11 odpovědí na toto téma

[RHx]

Mám takovej nápad pro ty, co dělaj s různýma vývojkama stejnej film, nebo se stockem a rádi by to hlídali.
Prostě se vyfotí jeden kinofilm (jeden svitek) jedním referenčním záběrem, dlouhýho rozsahu a film se schová.
Třeba trix. Pokaždý, když budete volat trix, tak k tomu filmu ustřihnete kousek toho exponovanýho, co je v lednici. Přidáte do tanku za ten aktuálně zpracovanej. Co bude výsledkem?
Za nějakou dobu po dvaceti vyvolaných trixech budete mít i dvacet kousků se stejným záběrem a můžete porovnávat výsledek onoho referenčního záběru při různém zpracování.

Co se tím dá sledovat?
a)stabilita procesu - používáš stock a uvidíš po kolikátým filmu dojde ke změně v krytí
b)různé podání negativu při různém ředění stejné vývojky, nebo různé teplotě - po roce můžete vyhodnotit "v čem to vyšlo nejlíp"
c)různé podání negativu v různých vodách

výhody:
žádná práce navíc
velmi levná metoda
eliminuje se jev, kdy voláte v tanku menší kousek filmu a proces se chová jinak, než kdyby tam byl zpracováván film celý (osobně jsem zažil )

nevýhody:
musíte exponovat jeden film navíc
netuším jestli nebude působit změny různá doba mezi expozicí a vyvoláním každého kousku - hádám nebude
není to metoda s rychlými výsledky, spíš kontrolní
co vy na to?

[Kubikula]

Mi Radime spíš zaujalo, jak to pořád piluješ i když máš hezký výsledky.

[DavidS]

Nebál bych se návrh označit jako geniální. Líbí se mi, že se svitkem to pude dokonce snáz než s kinofilmem.

[kdoco]

mně to přijde jako velmi zajímavá a užitečná myšlenka

[martins]

myšlenka je to krásná ,ale obávám se že nebudu schopen ji realizovat ,pač jsem línej jak veš

[nojgi]

Třeba trix. Pokaždý, když budete volat trix, tak k tomu filmu ustřihnete kousek toho exponovanýho, co je v lednici. Přidáte do tanku za ten aktuálně zpracovanej. Co bude výsledkem?

Když už víš jak volat Tri-X tak proč zkoušet další kousek filmu? Podexponoval jsem, tak minutu přidám. Přeexponoval jsem, tak naopak uberu. Chci mít film tvrdší, opět čas přidám. Mám moc velký rozsah ve scéně nebo potřebuji z nějakého důvodu měkký negativ? Použiji ředění 1+3.

Já jsem na tohle línej a většinou se vše chová jak jsem psal výše. Já moc nové věci nezkouším. Najel jsem na FX-4 a jsem spokojenej. Nové a lepší vývojky? Proč? Nic ideálního neexistuje, je to stále jen kompromis a v tom co dělám mi daná vývojka vyhovuje. Vím jak se chová a co mohu očekávat.

Osobně spíš střídám filmy podle ceny nebo podle jejich vlastností. Třeba Deltu 400 jsem si vybral na portréty - slušná citlivost a malé zrno. Na 645 mi to přijde jako dobrá volba.

[RHx]

je to přece jen myšlenka pro tyhle:

Mám takovej nápad pro ty, co dělaj s různýma vývojkama stejnej film, nebo se stockem a rádi by to hlídali.

co ještě nemají stabilizovanej proces, nebo namísto ředěných vývojek budou používat stock (můj případ), nebo obecně rádi experimentují a nedají si s tím pokoj (což není můj případ)

tak asi tak

[nojgi]

Ale jo, používám vývojku neředěnou na koncerty, 1+1 běžné věci a 1+3 na kontrastní věci nebo pokud potřebuji měkký negativ. Na 400 ASA a určitě i výše je ředění 1+3 už hodně měkké.

Zajímavý je článek Standy Břízy. Krásně je vidět v závěrečné ukázce co dělá ředění - vyrovná, zvyšuje ostrost, ale snižuje odstupňování šedé. Na střední formát nebo malé zvětšení je to určitě zanedbatelné.


http://www.sbriza.co...k/porovnani.jpg

[Jaro]

Ale jo, používám vývojku neředěnou na koncerty, 1+1 běžné věci a 1+3 na kontrastní věci nebo pokud potřebuji měkký negativ. Na 400 ASA a určitě i výše je ředění 1+3 už hodně měkké.

Zajímavý je článek Standy Břízy. Krásně je vidět v závěrečné ukázce co dělá ředění - vyrovná, zvyšuje ostrost, ale snižuje odstupňování šedé. Na střední formát nebo malé zvětšení je to určitě zanedbatelné.


http://www.sbriza.co...k/porovnani.jpg

To je potěšující, to takhle vidět vedle sebe - díky za čas, tophle už zkoušet nebudu!

[nojgi]

Na střední formát nebo malé zvětšení je to určitě zanedbatelné.

Tuhle větičku bych dal ještě do uvozovek. Na papír se dostane mnohem méně šedých odstínů než je na negativu. V ukázce jsou vidět opravdu velké plachty - proužky z velké zvětšeniny. V závěru u normálně zpracované zvětšeniny (30x40) cm osobně velké rozdíly nepoznám.

To, že jinak vypadá zvětšenina z kinofilmu, středního a velkého formátu je všem určitě jasné. Skvělé objektivy jsou i u kinofilmu, ale to zvětšení u fotky 30x40 je více jak desetinásobné a u 9x12 pouze cca třínásobné.

[ivanhoe]

Tymto sposobom doporučujem skor kontrolu pozitívneho procesu.

[RHx]

chemici posuďte moji úvahu:
- obecně je známo, že když dáte do tanku normální náplň vývojky a jen kousek kinofilmu, tak výsledek vyvolání se bude lišit od případu, že se bude vyvolávat film celý (spotřebuje se míň vývojky, jiné proudění atd.)

napadlo mě, jak to eliminovat - vložím tedy několik zkušebních záběrů (40 cm kinofilmu) a k tomu přidám půl metru jakéhokoliv i prošlého kinofilmu, plně exponovaného za denního světla vytažením z kazety

množství vývojky spotřebované při volání - tím pádem i volání těch několika exponovaných záběrů by se mělo podobat situaci, kdy v tanku normálně voláme film celý
jasně - je to úkon pro ty co si rádi hrají a experimentují