cesta s tříděným odpadem nebyla úplně zbytečná. Voda,"pramenící" pod
dveřmi do sklepní fotokomory a známý zvuk mne nenechal ani vteřinu v
šoku. Po otevření dveří jsem se rozbrečel. Ze stropu něco, připomínající
více než předsíň před fotokomorou, spíše punkevní jeskyni po náhlém
jarním tání. U souseda v přízemí praskla přívodní hadice ke splachovači
a po uzavření vody v domě, příjezdu městské policie, havarijního Pana
zámečníka, který za přítomnosti početného "obecenstva" a doslova, po
urgentních telefonátech "z nebes spadlého" příbuzného p. nájemce, jež
však od bytu neměl klíče, mistrně provedl "legální vlup" a svitla naděje,
že se mi alespoň něco podaří zachránit. Skončil jsem ve 20:40, vyklopil
do sebe pořádný stakan "Zaostřováku" a dnes zahajuji nový, šestidenní
pracovní týden v nájemním domě s igelitovou střechou s novým latěním
bez sřešní krytiny, která se pravděpodobně nachází v amorfním stavu v
kalandru cihelny Fy."Tonda Ch.". Vynosil jsem přes 40 kýblů vody, vše
co se dalo přemístil na suché místo a těším se, až vše vyschne, prostor
znovu vymaluji, dohledám utopené pavouky v neoprénech a začnu pak
postupně znovu od začátku již několikrát opakovaným postupem. Není
ve Vašem blízkém okolí nějaký maják, nebo větrný mlýn s domkem a
malou zeleninovou zahrádkou, kde bych mohl v klidu dožít a vybudovat
opravdu bezpečnou fotokomoru? Už mi dochází tak nějak vůle!
Erik
