32 odpovědí na toto téma

[KajaMarik]

Zdravim vsechny B/W kouzelniky,

Mam takovej, mno asi i trapnej dotaz.

Chtel bych zvetsovat na vetsi papiry ale nechce se mi strihat papirky na zkousky z jednoho velkeho listu (z financnich duvodu).

Je mozne pouzit na zkousky stejny papir ale v nemsim provedeni? Nebude to mit vliv na cas osvitu, atd.?

Diky všem za radu.

Kaja

[Mamiak]

teoreticky jo, prakticky doporučuju aspoň mít stejný číslo šarže. nicméně na už i jemnější zastřílení by to mělo stačit a je pravda, že (alespoň já) většinou i první velkou zvětšeninu ještě předělávam, protože teprve na tom definitivnim velkym formátu se poznaj věci, který u proužku nevodhadnu, neuvidim...

[Karel2Kouril]

teoreticky jo, prakticky doporučuju aspoň mít stejný číslo šarže. nicméně na už i jemnější zastřílení by to mělo stačit a je pravda, že (alespoň já) většinou i první velkou zvětšeninu ještě předělávam, protože teprve na tom definitivnim velkym formátu se poznaj věci, který u proužku nevodhadnu, neuvidim...

Přesně tak, navíc, rozstříháním i blbýho 30x40 vznikne takových proužků, že bych se ztrát nebál. Určitě je lepší obětovat jeden papír na proužky/ústřižky, než pak tři odpálit při hledání toho pravého postupu pro zvětšování (což se může stát vždycky, ale zvlášť když nedělám zkoušky na to, na co hodlám zvětšovat). Jak psal Mamiak, pro předběžné nalezení podmínek to bude ok, ale na jemnější zastřílení bych asi jeden velý papír obětoval.

[jkcz]

já bych to tak neprožíval. řežu jak mi to přijde pod ruku, někdy z malých rozměrů, někdy rozřežu klidně velký 30x40. stejně neuděláš 2 zcela identické zvětšeniny. a to je na tom všem vlastně krásné, že každý kus je jedinečný originál.

[ochu]

No nevim jak ostatním, ale dělám 30x40 a na šířku tam je vždycky pár cm navíc, keré neosvítim. Tak dělám zkůšky z toho. Jkcz a Kraken sa mi kvůli tomu smáli ^__^ že to vypadá zajmavě.

[ochu]

Jo a na tvoju otázku - když sem poprvé dotáhnul dom baryty, tož sem si kůpil aji menší balení, že rozstřihám to. No a potom to dopadlo tak, že se časy osvitu těch papírů lišily. Takže bych to už nedělal.

[Karel2Kouril]

Dyť je to stejně putna, cena za plochu papíru je furt stejná, tak proč kupovat menší papír jen kvůli zkouškám?

Navíc, když už se pusím do větších papírů, tak mám daleko větší požavky na výsledek, takže ikdyž dělám spousty zkoušek (ve srovnání třeba s 18x24 a 24x30) nepodaří se mi uspokojivá zvětšenina na první pokus prakticky nikdy. A že ztráta papíru na jedné velké neuspokojivé zvětšenině je podstatně horší, než na proužkách, to asi říkat nemusím

[KajaMarik]

njn, sem rial na zacatku ze je to trapnej dotaz

[jenda1250]

Někdy předělávám větší zvětšeninu i po pár dnech, po tejdnu. Po vyvolání se zdá OK, někdy i když uschne, ale po pár dnech přemejšlení zjistím, že to není ideální a jdu to předělat.

K dotazu: rozřezávám ze stejného balení jeden papír, někdy i pro víc sad (třeba když jsem kupoval naráz víc balení stejného formátu), občas to ale dopadá tak, jak jsem nastínil nahoře. Po první zvětšenině stejně následuje ještě jedna s úpravama, protože na zkouškách nevidíš kontext.

[armas]

njn, sem rial na zacatku ze je to trapnej dotaz

Trapnej dotaz to určitě není. A i kdyby - kdo se moc ptá, moc se dozví

Já jsem také původně kupoval balení větších papírů a k tomu balení 10x15 na zkoušky. Jenže pak jsem chtěl zkusit jiné typy papírů (po zkušenosti s RC jsem si testnul baryt) a jiné povrchy a při tom už ty pomocné 10x15 začaly lézt do peněz. Takže to teď dělám podobně jako Ochu - z papíru, na který zvětšuji, odstříhávám okraj, který bych stejně neosvítil, a na něj dělám zkoušky. Je to vlastně nejčistčí metoda - zkoušky jsou na stejném archu jako finální zvětšenina.

A jinak jak tu zaznělo - na jednotku plochy stejně platíme podobnou cenu, takže použít jeden větší arch na zkoušky není zase taková zvrhlost.

[Mamiak]

Někdy předělávám větší zvětšeninu i po pár dnech, po tejdnu. Po vyvolání se zdá OK, někdy i když uschne, ale po pár dnech přemejšlení zjistím, že to není ideální a jdu to předělat.

a to je taky odpověď na to, proč amatéři bejvaj ve fotce tak často svym způsobem lepší než profíci. tohle si totiž za peníze může dovolit vopravdu jen málokdo. i když pár takovejch na světě je

[Bedrun]

Poradíte mi někdo jak vyrobit udělátko na proužkové zkoušky. Měl jsem jedno vyrobené. Na plastové destičce byly leukoplastí nalepené pásky z té samé destičky ke které byly přilepené. Jenže časem se leukoplast vychechlala a už to není ono. Jde mi o to, že při tomto způsobu dokážu třeba podle pravítka zpátky odečíst čas, zvlášť když zapomenu počítat + ještě další možnost je ta ,že každé políčko může mít svůj čas zkoušky nezávislý na jiném políčku. Snad jsem to napsal dost srozumitelně.

[Karel2Kouril]

No, já proužkovky dělám tak, že proužek nastříhám a exponuju každý kousek zvlášť, furt to samé místo fotky. Je to pomalejší, ale líp se to vyhodnocuje a stačí k tomu jenom nůžky, a lepící páska

[Bedrun]

Chápuli to správně, po odexponování proužků je slepíš a vyvoláváš jako jednu fotku současně? Nerozlepí se to? A nevadí to lepidlo z pásky?

[Pentaxista]

Už dlouho používám meopťácký forrichtung na proužkové zkoušky. Vložím papír 10x15, "otevřu" všechny plechové proužky a začnu exponovat: 2sec, přiklopím jeden proužek, další dvě sekundy ... atd. Ještě lépe je přepočíst si čas na třetiny stopy (clony), ZAVŘÍT všechny plechové proužky a postupně exponovat po otevření vždy jenom jednoho políčka. Je to zdlouhavější, ale přesnější a kromě toho máte zobrazený vždycky stejnou část obrazu (pochopitelně - je třeba vždycky rámeček posunout na stejné místo).
Kaisera používám tehdy, když dělám zkoušku nejenom ke stanovení expozice, ale i filtrace.

KAISER 4009 TestprinterK vypočítání správné expoziční doby při zvětšování je vhodné ...Kód: 1070215
Cena s DPH: 428,-

http://www.meopta.cz...?id=201&lang=cz
Carrier 456

[Karel2Kouril]

Chápuli to správně, po odexponování proužků je slepíš a vyvoláváš jako jednu fotku současně? Nerozlepí se to? A nevadí to lepidlo z pásky?

Nene, pásko lepím kroutící se papírky k desce - je to taková skoro nelepící textilka, co se dá "recyklovat". Pro orientační testy to nelepím vůbec, až když dolaďuju. Papírky vyvolávám zárověň, ale neslepené.
Fakt jako hlavní plus vídím to, že je na všech to samé místo fotky.

[Niraj]

Jak jemné rozsahy časů u zkoušek má cenu dělat? Např. 2 - 4 - 6 - 8 - 10s nebo 3 - 6 - 9 - 12s. Nebo jen dvojnásobky? Např. 2 - 4 - 8 - 16s? Jak postupujete vy? S osvit. čísly na mě ale nechoďte, na to nemám porichtung Díky

[otik]

...rozsahy musí být tak jemné, aby jsi z proužkové zkoušky odvodil čas potřebný pro zvětšeninu. Vše základní je popsáno třeba tady

[Niraj]

Tenhle článek jsem již kdysi četl. A zrovna tam mi nehrají ty jimi zvolené časy: 3 - 6 - 9 - 12 - 15 - 18 - 21.
Dobře, základ zvolili 3s, pak 6s - dvojnásobek ... tam se změna asi dost projeví (a není to už moc hrubý, hned dvojnásobek?). Pak 9s , tj. o 1/2 víc - taky se změna asi dost projeví ... ale má smysl dělat zkoušku 15 pak 18 a pak 21s ? Není to už moc jemné? Jaká je asi změna +3s na 18s.? Není lepší zkouška třeba 3 - 4,5 - 6 - 9 - 12 - 18 - 24 ... vždy +1/2 předchozí hodnoty? Proto můj dotaz: Jak to děláte vy? Tu první základní řadu, když ještě nevíte. Je mi jasný, že někdy těch zkoušek může být víc, a můžu se pak třeba v závěru nimrat klidně po 0,5sec., když to bude třeba. Ale ten prvotní nástřel, když ješně nevím nic?

[ToFF]

Tenhle článek jsem již kdysi četl. A zrovna tam mi nehrají ty jimi zvolené časy: 3 - 6 - 9 - 12 - 15 - 18 - 21.
Dobře, základ zvolili 3s, pak 6s - dvojnásobek ... tam se změna asi dost projeví (a není to už moc hrubý, hned dvojnásobek?). Pak 9s , tj. o 1/2 víc - taky se změna asi dost projeví ... ale má smysl dělat zkoušku 15 pak 18 a pak 21s ? Není to už moc jemné? Jaká je asi změna +3s na 18s.? Není lepší zkouška třeba 3 - 4,5 - 6 - 9 - 12 - 18 - 24 ... vždy +1/2 předchozí hodnoty? Proto můj dotaz: Jak to děláte vy? Tu první základní řadu, když ještě nevíte. Je mi jasný, že někdy těch zkoušek může být víc, a můžu se pak třeba v závěru nimrat klidně po 0,5sec., když to bude třeba. Ale ten prvotní nástřel, když ješně nevím nic?

Jak se dopočítat správné časové řady je uvedeno v Kodlově článku o F-printingu, včetně srovnání s klasickým přístupem. Kodlův příklad pak rozvádím na osvitových číslech, ale to už jen nadstavba.

[otik]

...když jak to děláme mi může být pro tebe dost zavádějící, protože každý to dělá prostě jinak, i Ty. Je tam hodně faktorů. Napsat, že proužky dělám po pěti vteřinách a vycházej mi časy 20-30s nemusí být pro tebe správné. Držel by jsem se pro začátek těch článků z netu, praxe a setkání s některými členy Temné komory a jejich tvorbou, třeba na nějakém srazu, by bylo nejpřínosnější.

[Jimmi]

Na čtverečku je materiálu na zkoušky dost. Ale už mě to začíná zlobit, uvítal bych čtvercové papíry

Jinak proužky by se měly dělat jako řada geometrická, nikoli aritmetická. Tedy x-násobek. Pak dosáhnu stejného rozdílu u všech proužků.

[RHx]

Jak jemné rozsahy časů u zkoušek má cenu dělat? Např. 2 - 4 - 6 - 8 - 10s nebo 3 - 6 - 9 - 12s. Nebo jen dvojnásobky? Např. 2 - 4 - 8 - 16s? Jak postupujete vy? S osvit. čísly na mě ale nechoďte, na to nemám porichtung Díky

zuby i nehty bych se držel osvitových čísel
nemají li hodiny tu stupnici osvitových čísel, tak si udělej jednoduchou papírovou převodní tabulku podle fotografie hodin vipo combi v článku

namátkou - po dvou osv. číslech - čas kolem 25 sec:
18 sec odpovídá o. číslu 12
22 sec 14
28 sec 16
35 sec 18
to je zkoužka po dvou osvitových číslech - převedeno na vteřiny - tak ne zkoužka po dvou nebo pěti vteřinách, ale v tomhle případě 18,22,28,35 sec. rozdíly na papíře budou jasně patrné a rovnoměrné

[Niraj]

Jak se dopočítat správné časové řady je uvedeno v Kodlově článku o F-printingu, včetně srovnání s klasickým přístupem. Kodlův příklad pak rozvádím na osvitových číslech, ale to už jen nadstavba.

Jo, tak to je přesně ono, přesně to jsem myslel tím dělením - nevyváženost při konstantním přírůstku času. Akorát jsem tenhle článek nenašel. Díky. Osvitová čísla jsou pro mě tabu, spín. hodiny mám fi. Doma-mont, takže jedu jen v sec. (resp. i desetinách sec.), osvit. čísla tam nemám. Jedině zkusit dodělat druhou stupnici.

[RHx]

Jedině zkusit dodělat druhou stupnici.

tu stupnici máš za chvilku, zvlášť když nemusíš počítat, ale jen obkreslíš
moc práce to ušetří - dá se samo posouvat o jedno, dvě, tři čísla

[Holin]

Zdar všem!

Chystám se na svou první zvětšeninu a potřeboval bych prosím trochu poradit ohledně proužkových zkoušek.

Dočetl jsem se tento postup:

Pod zvětšovák položím maskovací rám s bílým papírem podobné tloušťky jakou má fotografický papír, na který budu posléze zvětšovat.

Nastavím velikost promítaného obrazu, respektive vzdálenost mezi objektivem a papírem a zaostřím.

A teď je to pro mě problém, jelikož všude je uvedeno, že mám poté provést proužkovou zkoušku, ale nikde jsem se nedočetl, zda mám ten specialní maskovací rámeček, přímo určený pro proužkové zkoušky, položit na ten maskovací rám s tím bílým papírem nebo dát ten rámeček s papírem pryč a položit "proužkáč" rovnou na desku místo toho rámečku s tím papírem.
No, ale každopádně se mi v obou případech o něco málo změní vzdálenost toho proužku od objektivu, tím pádem se změní i velikost promítaného obrazu a bude tím pádem i rozostřen, tedy pokud se nemýlím??

Prostě vzdálenost proužku a finální zvětšeniny od objektivu bude každopádně odlišná, že? Nebo ten cca centimetr rozdílu nehraje roli?

Snad jsem se vyjádřil srozumitelně, zřejmě je to trochu primitivní dotaz, ale jsem začátečník, takže takových dotazů zřejmě ještě pár bude

Díky..

[Mamiak]

ahoj, vítej na temný, ať se ti tu líbí, seš mezi svejma

s tim rozdílem si nelam hlavu. ten by měl význam, pokud bys chtěl mít na proužkovce naprosto korektní ostrost, což ty nechceš, páč se ti jedná předevšim vo test osvitu a tam ty tři milimetry na vejšku, co měřil třeba muj kajzr, nehrajou žádnou roli

[Holin]

Aha, díky za odpověď.

Já se právě obával, že ta rozdílná vzdálenost bude mít negativní vliv na přesné určení doby osvitu, případně neostrost na určení detailů ve stínech, světlech, kontrast..

Chápu to ale správně, že na dobu osvitu má vliv i vzdálenost papíru od objektivu zvětšováku, například pro foto 10x15 bude jiná osvitová doba než u foto 30x40?

[Stříbrokaz]

Ahoj,
doba osvitu bude jiná, větší papír=delší čas, jde to počítat, nebo měřit poz. expozimetrem, ale osobně mi prožkovka vyhovuje nejvíc. Pozor na bílou podložku pod papírem/proužkem, dovede expozici dost rozhodit sandál. Bílej papír používám jen na výběr výřezu a ostření, proužkovku a expozici v rámečku (teda přilepenou, ale to je nepodstatný). Tak hodně zdaru a trpělivosti !

[martins]

Já si nastříhám čtverečky z toho papíru co koupím ,prostě rozstříhám jeden velkej na několik malých a hotovo.Proužkovku dělám po 5 sec. Od 5 do 25 bo 30 pač mě to většinou vyjde a pak až si vyberu mezi proužky tož bud svítím nebo dělám další.Je taky nutno dělat proužkovku v tom místě o které mi ponejvíce jde,například v obličeji u portrétu a popřípadě další při složité scéně abych pak mohl vykrývat či přisvítiti.Proužky dělám tabulkou vystřiženou z krabice ID11a jde to ))

[Holin]

1) A domnívám se správně, že proužkovou zkoušku bych měl dělat pro každý snímek?

2) A když si chci udělat z negativů kontakty, tak jak určím správnou dobu osvitu? Také pomocí proužkové zkoušky? Jaký zvolím snímek, na kterém se vykoná zkouška, ten, který se zdá na negativu nejlépe exponovaný?

Díky za rady..!

[RHx]

1) A domnívám se správně, že proužkovou zkoušku bych měl dělat pro každý snímek?

2) A když si chci udělat z negativů kontakty, tak jak určím správnou dobu osvitu? Také pomocí proužkové zkoušky? Jaký zvolím snímek, na kterém se vykoná zkouška, ten, který se zdá na negativu nejlépe exponovaný?

Díky za rady..!

1) pokud je serie snímků, které dle oka a dle (například) kontaktní kopie expozičně velmi podobných, není nutné dělat moc zkoušek pro každej další záběr
-příklad - rodinná událost a několik po sobě jdoucích záběrů, nebo portrét na menším papíře - několik variant při stejném světle a stejně exponované
výjimkou je, že na zvětšenině zjistíš, že někde něco nesedí a pak musíš pro konkrétní místo hledat čas osvitu i když pro celek těch několika záběrů se používá čas stejný

pokud se jedná o záběry zcela různé, nebo krajinářské, tam je lepší více zkoušet a méňě vyhazovat celé papíry do koše
jinak množství nutných zkoušek se postupně snižuje, jak přibývají praktický zkušenosti při zvětšování

2) pro kontaktní kopii vytáhnu zvětšovák aby svítil na daný formát budoucí kopie a zhruba zaostřím
když je celý film stejně exponován, je to snadný - dá se postupovat proužkovou zkoužkou
často jsou ale na filmu různě kryté záběry
já střihnu pásek třeba 2cm a položím ho křížem přes několik řad záběrů - aby tam byly ty dobré i ty (například) pod (pře)exponované
po vyvolání tam mám všehochuť od těch dobrých, které můžou být nepatrně nedosvícené, až po ty málo kryté, kde ale ještě zůstala kresba
takže u takovýho filmu je kontakt kompromis, aby bylo vidět co je na políčku a jestli je dobré ke zvětšování nebo není