Přejít na obsah


Fotka

AntiNewton svépomocí


  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
22 odpovědí na toto téma

#1 svetlem

svetlem

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 46 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 2 duben 2010 - 19:39:42

Zkoušel někdo pokusy s nahrazením leptaného antiNewtonového skla např. antireflexním sklem na zasklívání obrazů? Jedná se o Glamat 2mm, je poněkud hrbšího povrchu, ale na MG4 to s přiměřeným kondensorem k objektivu nedělá stíny. Ovšem na MG1 to bohužel dělá rastr. Vymyslel někdo něco lepšího, než draze nechat leptat? Na formáty 9x12, 10x15 ale i 13x18 to relativně nedělá rastry, ovšem při větších zvětšeních a především na obloze poněkud "vrní". Díky za jakoukoliv připomínku.
  • 0

#2 LukasJ

LukasJ

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 319 příspěvků(y)
Reputace: 4

Publikováno 2 duben 2010 - 19:54:14

Zkoušel někdo pokusy s nahrazením leptaného antiNewtonového skla např. antireflexním sklem na zasklívání obrazů? Jedná se o Glamat 2mm, je poněkud hrbšího povrchu, ale na MG4 to s přiměřeným kondensorem k objektivu nedělá stíny. Ovšem na MG1 to bohužel dělá rastr. Vymyslel někdo něco lepšího, než draze nechat leptat? Na formáty 9x12, 10x15 ale i 13x18 to relativně nedělá rastry, ovšem při větších zvětšeních a především na obloze poněkud "vrní". Díky za jakoukoliv připomínku.


No proč leptat, že? Brusná pasta pro asrozrcadla, bude tok jemný, jak budeš chtít......... Jo a je to kondenzor nebo barevná palice?
  • 0

#3 svetlem

svetlem

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 46 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 2 duben 2010 - 20:01:36

Zkoušel někdo pokusy s nahrazením leptaného antiNewtonového skla např. antireflexním sklem na zasklívání obrazů? Jedná se o Glamat 2mm, je poněkud hrbšího povrchu, ale na MG4 to s přiměřeným kondensorem k objektivu nedělá stíny. Ovšem na MG1 to bohužel dělá rastr. Vymyslel někdo něco lepšího, než draze nechat leptat? Na formáty 9x12, 10x15 ale i 13x18 to relativně nedělá rastry, ovšem při větších zvětšeních a především na obloze poněkud "vrní". Díky za jakoukoliv připomínku.


No proč leptat, že? Brusná pasta pro asrozrcadla, bude tok jemný, jak budeš chtít......... Jo a je to kondenzor nebo barevná palice?


Ehmm, jako že brusná pasta na astrozrcadla? To jsem opravdu nezkoušel, resp. brousit zrcadlo do mého astrodalekohledu už ano, ale nezkoušel jsem astropastou brousit horní sklo na způsob antiNewtona. Standardní antiNewton je u nás v Evropě leptaný, v USA je stříkaný (časem se olupuje, nedoporučuje se příliš čistit vlhčím hadříkem atp.) Raději bych uvítal odborníka - sklář, leptač - který má zkušenost nebo by dokázal obdobný povrch na původních antiNewtonech vyrobit, samozřejmě i za slušnou cenu, což by nemělo být vyšší ne 30 českých Korun za decimetr čtverečný. Jak na věc nahlížíte Vy?
  • 0

#4 svetlem

svetlem

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 46 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 2 duben 2010 - 20:05:12

Ještě doplňuji, že je to kondensor. Dvojdílný kondensor exponátů Magnifax 10x15, 13x18 nebo Laborant 9x12 či Magnifax 6,5x9 nebo Multifax téhož formátu, neopomínám Herkules 18x24. Protože jde pak o příliš velkou plochu leptání, samozřejmě nehledám (ale zatím jsem nenašel ani toho) příliš komerční zakázku :-)
  • 0

#5 westernboy

westernboy

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 33 příspěvků(y)
Reputace: 0

Publikováno 2 duben 2010 - 22:23:37

Na svépomocnou výrobu antinewtonového skla existuje recept na roztok, který sklíčko "poleptá" . Z hlavy jej neznám....nědělal jsem to, ale kamarád jej určitě najde,kdyby někdo potřeboval !
  • 0

#6 Bohousek

Bohousek

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 329 příspěvků(y)
Reputace: 14

Publikováno 3 duben 2010 - 08:10:54

Mimo receptu existuje i moznost ve vytvarnych potrebach koupit takovou pastu, ktera se pouziva na leptani skla... Sondoval jsem to pri vyrobe matnice a byl jsem od ni zrazovan, protoze vyleptani neni uplne rovnomerne...
Take kdyz jsem ale konzultoval leptani matnice s 'leptacem skla', bylo me receno, ze on doporucuje to vybrousit, coz jsem nasledne udelal...
Mam pocit, ze Ivan Maly nejak planoval leptani antinewtonoveho skla s tim panem, co v Podebradech vyrabi sklenene pilniky, ale nevim, jak to skoncilo...

Bohousek
  • 0

#7 svetlem

svetlem

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 46 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 3 duben 2010 - 11:46:33

Ta pasta jistě není naprosto špatná pro výtvarníky, ale naprosto nevyhovující pro rovnoměrné matnění skutečně kvalitního (nebo alespoň standardního) antiNewtonového skla. Chybí zde rovnoměrnost a především intenzita chmických par a látek obsažených v pastě nezaručuje požadovanou kvalitu. Standardní je provést již naříznutou a zabroušenou destičku skla (v negativním rámečku to bude to horní, samozřejmě) matněním v lázni kyselin (zpravidla fluorovodíkové a jejich různých "směsí"), provést oplach a je hotovo. Ale kys. fluorovodíková se běžně neprodává někomu kdo nesplňuje požadované normy, kapacity a především živnostenské oprávnění atd. Navíc je jakákoliv práce s ní opravdu velmi nebezpečná, hygienicky závadná a vyžaduje praxi a dodržování zákonných norem, proto je regulovaný prodej jistě oprávnění. Spíše bych uvítal jakoukoliv informaci k někomu, kdo by měl praxi, chuť a především nepříliš kapitalistické cíle k provedení antiNewtonového povrchů. Jednalo by se asi o cca 0,6 m čtverečného. O té paste, o níž byla řeč, jde o tu, co do Čech inzeruje a nabízí ukrajinská firma přes moravskou firmu? Tak ta je pro tento záměr nevyhovující. Dělá fleky a viz výše.
Matnění pískováním je vhodné pouze pro matnice. Matnění se ale provádí teprve od druhé poloviny 19. století, co se přišlo v americe na vynález pískováním. Předtím se matnice (ty z 1,5 mm skla a slabší) pouze leptaly. Samozřejmě že matnění pískováním je levnější a hlavně bezpečnější. Pro matnice naprosto vyhovující. Pro antiNewton bohužel nikoliv. AntiNewton může být jen leptán. Ani mé zkoušky se sklem Glamat 2mm nebyly dostačující k získání optimálních výsledků. Bohužel.
  • 0

#8 svetlem

svetlem

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 46 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 3 duben 2010 - 11:49:44

Tak já bych ten "návod" vítal. Nejen návod na směs, ale i praktický manuál. Případně díky za snahu obstarat informaci. Budu-li moci, oplátkou pomohl bych taktéž.
  • 0

#9 papo

papo

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 332 příspěvků(y)
Reputace: 5

Publikováno 3 duben 2010 - 20:29:14

Kulhánkův fotografický receptář z r.1971 uvádí toto:
Skleněnou desku polijeme roztokem 3g fluoridu sodného, 7g želatiny a 50ml vody teplé 35stC a necháme ve vodorovné poloze uschnout. Potom ponoříme asi na 30 vteřín do roztoku 10% roztoku kyseliny solné a necháme znovu uschnout. Želatinu odstraníme ze skla v horké vodě.
  • 0

#10 phanny

phanny

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 212 příspěvků(y)
Reputace: 1

Publikováno 3 duben 2010 - 21:28:01

Ten recept vypadá velmi jednoduše, fluorid sodný je neškodná látka používaná v zubních pastách a měla by jít koupit ne?
  • 0

#11 papo

papo

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 332 příspěvků(y)
Reputace: 5

Publikováno 3 duben 2010 - 21:47:10

No já nevím, IPL (pan Lukeš) ji má ve svém katalogu označenou jako toxickou.
  • 0

#12 phanny

phanny

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 212 příspěvků(y)
Reputace: 1

Publikováno 3 duben 2010 - 22:15:27

Toxický při požití.
Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami.
Dráždí oči a kůži.
Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí.
Nevdechujte prach.
Používejte vhodný ochranný oděv.
V případě úrazu, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení).

Takže při ponoření do kyseliny solné bude veselo :).
  • 0

#13 phanny

phanny

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 212 příspěvků(y)
Reputace: 1

Publikováno 3 duben 2010 - 22:17:05

Nalezeno na www.IRZ.cz

Již bylo zmíněno, stopová množství těchto látek jsou pro zdravý život mnoha organismů včetně člověka potřebná. Vyšší množství samozřejmě způsobují negativní vlivy. Expozice způsobuje podráždění kůže a očí, nosu, dýchacích cest a plic. Vyšší koncentrace způsobují ztrátu chuti k jídlu, nevolnost, zvracení a bolest v krajině břišní. Existuje také riziko poškození ledvin. Opakované expozice fluoridům způsobují jejich nadměrné ukládání v kostech a zubech. Dochází potom k tzv. „fluoróze“, která se projevuje bolestí a mramorovým zabarvením zubů. Fluoridy mohou ve vyšších koncentracích ohrožovat zdravý vývoj plodu v těle matky. Dalšími projevy expozice může být svalová slabost a třes.
V České republice platí pro koncentrace fluoridů (anorganických) v ovzduší pracovišť následující limit: PEL – 2,5 mg.m-3.
Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

Dojde-li z důvodu antropogenní činnosti ke zvýšení koncentrací fluoridů nad přirozenou mez, mohou fluoridy toxicky působit na zdraví živočichů, rostlin i člověka. Obecně se však nejedná o zvlášť rizikové látky.
  • 0

#14 svetlem

svetlem

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 46 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 4 duben 2010 - 13:46:48

Kulhánkův fotografický receptář z r.1971 uvádí toto:
Skleněnou desku polijeme roztokem 3g fluoridu sodného, 7g želatiny a 50ml vody teplé 35stC a necháme ve vodorovné poloze uschnout. Potom ponoříme asi na 30 vteřín do roztoku 10% roztoku kyseliny solné a necháme znovu uschnout. Želatinu odstraníme ze skla v horké vodě.


Díky za info. No ano, na str. 101 je předpis č. 793 pro mdlení skla: roztok A: voda 35° C o objemu 50 ml, želatina 7 g, fluorid sodný 3 g; roztok B: 10% roztok kyseliny solné. Skleněnou desku (lahvičku), jejíž povrch hodláme mdlít, polijeme roztokem A a necháme ve vodorovné poloze uschnout (na lahvičku s roztokem A napíšeme štětcem potřebný nadpis, apod.). Skleněný předmět ponoříme potom asi na 30 vteřin do roztoku B a necháme znova uschnout. Želatinu odstraníme ze skla v horké vodě.

Tak obdobný proces jsem použil, ale výsledek není shodný např. s antiNewtonem z přístroje Magnifax 4 z originálních skel. Navíc to odporně páchne, i když byly dodrženy veškeré možnosti pro zajištění bezpečnosti k "zdravému" způsobu dokončení aplikace. Jiných než plánovaných výsledků nebylo zjištěno, ani nedošlo ke konfrontaci s látkou, ale nemohu říci, že by výsledek člověka uspokojoval. Asi to chce opravdu odborníka znalého leptání skla. Nikoliv jen něco "náhodného". Neříkám, že je recept špatný, ale chtělo by to lepší látky. Jinak fluorid sodný a další věci mi dělali v jedné laboratoři, takže jsem k přímému kontaktu s pokusem nepřišel, byť jsem byl přítomen - z hlediska odporu k chemii jsem se aktivně nezúčastnil. Jiný návrh či zkušenosti někdo nemá? Např. ochotného skláře - leptače. Přesto díky za poznatek.
  • 0

#15 svetlem

svetlem

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 46 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 5 duben 2010 - 07:52:11

Ještě jsem chtěl doplnit, že antiNewton se neprovádí především proto, aby byl povrch horního skla jen mdlý, ale je cílem k tomu, aby byla narušena jinak hladkého skla struktura hladkého povrchu, protože právě hladký povrch ve spojení s negativem - především s tím, který nemá antihalační vrstu, což je zpravidla nejvíce kinofilm - umožňuje interferenci světla, která následně na pozitivech způsobuje Newtonovy obrazce. Jejich nevýhodou je, že nejsou vidět hned při zvětšování, nýbrž až při vyvolání. Ano, lze také provádě dodatečně "vložkování" horní části negativu folií či překrytím negativu mdlým negativem, ale výsledek není tak kvalitní, jako používání narušeného povrchu právě leptaným sklem. Jistě by šlo použít i lehce pískované, ovšem již způsobuje delší osvit a možnost rastru na positivu, protože je vždy hrubý. Na klasických matnicích, které se dělali již od konce přeminulého století pískováním je na naše poměry nejbližší hrubost 220. Ovšem ani dvěstědvacítka neposkytuje tak kvalitní antiNewton, jako právě leptaný způsob. Matnice 60 se kdysi mohla používat na matnice v zvětšovacích přístrojích, 220 je také vhodná do zvětšovacích přístrojí (před válkou běžná hrubost), ale na matnice jen 220, tak 60 je příliš hrubá a není vidět detail. AntiNewton, jak bylo zmíněno předešle, způsobuje především kinofilm, ale nevyhýbá se ani plochému filmu. Jeho zjevení je především v kontrastech a přechodech mezi hustmým a slabým negativem. Ale vždy je nepředvídatelný. Snad použiji jedině výše uvedené leptání v laboratoři, ovšem nepřestávám být optimista a třeba se podaří sehnat leptače. V Meoptě to už nedělají od poloviny nových let, když v r. 2005 byla ukončena výroba zvětšovacích přístrojů. Velké formáty nedělali vůbec, resp. v pozdějším období vůbec.
  • 0

#16 ivan_maly

ivan_maly

    Dost toho nakecá

  • Registrovaní
  • PipPip
  • 810 příspěvků(y)
Reputace: 5

Publikováno 5 duben 2010 - 08:17:58

už jsme řešili zde
http://www.temnakomo...ght=skla newton

v poděbradech bylo rámcově předjednáno vyzkoušení, mohl by to převzít třeba Vlčák, pokud by byl zájem předám kontakty někomu kdo je schopen to dovést do zdárného konce
  • 0

#17 svetlem

svetlem

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 46 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 5 duben 2010 - 14:13:30

Díky za info o řešení jinde. Samozřejmě, že jsem to četl, než jsem založil nový dotaz zde. Ovšem z Vašeho "řešení" nevyplývají žádné závěry o tom, jak dopadly zkoušky, jaká je cena a jaké množství a v jakém časovém horizontu. Proto jsem se velmi rád svěřil s mými "pokusy", byť relativně negativními.

V jakém stadiu jste tedy s dodávkou antiNewtonových skel nyní? svetlem@seznam.cz
  • 0

#18 ivan_maly

ivan_maly

    Dost toho nakecá

  • Registrovaní
  • PipPip
  • 810 příspěvků(y)
Reputace: 5

Publikováno 5 duben 2010 - 14:59:04

v žádném stádiu. proběhl první telef. kontakt, a jsou ochotni to zkusit. další postup předpokládá iniciativu někoho nejlépe sídlícího v Poděbradech.
  • 0

#19 svetlem

svetlem

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 46 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 5 duben 2010 - 20:55:23

Chápu. Tedy ještě není rozpracovaná předběžná objednávka ani plán výroby. Hmm. Domníval jsem se, že opatření bylo již v konci. Takže to jsem v koncích . Tak to já jsem už ve sklárně XX provedl nejen zadání ke zkouškám, dodal materiál i originální zkušební vzorky, ale po 3 měsících jejich tzv. zkoušení a zadání cca 1 m čtverečného výroby došlo k opakovanému neserioznímu jednání a poškození skel, totální poškození původního vzorku antiNewtonu z Meopty a matnice (nemyslím tím jen matnici ze zvětšováku, ale i matnici z fytotechniky). Čili vypovězení zadání bez náhrad :( . První pokus byl ze strany výrobce neseriozní, ačkoliv jsem utrpěl finanční ztráty, cením si zkušeností.

Proto jsem nakoupil od českého prvovýrobce plankonvexní sodnovápenaté sklo o síle 2 mm, čiré, tzv. float. Od prvododavatele skvělý německý diamant k řezání skel,včetně oleje. Skvělý nástroj, opravdu. Od předního českého výrobce měřící techniky rovná pravítka a úhelníky. Ovšem: Kinex. Od tradičního českého výrobce plsťi podkladovou plsť na stůl. Potom jsem rozpočítal počty skel a tyto skla v hypotetickém množství k mým přístrojům plus nadbytek k spotřebě na cca 40 let a provedl jsem předvýrobu za opravdu režijní ceny. Broušení hran dva krát dva bylo provedeno v továrně, která se zabývá zpracování skla a která vlastní hladinovou brusku s vodní lázní. Takže ano, jedna strana má dle původního továrního dílu parametry na upevnění a druhá hrana na posun filmu. Jak jednoduché. Tímto jsem ušetřil cca 80 - 90 procent původních nákladů. Sklo je samozřejmě čerstvé, nezvětralé a dosud nebylo trvale v kontaktu se vzduchem, čili není oxidované vzdušným kyslíkem, pročež bude leptání stejnoměrné.

Výše uvedená fin. ztráta se mi tedy vyrovnala. Nyní už jen drobnost - leptání. Spíše uvažuji, že provedu něco sám. Odsávání na zplodiny chemických par jsem o víkendu obstaral. Kdo ví, kde sehnat chemické látky: fluorid sodný a želatinu?

Fluorid sodný nevím v jakém "skupenství", želatina bude asi plastická a tekutá. Napadá někoho něco?
  • 0

#20 jkcz

jkcz

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 728 příspěvků(y)
  • LocationValašské království
Reputace: 171

Publikováno 5 duben 2010 - 21:16:29

Zelatina nejake vytvarnicke potreby. Zcela jiste pak ve Zlate lodi. Drzim palce, me pokusy s hobby leptaci pastou kdysi davno dopadly stejne jako ty tvoje, tzn. nerovnomerne, mapy a jine defekty.
  • 0

#21 Jimmi

Jimmi

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 222 příspěvků(y)
Reputace: 0

Publikováno 6 duben 2010 - 09:26:58

Pokud si pamatuju dobře, tak v té kyselině fluorovodíkové se to nemusí máčet, ale stačí jen nalít do misky a tím sklíčkem přiklopit. Páry by to měly odleptat rovnoměrně.

Jo, a ve škole při chemii jsme to běžně používali. Pravda je, že naše chemikářka moc zdravě nevypadala, ale třeba to bylo tím, že kouřila jak fabrika, bydlela v hnědouhelné pánvi a jezdila trabantem :?
  • 0

#22 westernboy

westernboy

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 33 příspěvků(y)
Reputace: 0

Publikováno 6 duben 2010 - 14:26:49

A zkoušeli jste někdo tohle ?
http://www.tetenal.c...egorie=14&typ=0
  • 0

#23 svetlem

svetlem

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 46 příspěvků(y)
Reputace: 6

Publikováno 6 duben 2010 - 20:32:31

Tak jsem/bylo dnes ověřováno... :

V rámci výroby povrchu antiNewtonu se nelze spokojit se zbytkem chemických látek v továrně, i kdyby byli velmi ochotní pro antiNewtona cokoliv udělat, neboť látka již není "čerstvá" a její sloučeniny jsou vyčerpané, přičemž hrozí nestabilita při leptání a závěrečné stejnoměrnosti. Pouze čerstvá lázeň a poté oplach, nebo nic. Nebo je to jen plýtvání sklem a zbytečně broušenou hranou, potažmo penězy a chutí zkoušet.

Jestli to bude někoho zajímat, na konci dubna budu provádět vlastní zkoušky, které jsem onehdy viděl u leptačů s mým sklem, jež bylo následně zničeno. Látky již byly relativně dodány, laboratorní prostory připraveny i včetně ochranné atmosféry.

AntiNewton spray jsem samozřejmě zkoušel již před větší dobou, než jsem se rozhodl opatřit skutečný antiNewton. Je tradicí, že leptaný antiNewton byl prováděn jen v Evropských zemích. Stříkaný pouze v Americe. V Americe jsou Američané zvyklí na podobně tzv. "jednoduché prostředky pro složité nasazení" a ještě se u toho plácají na ramena, jak jsou bystří, že sprej nemá freon atp. U nás v Evropě ovšem bojujeme i s prachem ve světelné komoře zvětšovacího přístroje, tedy provádíme pravidelně čištění skel. Pokud jsou stříkaná, občas se stane, že i nevlhkým hadříkem, tedy suchým, se ten "kýčovitý" povrch smyje. Navíc tomu škodí teplo ze světelného proudu. Člověk si myslí, že je vše OK, ale bohužel, na skle už jsou nepravidelné a ještě špinavější fleky.

Bohužel, jsem Evropan a držím se kontinetálních tradic a konzervatismu, takže pouze klasické leptání v kyselinách a věkem vyzkoušený měkký leptaný mat. Ale někomu to může vyhovovat, abych zbytečně neodrazoval, jen praxe nabitá vlastní zkušeností dokáže oslovit. Ostatní jsou jen prázdná slova. Hmm, ať to nevypadá, že nemám rád Ameriku a Američany. USA přece není celá Amerika. Myslel jsem jen a pouze USA. Zde právě vznikl stříkaný antiNewton. Ale v USA mi všechno tak nějak připomíná coca colu a obezitu .... a příliš konzumní způsob života ..., takže už preventivně doporučuji NE!

Jinak hodlám leptat větší množství, takže pokud počítám pragmaticky a chci-li nejen ušetřit, ale mít i vyzkoušenou klasiku, tak původní recepty a chemické látky. Broušená hrana všech skel je na delší hraně profil "K" a na kratší hraně - vzhledem k pousunu filmu - profil "C". Leptaný povrch bude z obou stran kvůli zaměnitelnosti. Síla skla ve všech případech je 2 mm. Hrany nejsou broušené od ruky, jsou opracovávané přesným profilem. Skla od původních výrobců měla na délkách proměření kolem 0,4 - 0,8 mm. Podařilo se mi přesným řezáním za předešle uvedených podmínek délkovou toleranci snížit na 0,3 mm, ale byl-li bych opravdu chlubivý, tak se mi podařilo na 0,2 max na 0,25 mm, ale spíše méně, takže asi kolem 0,1 mm, což je opravdu dostačující tolerance. Broušením ztrácí rozměr pouze max 0,05 mm na čele hrany. Víc ne. Leptáním se síla skla nezmenšuje.

Nějaké počty: řezání skla v domácích podmínkách je výdaj jen za profesionální řezák a olej - cca 1 tis. českých Korun. Pravítka z Kinexu, plsť z továrny plsťí - cca 300 českých Korun. Řezání a čas - hodnota pro rozcvičku a relax v délce trvání dvou dní. Ve sklárně je za rozřezání uvedeného množství - cca 7 m čtverečných - 8 tis. českých korun bez DPH. Broušení hran - dle regionu - Praha nemusí být zpravidla nejdražší, ale ani nemusí být zrovna levná, musí se hledat, takže cca 35 - 50 českých korun za bm, přičemž běžných metrů bude k jedné stovce. A vlastně nejdůležitější položka byla nákup sodnovápenatého skla. Cena je velmi různá, někde akorát, někde i 300 českých korun za metr čvtverečný. Chemické lázně bez práce pracovníka-leptače jsou stanoveny na decimetr čtverečný jedné plochy, tedy cca 80 českých Kornu krát dvě plus práce pracovníka ............. celkem jsou to sušné počty. Ale lze je logisticky a především svépomocí snížit, jak jsem uvedl před několika dny.
  • 0




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních