Přejít na obsah


Fotka

Jak na expozici s multigradacnimi papiry a split grading


  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
26 odpovědí na toto téma

#1 vcelkamaja

vcelkamaja

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 19 příspěvků(y)
Reputace: 0

Publikováno 16 listopad 2009 - 22:34:40

Rad bych si nechal poradit, jak spravne volit expozici pri pozitivnim procesu na multigradacni papiry. Je mi jasne, ze musim udelat dva kroky:
1. stanoveni expozice (prouzkova zkouska)
2. stanoveni kontrastu (cislo filtru 0 - 5)

Dilema mam prave v kroku c.1 - asi bych pouzil filtr se stredni gradaci (2.5), udelal prouzkovou zkousku a ted otazka:
Volit prouzek, u ktereho jsou spravne exponovana svetla (a stiny pak doladit volbou filtru v kroku c.2) a nebo naopak vybrat prouzek s optimalne exponovanymi stiny a svetla doladit v kroku c.2 (volbou gradace - filtru)? Nebo snad nejaky kompromis mezi optimalni expozici svetel a stinu?

Druha cast dotazu se tyka split gradingu - kdy je vyhodne jej pouzit a kdy je naopak vhodne pouzit jen jednu filtraci (gradaci - filtr)? U split gradingu jsem se docetl, ze se vetsinou kombinuje filtr 0 (svetla) a 5 (stiny). Proc prave tyhle extremy? Pouzivate nekdo jine gradace? Obecna me napada - ma split grade printing nejakou nevyhodu oproti pouziti jen jednoho osvitu (s jednim filtrem)?

Diky za vase rady a nazory.
  • 0

#2 Pentaxista

Pentaxista

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 2 063 příspěvků(y)
Reputace: 222

Publikováno 16 listopad 2009 - 23:31:40

Postupů jsou mraky!
Něco najdete v článcích na Paladixu (MG papíry, kalibrace na střední šedou, na světla...).
Split Vám umožní "dopravit mezi černou a bílou více polotónů". Opět je povícero možností. Mně se osvědčil postup:
http://www.temnakomo...split home made

Jenom připomínka: V současné době má nejlepší poměr cena-výkon ADOX MCP (což jsou patrně papíry Agfa MCP). Je dobré si uvědomit, že z dost velkého množství problémů lze vybřednout preflashing-em a také, že popisované časy pro vyvolání (obykle někde kolem 1 minuty) jsou -opět podle mě - nesmysl. Stejně jako u barytů je třeba obrázek ve vývojce "dotáhnout" - cca 2-3minuty při teplotě kolem 20-22stC.
  • 0

#3 Jorge

Jorge

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 237 příspěvků(y)
Reputace: 11

Publikováno 17 listopad 2009 - 12:04:22

Extrémy nejsou nutné. Někdy mi případá lepší použít filtr 1,5 v kombinaci s filtrem 2,5 než pouze jeden filtr 2. Většinou tím měkčím filtrem exponuji 2/3 z celkové expoziční doby. Ale je zde velký prostor pro variabilitu. Jsou možné všechny myslitelné kombinace poměrů času a filtrace pokud mohou nějak napomoct požadovanému výsledku. Nejlepším vodítkem je zkušenost.
  • 0

#4 venca

venca

    Dost toho nakecá

  • Registrovaní
  • PipPip
  • 799 příspěvků(y)
Reputace: 5

Publikováno 17 listopad 2009 - 12:42:31

Tento článek na TK myslím vysvětluje všechno, na co se ptáš.
  • 0

#5 vcelkamaja

vcelkamaja

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 19 příspěvků(y)
Reputace: 0

Publikováno 24 listopad 2009 - 11:28:28

Diky za odpovedi. Jeste bych se rad zeptal, kam je nejlepsi dat u Magnifaxu 4 multigradacni filtry. Je tam zepredu suplik s mlecnym sklem, ale mam obavu, ze pri split grade printingu, kdy budu ty filtry menit, muzu nepatrne pohnout i se zvetsovakem a obraz pak nebude promitnut pri prvni a druhe expozici stejne a bude se jevit jako neostry. Ten suplik prece jen nechodi uplne hladce...
  • 0

#6 Lukas_87

Lukas_87

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 720 příspěvků(y)
  • LocationPraha
Reputace: 39

Publikováno 24 listopad 2009 - 13:31:53

sundej tu vrchní část hlavy s žárofkou - šuplík nechodí úplně hladce, protože se nějakej blbec při konstrukci rozhodnul ten šuplík udržovat na místě jakemasi odchlípnutejma capkama z plechu tak stabilně, jako by snad počítal s tim, že budeš zvětšovat v poloze, kdy šuplík čumí od hlavy na zem, nebo co....
máš dvě řešení:
1) vzít šroubovák a trochu si s těma capkama popovídat
2) vzít šroubovák a popovídat si s těma capkama trochu míň + namazat styčný plochy lubrikantem (grafitová vazelína / mazadlo s příměsí teflonu)

1. řešení 100% funkuje, pokud si teda zvykneš na to, že při přepravě tam ten šuplík prostě nedrží :)
  • 1

#7 LukasJ

LukasJ

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 319 příspěvků(y)
Reputace: 4

Publikováno 24 listopad 2009 - 15:44:15

Nebo varianta 3, což používám já. Filtr pod objektivem, upevněn ručně. Trošku se to projeví na kresbě, ne však moc (používám skleněné Agfa filtry).
  • 0

#8 Jorge

Jorge

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 237 příspěvků(y)
Reputace: 11

Publikováno 24 listopad 2009 - 16:01:08

Řešil jsem to stejně jako Lukáš 87, tím že jsem trochu ohnul ty přítlačné tlapky. Chodí mi to zcela hladce a ani jsem nemusel mazat.
  • 0

#9 liborius

liborius

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 95 příspěvků(y)
Reputace: 0

Publikováno 25 prosinec 2009 - 16:15:08

a není lepší použít barevnou hlavu ? četl jsem, že s kondenzorem snímky vychází líp ale s tou hlavou by to přece šlo "nějak" vyladit ne? s foliama je to takový těžkopádný...
  • 0

#10 Lukas_87

Lukas_87

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 720 příspěvků(y)
  • LocationPraha
Reputace: 39

Publikováno 25 prosinec 2009 - 18:07:55

leda kdybys dal tu barevnou hlavu vejš a pod ní vrazil kondenzor
  • 0

#11 Popmar

Popmar

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 217 příspěvků(y)
  • LocationLitomyšl
Reputace: 23

Publikováno 14 listopad 2016 - 19:41:37

Ahoj, 

 

asi budu za blba a budu se ptat na neco, co se tu uz mnohokrat probiralo, ale nenasel jsem zatim primou odpoved.

 

Tyka se to spit gradingu (dle vlakna).

 

Z datasheetu nekolika papiru jsem vycetl, ze multigradacni papir obsahuje dve vrstvy citlive na ruznou barvu svetla (smichane v jednu homogenni plochu). Vrstvu citlivou na barvu modrou (tvrda gradace 5) a zelenou (mekka gradace 0). Osvitem papiru modrou, resp. zelenou barvou (nebo v pripade filtrace "bileho svetla" pres zluty nebo magenta filtr) se ziska tvrda nebo mekka gradace. Na jine barvy papir citlivy neni. Gradacni "mezistupne" se ziskavaji pomerem zelene a modre barvy (resp filraci zlutou a magentou). Proto by me zajimalo, jaky je tedy prakticky rozdil mezi split grade, kdy se po urcity cas osvetluje vrstva tvrda a mekka anebo naleznutim "spravne" gradace, ktera muze byt libovolnym mezistupnem ... protoze z technickeho hlediska by to melo byt totez .. cili pomer osvitu "tvrde" a "mekke" vrstvy .. ????

 

Diky Pop


  • 0

#12 Jorge

Jorge

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 237 příspěvků(y)
Reputace: 11

Publikováno 14 listopad 2016 - 20:42:32

Praktický rozdíl je takový že měkkým filtrem dosáhneš kresbu tam kde by se s použitím pouze středního filtru ztrácela a tvrdým filtrem potom dodáš (říkám tomu připepřit) chybějící kontrast. Chce to zkusit, je to někonečně variabilní - poměr osvitu a filtrace.


  • 0

#13 Popmar

Popmar

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 217 příspěvků(y)
  • LocationLitomyšl
Reputace: 23

Publikováno 14 listopad 2016 - 22:27:04

Praktický rozdíl je takový že měkkým filtrem dosáhneš kresbu tam kde by se s použitím pouze středního filtru ztrácela a tvrdým filtrem potom dodáš (říkám tomu připepřit) chybějící kontrast. Chce to zkusit, je to někonečně variabilní - poměr osvitu a filtrace.

 

No to jsem tak pochopil z toho co se pise ... ale pokud je pravda to, ze papir ma dve vrstvy a gradacniho stupne se dosahuje kombinaci osvitu jedne a druhe, tak porad me pripada spilgrate totez. Osvit jedne a  druhe vrstvy .. v urcite kombinaci .. 


  • 0

#14 Nimrod

Nimrod

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 030 příspěvků(y)
  • LocationPísek
Reputace: 170

Publikováno 15 listopad 2016 - 04:58:25

podle mě jedním fitrem neobsáhneš celý rozsah obou vrstev na papíru, to můžeš až splitem


  • 0

#15 berraneck

berraneck

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 874 příspěvků(y)
  • LocationPraha/Vsetín
Reputace: 129

Publikováno 15 listopad 2016 - 08:15:43

Nastudoval sis křivky gradace při jednotlivých filtracích a křivku spektrální citlivosti multigradačních papírů? To myslím vysvětluje problematiku jasně.


  • 0

#16 Popmar

Popmar

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 217 příspěvků(y)
  • LocationLitomyšl
Reputace: 23

Publikováno 15 listopad 2016 - 17:24:00

Nastudoval sis křivky gradace při jednotlivých filtracích a křivku spektrální citlivosti multigradačních papírů? To myslím vysvětluje problematiku jasně.

 

Koukal jsem do datasheetu Fomabrom variant ... tam je spektralni krivka a jsou tam i kontrastni krivky podle stupnu. Pokud jde o tyto dve veci, tak v tom jasne nemam ... kdybych mel, neptal bych se ... :(


  • 0

#17 keko

keko

    Tlampač (grafoman)

  • Předplatitel
  • 1 712 příspěvků(y)
  • LocationSlovakia, Alžbetin Dvor 130
Reputace: 539

Publikováno 15 listopad 2016 - 20:27:14

 

Nastudoval sis křivky gradace při jednotlivých filtracích a křivku spektrální citlivosti multigradačních papírů? To myslím vysvětluje problematiku jasně.

 

Koukal jsem do datasheetu Fomabrom variant ... tam je spektralni krivka a jsou tam i kontrastni krivky podle stupnu. Pokud jde o tyto dve veci, tak v tom jasne nemam ... kdybych mel, neptal bych se ... :(

 

Ziaden problem. Ked si zoberies dva krajne filtre, mozes s nimi zonglovat. Je jasne, ze napr filtrami pre farebne filtrovanie nedosiahnes krajne hodnoty - teda najvyssiu a najnizsiu moznu strmost - tak, ako sa to da specialnymi filtrami pre CB, preto je asi vhodnejsie si tieto (pre CB) filtre obstarat. Robi ich Ilford, k zohnaniu su aj Kodak Polymax.

 

Ked raz dospejes do veku, ked nebydes vediet, co so sebou, budes spekulovat nad splitom pomocou farebnych LED diod. Nie ze by to neslo, to ide, ale spkojnost je na mile vzdialena. A tak mam vlastne cestu, ktorou sa raz vydam a to je split gradacia pomocou LASErov. LASER je opticky rezonator a jednu jedinu vlnovu dlzku preto naladit ide. Nebudem to ja, co bude ladit, bude to firma co taketo LASERy vyraba a vlnove dlzky sa pre CB papier s premenlivou gradaciou su zname.


  • 0

#18 Popmar

Popmar

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 217 příspěvků(y)
  • LocationLitomyšl
Reputace: 23

Publikováno 15 listopad 2016 - 20:42:13

 

 

Nastudoval sis křivky gradace při jednotlivých filtracích a křivku spektrální citlivosti multigradačních papírů? To myslím vysvětluje problematiku jasně.

 

Koukal jsem do datasheetu Fomabrom variant ... tam je spektralni krivka a jsou tam i kontrastni krivky podle stupnu. Pokud jde o tyto dve veci, tak v tom jasne nemam ... kdybych mel, neptal bych se ... :(

 

Ziaden problem. Ked si zoberies dva krajne filtre, mozes s nimi zonglovat. Je jasne, ze napr filtrami pre farebne filtrovanie nedosiahnes krajne hodnoty - teda najvyssiu a najnizsiu moznu strmost - tak, ako sa to da specialnymi filtrami pre CB, preto je asi vhodnejsie si tieto (pre CB) filtre obstarat. Robi ich Ilford, k zohnaniu su aj Kodak Polymax.

 

Ked raz dospejes do veku, ked nebydes vediet, co so sebou, budes spekulovat nad splitom pomocou farebnych LED diod. Nie ze by to neslo, to ide, ale spkojnost je na mile vzdialena. A tak mam vlastne cestu, ktorou sa raz vydam a to je split gradacia pomocou LASErov. LASER je opticky rezonator a jednu jedinu vlnovu dlzku preto naladit ide. Nebudem to ja, co bude ladit, bude to firma co taketo LASERy vyraba a vlnove dlzky sa pre CB papier s premenlivou gradaciou su zname.

 

 

Hmmm, zajimave. Kde najdu vlnove delky? Hledal jsem, nenasel ... vsude jen rozsah od do, ale porad jsem nenasel, na jakou vlnovou delku jsou citlive ty dve vrstvy ... 


  • 0

#19 Heliar

Heliar

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 6 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 17 listopad 2016 - 08:38:56

Vše je ve skutečnosti trošku jinak, nežli se zde píše. VC materiál má dvě (nebo více) světlocitlivé vrstvy. Jedna je citlivá pouze k modrému světlu (390 - 480 nm), druhá je citlivá k modrému a zelenému světlu (510-550 nm). Obě vrstvy mají stejnou max. hustotu (Dmax) cca 1,0 a obě mají stejnou strmost (stejný kontrast) i stejnou citlivost (zhruba). Tedy pouze obě vrstvy dohromady dávají úplné zčernání. Může být přítomna i třetí vrstva (citlivá k modré a cyan) pro vyrovnání křivky (průběhu gradientu). Při subtraktivním svícení (barevná hlava, MG filtry) svítíme na vrstvu směsí světla různých vlnových délek a tím měníme celkový kontrast (posunujeme osvit-zčernání vrstev, tedy oblast, kdy se sčítá jejich hustota). Při aditivním svícení (třeba pomocí LED 420 nm a 520 nm) osvětlujeme každou vrstvu zvlášť a můžeme přesněji nastavit parametry, selektivně ovlivnit obraz atd. Druhý případ je SPLIT GRADE. Z řečeného vyplývá, že hlavy, které používají B a G LED jsou vždy SPLIT GRADE - i když svítíme světly obou vlnových délek současně.

Má to mnoho úskalí. Materiál od každého výrobce má jiné vlastnosti (hodně jiné), výrobci to příliš nešíří(třeba vlastnosti a počet vrstev). Dá se to přibližně odvodit z hrbů na křivce. LED nejsou čistě monochromatické (modré emitují i zelené světlo atd.). Pokud se přežene zelená filtrace, nedosáhneme úplného zčernání, nebo přijdeme o rozlišení polotónů ve střední oblasti. Pokud chceme dosáhnou gradace 5, musíme použít diodu o vlnové délce pod 420 nm, jenže tím se dostáváme do "neobvyklé" pracovní oblasti objektivu - je potřeba hledat, jak je daný zvětšovací objektiv korigován, kde má nulové body (normální je korigován pro dva průsečíky, APO pro tři) a jak se tyto body kryjí s použitou vlnovou délkou světla - může to mít vliv (a má) na ostrost (při jaké barvě zaostřovat?).

Mám postaveny dvě hlavy s LED. První využívá RGB LED 100W, světlo se míchá v difůzní komoře (jako u barevné hlavy), řízena je jednočipovým procesorem ARDUINO (každý barevný kanál zvlášť). Tedy intenzitu a kontrast nastavuji knoflíkem a nastavené údaje vidím přesně na displeji. Já vím, zakázaný postup, leč výsledek (a pouze o ten přece jde) je samozřejmě výhradně analogový. Druhá, rozestavěná, hlava má 18 3W zelených LED, 16 modrých a 5 červených (pro nastavení - nahrazují červený filtr pod objektivem). 

Zkušenosti s používáním první hlavy na zvětšováku LINHOF do formátu 13 x 18 cm jsou excelentní. Světlo je přesně rovnoměrné v celé ploše. Vše je přesné, stabilní a reprodukovatelné. Při jedné seanci udělám zkoušky a jdu spát. Za dva dny pokračuji a výsledek přesně odpovídá tomu, co jsem dělal předešlý den. Za měsíc nastavím parametry a exponuji print bez zkoušek - výsledek je identický. Skvěle to funguje pro FOMATONY a pro ADOX mcc, trošku bojuji s FOMABROMY (slévá se černá, může to být moje vina-zkusil jsem to pouze párkrát, nemám je rád). Výrazně klesla produkce zmetků a mnohem snáze dociluji té tonality obrazu v každém jeho místě, jakou tam chci mít. Vše je jednoduše vyrobitelné v domácích podmínkách.  


  • 3

#20 Lubajs

Lubajs

    Nováček

  • Předplatitel
  • 126 příspěvků(y)
Reputace: 20

Publikováno 17 listopad 2016 - 20:07:00

Vše je ve skutečnosti trošku jinak, nežli se zde píše. VC materiál má dvě (nebo více) světlocitlivé vrstvy. Jedna je citlivá pouze k modrému světlu (390 - 480 nm), druhá je citlivá k modrému a zelenému světlu (510-550 nm). Obě vrstvy mají stejnou max. hustotu (Dmax) cca 1,0 a obě mají stejnou strmost (stejný kontrast) i stejnou citlivost (zhruba). Tedy pouze obě vrstvy dohromady dávají úplné zčernání. Může být přítomna i třetí vrstva (citlivá k modré a cyan) pro vyrovnání křivky (průběhu gradientu). Při subtraktivním svícení (barevná hlava, MG filtry) svítíme na vrstvu směsí světla různých vlnových délek a tím měníme celkový kontrast (posunujeme osvit-zčernání vrstev, tedy oblast, kdy se sčítá jejich hustota). Při aditivním svícení (třeba pomocí LED 420 nm a 520 nm) osvětlujeme každou vrstvu zvlášť a můžeme přesněji nastavit parametry, selektivně ovlivnit obraz atd. Druhý případ je SPLIT GRADE. Z řečeného vyplývá, že hlavy, které používají B a G LED jsou vždy SPLIT GRADE - i když svítíme světly obou vlnových délek současně.

Má to mnoho úskalí. Materiál od každého výrobce má jiné vlastnosti (hodně jiné), výrobci to příliš nešíří(třeba vlastnosti a počet vrstev). Dá se to přibližně odvodit z hrbů na křivce. LED nejsou čistě monochromatické (modré emitují i zelené světlo atd.). Pokud se přežene zelená filtrace, nedosáhneme úplného zčernání, nebo přijdeme o rozlišení polotónů ve střední oblasti. Pokud chceme dosáhnou gradace 5, musíme použít diodu o vlnové délce pod 420 nm, jenže tím se dostáváme do "neobvyklé" pracovní oblasti objektivu - je potřeba hledat, jak je daný zvětšovací objektiv korigován, kde má nulové body (normální je korigován pro dva průsečíky, APO pro tři) a jak se tyto body kryjí s použitou vlnovou délkou světla - může to mít vliv (a má) na ostrost (při jaké barvě zaostřovat?).

Mám postaveny dvě hlavy s LED. První využívá RGB LED 100W, světlo se míchá v difůzní komoře (jako u barevné hlavy), řízena je jednočipovým procesorem ARDUINO (každý barevný kanál zvlášť). Tedy intenzitu a kontrast nastavuji knoflíkem a nastavené údaje vidím přesně na displeji. Já vím, zakázaný postup, leč výsledek (a pouze o ten přece jde) je samozřejmě výhradně analogový. Druhá, rozestavěná, hlava má 18 3W zelených LED, 16 modrých a 5 červených (pro nastavení - nahrazují červený filtr pod objektivem). 

Zkušenosti s používáním první hlavy na zvětšováku LINHOF do formátu 13 x 18 cm jsou excelentní. Světlo je přesně rovnoměrné v celé ploše. Vše je přesné, stabilní a reprodukovatelné. Při jedné seanci udělám zkoušky a jdu spát. Za dva dny pokračuji a výsledek přesně odpovídá tomu, co jsem dělal předešlý den. Za měsíc nastavím parametry a exponuji print bez zkoušek - výsledek je identický. Skvěle to funguje pro FOMATONY a pro ADOX mcc, trošku bojuji s FOMABROMY (slévá se černá, může to být moje vina-zkusil jsem to pouze párkrát, nemám je rád). Výrazně klesla produkce zmetků a mnohem snáze dociluji té tonality obrazu v každém jeho místě, jakou tam chci mít. Vše je jednoduše vyrobitelné v domácích podmínkách.  

 

... zajímavé řešení. :-P  A nějaké šémátko a fotka řešení by nebyla?


  • 0

#21 pasiasty

pasiasty

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 239 příspěvků(y)
  • LocationHoroměřice
Reputace: 38

Publikováno 7 prosinec 2016 - 16:24:54

[...] Obě vrstvy mají stejnou max. hustotu (Dmax) cca 1,0 a obě mají stejnou strmost (stejný kontrast) i stejnou citlivost (zhruba). Tedy pouze obě vrstvy dohromady dávají úplné zčernání. [...]

 

Když je všechno pro obě vrstvy stejné, jak se dosáhne změny gradaci filtrováním osvitu (či mícháním modrých a zelených LEDek)?  


  • 1

#22 Heliar

Heliar

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 6 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 8 prosinec 2016 - 17:15:12

Ale ono není všechno stejné, jedna vrstva je citlivá pouze k modrému světlu, druhá je citlivá k modrému a zelenému. Celkové zčernání je dáno součtem zčernání obou vrstev. Pokud svítíme pouze zeleně (monochromatický zdroj), nedosáhneme úplného zčernání, protože aktivujeme pouze jednu vrstvu a denzita Dmax je zhruba rovna jedné. Pokud svítíme směsí modrého a zeleného světla (nebo pouze modrým), působíme na obě vrstvy. Svítíme li pouze modrým světlem, bez příměsi zeleného spektra (což je trochu problém), způsobujeme stejné zčernání obou vrstev, v součtu dochází k největšímu nárůstu hustoty v závislosti na množství světla -největší gradient (kontrast). Pokud přidáme zelené světlo, pak modrozelenocitlivá vrstva tmavne dříve, protože dostává více energie než modrocitlivá (tu zelené světlo nezajímá). Tím se v grafu, kde je na vodorovné ose osvětlení (množství světla) a na svislé denzita (zčernání) posune tato vrstva doleva. V součtu obou křivek dojde k poklesu nárůstu, tedy zmenší se gradient. Perfektně je to popsáno zde: http://www.darkrooma...evcworkings.pdf.

 

Mě zajímá, zda nemá někdo zkušenosti s používáním a zejména s kalibrací takovéhoto zdroje. Možná by šlo využít měření expozice. Jde mi čistě o to, jak dosahovat co nejlepších výsledků. Ve stavu, v jakém to používám, musím opakovat zkoušky pro každou změnu kontrastu, což je zdlouhavé. Ale výsledky už teď jsou lepší, než s barevnou hlavou CHROMEGA. Ono to není nic nového, ILFORD tomu říkal MULTIGRADE 600, leč to mělo dvě halogenové žárovky, a tedy problémy se stárnutím, s dobou náběhu halogenky atd.. Naopak LEDka, pokud je hodně (opravdu hodně) dobře chlazená, je naprosto konstantní. Okamžité rozsvícení a zhasnutí je důležité. Jak jinak dělat zkoušky? Zmíněná barevná hlava má z tohoto důvodu vestavěnou elektromagnetickou závěrku. Nechápu zde probíhající diskusi o výrobě SOFTSTARTU. My přece potřebujeme co nejrychlejší (nejstrmější) náběh (doběh) při rozsvícení a zhasnutí.

Zajímá mě opravdu diskuse na téma, jak dosáhnout co nejvyšší kvality printů, jak minimalizovat zmetky (materiál je drahý), jak využít všech možností této metody, která posouvá printera mnohem dál. Jde o to, jak dosahovat naprosto přesně požadované tonality obrazu, když už jsme si s tím dali tolik práce (kdo nosí na zádech výbavu pro alespoň 4 x 5 palců, ví o čem mluvím). Výše zmíněný požadavek na fotky a schéma považuji za nyní bezpředmětný, zvenčí je to světlotěsná krabice. Podstatné je řízení a výsledky v podobě printů, jejichž kvalitě se sebekvalitnější výtisk z tiskárny nemůže rovnat. Dodělávám druhou variantu, zkusím ji nafotit rozmontovanou. Ta bude bez difůzní komory, jsem zvědav na rovnoměrnost rozložení světla, v krajním případě by se totiž mohl lišit kontrast v jednotlivých místech obrazu.


  • 0

#23 berraneck

berraneck

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 874 příspěvků(y)
  • LocationPraha/Vsetín
Reputace: 129

Publikováno 8 prosinec 2016 - 17:41:48

Jediné dokonalé řešení ustálení světelného zdroje je nechat jej trvale zapnutý.

 

Etalonem můžou třeba být zařízení pro fotolitografii v mikroelektronické výrobě. Požadavky na přesnost expozice jsou takové, že se samozřejmě nedá pracovat s náběhem světelného zdroje, takže tento je neustále zapnutý a expozice se provádí otevřením clony. To však klade nároky na patřičné chlazení, které může být u zvětšováku složité řešit - pasivní chlazení nemusí stačit, aktivní vzduchem víří prach, aktivní kapalinou je drahé a nepraktické.


  • 0

#24 Tomlib

Tomlib

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 59 příspěvků(y)
  • LocationLiberec
Reputace: 38

Publikováno 8 prosinec 2016 - 21:15:40

Ale ono není všechno stejné, jedna vrstva je citlivá pouze k modrému světlu, druhá je citlivá k modrému a zelenému. Celkové zčernání je dáno součtem zčernání obou vrstev ...

 

 Teda, že to funguje takto, je pro mě nová a překvapivá informace, musím ale s hanbou přiznat, že jsem o tom příliš nepřemýšlel. Děkuji za osvětu.

  Svit LED diod jednotlivých barev bych já osobně řešil dvěma kanály PWM z nějakého jenočipu (snad i arduina, pokud někomu vyhovuje) ve krerém bych mohl zároveň mít uživatelské rozhraní a uložené hodnoty pro různé stupně gradace. Nicméně kalibrovat by bylo nutno přímo na daný papír a proces pomocí (nevím přesně) nějakých negativů se škálou denzit. Práce by to byla zajímavá, ale časově náročná, takže by ji zvládl nejlépe student, který ještě není nucen v potu tváře chléb svůj vzdělávati.


  • 0

#25 Heliar

Heliar

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 6 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 9 prosinec 2016 - 07:01:59

 

Ale ono není všechno stejné, jedna vrstva je citlivá pouze k modrému světlu, druhá je citlivá k modrému a zelenému. Celkové zčernání je dáno součtem zčernání obou vrstev ...

 

 Teda, že to funguje takto, je pro mě nová a překvapivá informace, musím ale s hanbou přiznat, že jsem o tom příliš nepřemýšlel. Děkuji za osvětu.

  Svit LED diod jednotlivých barev bych já osobně řešil dvěma kanály PWM z nějakého jenočipu (snad i arduina, pokud někomu vyhovuje) ve krerém bych mohl zároveň mít uživatelské rozhraní a uložené hodnoty pro různé stupně gradace. Nicméně kalibrovat by bylo nutno přímo na daný papír a proces pomocí (nevím přesně) nějakých negativů se škálou denzit. Práce by to byla zajímavá, ale časově náročná, takže by ji zvládl nejlépe student, který ještě není nucen v potu tváře chléb svůj vzdělávati.

 

Ano, přesně takto je to uděláno - ARDUINO - PWM výstupy - proudové moduly  - LED (nyní jedna 100W RGB, rozestavěné 18ks 3W zelené 520nm, 16ks 3W modré 420nm, 5ks 3W červené 660nm).

Co se týče chlazení, při použití LED je samozřejmě použit pasivní žebrovaný chladič. Jen musí být poměrně bohatýrský (15x15 cm, výška 3cm a LED lepené přímo na něm. Výše zmíněnému systému, používanému ve většině barevných hlav, s ventilátorem jsem se chtěl vyhnout. Na druhou stranu, nikdy jsem nezaznamenal, že by ventilátor (který má moje CHROMEGA přímo uvnitř hlavy) měl vliv na ostrost. Stabilita světelného toku je do cca 60 st. C plně vyhovující, pak už s rostoucí teplotou klesá svítivost a stabilizace by se musela realizovat pomocí zpětné vazby od snímače světla. To mi přišlo zbytečné a následně se řádný chladič ukázal jako plně vyhovující, osvětlení průmětny se podle mého luxmetru v čase nemění. Ono měření osvětlení na průmětně je také problém, záleží na sklonu čidla vůči optické ose, při seřízení v rovnoběžných plochách byl při expozici bez negativu (šedá) viditelný úbytek v rozích (menší, než u tovární barevné hlavy). Odladil jsem to vložením vybroušené destičky z polykarbonátu do difůzní komory. Další problém je, že se dá najít nepatrná diference mezi zaostřením na pouze zelené a na pouze modré světlo (RODAGON 150 bez APO), která zmizí se zacloněním. Na COMPONONU S100 se to neprojeví. Pravděpodobně záleží na tom, pro jaké vlnové délky je objektiv korigován. Toto se asi projevuje i u klasických zdrojů, pouze na to nemůžeme přijít. Ukazuje to, že i pro černobílou fotku může mít význam používání APO objektivů. Otázkou je, jaký vliv to má na konečný vzhled printu. Tady máme mnoho prostoru pro bádání. 

Používaná metoda dává velmi rozdílné výsledky na různých papírech (psal jsem výše), což může být výhoda i nevýhoda. ILFORD na své hlavě 600 používal kalibrace pro různé materiály. Zásadní rozdíl způsobí asi počet vrstev (2 nebo 3). Tento údaj výrobci neuvádí. Použitý výkon LED umožňuje dosažení osvitových časů okolo 15 s na formát 30 x 40 pro chlorostříbrný papír (FOMATONE) při nastavení 30% z maxima svítivosti LED (PWM 1:2), takže rezerva výkonu je bohatá.


  • 0

#26 Tomlib

Tomlib

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 59 příspěvků(y)
  • LocationLiberec
Reputace: 38

Publikováno 9 prosinec 2016 - 11:35:44

To Heliar :

No páni - na tom už je odvedená spousta práce. U mě takovéto projekty začínají nadšeným žvaněním a plánováním a končí ostudnou nečinností. Až teď jsem si přečetl tvůj předešlý příspěvek, kde si svůj výrobek už stručně popisoval, máš můj hluboký obdiv protože si to nejen vymyslel ale i dotáhl dokonce. Pokud by si napsal článeček doplněný fotografiemi, tak by si to mnozí z nás s velkým zájmem přečetli. Dost by mě zajímalo, v čem je problém s RGB , že jí nahrazuješ samostatnými jednobarevnými LEDkami. Mě napadá jen snad že je to příliš bodový zdroj světla pro difusor (komoru) a při 100W bude také díky menší velikosti čipu problém s odvodem tepla.


  • 0

#27 LeosStehlik

LeosStehlik

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 165 příspěvků(y)
Reputace: 266

Publikováno 10 prosinec 2016 - 01:13:09

hele jako je to hezký a tleskám. jsem šmudla, nejsem technik, a proto všemu tomu, co je popsáno v tomto vláknu naprosto nerozumím. 

 

Prostě osvit multi gradačního papíru filtrem nula pro kresbu a filtrem pět pro tonalitu

http://www.afuk.cz/j...dacnich-papiru/


  • 0




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních