možnost zvětšování (resp. expozice) při velmi krátkých časech. Žárovka se totiž nerozsvěcuje "okamžitě", ale "s náběhem", který je okem patrný a dosti dlouhý (odhadem tak 0,3 - max. do 0,5sec.).
Vysvětloval mi to nějaký elektronický odborník, že se tím chrání (velmi drahá) žárovka. Je-li vlákno studené, klade i velký odpor - při proudové pecce se přetaví. Proto je ten bazmek postavený tak, že při studeném vlákně je jakýsi "náběh", aby k tomu nedošlo. Nekamenujte mě, prosím, v oblasti elektriky se pohybuji na hranici debility a navíc necítím potřebu tuto hranici překračovat kterýmkoliv směrem.
P.S. Při potřebě krátkých časů to obcházím tak, že před expozicí strčím pod objektiv ruku (nebo plechové zařízení pro proužkové zkoušky) a na sekundu rozsvítím zvětšovák. Zhasnu a bezprostředně poté normálně exponuji. Podruhé se již žárovka rozsvítí téměř okamžitě.

Tak tento problém jsem řešil také (s barevnou hlavou Meopty 4-ES) a vyřešil jsem si ho s pomocí znalce elektroniky tím, že jsem vyměnil kondenzátor 470mikroF za 100mikro paralelně k zenerovým diodám, čímž se prodleva zkrátila na minimum i při prvním zapnutí zvětšováku. Žárovka (koštuje cca 1500,- Kč) drží a onen elektrikář říká, že není moc důvod, proč by tam ten kondík měl být tak velkej.... ale dali jsme trochu dolů napětí, které je na žárovce, pro sichr.

[Pentaxista]

romanf: To je dobrá rada (pokud neodchází žárovka) - určitě se někomu bude hodit. Mým uším ale zní to, co jste napsal, jako sonet napsaný ve starokorejštině... Mé znalosti z elektroniky skončily u výměny žárovky

[Lukas_87]

Pentaxista: "Je-li vlákno studené, klade i velký odpor - při proudové pecce se přetaví."

nechci rejpat, ale je to trochu naopak - pokud je vlákno studené a žárovka nesvítí, má poměrně malý odpor, a jakmile jím začne procházet proud, je vlákno vystaveno velmi silné proudové špičce, s tím, jak se (téměř okamžitě) ohřeje, jeho odpor vzroste a proud se ustálí na "konstantní" hodnotě. to, co popisujete - zmenšení odporu se zvýšením teploty - je vlastnost, kterou má pouze uhlík a polovodičové materiály - žárovka z takového vlákna by si blikla tak akorát jednou. u žárovek větších příkonů býval občas problém, že při zapnutí zcela náhle a neočekavatelně shořely, avšak toto se doslova dalo přirovnat k explozi, většinou došlo i k proražení baňky. dodnes nikdo 100% neobjasnil proč k tomu dochází, ale stává se to. řeší se to postupným zvyšováním proudu, aby nevznikla proudová špička, která by žárovku poškodila. a, jak píše romanf, dá se zmenšit kapacita, čímž se zkrátí časová konstanta předřadného obvodu a náběh žárovky je pak kratší.

osobně teď spíše myšlenkově koketuji o možnosti nahradit žárovku ve zvětšováku deskou s LEDkama, stačily by modré a červené (s přepínáním - červenými bych poladil výřez a ostření, doostřil a osvítil papír modrýma - díky tomu, že mají "jen jednu" vlnouvou délku, neprojevily by se chromatické aberace objektivu ze zvětšováku a ani jiné vady, tudíž by i levnější skla mohla mít lepší kresbu - i když rozdíl nebude příliš markantní). hlavní výhodu bych viděl v menším příkonu a nevyzařování tepla - negativ by nemusel bejt mezi sklama a přitom by se nekroutil teplem. a taky by při použití dobře matovaného skla mohlo být osvětlení dokonale difuzní.
rád bych to s někým prodiskutoval na příštím fotopivu v Liberci, pokud se mi povede tam dojet.

ufff

[KarelJ]

.......osobně teď spíše myšlenkově koketuji o možnosti nahradit žárovku ve zvětšováku deskou s LEDkama, stačily by modré a červené (s přepínáním - červenými bych poladil výřez a ostření, doostřil a osvítil papír modrýma - .................
ufff[/quote]

ale co promenny kontrast? to bys potreboval jeste dalsi desku s bilyni ledkami.

KarelJ

[Ondrej1]

osobně teď spíše myšlenkově koketuji o možnosti nahradit žárovku ve zvětšováku deskou s LEDkama, stačily by modré a červené (s přepínáním - červenými bych poladil výřez a ostření, doostřil a osvítil papír modrýma - díky tomu, že mají "jen jednu" vlnouvou délku, neprojevily by se chromatické aberace objektivu ze zvětšováku a ani jiné vady, tudíž by i levnější skla mohla mít lepší kresbu - i když rozdíl nebude příliš markantní). hlavní výhodu bych viděl v menším příkonu a nevyzařování tepla - negativ by nemusel bejt mezi sklama a přitom by se nekroutil teplem. a taky by při použití dobře matovaného skla mohlo být osvětlení dokonale difuzní.

Už se to dělá průmyslově, ale cena je zatím vysoká http://www.fotohuisr...D_Coldlight.pdf, http://www.fotohuisr..._Prospekt_D.pdf a http://www.apug.org/...ady-scarce.html

Ondřej

[Lukas_87]

ale co promenny kontrast? to bys potreboval jeste dalsi desku s bilyni ledkami.

KarelJ

nad tím jsem taky přemýšlel.... na jaké barvy jsou citlivé ty emulze? jedna na modrou a druhá na zelenou, jestli se nepletu.... mít tam modré, zelené a červené ledky.... a potenciometrem si regulovat intenzitu svitu modré a zelené, dala by se zcela plynule regulovat gradace MG papírů.... a nebo tam dát ty bílé, žeano, jenomže tím bych ztratil výhodu omezeného spektra použitého k osvitu, tudíž minimalizace některých vad zvětšovacícho objektivu.
a i kdyby, tak napájet na jednu destičku bílé ledky v rastru s červenýma není dle mého mínění tak velký problém.
samozřejmě na to koukám zatím jen z pohledu člověka, co párkrát zvětšoval na papír s normální gradací

[KarelJ]

MG filtry jsou cca od oranzove po purpurovou. Urcite by sly ledkami imitovat.... ale nevidim skutecne podstatny duvod.
Lepe cas venovat tvorbe.

KarelJ

[ToFF]

No vpřípadě samodomorobo zvětšováku na 4x5' bych ten smysel viděl... někde na vebu jsem už fotky takové samodomo hlavy viděl.... ale mám pocit že tam byyl jen bíle ledky...

[Erik Kurach]

Vážení kolegové , uvedené světelné zdroje s LED se vyrábějí , ale prosím
podívejte se na dobu náběhu do maximálního svitu !!! Pro aplikaci ve B/W zvětšovacím přístroji se to zatím nehodí ........ S pozdravem : Erik Kurach

[cuba]

na MG papíry tam musí určitě být modré a zelené na osvit v gradacích a červené místo lampy

[cuba]

Vážení kolegové , uvedené světelné zdroje s LED se vyrábějí , ale prosím
podívejte se na dobu náběhu do maximálního svitu !!! Pro aplikaci ve B/W zvětšovacím přístroji se to zatím nehodí ........ S pozdravem : Erik Kurach

no nevím, ale náběh obyčejné žárovky a halogenky určitě není kratší

[Ondrej1]

Rozhodně se dělají, jak průmyslově (viz výše), tak kutilsky http://huws.org.uk/

[romanf]

Mohu-li diskuzi vrátit na začátek - i když armas od března 07 už dávno není začátečník - a potvrdit to, co se psalo výše a něco malounko přidat: pracuji hodně s papíry FOMA, pouze s pevnou gradací a baryt a s černou jsem neměl potíže. Je ale pravda, že chemii FOMA nepoužívám, tedy vývojku, přerušovač a ustalovač ano (dnes si i pozitivní vývojku míchám sám). Pak jsem dělal na AGFY, nevzpomínám si, že by byl nějaký zásadní rozdíl v černé... jediný rozdíl je, že barytové papíry od FOMY jsou hrozně pokroucené a špatně se s nima manipuluje (ale dá se to vydržet). Na žádné lepší jsem se zatím nezmohl.

Nyní prakticky kazdou fotografii natónuji v selenu, ne moc, max. dvě minuty, a černá je pak fantastická, nádherně vyleze, prostě bomba... doporučuji. Mimochodem, moc tomu nerozumím, ale údajně selenový tónovač promění halogenidy stříbra na čert ví co, a tím se stanou fotografie trvanlivější... prostě poselství pro příští generace

[jenda1250]

Trochu to tu oživíme

Doposavad jsem dělal s papírama Foma (fomabrom pevný a variant, Fomaspeed var.) koupáno ve Fomatol LQN nebo před časem Fomatone MG class + Fomatol PW a na černou jsem si neztěžoval. Je pravda, že hlavně na fomatone jsem často zvětšoval splitem, ale i tak spokojenost,
Bohužel až do včerejška, kdy jsem vedle sebe položil nové zvětšeniny a ty ostatní. V čem byly jiné? Nedopatřením jsem zpracoval Fomatone MG class ve Fomatol LQN, což vedlo k brilantnějšímu obrazu než předešlé postupy. V téhle kombinaci je zvětšenina jenom nepatrně posunutá k teplejším odstínům stíny dále nepatrně táhnou do teplé zelené (je ale spíš jenom cejtit než vidět), krajinky, potůčky a spol vypadají velmi dobře, ani zimní snímek nevypadá zle vzhledem k tomu, že ve světlech má jen mírně teplejší podání (proti fomabromu) bez dalšího zabarvení, podložka je takřka stejně bílá jako fomabrom, Černá je černější, Pokud porovnám s Fomatone + tol PW, tak je to o řád lepší, viditelně černější je i proti Fomabrom + tol LQN.
Za povšimnutí stojí i tento "objev": vypadá-li na zvětšenině nějaká plocha jako černá, stojí za pokus prosvítit papír třeba stolní lampičkou. V případě Fomatone + PW nebo fomabrom + LQN se ve zdánlivé černé ukáže výrazná kresba, u kombinace Fomatone + LQN je to vidět taky, ale ne tolik. Z toho mě vychází, že papír větší zčernání umí, ale tyhle vývojky to z nich nedostanou.

Foma má velký potenciál i budoucnost, stačí jí jenom odpovídajícím způsobem vyvolat. Odpovědí na prokleslení i té nejčernější černé může být místními doporučovaná GD-L nebo ten Dektol. Ani jedno jsem ale zatím nezkoušel, nicméně na tu fomáckou se v nejbližší době chystám.

[prowler]

Na Fomatone MG class. robievam a tiez to cvachtam v LQN...a nestazujem sa. Porovnat moc nemam s cim, ale skusenost mam rovnaku ako ty. Ziadny vyrazny posun do zelena, ako ma niekto pred tym varoval.. Zaroven mi vyhovuje povrch (pouzivam 131) a so speedmi, na ktore som robil pred tym, sa to neda ani porovnat. Sice som zvazoval prechod na Ilford papiere...ale myslim ze za dvojnasobne naklady sa mi to neoplati..

[jenda1250]

Určitý posun stínů tam je, ale neleží-li vedle fotka na jiném papíře, tak si troufám tvrdit, že to nikdo nepozná, naopak mě se to docela líbí. Uvidíme časem, třeba změním názor

Předtím nazelenalým nádechem jsem varoval možná i já, udělal jsem před lety takovou zkušenost Fomatone MG (RC) + fomatol LQN

[Mamiak]

mym koněm současnosti je kombinace relativně novýho fomatonu mg class 532 (a to číslo si prosim zapamatujte ) a ilforďáckýho wármtónu (vývojky) - bylo pro mně k neuvěření, že se stále ještě jedná vo fomaton

omezenej gradační rozah sice zůstal, ale to neni nic zásadního pro běžnou práci. co je novýho je nesrovnatelná černá a bílá. goro viděl a tušimže ve vedlejšim vlákně podal reference. z týhle řady dál zůstala i úžasná plastičnost a prostorovost, ušlechtilej povrch a originální lůk. s timhle papírem bych zase chvilku dokázal dělat fomě dýlera

papír má vzhledem k charakteru logicky rád trochu tvrdší podání - při mym zpracování negativu se mi N (gr.2) posunuje zhruba vo stupeň k tvrdší gradaci (gr.3) možná i vo fous víc. - měkčí negativy prakticky nelze na tenhle papír dát!

no a pak se už jenom radujete a užíváte si pocitu exkluzivity, luxusu a připadáte si jako ten správnej fajnprintér

[Mamiak]

Sice som zvazoval prechod na Ilford papiere...ale myslim ze za dvojnasobne naklady sa mi to neoplati..

v příštim tejdnu bude dělat celkem snad reprezentativní srovnání wármtónů vod ilforda s fomou (variantem a prostym tonem) - jestli na to nezapomenu, dám sem, jak to dopadlo

[jenda1250]

Ještě to trochu poupravím, s bělostí podložky jsem se trochu ukvapil, je stále viditelně krémovější proti fomabromu a i celkově má teplejší podání, vidět to je ale tak akorát při vyvážení bílý na fomabrom

Mamiak: už se těším nejenom na porovnání, ale taky na papírové výsledky na nějakém srazu

[Mamiak]

zrovna ji mam vedle monitoru a to je jak pohled do jinýho světa, jak je to pěkný. no nic, du si smlsnout eště jednu takhle při neděli

[jenda1250]

Tak plantážníci, v pátek jsem zkusil tu vaši tolik chválenou vývojku [GD-L] a vůbec není špatná. Že by dávala nějak citelně hlubší černou než Fomatol LQN jsem ani tak nezaznamenal (možná trochu jo, no), lezou z toho obdobné výsledky. Zkušel jsem zatím ředění 1:4 a 1:3 a nějaký rozdíl v kontrastu jsem nezaznamenal (fomabrom Variant) - je ale pravda, že jsem to vošidil (nejdřív jsem měl 1:4, zkouška vypadala dost bledě, tak jsem tam přikáp trochu koncentrátu a přitvrdil filtrama).
Tón dává stejný jako lqn, nemám co bych vytknul ale ani nic moc exkluzivního se taky nekoná; možná je taková strmější, kresba ve stínech i světlech ale zůstává. Ještě jsem zvědavej na trvanlivost.

btw: možná to bylo nachlazením, ale během vyvolávání mě rozbolela hlava, Ibalgin to zažehnal, uvidíme příště.

Mamiak: co to porovnání Warmtonů

[armas]

Takže po roce mohu přidat už i vlastní zkušenost

Daří se mi udělat černou na RC i barytech od Fomy - vše ve vývojce Foma LQN. Důležitým faktorem se nakonec ukázala doba, kterou se papír máchal ve vývojce. Protože jsem ho měl krátký (proti tomu, co teď používám - RC 2-3 minuty, baryty 5-6 minut), tak tmavé oblasti nestihly pořádně zčernat.

Osobně jsem zatím spokojen, ale chtěl bych nechat své výtvory posoudit ještě někomu zkušenějšímu - pravděpodobně jsem spokojen, protože nemám srovnání . Takže doufám, že dorazím na přístí sraz "pražské sekce" a probereme to.

[jenda1250]

Po čtvrt roce se opět hlásím s poznatky Foma GD-L + Fomabrom Variant III. Měl jsem ještě trochu (asi 700ml) už dost opoužívané vývojky naředěné 1:4, tak jsem k tomu přidělal ještě 250ml čerstvého roztoku a byl jsem zvědavý, co to udělá. Barva nebyla už nic moc, ale vyvolávalo to pořád dobře. Nakonec jsem v té hnědé vodě vykoupal nějakých 25x 24*30 fomabromů variant a pořád černá byla černou, začátek vyvolávání se trochu zpomalil, ale ke třetí minutě už bylo hotovo jako vždy. Jenom mě u několika posledních zvětšenin zarazil jakýsi povlak nebo co, dělaly se v tom světlejší čmouhy od pinzety a prstama se to dalo rozpatlat do pryč. Ustalovač byl dneska namíchaný stejně jako přerušovač, takže černej Petr zůstal na vývojce. Na dně misky se něco vysráželo a plaval tam nějakej sajrajt, raději jsem ji už vylil a namíchal novou. Expoziční čas jsem musel zkrátit asi o 1/4 až 1/3, kontrast je ale překvapivě totožný (očekával jsem, že čerstvá bude nejenom rychlejší, ale i kontrastnější).

Dal jsem si krásný maraton ve fotokomoře od 10 hodin dopoledních až do teď (pravda, mezitím jsem třikrát jedl a skoro tři hodiny strávil v druhé fotokomoře na kolenou se šmirglem v ruce a posléze i štětkou - první nátěr podlahy hotov, JUPÍ).

[Mamiak]

nějak sem nenašel vlákno, co se tušim menovalo nějak jako "pravda o papírech foma", ale téma je to věčný a nekonečný - po tý, co sem se vopětovně přesvědčil o úžasnejch vlastnostech fomatonu 131, 532 a fomatonů všeobecně, rvu si po dnešku zase vlasy nad klasickejma variantama III v lesku....

- jak se dostanu na dospělejší zvětšeniny vod 30x40 vejš, tak tam ta krásná, hluboká černá prostě neni, neni a neni. šel sem už dneska dokonce do toho, že sem použil místo svýho zamilovanýho teplýho neutolu wa hojně propagovanou gédéelku, která mi nedávno udělala na fomatonech skvělý služby a... zasejc prd

já neřikam, že je to špatný a věřim, že lecjakej digitálista by vykřikoval nesmrtelný věty vo dohonění a předhonění, ale... vedle prostě leží ilfordí zvětšenina a ten rozdíl tam je a ne malej. furt tam vidim to nafialový šedivo, kterýmu snad pomůže nějakej ten selén, amaločí extra démax apod, ale... proč, když ty ilfordi lezou takový krásný hned...

vzpomínam na martyho a jeho slova vo fomáckejch papírech, pomalu mu dávam za pravdu a mý vlastenecký nadšení mě zas po čase tak nějak tiše a smutně vopouští...

[prema]

Mamiak píše : ... jak se dostanu na dospělejší zvětšeniny vod 30x40 vejš, tak tam ta krásná, hluboká černá prostě neni, neni a neni.

Tedy Mamiaku,to je snad nejdepresivnější věta,kterou jsem tu kdy od tebe četl.Ta beznaděj z toho závěru úplně stříká.S tím problémem u větších zvětšenin a fomáckých FB variantů je to vcelku pravda.Zajímavé ovšem je,proč to dělá až u těch větších plachet.Ty papíry samy o sobě nejsou vůbec špatné.Vycházím z toho,že když dělám tu a tam nějakých 18x18 ze svitku + široký černý okraj k tomu / má to zase jiný charakter,takové minizvětšeniny a musím říct,že po letech pouze 40x40 tomu přicházím hodně na chuť/,tak mi černá připadá naprosto bez jakýchkoli problémů,řekl bych přímo krásná.A to i při velmi decentním maskování.Když ale začnu dělat ty 40x40,vím,že to také půjde,ale také vím,že bez dost drsného harakiri s maskami a filtracemi si moc neškrtnu / viz můj článeček o multigradacích/.Na jeden osvit bez všelijakého lokálního dojíždění bych tam také to fialovošedivoněco měl,to vím bezpečně.Ale když se to všecko nadrží a dofiltruje jak má,tak po tom zase není ani stopy.Že by nějak výrazně klesal při takovém zvětšování kontrast a tím lezly na solo osvit věci takové mdlejší si moc nemyslím / Rodagon/,spíš mě napadá,jestli se při těch delších expozicích při větším zvětšení nějak u těch fomabromů neprojevuje něco ve smyslu Švarcšilda nebo něčeho podobného víc než u těch ilfordů.Co myslíš? Každopádně si myslím,že s vypětím sil to /většinou/ jde / daň za naše držgrešlovství/.

[Mamiak]

díky za podporu
napsals to ještě přesnějc a ten formát je zřejmě přesně ten moment, kde se to láme. já tam právě s rodagonama a náležitym tvrzenim ten kontrast samozřejmě nakonec i nějak dostanu, ale ten divnej vodstín a takový to neurčítý šmé tam prostě je....

[Pentaxista]

Zkuste silnější zdroj světla do zvětšováku...
Dokud jsem používal kondenzor, míval jsem stejný problém. Posléze mi ale někdo poradil - namontoval jsem "přežhavenou" žárovku 250W (tenkrát byly normálně k mání, měly snad méně vydržet...) a reguloval jsem stmívačem.
Černá byla zase černá.
Dnes používám docela obyčejnou elektronickou hlavu od Meopty a expoziční časy se pohybují do 45sec. (a to málokdy) - nejčastějí mezi 10 a 20 sec. u 24x30.
Netvrdím, že problém je právě a jenom v žárovce, ale za pokus to stojí.

[prema]

Mamiak píše : ale ten divnej vodstín a takový to neurčítý šmé tam prostě je....

No,jde samo o to,s čím to srovnáme.Jasně,že když vedle toho vrznu nějakého Bergera,Fortezo,nebo jinou srandu s adekvátním cenovým rozdílem,tak ze své dosavadní tvorby budu asi mít mírně rozporuplné pocity.,stejně jako průměrný Čech,který zrovna zaplatil leasing na svou krásnou novou Oktávku a vedle něhož zastaví ve svém pekáči Fidelis Schlee. jde o to,že když srovnám např. ty zmiňované fomabromy s cenově podobnými a prakticky málokým kritizovanými Agfami MCC,tak tam opravdu až na nepatrně chladnější podání a snad kapánek větší kontrast /u těch Fom/ neshledávám opravdu zásadní rozdíl.Musíme halt srovnávat srovnatelné,nedá se svítit.Navíc naše geografická poloha nám mnohdy ani nic jiného neumožňuje.Bohužel .Jinak co se týče toho Pentaxistova doporučení a jeho zkušenosti,tak to je vcelku zajímavé.Čím to hergot může být ? Jaký jev tam předpokládáte ? Kdyby šlo o obdobu řekněme toho Šváry,muselo by to přece fungovat spíše naopak,myslím,tzn. světla a středy by byly jakeš takeš a černá by byla už moc černá / na pozitivu/.Je to ale tak,že zatímco u těch větších plachet je vše o.k.,tak právě ta černá tomu chybí a je třeba lokálně dojíždět.Proč to ale nedělá problém u těch malých zvětšenin / osvit řekněme do 30-45 s,zatímco u osvitů okolo 1,5-2,5 min na plachtách už problém je?

[Pentaxista]

prema:
Po pravdě.... nevím! Ale kdesi jsem se dočetl, že je nutné, aby pro určité zčernání (reakce částic citlivých na světlo) dopadl určitý počet fotonů za určitý čas. Samozřejmě spekuluji - není možné, že pro hlubokou černou nedopadlo potřebné množství fotonů? Nebo ty částice, které již reagovaly, brání reakci dalším? Nebo "zreagované částice" "žerou" fotony ostatním?
Ono to asi bude různé pro různé odstíny šedi. "Střed" bude dobrý asi vždycky, kraje (světla a stíny) možná ne. Nebo je to úplný nesmysl?

[jenda1250]

Ještě jedna věc mě napada a mohlo by to mít co do činění se švárou ikdyž nepřímo. Nejdřív trochu odbočím. Jistě jste si po vyvolání kinofilmu všimli, že začátek filmu, který byl exponován slunečním světlem (mockrát přeexpoován) je světlejší než světla v regulérně exponovaných políčkách? Nevím jak se ten jev jmenuje, A.A. ho popisuje a demonstruje na jedné fotografii (dark sun nebo tak nějak - sníměk se sluncem v záběru, celkově vypadá docela normálně, jenom Slunce je šedivé a ne bílé a zatmění to není).

Prostě příliš dlouhá expzice nad určitou mez nemá za následek zvyšování krytí ale jeho snížení. No a u dlouhých expozic při zvětšování určíme expozici pro celkové dobré vyznění fotografie (polotóny - světla, tedy tam, kde se šwára projeví nejvíc a tím silně přeexponujeme stíny které místo zčernání zešednou).

[Vladik]

Jojo, myslite solarizaci. Tedy skutecnou solarizaci, kdy se zvysovanim osvitu dochazi paradoxne ke snizeni kryti.

[prema]

To je vcelku zajímavé,nicméně moc to nekoresponduje s faktem,že dalším dosvícením problematických partií se unylá černá dále prohloubí-to jsou ty nutné dodatečné osvity.Fakt nevím.

[jenda1250]

To je vcelku zajímavé,nicméně moc to nekoresponduje s faktem,že dalším dosvícením problematických partií se unylá černá dále prohloubí-to jsou ty nutné dodatečné osvity.Fakt nevím.

Ale tvrdší gradací, třeba zelenocitlivá vrstva je na to citlivější než modrocitlivá....

vim, vařím z vody

[jenda1250]

A.A.: Examples, The Making of 40 Photographs, page 124, The Dark Sun.

[prema]

Ono by to šlo dorazit i normální gradací,v tom u fomabromů není problém.Myslím,že tady asi moc zatím nevymyslíme,tuto vlastnost papíru je třeba vzít v úvahu a prostě tomu přizpůsobit zpracování,aby se to co nejvíce eliminovalo..Stejně na stabilní práci s hogo fogo matrošem asi málokdo budeme mít . Ale až budu mít rozhozený vercajk,tak přeci jen zkusím následující věc.Nazvětšuji jeden záběr na menší formát tak,abych byl v té "hodné " expoziční době do řekněme těch 30 sekund a poté totéž za naprosto stejných podmínek včetně clonění zvětším na stejný formát znova,pouze s ND 4 filtrem pod objektivem / abych se adekvátním prodloužením expozice dostal do těch "zlobivých hodnot" .Jsem opravdu zvědav,jestli i tak uvidím rozdíl v černé.Jestli tam rozdíl nebude,tak všechny doměnky o švárovi,fotonech atd. můžeme klidně odhodit .

[ypres_bass]

no vidíš, já jsem teď poprvé dělal papíry a mám to pro jistotu černé celé

[oteccasu]

[quote name="armas"]V komoře jsem začátečník, zatím jsem dělal pozitivy pouze dvakrát. Poprvé jsem použil práškovou vývojku Foma a papíry Fomabrom s normální i tvrdou gradací. Podruhé jsem namíchal tekutou vývojku Fomadon LQN a zvětšoval na papíry Fomaspeed (RC papíry) v normální gradaci. V obou případech jsem měl stejný problém: nemohu se pořád dostat k takové té kouzelné hluboké černé.
Není na světě temnokomorník, co by na podruhý udělal dokonale černou.
K té černé se musíš propracovat. Každej jsme se museli dopracovat. Nejsou lepší papíry, není kouzelná vývojka. Kouzelný jsou jen zkušenosti.
A na tom si trvám.

[Pentaxista]

Prema: Před hodinou jsem přišel z komory. Zvětšoval jsem na baryty 30x40 z pěkně udělaného Acrosu (kino). Fotografováno v mlze mlhoucí, jaká je jenom v pralese . U dvou záběrů se objevilo přesně to, o čem se bavíme. Mokré černé pařezy a vývraty s rozkládajícím se dřevem (uhelnatí? ) v blízkém popředí. Teoreticky by měl nastat problém se zvládnutím kontrastu - černé dřevo - velmi jemná kresba ve vzdálenějších partiích utopených v mlze. Kresba v mlze je, pařezy jsou šedé, a k tomu jakoby nezaostřené.
Exponoval jsem cca 30sec při cloně 5,6 APO Rodagonem 50mm, vyvolával v Neutolu NE.
Musím říci, že FAKT NEVÍM, ČÍM TO JE A DOST MĚ TO ZAJÍMÁ!!!

[Pentaxista]

http://slovnik-cizic...zace-solarisace
http://encyklopedie....5792-solarisace
http://encyklopedie....-claydenuv-zjev
http://allexejskript...ar-a-brutik.php

Hlavně třetí je zajímavý... Pro mě o to více, že jsem exponoval cca 3 sec. při cloně 16. Že by tam rozptýlené světlo (z mlhy) "dopravilo na emulzi jakési druhé světlo?

[Mamiak]

já bych možná navrhnul vodlišit obecnej jev a specifickou vlastnost materiálu - ty teoretický předpoklady, který tady padly, samozřejmě platěj i pro luxusnější papíry - potud to chápu jako tu fyzikální (chemickou?) danost, se kterou má i smysl se nějak pokusit poprat, ale co zároveň považuju taky za jistý, je to, že zatimco u ilfordů apod. se jedná právě vo ten zanedbatelnej rozdíl k případnýmu dobroušení pro saturaci libidózních pocitů a ega temnokomorníka, tak u fomy je to exsocialistický déžavý vzdálenýho přiblížení se západní kvalitě díky soustavný vlastní práci na průmyslovym výrobku viz "dodo" a spol....

p.s. pentaxistovi:
šestset watů dichroickejch halogenů mojí durstí barevný hlavy sem zatim považoval za slušnej standart

[prema]

Já mám takovou svou malou teorii.Naprosto černočerná čerň ,to je opravdu maximální zčernání v celé určité ploše se na printu vyskytuje vlastně dost málo / stejně jako absolutní bílá,kterou většinou máme vyhrazenu pro hodně malé plošky ,jako odlesky atp./.To,že ta neabsolutní černá je zrovna taková je dáno tím,že obsahuje jisté nezasažené množství zrn.Taková směska černé a bílé.Stejně je samozřejmě tvořená šedá a všechny odstíny.Když uděláme malou zvětšeninu,je tato směska dostatečně zhutnělá,takže případné malé množství intaktních zrn prakticky nevnímáme.Z každým zvětšováním dochází ke pro naše oko zviditelňování této "matrice",stejně jako u u původně hebké a syté šedi kontaktů dojde postupným zvětšováním k odhalení zrnité struktury,což vnímáme do určité míry jako větší unylost / dělat tak měkké zvětšeniny,jako se mohou dělat kontakty moc nejde,byl by to nevýrazný hnus-každý zná.Když budu mít někde na printu kousek opravdu echt černý,myslím,že k jevu nedojde.A proč to dělá víc u Fomy než u Ilforda/např./? Asi proto,že ten Ilford bude mít zřejmě ve stříbře větší potenciál ,který způsobuje,že si mohu dovolit tu matrici víc roztáhnout,než to na mne začne působit ošizeně /.

[prema]

Ještě k tomu předchozímu : zkuste si někdy vy,kteří zvětšujete na menší formáty s černým / opravdu bezpečně černým/ okrajem porovnat černou tohoto okraje s černou uvnitř fotografie ,o které si myslíte,že je stejně krásně černá ,proti světlu.Možná,že budete mnohdy překvapeni.

[Pavel_P]

Na ředění GD-L se prej mám optat tady :) To, že ředěním ovlivňuji kontrast je jasné. Černou mám v pohodě, nema problema. O co mi tedy jde. Když budu ředit míň, tedy přidávat kontrast, jakým způsobem funguje pohyb té křivky? Mění se mi pouze "bílý bod" a černý zůstává tam jak byl, nebo sebou šmejkne taky? Tedy přeloženo, když změním ředění, bude zkouška na černou vycházet stejně, nebo budu muset hnout časem? Vím že to jde rychle zkusit, nicméně, pardon, musel jsem se optat. Musím ještě narychlo po příchodu z práce dodělat nějaké fotky a na experimentování nemám čas. Byl jsem připosranej při jejich vyvolávání, až moc je vyrovnal, proto mám teď normální podání kontrastu někde až u gradace 4,5. Tak bych to zkusil kompenzovat vývojkou...

[Vladik]

Zameril jsem se na problematiku zcernani a musim potvrdit Premovu zkusenost. Behem prouzkovek zcela zjevne pozoruji mensi zcernani u okraje fotky s rostoucim expozicnim casem! Je to videt celkem zretelne. Pri prekroceni urciteho casu se zcernani snizuje. Navic mi prijde ten zlom vcelku ostry. Tim mam na mysli, ze se max zcernani nedrzi treba v rozsahu dvou, tri clon expozice, ale ze se to prakticky hned lame.
Priklad. Delam prouzkovku s casy 9, 12, 15, 18 s. na 9s je maximlani zcernani okraje fotky (tedy ciste podlozka plus zavoj), pri casu 12 s je uz okraj svetlejsi a naopak cerna ve fotce je maximalni. Pri delsich casech uz svetla cerna i ve fotce!!!
Papir byl klasicky Fomatone 131 v Agfa Neutolu WA, zvetsovak s kondenzorem.
A ted babo rad. Jeste to hodlam prozkoumat podrobneji.

[ploci]

Ze by jev jistého Němce, kvůli ktérému se časy u filmů foma při expozici od jedné vteřiny dále protivně prodlužují. Nebude to ono?

[prema]

Vladik :

Počkat,mám tomu rozumět tak,že při osvitu 9s ti vychází černá černější než při osvitu dvanácti sekundami při stejné intenzitě světla / stejném clonění zvětšovacího objektivu / ? Tak takovou zkušenost nemám.S těmi okraji jsem to myslel tak,že jestliže udělám kolem fotografie bezpečně černý rámeček / svítím tak dlouho,jak to jen jde,ale aby samozřejmě nedocházelo ke "vpíjení" tohoto světla pod masku do vlastního obrázku a přechod obrázek-okraj zůstal ostrý/ a následně porovnám tuto rámečkovou černou s nejhlubší černou ve fotografii proti světlu,občas vidím,že to,co při běžném pozorování fotografie považuji za hlubokou čerň ve srovnání s tím rámečkem ještě vlastně není dotažené / ale pouze proti tomu světlu /.Stejně tak je to dobře patrné např. při tónování,kdy ve fázi bělení je už obrázek včetně nejhlubších černí prakticky v tahu,zatímco rámeček ještě zcela vybělený není.Prostě se maximálně nevyužil potenciál těch papírů,ikdyž to tak na první pohled vypadá.Mimo jiné z tohoto důvodu si prostě bez těch lokálních dosvitů a masek nedovedu moc práci v komoře představit / aby to vypadalo/.Jediná možnost,jak se jinak k té opravdu syté černi jednoduchým osvitem v obraze dalo dopracovat by totiž bylo prodloužení doby osvitu ,ovšem s nutností změny gradace,aby nedocházelo k šednutí světel,což je samozřejmě blbost.Jinak jestli Ploci myslí toho již výše zmiňovaného Šváru,tak to si nemyslím,že to bude zrovna ono.Kdyby jo,tak by přece přednostně tmavly právě stíny / černě na pozitivu/,zatímco Švára by se uplatnil nejvíce ve světlech / nejmenší intenzita záření/ to znamená,že jestliže bych měl světla o.k.,tak stíny by musely být o.k. tím tuplem.Ale ono to tak není.

[Pavel K]

Nebude tento jev (při vyšším osvitu menší zčernání) solarizace? Zatím jsem o něm pouze četl, teď vypadá, že ho někdo i viděl.