33 odpovědí na toto téma

[Pentaxista]

Asi jste si toho povšimnuli také, ale co s tím?!
Po vyvolání filmu (u svitku je tento jev daleko markantnější) přesahuje zčernání přes hranice vymezeného formátu - tedy k okrajům filmového pásu a do mezer mezi políčky. Obzvlášť výrazný "přesah" je ve světlech u dlouhých expozic (u mně už od několika sekund) a při fotografování v protisvětle.
To by vcelku nevadilo - tato partie filmu je již "mimo oblast zájmu" (samozřejmě se nezvětšuje). Lze ošem se značnou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že tento "světlovodný jev" (ať již podložky nebo emulze nebo obou najednou) se uplatňuje i v obraze, který nás zajímá.
Bezpochyby se právě tento jev může uplatnit při "destrukci obrazu". (Snad lze mluvit o podobnosti s "flare" = parametru běžně hodnoceném u objektivů.)
Nyní spekuluji: u IR materiálů je schopna podložka (emulze?) "zatáhnout světlo" do kinofilmové kazety až 20 cm (!!!). Proto se musí navlékat ve tmě. U svitku tohle naštěstí nehrozí - jak při vkládání filmu do kamery, tak při vyjímání exponovaného materiálu je citlivý materiál zabalený do papíru.
Otáka zní: Je "nebezpečnější" infračervená složka světla, ultrafialová, viditelná, nebo všechny? Která nejvíce?
Otázka druhá: Pro digitální fotografii existují filtry, které jsou schopny odfiltrovat UV a IR. Nemohly by prospět i nám "černobílým filmařům"? (Trochu mě v této suvislosti mate známý fakt, že skla, ze kterých jsou zhotoveny objektivy a filtry - zvl. UV, jak již z názvu vyplývá - jsou za neextrémních podmínek schopna většinu UV "zlikvidovat".)
Otázka třetí: víte někdo o filtru, který by odfiltroval jenom IR ? Mě napadá jenom "tepelný filtr" vkládaný před zdroje světla (a tepla).
Otázka čtvrtá: víte někdo ze zkušenosti o filmu, který by měl tak vymakanou podložku a antihalační vrstvu, že by k popsanému jevu nedocházelo?

[Goro]

Problém s IR si myslím že žádný není. Je to tím, že halogenidy stříbra se nedělají citlivé pro iR oblast, takže když vám půjde IR po podložce, je to jedno.
Jinak s tím, že světlo přelejzá i přes okraj, je známá věc, samozřejmě, že je to vidět i v obraze, zkuste si vyfotit tmavý objekt , exponovat na něho a za ním mít přezářené pozadí. Uvidíte jak oraj objektu je sežrán světlem z pozadí. Kvůli potlačení tohoto jevu se do filmů dává antihalační vrstva, ta to vtšinou tlumí, ale když je něčeho moc.... Inu ono se oporučuje eponovt tak akorát, píš v dolní části křivky zčernání.

[venca]

Pokud vím, je to otázka ostrosti. Předměty na které je zasotřeno takto "nepřlézají", ne? I u toho příkladu s protisvětlem a tmavým objektem je to problém neostrosti, řekl bych.

Pokud člověk zacloní, políčka jsou ostře ohraničená.

[Pentaxista]

Dany: určitě je to jedna z věcí, které mají vliv... Ale pozoroval sem to i na makro 135ce - pravda, tmavý kořen proti světlému pozadí.
Goro: svatá pravda... Jak ale potom vysvětlit, že i při fotografování hodně tmavých "lesních zátiší" vzniká tahle "nepříjemnost" - zvláště při dlouhých expozicích - i když je "exponováno tak tak"?
venca: tak to určitě ne!

[Pentaxista]

Jo, ještě k té IR složce... Myslím, že "světlovodnost podložky" (nebo i emulze? je to také vrstva - byť tenká) se projevuje především u IR. Jinak by to dělaly i běžné filmy, ne?!
Napadá mě: dělá to i R3? Kdesi jsem vyčetl, že je "antihalačně dokonalý". Pak by za všechno mohla podložka.
Ale co s tím? Pořád se mi vkrádá myšlenka, že odfiltrování IR by mohlo pomoci...?!

[Pentaxista]

B+W:
B+W Digital UV-/IR-Blocking Filter 486 DIGITAL-PRO SLIM
This B+W Interference Filter has a completely colorless
glass carrier coated with a number of extremely thin, partially reflecting layers with precisely computed
thicknesses, similar to MC coating. The B+W Filter 486 does not block by means of absorption, but by interference of the unwanted UV- and IR radiation
that is repeatedly reflected between these layers, affecting the wavelengths on both sides of the visible spectrum with a steep cut-off. It is used mainly on digital- and video cameras with CCD sensors without an integrated IR protection filter, because the IR sensitivity of the CCD sensor would otherwise
cause color changes and unsharpness. That unsharpness
results from the chromatic aberration of the lenses that are only corrected for visible light. In the visible range, the transmission curve is very high and straight. This filter is completely clear and it requires
no increase in exposure. Its filter factor is ¡.
B+W Infrared-Blocking Filter 489 [KG 3]
This IR-blocking filter must not be confused with heat-resisting protection filters for projectors or spotlights. Instead, it is intended for use as protection
for IR-sensitive CCD sensors or in the light path of illumination devices with low thermal characteristics.
It suppresses infrared radiation ≥780 nm. Because
it gradually begins to absorb infrared radiation at 600 nm, long-wave red light is slightly weakened, so that this filter has a subtle green tint. But in CCD applications, this can be readily corrected electronically.
Its filter factor is approximately ¡.2.

[Karel2Kouril]

Obzvlášť výrazný "přesah" je ve světlech u dlouhých expozic (u mně už od několika sekund) a při fotografování v protisvětle.

Určitě to bude tím zřetelnější, čím bude scéna kontrastnější. U těch dlouhých expozic, tam za to asi může kompenzace Schwarzchilda - aby stíny dostaly aspoň prahovou dávku, je potřeba přidat dvě, tři i víc clon. Světla ale jsou vesměs dost intenzivní a žádnou kompenzaci nepotřebují, nicméně dostanou ji taky, takže akorát jsou ještě o ty další dvě, tři nebo kolik to clon přeexponovanější, díky tomu se pak prožerou dál, než by tomu bylo u kratších expozic. Jinak řečeno - kompenzování Schwarzchilda vede ke zvýšení kontrastu a tedy k větším problémů s halací...
Jinak teda souhlasím s gorem - klasické filmy IR nevidí, takže ikdyby prosvítalo obzvlášť dobře, nemůže ničemu vadit.

Roli určitě bude hrát i úhel dopadu paprsků na emulzi - čím menší úhel mezi paprskem a emulzí, tím větší šance, že se emulze (nebo podložka?) zachová jako světlovod a tím dál se světlo dostane. V tomhle holt mají širokáče zlehka nevýhodu.

Jediné praktické řešení, co mě napadá, jsou delší obektivy, kratší expozice (citlivější filmy, menší clony...) a míň konrtastní scény. Možná ten UV filtr by mohl pomoct. A bude nejspíš záležet i na značce filmu - celé je to hlavně problém antihalační vrstvy, která by právě takovýmto jevům způsobeným odrazy světla ve filmu měla bránit, předpokládám, že různí výrobci mají vrstvy různě podařené.

[Ondrej1]

Odpověď na úplně první otázku - všiml

Pár chaotických nápadů - IR spektra bych se nebál, běžné emulze na něj nejsou citlivé. S těmi IR filmy je to myslím trochu jinak, třeba Kodak nemá vůbec antihalační vrstvu, proto ve tmě, třeba Ilford SFX, což je near IR - far red antihalační vrstvu má a je úplně bez problémů.

Jak píše Karel (a řešili jsme to tady i dříve), Schwarzschildův jev je nelineární, negativ vychází kontrastněji, respektive máme tendenci přepalovat světla, takže ten to zvýrazní, širokáč tomu taky nepomůže.

Aby se to nestávalo, tak tam je antihalační vrstva (AHV), ale čeho je moc, toho je příliš. Navíc nikdo asi neví, jak AHV funguje pro jednotlivé vlnové délky. Předpokládám, že je to něco jako antireflexní vrstvy objektivu, pro některé vlnové délky je to lepší než pro jiné. To bude asi důležitější, než chování podložky, ta si myslím nebude mít výrazně různé vlastnosti pro vlnové délky a vzdálenosti, které nás zajímají.

[Eda]

Na popud tohoto vlákna jala jsem se prohlížet své negativy vesměs Agfa APX 100, sem tam foma 100 a pár kousků R3

Agfa i foma umí "tahat světlo" pěkně, no a ta R3 je na tom možná opravdu o něco málo lépe (je ale fakt, že u tohoto filmu jsem si obzvláště dávala pozor na expozici), nicméně je to tam také.

Na druhou stranu ale nemůžu říct, že by byly svitky exponované na R3 focené za obdobných světelných podmínek, jako na Agfě, kde se mi projevuje "tahání světla" hodně, ty scény jsou trochu jiné...

[Goro]

Myslím, že kluci Karel a Ondra za mě odpověděli dostatečně. Ten Schwardschid mě napadl také, o kolik clon byly ty přesahující plochy výš než to, nač jste exponoval? Nedivil bych se kdyby to číslo bylo 6 či 10.

Pak se s tím setkávám ještě u mého stařičkého měcháčku, kterému asi dobře nedosedá film do vodící dráhy, v jednom koutě mu tam fouká světlo skoro vždycky, ale se vaší techniky asi netýká.

[Pentaxista]

Kolegyně a kolegové, děkuji vám, že máte chuť zabývat se takovou "nepodstatností"! Ono to mimo políčko nepodstatné je, ale v obraze už tolik ne, že?!
Švarcšild je sviňa! Už jsem to tady jednou prezentoval - totiž "výňatek" z listu Kodaku. Ve zkratce: kompenzujeme-li S-jev, je třeba zkrátit vyvolávací dobu (při kompenzaci o více EV až o 30%!!!).
Citlivost "normální" emulze na IR - myslím si, že "bez IR to nejde" a nepochybně se i infračervená složka na tvorbě obrazu podílí... Možná stejně "nelineárně"při různě dlouhých expozicích.
Goro: Kdeže! 2-3 clony!!! Pořád si myslím, že problém je zakopaný v délce expozice.
Navedl jste mě - překotroloval sem pár negativů z Voigtlaendera 6x9 (rovněž má oblíbená stařičká sklopka, kterou mi dal dohromady pan Krátký - budiž mu mnohokráte děkováno a jeho šikovnost a ochota velebena!): no, cosi tam vidět je, ale vždycky v jiných místech na okrajích, takže se domnívám, že světélko dovnitř neleze.
U ostatních těl (P67II, GSW690, kino Pentaxy a Hexary) - ani náhodou. Ale je fajn, že jste mě vyprovokoval ke kontrole

Ponejvíce fotím (u kina) 35kou a 24kou. Ale mám dost záběrů i z 15ky a dvacítky - a víceméně stejné.

[Goro]

No 2-3 clony pokud budete měřit světlo dopadající, ale změřit přímo tu plochu? Předpokládám, že vám vadí dejmetomu prosvítající obloha a světlo měříte někde na větve zespoda.

[Pentaxista]

Goro: nejsem si zcela jistý, zda jsem správně pochopil
Ale: měřil jsem odražené světlo boďákem Gossen Starlite nejprve 5st a určil jasový rozsah scény (to ta potvora umí - stačí přejet scénu se zapnutým měřením). Poté detailně 1st, abych umístil rozhodující partie do správné zóny. U GSW Fujicy si to můžu dovolit, protože 8 snímků na film... to je tak 1-2 motivy, v lese obvykle podobné.

[Lukas_87]

mě se to stává s nikonem fe2, f90... exakta vx-1000 to dělala taky....
ALE
na každym foťáku to ve výsledku vypadá jinak a pozorováním tvaru masek uvnitře těla a tím jak jsem clonil, jsem došel k tomu, žeje velmi pravěpodobné, že to přelejzání světla mimo kraje je možná způsobeno sekundárním odrazem světla z filmu na tělo přístroje a odtamtud zase na film (ale jenom v těch krajních místech).

každopádně.... ostrost není to, co bych ve fotografii považoval za nejdůležitější.... takže je mi to vlastně jedno. ať žije punk!

[Goro]

Pane Bichlere, mě se zdá že mě trochu lakujete, 2-3 clony u odraženého světla to mi přijde absurdní, zvlášť jestli máte někde stín a někde prosvítá obloha, 2-3 clony mám snad i doma na bílé zdi. kde je dál a blíž od lampy.

[Kubikula]

Mi se zdá, že tydle nedokonalosti filmu jsou vlastně dobře, tedy alespoň pro mě. Je to takový analogový a to „tahání světla“ a přezařování dělá jakousi rovnoměrnost. Asi záleží na míře. Hezky přezařuje PolypanF.
Mi teď napadá, jestli by nestálo za to někdy tomu třeba i pomoct, třeba odepráním antihalačních vrstev.

[Blekentvajt]

Mi teď napadá, jestli by nestálo za to někdy tomu třeba i pomoct, třeba odepráním antihalačních vrstev.

Za tímdle oučelem by možná stačilo provésti nákup čínských materiálů. Někde jsem čtl, že na těch Lucky filmech antihalační vrstva není právě 2x pořešená

[LukasJ]

Mi teď napadá, jestli by nestálo za to někdy tomu třeba i pomoct, třeba odepráním antihalačních vrstev.

Za tímdle oučelem by možná stačilo provésti nákup čínských materiálů. Někde jsem čtl, že na těch Lucky filmech antihalační vrstva není právě 2x pořešená

NO na dovolene jsem byl donucen si koupit film. Made in Germany, Paradise se to menuje. Přátelé, to je věc. Ale ona ta bílá aura taky není k zahození..... Ty filmy jsou k zahození určený.....

[Pentaxista]

Goro: tak vidím, že jsem se špatně vyjádřil, špatně pochopil Váš příspěvek ... a také špatně popsal
2-3 clony na fotografovaném motivu (temné zátiší - difusní světlo), obloha samozřejmě daleko světlejší (zde se chová ani ne jako "odražeč světla - ale jako zdroj).
Faktem ale zůstává, že NEJENOM V MÍSTĚ NEJVYŠŠÍCH SVĚTEL NA OKRAJI FILMOVÉHO POLÍČKA to jakési "vytažení světla" lze pozorovat.

[Mamiak]

Mi se zdá, že tydle nedokonalosti filmu jsou vlastně dobře, tedy alespoň pro mě. Je to takový analogový a to „tahání světla“ a přezařování dělá jakousi rovnoměrnost. Asi záleží na míře. Hezky přezařuje PolypanF.
Mi teď napadá, jestli by nestálo za to někdy tomu třeba i pomoct, třeba odepráním antihalačních vrstev.

no samozřejmě, ještě, že sou tady taky pravověrný analogisti. voni by nám tady z toho milostivá pro samou fyziku, chemii a matematiku za chvíli udělali digifórum

to je tadyk počítačově spočítaný sklo, támhle super emulze dvacátýpátý generace s kdovíjakejma krystalama... a za chvíli nám z toho pro samou dokonalost polezou takový ty jejich "dokonalý" vobrázky. to máte pak jak s lidma - to je jeden samá ctnost, bezkazovost a dokonalost až se na to nedá dívat a nebo je z nich dokonce rovnou nácek

řikam - nejni nad pořádně škráblou čočku

[Pentaxista]

Mamiak: To bylo drsné!!! S tou čočkou...
Ale k věci: dnes odpoledne jsem se dostal do pralesa - 6 stupňů, po dva dny trvajícím dešti, mlhy a mraky převalující se z kopce na kopec, expozice na Acros při cloně 16 tak kolem 20-40 sec., v podvečer 100-150 sec.
V temném lese, bez jakéhokoliv průsvitu, bez pohledu na oblohu.... Kontrast "nula", a to světlo zase lezlo z políčka ven!!!
(Nejtemnější partie max. o dvě clony oproti "zbytku").
(Voláno v IM 1+2 při 20,4 stC, 12min, 30sec//1x/30sec. Presoak 5min.)
Tak jsem z toho fat jelen.

[Pentaxista]

To se mi povedlo! Ne tlustý jelen ale fakt jelen!

[Mamiak]

je to skoro až komický, ale ne zanedbatelnou část svý produkce, na kterou můžu bejt snad alespoň trochu hrdej, maj na svědomí právě takovýhle čočky. tak si řikam, čim to je

[bzencak]

Kontrast "nula", a to světlo zase lezlo z políčka ven!!!
(Nejtemnější partie max. o dvě clony oproti "zbytku").
(Voláno v IM 1+2 při 20,4 stC, 12min, 30sec//1x/30sec. Presoak 5min.)
Tak jsem z toho fat jelen.

Nevím proč se divíš? Na vrstvu se snažíš dostat furt stejné množství světla! V tomto případě téměř konzistentní "plošné" světlo bez výkyvů v malých plochách. Tak leze ven po celém obvodě políčka. Film není nikdy přitlačen k rámečku dokonale a emulzní vrstva ( je nějak silná a průhledná) odráží část paprsků od povrchu a ty se od rámečku zase odrazí a dopadnou až za okraj políčka. Hlavně ty co jdou hodně z boku. Používej kompendium.

[Vrabec]

Co ja vim z cislicovych pristroju, tak tam neni treba UV pouzivat prave protoze je jiz pred cipem.

U stribra je UV filtr vhodny prave kvuli odfitrovani UV svetla. Imho nebezpecneho pomerne hodne. Nejmarkatneji se UV zare projevuje na horach ve vyssich nez malych nadmorskych vyskach, u more a prekvapive v mlze !!! ... aneb kdo ma samozatmavovaci sklicka v brylich, vi o cem mluvim

[Pentaxista]

Mamiak: To jsou věci!!! Mám jednoho starého (original) Zeisse 135mm, zkusím zajít do železářství a koupit diamant na sklo... Ale vážně: jako "přívažek" jsem získal některé objektivy, které vůbec nebyly netknuté a kromě extrémů - žádný problém.
Bzencak: Logika je neúprosná, to je pravda. Po kompendiu toužím už dlouho, ale představa, že ho upevním ještě na sestavu např. P67II + 55ka... a pak to tahat na tříkilovém stativu... to už si fakt nedovedu představit Moc by se mi hodila nějaké sluneční clona (mohutnosti kompendia) na Hexar AF (Fujinon 35/2). Ale neznám nikoho, kdo by mi je poskládal ze "samonosného materiálu" a upevnil na filtrovou obroučku. Materiál by se asi dal splašit. Zajímal jsem se o Lee, ale to je monstrum a navíc za peníze, které nechci dát.
Vrabec: To je mi známo, ale: KAŽDÉ sklo (kromě spec. objektivů pro práci právě v UV spektru) UV odfiltrovává. Čili - za "normálních podmínek" je UV filtr spíše okrasou nebo ochranou čelní čočky, např. proti vodě, listí, prachu. Otázkou je, co se stane, když rozflákáte UV filtr a jeho střepy poškodí čelní čočku...?! Pak už se bavíme jenom o síle, která to způsobila. Starou pravdou je, že nejlepší ochranou čelní čočky je pořádná plechová nebo pevná plastová bajonetová (event. i šroubovací) clona. Za "superřešení" považuji Fujica GSW690III nebo Konica Hexar AF: Vysunovací plechová clona (kterou "pojistím" proti zpětnému zasunutí silným silikonovým O-kroužkem, což má výhodu v tom, že clona chrání, ale po překročení jistého násilí se nevyrve bajonet na objektivu. Clona je nahraditelná vždycky, bajonet ne...) + krytka na špagátu.
Právě fotky ze včerejška (Fujinon 35/2 = šikmooký Summicron) jsou s UV B+W MRC (protože jsme se pohybovali v mracích a navíc ze stromů skapávala voda a prodírali jsme se promočenými náletovými křovisky nacucanými vodou).

[Vrabec]

Pentaxista:

Ano, take pouzivam jako ochranu vylozene jen a pouze clonu.
Prase nejsem abych si matlal po vsutpnich pupilach, pri padu clona zachrani vic jak nejaky filtr ktery je akorat kontraproduktivni, ALE uvcko nasazuji pri foceni rychle se pohybujicich objektu (auta, vlaky atp).
Tam je clona vicemene jako ochrana k nicemu.

Co se tyce optickeho ucinku tak bohuzel do teto problematiky nevidim, resp. neni mi znama presna konstrukce vetsiny objektivu, ale v chytrych clancich (treba paladix) jsem pri mych zacatcich se stribrem cetl, ze pro klasickou emulzi JE vhodne pouzivat UV filtry.

A ted babo rad

[Kubikula]

...Po kompendiu toužím už dlouho, ale představa, že ho upevním ještě na sestavu např. P67II + 55ka... a pak to tahat na tříkilovém stativu... to už si fakt nedovedu představit Moc by se mi hodila nějaké sluneční clona (mohutnosti kompendia) ...

mi se kdysi hrozně líbila ta kompendioclona od Lee – moooc hezké a mooc drahé,
byla to doba kdy jsem koupil hromady BW a Lee filtrů a tahal to s kardanem

[Mamiak]

pentaxista: nemějte mi kolego za zlý, že si dovolim taky radu/doporučení/nápad, ale když tady už přes rok čtu o tom vašem zápase o kvalitu vs váhu, tak mě vopakovaně napadá, jestli by vám při těch beskydskejch kotárovejch pochůzkách nebylo nakonec nejlíp s nějakou kapesní sklopkou starýho střihu... co?

formát velikej, váha zanedbatelná, pohyby možný a výměnný skla nevyloučený - já s tim začínam dělat i uličnictví. pro klasickýho potůčkáře to pak musí bejt vůbec jistota a prosperita

[Pentaxista]

Mamiak: Už jsem zkoušel... Mám dva nerozviklané Voigtlaendery 6x9 a jeden z nich dokonce moc pěkně kreslí (Skopar 105?). Ale problém hledáčku... !!! Přes "hranol" vidím prdlajs (brýle), přes rámový nějak neumím komponovat. Jinak proti tomu souhlasím se vším
Takhle kdyby někdo dělal vodotěsnou kamerku 6x8 velikosti Fujicy, s hledáčkem, totálně přesným bodovým měřením a autofokusem jako u Hexara AF, váhy Leicy, s objektivy kresebnosti skel Pro Hasselblad XPan, antireflexní odolností objektivů od Pentaxu, zabudovanou sluneční clonou nebo ještě lépe kompendiem, dálkovým ovládáním spouště, atd. atd.!!! Ale toho se nedožiju, takže buď stále menší kamery, nebo nosič!!! Jenže! Kyž se mnou chce někdo do lesa a chce se "přiučit", ochotně své šerpovské služby nabídne. Ovšem - pouze jednou! Je zajímavé, že podruhé ještě nikdo a nikdy
Kolegové! Nezbývá, než připustit, že staroba je staroba! Vás se to netýká a ještě dlouho nebude. Ale myslete na to!

[Lukas_87]

Takhle kdyby někdo dělal vodotěsnou kamerku 6x8 velikosti [...] nikdo a nikdy

a nehledáte vy celý život pinhole?

[Blekentvajt]

....! Ale toho se nedožiju, takže buď stále menší kamery, nebo nosič!!! Jenže! Kyž se mnou chce někdo do lesa a chce se "přiučit", ochotně své šerpovské služby nabídne. Ovšem - pouze jednou! Je zajímavé, že podruhé ještě nikdo a nikdy
Kolegové! Nezbývá, než připustit, že staroba je staroba! Vás se to netýká a ještě dlouho nebude. Ale myslete na to!

Někdo tu někde tvrdil o Linhofce, že je to "těžká kravajzna", pročež ji nechce, ale pane Pentaxisto, ten Váš P67 - při vší úctě k tomuhle zařízení - to je řádnej soustruh, a ty skla, to jsou spíš hvězdářský teleskopy než objektivy Ergo počítám, když s touhle poctivou kovářskou prací běháte léta po kopcích, že to s nějakou starobou nebude zase až tak horký

[Pentaxista]

P67II nelze nenávidět. Je to - podle mě - jedna z nejpovedenějších SF SLR, jaké kdy byly stvořeny. A ta škéuka...!!! Dříve jsem se na kopci ještě pokochal obsahem batohu. Dnes jenom přemýšlím, proč to ti blbci nevyrobili z kevlaru, titanu, kompozitů, plastových čoček atd.
Ale na druhé straně - když slezu po úspěšném focení dolů, odpočinu si, vyvolám filmy - za nic na světě bych neměnil!
Včera jsem byl nucen pobýt v komoře (záda na padrť, Brufeny polévkovou lžící...) a tak vznikly první fotky z "texas-leicy" (Fujica GSW 690III) a Acrosu v IM 1+2. Přátelé, lahůdka! Srovnal jsem hned s 55kou ze SF Pentax (to je jejich TOP objektiv - ekvivalent 28mm, stejně jako 65ka u Fujicy). Na první pohled je znatelný rozdíl. Fujinon kreslí tak trochu "retro". Neumím to nějak exaktně popsat, ale je to velmi pěkné - až líbivé. Skoro bych si troufal říci, že obrázek nese nějaké znaky VF kontaktu. (Prosím, nekamenovat!)
Budu zkoumat dále.