"Kalibrace procesu po horalsku"
#1
Publikováno 21 březen 2010 - 21:07:13
Denzitometr, mnohočetné zkoušky... zdaleka ne každý má možnost a chuť tohle absolvovat při jakékoliv změně procesu (film, vývojka, způsob vyvolání, papír, pozitivní vývojka). A že nás výrobci a distributoři nutí v poslední době improvizovat čím dále tím více - netřeba opakovat!
Co potřebujeme - kromě běžných potřeb? Spotmetr (lze pro jednou vypůjčit), nebo spot-režim kamery (ale musí to být opravdu bodové měření!!!), kus černého sametu (já používám sametovou tapetu) a šedou tabulku.
Postup:
Umístíme například na pravidelně osvětlenou zeď (nejlépe difusní světlo) nelesklý černý kus sametu - velikosti cca A4 (o tom si budeme myslet, že neodrazí téměř žádné světlo), vedle něj šedou tabulku (o té víme, že odrazí 18% dopadajícího světla) a dále co nejbělejší nelesklý papír (ale klidně vystačíme i s listem kancelářského papíru).
Já to udělal tak, že jsem "žvýkačkovým lepidlem" (běžně k mání v papírnictví) tyto tři materiály upevnil na zeď do výšky kamery na stativu - a to tak, abych si sestavou nebo tělem nestínil a aby 3 kusy papíru vyplnily na šířku celé pole hledáčku. Sluneční clona zajisté neuškodí.
Do kamery na stativu jsem založil "zkoumaný" film, nastavil nominální ISO a boďákem jsem naměřil (z místa kamery!) šedou tabulku. Pak následovala expozice (manuální režim) v řadě: -2EV -1EV N="normální, naměřená expozice" +1EV +2EV.
(Je dobré až nutné řídit expozici clonou, abychom se nedostali do oblasti časů, kde je již nutné kompenzovat S-jev. Takže zvolit vhodný čas - což není problém, protože kamera je na stativu.)
Pokud fotíte na kinofilm, exponujte tyto "řady" za sebou až do konce filmu, abyste neměli problém s porcováním potmě. V ideálním případě ustřihnete 5 přibližně stejných kusů filmu, což by mělo stačit (viz dále). Pokud fotíte na svitek (10-12 políček), budete mít 2 kusy filmu s příslušnou řadou - asi bude třeba exponovat více materiálu.
První kousek filmu zpracujte tak, jak jste zvyklí (vývojka, ředění, teplota, překlápění, ustálení, praní, sušení...). Tento kousek je "N". Nezapomeňte označit!!!
Druhý kousek vyvolejte N +20% vyvolávacího času, další N +40%, pak N -15%, N -30%.
(U energických neředěných vývojek bych zvolil odstupňování +15%, +30% a -15%, -30%.)
Po cca 2 hodinách máme 5 označených kusů filmu a stěhujeme se do komory.
Proužek "N" založíme do zvětšováku, nefiltrujeme a z části, která zachytila šedou tabulku, zhotovíme proužkovou zkoušku (obvykle stačí 5 pruhů). Je dobré, aby právě zhotovovaný proužek byl přesně ve stejném místě na průmětně, jako předchozí. Lihovým fixem na jednotlivé proužky napíšeme expoziční čas
Vyvoláme, ustálíme, vypereme a usušíme. (Pokud děláte na RC, za 6-8 min. je hotovo.)
Tabulku a zkoušku (13x18) jsem upevnil žvýkačkou na dveře a měřil. Našel jsem na zkoušce proužek, který odrazil stejné množství světla (tedy 18%) jako šedá tabulka.
Do rámu jsem založil papír 24x30 a za stejných podmínek (clona, zvětšení atd.) jsem exponoval tentokrát všechna tři pole (černá, šedá, bílá) na jeden papír časem zjištěným při zkoušce. OZNAČIT! Vyvolat atd.
Úplně totéž jsem udělal s ostatními expozicemi na proužku. -1EV, -2EV a +1EV, +2EV.
Následuje "předvyhodnocení": v podstatě každý už je schopen z těchto pěti fotek posoudit, zda je "více šedé" (bílá není bílá a černá není černá). Pokud tomu tak je, pokračujte dále již jenom s proužky vyvolávanými déle. A naopak - pokud je všechno "překontrastované", jděte na proužky volané kratší dobu.
Ale i kdybyste si nebyli jistí a exponovali pro jistotu všechny ostatní proužky (volané + a - uvedená procenta), za 2-3 hodiny (na RC) nemáte co dělat a na stole leží 25 papírů (OZNAČENÝCH - protože nejsou-li, je všechno nanic!)
(VELMI může pomoci pozitivní expozimetr - komparátor. Po zkoušce na místě šedé tabulky políčka N, změření a nastavení na expozimetru už jenom clonou zvětšovacího objektivu upravíte množství světla.)
Když jsem tohle dělal poprvé (problém přechodu z kondenzoru na difusní světlo, staré zbarvené míchací komory...), nevěřil jsem svým očím, jak "citlivá" tahle metoda je. Dostanete černou, šedou... ale bílou ani náhodou. Nebo šedou, bílou, ale černá je v nedohlednu...
Vyhodnocení je nebetyčně jednoduché. V DOBRÉM (NEJLÉPE DIFUZNÍM DENNÍM) SVĚTLE přiložíte k šedé šedou tabulku, k černé černou a bílé bílou. Kde "to všechno hraje" (černá, bílá, šedá), z označení na filmu a papíru odečtete, jak jste exponovali film a jak vyvolali.
Pokud nechcete obětovat čas a materiál, lze se alespoň zhruba zorientovat tak, že nafotíte výše uvedenou kombinaci (černá, šedá, bílá) třeba na začátek nebo konec filmu, na který normálně fotíte a po zpracování zvyklým způsobem dokážete vcelku bez potíží odhadnout, zda by to chtělo prodloužit volací čas, nebo naopak zkrátit.
P.S. Nezkoušel jsem to, ale myslím si, že opakovaně použité vývojky mohou významně zkreslovat výsledek.
Tak a do mě !!!!!!!!!!!!!!!
#2 Snek
Publikováno 21 březen 2010 - 22:07:14
vyzkousim!
#3
Publikováno 21 březen 2010 - 23:31:19
Proč exponovat +-1, 2 EV? je pozdě a hlava mi to nebere, ale ve výsledku bych měl tedy dostat například toto: exponováno +1EV, vyvoláno 5minut film, papír exponovanej X.
Takže od teď budu exponovat vždycky +1EV?
Nebo mám pro každou tu EV odchylku najít ten papír, kterej má trefenou šedou a černá je černá a bílá bílá? Takovej bude možná existovat pro všechny varianty EV korekce...
#4
Publikováno 22 březen 2010 - 18:53:11
Když exponujete film (dle měření na šedé tabulce) např. 1/125@8 a vyvoláte 10min, dosáhnete určitého kontrastu ("poměr" černá, šedá, bílá) jak na filmu (to lze změřit denzitometrem), tak na zvětšovacím papíru (když předpokládáme, že jste jej exponoval tak, aby plocha zobrazující nafotografovanou šedou tabulku odrážela rovněž 18% světla) - ale černá se nemusí na fotografii zobrazit jako černá a bílá jako bílá.
Když exponujete tentýž film 1/60@8 (tedy +1EV) a vyvoláte stejně, můžete si v pozitivním procesu "vyrobit" stejnou střední šedou, jako v předchozím případě, ale kontrast bude jiný.
Stejně tak: Když exponujete 1/125@8 a vyvoláte 10min, dostanete určitý kontrast. Když ale stejně exponované políčko vyvoláte 5min, kontrast bude jiný (menší).
A naposled ("kombinace předchozího"): Když exponujete 1/125@8 a vyvoláte 10 min a jiné políčko exponjujete 1/60@8 a vyvoláte 5min, bude kontrast markantně jiný - obraz bude na pozitivu daleko "měkčí" = méně kontrastní (i když exponujete papír tak, aby v místě šedé tabulky vznikla v obou případech plocha odrážející rovněž 18% světla).
Když exponujete 1/250@8 a vyvoláte třeba 20min, bude kontrast opět úplně jiný (daleko vyšší) - i když šedá na papíru bude odpovídat odrazivostí opět 18%.
Když najdete kombinaci expozice (s přihlédnutím k S-jevu) a vyvolávací doby (při stejné vývojce, ředění, teplotě a způsobu vyvolávání) u konkrétního filmu a expoziční doby (při stejné cloně) papíru (při stejné vývojce, teplotě, ředění a způsobu vyvolání), která "zobrazí" (na papíru) černou jako černou (stejnou jako fotografovanou), šedou jako šedou (18%) a bílou jako bílou (stejnou jako fotografovanou), našel jste vyvolávací dobu, která "vytěží" z negativu "optimální" kontrast (negativ nebude ani měkčí (=málo kontrastní), ani tvrdší (=více kontrastní), než byl kontrast fotografované scény. A protože jste toho dosáhnul bez filtrace, nemusíte filtraci hledat a přepočítávat expoziční časy (pokud chcete kontrast fotografované scény na "papírové fotografii" zachovat takový, jako v reálu), nemusíte dělat proužkové zkoušky... Prostě budete mít optimálně vyvolaný negativ.
#5
Publikováno 22 březen 2010 - 19:37:02
#6
Publikováno 22 březen 2010 - 19:39:14
Tak to mně hlava nebere. Jakto že bude jiný kontrast pouhou změnou času o 1 EV? Dosud jsem měl za to, že se jen posune celá škála jinam (orpoti 1. případu nahoru, k bílé). Ale rozsah že zůstane stejnej.Když exponujete tentýž film 1/60@8 (tedy +1EV) a vyvoláte stejně, můžete si v pozitivním procesu "vyrobit" stejnou střední šedou, jako v předchozím případě, ale kontrast bude jiný.
Takže kontrast se dá řídit i přeexpozicí, podexpozicí .... ?
#7 Snek
Publikováno 22 březen 2010 - 19:41:19
Možná jsem něco blbě pochopil , což nevylučuji, ale nemůžu se nějak zbavit dojmu, že takto provedená kalibrace bude platná pouze pro dané světelné podmínky, při nichž byla prováděna,
No ano, ale merit budes ve vsech podminkach stejne, tj. tim sjednocujicim prvkem pro vsechny podminky je mereni ... tak jsem to pochopil ja, mozna spatne?
#8
Publikováno 22 březen 2010 - 20:59:12
#9
Publikováno 22 březen 2010 - 21:56:32
Mě jenom nebylo jasný, (jak se pak píše tady dole), jestli takováhle kalibrace vlastně povede k nalezení optimálního postupu pro každou hodnotu pře/podexpozice (korekce expozice) - 5 variant- nebo bude dobrá jenom pro jedny podmínky.
Kontrast výsledku (obrazu na papíře) totiž může být stejný pro dva postupy a myslím si to proto, protože testovaný obraz obsahuje jenom střední šedou, co nejbělejší bílou a co nejčernější černou - a tak se může stát, že dva výsledky s vysokým kontrastem už nerozeznám.
Proto bych volil ještě nějaký mezistupeň šedé v té předloze, třeba kolem +- 2.5 EV (měřeno spotmetrem), to by se mělo vejít do všech výsledků. Pak by totiž byl na výsledku ten kontrast lépe vidět.
#10
Publikováno 23 březen 2010 - 10:03:22
#11
Publikováno 23 březen 2010 - 10:15:39
Rád bych se zeptal, jestli má míra zvětšení vliv na kontrast, tj. pokud si takto nakalibruju vyvolávání filmu a budu pak vyvolávat fotku 3x větší než tu testovací, tak jestli pořád budu mít na papíru max. bílou a černou. Díky V.
S rostoucím zvětšením kontrast trochu měkne. Čím horší objektiv, tím víc. U Rodagonu 50/2,8 je to u mně z 18x24cm na 24x30cm cca půl stupně, u Anaretu 50/4 stupeň a něco.
#12
Publikováno 23 březen 2010 - 10:16:14
Toto je možná námět na diskuzi. Je to skutečně tak? Poměr jasů těch ploch je dán jejich odrazivostí, dejme tomu 2% u černé, 18% u střední šedé a 98% u bílé. Ta odrazivost je vlastnost povrchu a úroveň okolního jasu při stejném charakteru osvětlení (difúzní, přímé,...) by na ni neměla mít vliv. Ale možná se mýlím, chtělo by to vzít expozimetr a prověřit to....výrazně zvýšíš nebo naopak snížíš rozsah jasů ve scéně ( zataženo, fest jasno), t.j. černá (bílá) bude od střední šedé vzdálená o výrazně více (méně) clon než v modelovém kalibračním případě....
#13
Publikováno 23 březen 2010 - 11:20:38
dobrá mi přijde ta poznámka "na každej film si na jeden záběr vyfoťte testovací tabulku" dělám to tak, když něco zkouším - po zhotovení kontaktní kopie podle toho políčka vidím, jak "to z obecného hlediska dopadlo a co to chce pro příště"
dobré asi zdůraznit, že se jedná o kalibraci pro "přesně kontrolované expozice" spotmetrem a zdaleka ne každý měří bodově - ať už ze stativu, nebo z ruky, taky je to pro jeden konkrétní papír a jednu pozitivní vývojku
i kdybych takhle kalibroval, tak mám tam stejně proměnnou a sice pozitivní vývojku, každou chvíli má jinou kondici, porůznu ji dolejvám a "tím regeneruju" a často její teplota je různá - to kdo má komoru ve vytápěném bytě nezná
díky pentaxistovi za záslužnej počin, poněvadž takových, co se podělí o poznatky takhle detailní formou moc není
kdo nemá rád tolik řádků přijeďte na sraz, jak to říká kraken ohledně filmu? změřím světla, změřím stíny - podle toho jak jsou daleko od sebe někam exponuju a na film si udělám poznámku volat normálně, volat míň, nebo volat víc - šmitec mohlo by to být tentokrát i se situačními náčrtky na srazu v rajnochovicích
#14
Publikováno 23 březen 2010 - 13:58:12
A proč myslíš, že tutéž scénu fotografovanou při zataženém počasí / nebo v mdle osvětleném interiéru / je při stejném způsobu měření nutné vykoupat v např. Rodinalu 1:25, zatímco na totéž při jasném počasí je třeba 1:100 ? Jasový rozdíl mezi černou a bílou je úplně jiný na ostrém slunci než např. v difuzně osvětlené místnosti. Je třeba vzít v úvahu to, co píše RHx v posledním odstavci příspěvku .
#15
Publikováno 23 březen 2010 - 16:28:51
#16
Publikováno 23 březen 2010 - 18:25:18
V pořádku, já vím, že v praxi se to takto chová. Ta úvaha byla moc rychlá, ten relativní poměr jasů zřejmě záleží i na intenzitě osvětlení.
Ten kontrast při různém osvětlení podle mne není dán jeho intenzitou, jako spíš povahou.
Difuzní světlo kreslí ve scéně menší kontrasty, protože osvětluje ze všech stran. Přímé sluneční světlo je na druhou stranu směrové a proto jsou ve scéně osvětlená místa a neosvětlená místa (osvětlená okolním difuzním světlem) - proto u normálních scén vystujue jakoby větší kontrast ve snímku.
Kdybychom měli difuzní světlo o intenzitě přímého slunečního, kontrast výsledku by byl identický jako pod mraky. Pokud ovšem předpokládáme ideální lineární film.
Tohle je moje domněnka a až bude zase svítit ostré slunce tak to vyzkouším expozimetrem se šedou tabulkou a černým a bílým papírem.
#17
Publikováno 23 březen 2010 - 19:05:33
kdo nemá rád tolik řádků přijeďte na sraz, jak to říká kraken ohledně filmu? změřím světla, změřím stíny - podle toho jak jsou daleko od sebe někam exponuju a na film si udělám poznámku volat normálně, volat míň, nebo volat víc - šmitec mohlo by to být tentokrát i se situačními náčrtky na srazu v rajnochovicích
Tak jak říká RHx, a budu mět na aji tabulu
#18
Publikováno 23 březen 2010 - 22:15:58
prema:
O víkendu budu dělat další typ filmu - prověřím.
Můj názor (uznávám, ve fyzice-optice jsem vzdělán asi stejně jako ve starokorejštině): je zcela lhostejné, jaký druh světla - přímé, difusní (alespoň přibližně stejné barevné teploty) dopadne na plochu (=kolik fotonů na ni dopadne), protože (každá barva a struktura povrchu) jí odrazí ("z dopadlého množství") určité (dané) procento.
Zkrácenou či prodlouženou expozici a zkrácené či prodloužené volání používám tehdy, pokud chci UPRAVIT, OVLIVNIT (na scéně přítomný) KONTRAST (zvýšit, snížit), tzn. přiblížit se rozsahu jasů, který je schopen film zachytit a na základě kterého chci vyrobit obrázek, terý není "plochý" nebo naopak není "pérovkou". V mém "horalském systému" naopak kontrast upravit za žádnou cenu nechci - chci, aby byl na papíru stejný, jako na scéně (a to co možná nejpřesněji).
#19
Publikováno 23 březen 2010 - 22:20:43
"...změřím stíny, světla, zjistím rozsah scény a podle toho volám normálně, prodloužím, zkrátím..." ALE KOLIK TO JE "NORMÁLNĚ", kolik prodloužím, zkrátím...? při daném způsobu měření, expozici, filmu, vývojce, ředění, teplotě, kinetice... atd. atd.
#20
Publikováno 23 březen 2010 - 23:24:50
Pokud černá odrazí dvě procenta světla, bude při změně osvětlení skoro pořád stejně černá.
Kděžto bílá bude v závislosti na míře dopadajícího světla jednou skoro černá a jindy úplně nejbělejší.
A proto se mění s intenzitou osvětlení kontrast scény.
U toho přímého a rozptýleného světla je asi největší rozdíl v rovnoměrnosti osvětlení scény.
#21
Publikováno 23 březen 2010 - 23:33:41
Nevím, jestli uvažuju správně, ale k tomu kontrastu.
Pokud černá odrazí dvě procenta světla, bude při změně osvětlení skoro pořád stejně černá.
Kděžto bílá bude v závislosti na míře dopadajícího světla jednou skoro černá a jindy úplně nejbělejší.
to je, bohužel, nepravda.
doporučil bych ještě jednou přečíst si to, co napsal vážený Pentaxista.
#22
Publikováno 24 březen 2010 - 00:13:18
To ano, jenže žijeme v trojrozměrném světě a tudíž existuje stín . A to je právě to, u čehož se uplatňuje právě ta úvaha, kterou tu napsal hajekto ve svém posledním příspěvku. U toho přímého světla se hravě může stát, že věci , zvláště ty tmavší , nacházející se ve stínu mohou být ještě výrazně tmavější než tímto ostrým světlem osvětlená černá tabulka. A v tuto chvíli už mne nebude zajímat pro následné zobrazení černé na fotografii jas této tabulky, ale jas nejhlubšího stínu ve scéně. Tu černou tabulku už nebudu chtít mít na fotografii zobrazenou černě, ale tmavě šedě, protože jsem ve scéně viděl i místa ještě tmavší / ty stíny/. Kdybych ovšem použil pro měření i následné zpracování filmu v tuto chvíli postup, vycházející z "horalského systému" , bude na fotografii všechno od černé tabulky dolů stejně černé / tabulka i ty ještě tmavší stíny/, což není dobře. A ještě jedna věc.
Pentaxista : V mém "horalském systému" naopak kontrast upravit za žádnou cenu nechci - chci, aby byl na papíru stejný, jako na scéně (a to co možná nejpřesněji).
Nevím, ale vzhledem k určité charakteristice a rozsahu papíru je ( pakliže nechci v pozit. procesu filtrovat a maskovat jako o život) určitá manipulace s kontrastem již v negativním procesu vcelku nutnost , abych byl schopen dosáhnout na papíře současně černé i bílé .
#23
Publikováno 24 březen 2010 - 08:18:36
Je zcela lhostejné kolik fotonů na danou plochu dopadne, protože (každá barva a struktura povrchu) jí odrazí ("z dopadlého množství") určité (dané) procento.
A to mi přijde jako protimluv.
Už i lidové rčení říká, že potmě je každá kráva černá
#24
Publikováno 24 březen 2010 - 10:50:18
cílem je, logicky, dostat na papír to stejný a se stejnym rozsahem/kontrastem, jako je v reálu.
ono totiž opravdu existuje jedna velmi podstatná materiálová funkce, a to sice odrazivost. je definována jaksi takhle:
kde Grefl a Gincid jsou intenzity odraženýho respektive dopadajícího světla, přičemž je to všechno funkcí vlnový dýlky (a pokud bych to měl vzít obecněji, tak i úhlu dopadu a odrazu - to se týká "lesklejch" ploch)
zjednodušit se to dá na poměr odražené intenzity světla ku intenzitě světla, jež na objekt dopadlo
teda například budu-li mít 3 papíry s odrazivostmi 0,5, 0,18 a 0,001 a na ně mi bude dopadat homogenní světlo o intenzitě dejme tomu 1000 cd, pak mi ty papíry budou odrážet 500 cd, 180 cd a 1 cd.
podobně bychom si to mohli spočítat pro jiný intenzity dopadajícího světla.
kontrast je definován jako poměr světlosti, v našem případě poměr odražené intenzity. pokud v hlavě aspoň něc o máte, tak vám snad dojde, že vzájemné poměry intenzit odraženého světla se nemění.
a teď k tý otázce stínu/světla a kontrastních scén - jelikož je cílem tohoto kalibračního procesu dosáhnout shodného kontrastu na papíře jako v testovací scéně, pak je logické, že je třeba porovnávat v prostředí homogenního osvětlení. optická reflexní hustota většiny fotopapírů jen s obtížemi dosahuje hodnoty 3, co se tak pamatuju, a to je ve srovnání s rozsahem jasů v kontrastních scénách například odpoledního slunce, směšně málo. pokud potřebujete nedejbože fotit za takovýho počasí, tak si ten proces nakalibrujte za tohohle blbýho světla a na nějakou odlišnou a hrozně kontrastní scénu, ať si vybojujete ten "svůj" standardní proces směrem k automatický kompresi dynamiky... pak samozřejmě neni Pentaxistův postup kalibrace pro vás a je zbytečný se tady nad tim hněvat nebo v něm hledat chyby, protože ten postup je v principu bezchybnej a funkční.
#25
Publikováno 24 březen 2010 - 14:01:19
No to je právě ono . Ta kalibrace, u které bude použito uvedené difuzní světlo a jejímž výsledkem bude při těchto podmínkách akorátní zobrazení černé a bílé ( tabulky) na papíře bude použitelná pouze pro tento charakter světla neboli pro scénu s právě takovým jasovým rozsahem, jaký je mezi použitou černou a bílou tabulkou. Proto jsem psal, že aby to bylo použitelné v praxi, bylo by třeba alespoň 3 kalibrací fest zataženo ( scéna s difuzním světlem a extrémně malým rozsahem), polojasno ( něco mezi) a festovní jasno ( hluboké stíny kontra extrémní jasy) . Ale upřímně řečeno, většina z nás to dělá podvědomě už v hlavě a následně při zpracování , od toho je zkušenost, a ten drobný ústřel mimo v naprosté většině zvládne film sám ( tedy pokud nepoužívám nějaký hodně problematický film za extrémních podmínek) .
#26
Publikováno 24 březen 2010 - 17:16:36
Lukas_87 : ... tak si ten proces nakalibrujte za tohohle blbýho světla a na nějakou odlišnou a hrozně kontrastní scénu ...
No to je právě ono . Ta kalibrace, u které bude použito uvedené difuzní světlo a jejímž výsledkem bude při těchto podmínkách akorátní zobrazení černé a bílé ( tabulky) na papíře bude použitelná pouze pro tento charakter světla neboli pro scénu s právě takovým jasovým rozsahem, jaký je mezi použitou černou a bílou tabulkou. Proto jsem psal, že aby to bylo použitelné v praxi, bylo by třeba alespoň 3 kalibrací fest zataženo ( scéna s difuzním světlem a extrémně malým rozsahem), polojasno ( něco mezi) a festovní jasno ( hluboké stíny kontra extrémní jasy) . Ale upřímně řečeno, většina z nás to dělá podvědomě už v hlavě a následně při zpracování , od toho je zkušenost, a ten drobný ústřel mimo v naprosté většině zvládne film sám ( tedy pokud nepoužívám nějaký hodně problematický film za extrémních podmínek) .
Tak tomu nerozumím, odrazivost jednotlivých plošek tabulky přece bude stejná, ať na ni svítím jak chci. Tím pádem i kontrast. Pro ty "3 kalibrace" by bylo potřeba tří tabulek, každá s jiným poměrem odrazivostí. O použitelnosti třítabulkového systému pochybuju. Pentaxistovu kalibraci naopak považuji za šikovnou, být já pečlivější, tak něco podobného použiju.
#27
Publikováno 24 březen 2010 - 20:16:51
1) rozsah jasů ve scéně ( nejvyšší světla a nejhlubší stíny) např. 4 clony - takové a makové zpracování
2) rozsah jasů ve scéně 6 clon - takové a makové zpracování
3) rozsah jasů ve scéně 8 clon ... atd.
V reálu bych pak změřil skutečný rozsah scény a hned bych věděl, že musím exponovat a vyvolávat např. postupem č. 2 . Teprve tak bych věděl, že na fotografii budu mít nejhlubší stíny černé a nejvyšší světla bílá.
#28
Publikováno 24 březen 2010 - 20:17:21
1. Dopadne-li na tři tabulky ("černá","středně šedá"=18% světla odrážející, "bílá") stejné množství HOMOGENNÍho světla (lhostejno, zda přímého=směrového nebo rozptýleného), odrazí každá z tabulek VŽDY stejné procento (černá cca 2%, šedá 18%, bílá cca 95%) dopadajícího světla do objektivu - na film v kameře.
2. "Aby se to vešlo na film" (podle jeho druhu a citlivosti), regulujeme množství objektivem procházejícího světla clonou a časem - a to dle měření na šedé tabulce. Může jej tedy na film dopadnout více či méně, ale vždy ve stejném poměru, podle toho, jakou odrazivost ta která (černá, šedá, bílá) plocha má.
3. Cílem "horalského systému" je exponovat a vyvolat (v konkrétní vývojce a konkrétním způsobem) (konkrétní) film a poté "přenést na (konkrétní) papír" právě tak, aby plochy na (výsledné) papírové fotografii odrážely světlo ve zcela stejném poměru, v jakém to bylo v reálu.
Co přesně je v tomto "systému" špatně?
Ještě ke kontrastu REÁLNÉ scény:
Myslím si, že toto nelze s třemi tabulkami na zdi (osvětlenými homogenním světlem) srovnávat.
Model: les, odpolední přímé sluneční světlo:
1. Přímé sluneční paprsky dopadají na stromy (kopce, křoví, houby, trávu...) pouze "na návětrné straně", "závětrná" je ve stínu = je osvětlená pouze světlem odraženým od vody a prachu ve vzduchu a od ostatních objektů scény (podobně jako je použití odrazné desky).
(2. Pokud umístíme všechny 3 tabulky (černá, šedá, bílá) do jednoho místa tak, aby byly osvětleny stejným "množstvím" homogenního světla(lhostejno, zda ve stínu či na přímém slunci), odrazí toto světlo vždy ve stejném poměru.)
3. Pokud budeme fotografovat například kmen stromu, na jehož jednu stranu dopadá přímé sluneční světlo a druhá je osvětlena pouze od okolí odraženým světlem, pochopitelně se nemění odrazivost (např.) kůry stromu, ale je rozdílné množství dopadajícího (a tudíž i odraženého) světla. Rozdíl může být extrémní - v podstatě "libovolné" množství EV.
Jistě, budeme-li chtít dostat na film a poté na papír 20stop, nebude to možné a musíme zvolit způsob expozice a vyvolání, abychom dostali ve stínu alespoň jakous takous kresbu a aby se ve světlech neutopilo vše...
A dostáváme se k expozici a volání N, N-1, N-2 ... N-x, N+1, N+2 ... N+x.
Ale jak zjistíte to "N" ??? (pro konkrétní film, vývojku, ředění, teplotu, světlo zvětšováku atd. ......... tedy pro SVŮJ KONKRÉTNÍ "ŘETĚZEC")
#29
Publikováno 24 březen 2010 - 23:34:00
Lukas_87 to uvedl na pravou míru, sám jsem o vlastním předsudku (že je tomu jinak) pochyboval.
Možná jen určitá nálada některých příspěvků byla až příliš vyhraněná
#30
Publikováno 25 březen 2010 - 00:52:50
tohle je holt pro lidi, co fotěj věci za měkkýho světla - různý městský zákoutí, zátiší uvnitř budov, portréty v obýváku...
#31
Publikováno 25 březen 2010 - 07:36:14
..změřím stíny, světla, zjistím rozsah scény a podle toho volám normálně, prodloužím, zkrátím..." ALE KOLIK TO JE "NORMÁLNĚ", kolik prodloužím, zkrátím...? při daném způsobu měření, expozici, filmu, vývojce, ředění, teplotě, kinetice... atd. atd. ..." , předpokládal jsem, že cílem kalibrace by měl být takový postup, který vám umožní mít kontrolu nad expozicí i následným zpracováním pro jakoukoliv scénu obecně. Ovšem co budete ve skutečnosti vědět ? N. Co s tím budete dělat, když bude mít scéna rozsah 3 lony nebo naopak 10 ? Budete přesně vědět, jak ten film zpracovat ? Smysluplné by podle mne opravdu bylo provádět test ne pomocí černé a bílé tabulky, ale např. ofocením napůl rozdělené obrazovky, kde rozdíl mezi tmavou a světlou částí bych si nastavil tak, aby odovídal postupně řekněme 4,6,8,10 clonám a pro každý takovýto rozsah bych se snažil najít takové zpracování a umístění expozice filmu, abych z něj měl ve finále na nefiltrované fotografii černou a bílou. Pak bych např. VŽDY věděl, že je-li rozsah scény / nebo její části, která mě zajímá/ např. 8 clon, musím exponovat podle zjištěného výsledku kalibrace na nominál a vyvolat v Rodinalu 1:100 tak a tak. Jindy změřím rozsah clon 4 a dle výsledků kalibrace musím vyvolat v Rodinalu 1:25 tak a tak dlouho a pushnout o 1 stupeň. Vždy bych přesně věděl, že kraje budou opravdu kraje, čili to, co chci mít černé bude černé a nejvyšší světla, která mě ve scéně zajímají budou bílá. A o to myslím jde. ( tedy jestliže je přítomnost krajů na fotografii pro vás žádoucí , stejně jako pro mne )Jinak bratrokomorovražedný boj ani příliš vyhraněné příspěvky /Vojta/ zde rozhodně neshledávám. Příjde mi to jako vcelku příjemná diskuse
#32
Publikováno 25 březen 2010 - 13:52:34
další vlákno do série, co mělo bejt článek...
#33
Publikováno 25 březen 2010 - 16:20:03
Cobyste střílel...?! Vždyť to jsou "návody na pytlíku s pudingem"! Dávno - jenže jinými slovy - napsané... a pozapomenuté !
Až JÁ napíšu článek (např. "dorazím Acros"), to budete čubrnět!
(A třeba také ne, protože při mém tempu se už já budu rozptylovat na loučce a vy budete fotit na 1Oterabajtové stěny 50x60cm...)
prema:
Myslím, že začínám rozumět tomu, v čem si nerozumíme.
Vy "jste o krok dále" = už UPRAVUJETE PROCES pro dosažení výsledku = fotografie dle svých představ, JÁ se zatím snažím najít to "N" (pro SVŮJ proces, řetězec), abych měl východisko pro to "upravování" (zvětšení, zmenšení kontrastu atd.).
P.S. Jsem rád, že moje řeči neberete jako provokačky. Dříve jsme se scházeli s fotografujícími kolegy (kdo z nás mohl říct, že je Fotograf..?!) a kolikrát jsme po sobě řvali, že ten a ten je debil, protože není schopen pochopit tak triviální věc, jako je rozdíl mezi otáčecí a překlápěcí vývojnicí, rvali jsme pod těsnění plastimatky silonové šňůry na prádlo a gumy na zavařování, tápali mezi orto- pan- a ortopanchromatickým materiálem, DIN, ASA, GOST, kdo neznal fenidon byl outsider, atd. atd.
Ale "školou hrou" jsme ty základy, co se dnes špatně hledají i na internetu, jaksi "nechtěně" nasoukali do hlav...
#34
Publikováno 25 březen 2010 - 18:09:23
"naladit" sestavu, která se u každého z nás liší, považuji za klíč, který je
schopen otevřít nejedny dveře, bránící v cestě každému fotografovi. Při
výuce fotografie na renomovaných školách byla této průpravě věnována
zásadní pozornost, neboť přináší cenné praktické poznatky o vybavení se
kterým máme dosáhnout co nejdokonalejšího výsledku v přenosu obrazu
z předlohy na negativ a třeba významný mezistupeň, kterým je kontaktní
kopie. Žádné velké složitosti se kolem toho nedělaly. Vážená vývojka a ustalovač pro všechny stejný, testovací tabulka 18%, individuální výbava
včetně vlastního expozimetru všem dokonale srozumitelný a přesně a do
detailů rozpracovaný postup práce a vyhodnocení získaných výsledků. V
celkovém přínosu poznatků o principech, které jsou stále platné. Získat
kvalitní standartní kopii, s níž jsme spokojeni, je velká výhra. Potřebné
"přeladění" je jednodušší. Hudební analogie: "Už jste si konečně naladil
a začnete hrát?" platí dokonale i pro oblast černobílé fotografie. Erik
#35
Publikováno 25 březen 2010 - 19:22:31
ta poslední věta jest - aspoň pro mě! - principiální. Zahrnuje JAK, ale hlavně PROČ to všechno "řešit." Tož tak bysme měli uvažovat, nesklouznout jen k bídné prapodstatě techniky (jistě řemeslně důležité!), ale po jejím "splnění" budovat PROČ a CO - co vlastně?? (Tedy pro nás osobně, tedy i pak výše a dále - co pro ostatní - užitečně?!" - co děláme a co zbrazujeme...)
#36
Publikováno 26 březen 2010 - 15:23:42
Kdybychom měli difuzní světlo o intenzitě přímého slunečního, kontrast výsledku by byl identický jako pod mraky.
Tohle je moje domněnka a až bude zase svítit ostré slunce tak to vyzkouším expozimetrem se šedou tabulkou a černým a bílým papírem.
tak jo - dnes je ostré slunce, tak jsem vzal černý samet a bílý papír a v šeru v pokoji jsem naměřil rozdíl jasů 4,5 EV.
Pak jsem to dal na přímé sluneční světlo a naměřil stejný rozdíl (až na nepatrnou chybu měření).
#37
Publikováno 26 březen 2010 - 19:56:36
"Černá" by měla být černá - ne jenom hodněfestšedá a "bílá" by měla být bílá - ne jenom "hodněmálošedá".
Jenže, jak na to? On totiž každý zvětšovací papír a vývojka umí "černou" a "bílou" spíše jenom skoročernou a skorobílou. A navíc - vstupuje do hry barva podložky a "fog" a rovněž přirovnávat černou na fotce černému sametu a bílou bílému (třeba kancelářskému) papíru může být (z různých důvodů) dosti subjektivní.
Abych předešel posunům z titulu barvy podložky a základního "závoje", umístím na plochu negativu s nafotografovaným černým sametem (na negativu "bílá") políčko, kde se vůbec vliv podložky a závoje neuplatní - prostě vyseknu do negativu otvor. Podobně to udělám s bílou plochou (na negativu černou) - sem umístím zcela neprůhledný terčík (samolepku z "alobalu").
Uvažuji takto: vyhodnotit černou a bílou není (kupodivu) až tak snadné. V místě vyseknutého políčka prostě žádný negativ není a tudíž se domnívám, že černější černá (než v políčku) už pro daný papír a vývojku není možná. Stejně tak přes místo, na kterém je umístěn zcela neprůsvitný terčík, nemůže projít žádné světlo.
A kdyby ani to nestačilo, nafotím expoziční řadu ne s bílým papírem a černým sametem, ale s "plně exponovaným" a co nejčerněji vyvolaným fotopapírem a místo bílého kanclpapíru umístím vedle šedé tabulky neexponovaný vyvolaný a ustálený fotopapír.
Jenom se trochu bojím reflexů - emulzní vrstva fotopapíru vždycky nějaké světlo odrazí (i když je to "mat").
A pro "standardizaci" střední šedé na fotce použiju buď komparační pozit. expozimetr nebo Starlite (ten měří s přesností na 1/10stopy). Pak už pouze jeden obrázek z každého políčka (nebo z poloviny nafocených políček - protože např. při černé černé, šedé šedé tabulce a šedé bílé samozřejmě nepůjdu k delší expozici a kratšímu volání /tato kombinace poskytuje nižší kontrast/, ale "na druhou stranu" ke kratší expozici a delšímu volání) a může se vyhodnocovat.
P.S. Odpoledne se mě ptal kolega fotograf, který patrně tuhle debatu sleduje, proč že to dělám...
No, po padesáti letech fotografování jsem už hodně líný a také se mi nechce ztrácet čas pokusy. (Jakože si nemyslím, že už nikdy...!) Jinak řečeno: snažím se vytvořit "testovací systém", který by mi umožnil obětováním (=nafocením) jednoho (max. dvou) testovacích negativů a zhotovením co nejmenšího počtu fotografií určit MOJE optimální ISO daného filmu a MŮJ optimální čas (a způsob) "N" vyvolání. Dalším krokem je pak samozřejmě vyhodnocení expozice a volání N-1, N+1 atd. A konečně si pokecám s danym...
0 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních