8 odpovědí na toto téma

[armas]

Ahoj, mám dotaz. Jak funguje při focení reciprocita času, clony a citlivosti při focení jsem už kdysi pochopil. Reciprocita času a clony samozřejmě funguje (při konstantní vzdálenosti lampy od papíru) i v pozitivním procesu. Ale vrtá mi hlavou, tak je to se změnou času osvitu versus výška zdvihu lampy nad papírem.

O co mi jde: mám vyvolané nějaké fotky 10x15 a zdají se mi OK. Mám poznamenaný čas osvitu i použitou clonu. Jak by se dal dopočítat čas osvitu, když bych chtěl ekvivalentně osvítit papír 20x30? To se přepočítává nějak přes plochu nebo přes hodnotu vysunutí hlavy na tyči zvětšováku? A není v tom nějaká nelinearita? (Že světlo ubívá s druhou mocninou vzdálenosti vím...)

[sbriza]

Ahoj, mám dotaz. Jak funguje při focení reciprocita času, clony a citlivosti při focení jsem už kdysi pochopil. Reciprocita času a clony samozřejmě funguje (při konstantní vzdálenosti lampy od papíru) i v pozitivním procesu. Ale vrtá mi hlavou, tak je to se změnou času osvitu versus výška zdvihu lampy nad papírem.

O co mi jde: mám vyvolané nějaké fotky 10x15 a zdají se mi OK. Mám poznamenaný čas osvitu i použitou clonu. Jak by se dal dopočítat čas osvitu, když bych chtěl ekvivalentně osvítit papír 20x30? To se přepočítává nějak přes plochu nebo přes hodnotu vysunutí hlavy na tyči zvětšováku? A není v tom nějaká nelinearita? (Že světlo ubívá s druhou mocninou vzdálenosti vím...)

už sis vlastně odpověděl sám. Fyzika platí všude, takže i Tebou zmíněná poučka.
Jednoduše se to spočítat např. takto:
výsledná expozice je násobkem poměru druhých mocnin čísel výtahu, které najdeš na středové tyči zvětšováku.
Můžu říct, že to funguje výborně. Větší problém je pokles gradace... Tam už to ladím podle oka

[sbriza]

a pokud máš starší zvětšovák, kde čísla "výtahu" nejsou, tak se to taky dá spočítat obecně přes expoziční činitele. Je to popsáno v knize od Kulhánka. Pokud si dobře pamatuju, tak je to takhle:

expoziční činitel=(zvětšení negativu + 1)^2

výsledná expozice je poměr expozičních činitelů

PS: pokud se nad tím zamyslíš, tak oba postupy jsou stejné, jenom jinak podané. Kulhánek to holt vysvětlí od základu

[ummagama]

Ale ono to funguje len s osvitovymi cislami ci nie?
Na druhu stranu ako mocninova rovnica by to slo aj s casom asi.

[armas]

Díky za odpovědi.

Výsledná expozice je násobkem poměru druhých mocnin čísel výtahu, které najdeš na středové tyči zvětšováku.

Stupnici mám na tyči zvětšováku, takže ta čísílka trochu ponásobím a podělím a bude jasno. Chci stejně dostat pouze "oblast času". Tonalitu stejně jětě mírně naladím podle proužkových zkoušek.

[RHx]

přidám ještě osobní zkušenost s filtrací - když jsem dělal s barevnou hlavou a měnil z 18x24 na 30x40 a pod. tak jsem musel hodně přitrvrzovat filtraci tím kolečkem
když používám kondenzory, tak při změně výtahu směrem k většímu zvětšení není nutnost přitvrzovat filtraci pro multigradační papír tak patrná

[bagira]

spinací hodiny s TTL merením od roviny papiru:)

[Jorge]

Mám ke každému číslu na tyči a každému zvětšovacímu objektivu spočítaný osvitový faktor do přehledné tabulky. Výpočet je podle vzorce který uvádí Sbríza. Faktor= (z+1)a to celé na druhou. Při změně výtahu faktory podělím a výsledkem násobím osvitový čas zkoušky. Ke změně kontrastu (filtrace) dochází zejména když měníte clonu při které bylo zvětšováno. Když přidáváte pouze čas je změna méně markantní. Funguje zde ale něco podobného Schwartschildovu jevu. Je Třeba mírné korekce času. Když mám zkoušku 13*18 a výsledná fotka je 30*40 násobím čas násobený rozdílem faktorů ještě zhruba 1,15.

[kraken]

Tož já tivá nevím, udělájú sa prúžkovky, kóknu a vidím eslivá to sedí. Na tyčku sa ani nedívám.