54 odpovědí na toto téma

[ryunin]

Aniž bych zabíhal do přesných propočtů expertů exponometrie, chci se zeptat na základní dilema, co se týká měření expozice a jeho vlivu na konečné krytí negativu.

Měl jsem dosud zato, že abych měl jistotu kvalitního negativu a detailů ve stínech, musím měřit stíny - promiňte, že nejsem schopen jít do podrobností zdejších zkušených fotografů - prostě namířím aparát s měřením na střed, nebo ještě lépe bodovým měřením někam dolů do kouta, kde je skoro tma, zjistím expozici a tu použiju, ačkoli třeba osoba je v dobrém světle někde nahoře. Výsledkem jsou krytý negativy, žádné ztráty ve stínech a - koho to neurazí - bezproblémové skeny i na mém levném skeneru. Ještě než jsem se s tímto druhem měření na stíny - jakkoliv primitivně to pojímám - seznámil, jednou jsem omylem fotil vesnici se závěrkou zablokovanou na 1/90 s a pak jsem ten negativ skoro vyhodil, když tu se objevil Lukáš, ukazuje na opravdu "hustě" krytý negativ a souhlasně přikyvujíce hlavou. Tak to příště dělej, řekl. Nebo tak něco. Zkrátka se mu takovej negativ líbil. Od té doby takhle měřím. Pak jsem ale narazil na Standu - protože nechci ho uvést v kritiku, v případě že překroutím, co mi poradil, taky nebudu uvádět příjmení. Poradil mi - ne, neměř ty nehlubší stíny, ale ten obličej. To jsem zjednodušil, ale tak nějak to řek. Takže se ptám - jsou tohle nějaký dva odlišný přístupy k měření? Standova metoda mi dává dost řídký negativy a skenovat je problém, ale samozřejmě nejde o skeny, v první řadě mě zajímá kvalita zvětšeniny - z takhle nově měřenýho negativu jsem zatím nezvětšoval, je to teprve týden, co mi to řekl. Díky za tipy a prosím, omluvte mou sníženou schopnost vstřebat matematické propočty, i když si je asi v rámci vzájemného špičkování neodpustíte. Mě spíš mi jde o hrubý průběh a výsledek té které metody.

[ypres_bass]

tomáš podle toho co je na té fotce důležité (a to bude právě "v ideální šedi" - ano i šeď může být ideál)...

fotíš reportáž? měř to plochou abys tam měl všechno
fotíš portrét? měř to na xicht, ten je důelžitý
fotíš zátiší? měř tmu v rohu, ta je tam důležitá

chceš to pořádně? čekej na další odpovědi

zjednodušeně, ale já to takhle chápu

[Pavel_P]

Ryuine, když se ti nechce při focení přemýšlet (což chápu) kup si prostě externí expozimetr a měř vždy dopadající. V naprosté většině případů neuděláš chybu. Pokud přemýšlet chceš, nauč se alespoň základy zónového systému. Nemusíš ho plně využívat, ale ve chvíli kdy tomu budeš rozumět už budeš znát odpovědi na své otázky. Je to jednoduché, za hodinu dvě studování vztahů budeš vědět většinu toho, co kdy při focení budeš potřebovat...

[ryunin]

tomáš podle toho co je na té fotce důležité (a to bude právě "v ideální šedi" - ano i šeď může být ideál)...

fotíš reportáž? měř to plochou abys tam měl všechno
fotíš portrét? měř to na xicht, ten je důelžitý
fotíš zátiší? měř tmu v rohu, ta je tam důležitá

chceš to pořádně? čekej na další odpovědi

zjednodušeně, ale já to takhle chápu

tak to je pro mě dokonalá odpověď, ypresu, teď už se jen těším na vychytávky zkušených, co to případně rozvedou - i když Kraken system je asi hned po Zone Systemu nejvýš ceněný. Mimochodem ten Kraken system mi přijde spíš na to zátiší, jak to ypres popisuje.

[ryunin]

Ryuine, když se ti nechce při focení přemýšlet (což chápu) kup si prostě externí expozimetr a měř vždy dopadající. V naprosté většině případů neuděláš chybu. Pokud přemýšlet chceš, nauč se alespoň základy zónového systému. Nemusíš ho plně využívat, ale ve chvíli kdy tomu budeš rozumět už budeš znát odpovědi na své otázky. Je to jednoduché, za hodinu dvě studování vztahů budeš vědět většinu toho, co kdy při focení budeš potřebovat...

budu se muset ještě někde poohlednout po tom vysvětlení rozdílu dopadajícího a odraženého světla a jak se to měří - pro někoho to jsou základy, pro mě je to pořád ještě nějak budoucnost, ale rozhodně nejsem línej něco dvě hodiny studovat, když jsem se vrtal tři roky téměř denně v těchhle technickejch problémech

[Goro]

Pane Ryunine, dosud jsem vás měl za velmi zkušeného fotografa, ke kterému by mohlo mnoho z nás docházet pro rady.
Měřením dopadajícího světla je míněno měření intenzity záření v oblasti viditelného světla, dopadajícího na objekty, které fotíte. (ono samozřejmě jde měřit i světlo dopadající na to, co fotit nebudeme, ale to nechme koňoj)
Pro měření dopadajícího světla je třeba externího expozimetru, vybaveného bílou rozptylnou půlkoulí, nebo rozptylnou ploškou. Např viz zde klikni , ale podobných přístrojů je na trhu více, stačí si vybrat. I tento Fomei polaris měří skvěle.
Toto měření není zatížené chybou, vzniklou z různé odrazivosti focených předmětů. Takže tmavé předměty v obraze neprodlužují expoziční čas, světlé jej naopak nezkracují.
Druhou otázkou je, zdali v ostřejším světle měřit ve stínu, nebo na slunci. Ale o tom pak zonální systém, push, pull a tvorba představy o výsledném obraze. Myslím, že pokračování je na několik hodin a každý, kdo zkouší a přemýšlí nad měřením a zónami má svůj recept, který nakonec vede k podobným výsledkům.

[LuzJi]

budu se muset ještě někde poohlednout po tom vysvětlení rozdílu dopadajícího a odraženého světla a jak se to měří ....

Viz pro začátek třeba stále opomíjená " Klasikova školka " - http://www.temnakomo...=article&sid=20

[ToFF]

Doporučil bych ti Pentaxistův příspěvek, který je taktéž hodně přínosný.

[ryunin]

Pane Ryunine, dosud jsem vás měl za velmi zkušeného fotografa, ke kterému by mohlo mnoho z nás docházet pro rady.
Měřením dopadajícího světla je míněno měření intenzity záření v oblasti viditelného světla, dopadajícího na objekty, které fotíte. (ono samozřejmě jde měřit i světlo dopadající na to, co fotit nebudeme, ale to nechme koňoj)
Pro měření dopadajícího světla je třeba externího expozimetru, vybaveného bílou rozptylnou půlkoulí, nebo rozptylnou ploškou. Např viz zde klikni , ale podobných přístrojů je na trhu více, stačí si vybrat. I tento Fomei polaris měří skvěle.
Toto měření není zatížené chybou, vzniklou z různé odrazivosti focených předmětů. Takže tmavé předměty v obraze neprodlužují expoziční čas, světlé jej naopak nezkracují.
Druhou otázkou je, zdali v ostřejším světle měřit ve stínu, nebo na slunci. Ale o tom pak zonální systém, push, pull a tvorba představy o výsledném obraze. Myslím, že pokračování je na několik hodin a každý, kdo zkouší a přemýšlí nad měřením a zónami má svůj recept, který nakonec vede k podobným výsledkům.

no já ten základní rozdíl věděl, akorát jsem se už nějak nepídil po tom, jak a čím to měřit - expozimetr mám pořád v plánu, te´d mi nějaký má přijít spolu se zakoupeným rolleiflexem na ebayi, ale ten možná už není funkční, je to jen taková přibalená věc k tomu rollei

zkušený fotograf fakt nejsem, leda tři roky o focení přemýšlím hlavně z toho estetickýho hlediska, techniku tak nějak snažím se ovládnout v základech

[ryunin]

budu se muset ještě někde poohlednout po tom vysvětlení rozdílu dopadajícího a odraženého světla a jak se to měří ....

Viz pro začátek třeba stále opomíjená " Klasikova školka " - http://www.temnakomo...=article&sid=20

Tu jsem četl a doufal, že bude pokračování, musím znovu kouknout, je to opravdu skvělý návod pro začátečníky. Kéž by to pokračovalo dál a dál.

[Goro]

no já ten základní rozdíl věděl, akorát jsem se už nějak nepídil po tom, jak a čím to měřit - expozimetr mám pořád v plánu, te´d mi nějaký má přijít spolu se zakoupeným rolleiflexem na ebayi, ale ten možná už není funkční, je to jen taková přibalená věc k tomu rollei

zkušený fotograf fakt nejsem, leda tři roky o focení přemýšlím hlavně z toho estetickýho hlediska, techniku tak nějak snažím se ovládnout v základech

Opět nedáváte pozor a nečtete klasiky. Už před třemi či čtyřmi lety tu RHx psal jedno ze základních mouder:
Pro kvalitní fotky je lepší kvalitní expozimetr a průměrná kamera, než špatně měřit a fotit špičkovou kamerou. Dokud nezvládnete měření je vám Rolleiflex tak akorát na masírování ega a vytahování se mezi "přáteli". Základ je opravdu v měření expozice.

[ryunin]

No jo, já si zase přečetl tu Mamiyakovu kapitolu o měření a už chápu, že je mi houby platný číst knihy o technice, když to je jak když lijete vodu do děravýho vědra. Mě z toho pro vlastní fotografickou praxi nezbejvá v mozku prakticky nic. Nakonec skončím u toho - namířím někam do kouta a basta.

Protože já to prostě ři nejlepší vůli nechápu! Opět, teorii ano, dává smysl, ale ne prakticky.

Například - jaký je rozdíl mezi bodovým měřením u mé kamery a expozimetrem, který měří světlo dopadající? Podle Mamiyakova textu mi z toho vyplývá, že v praxi žádný. Mě je taky jasný, že když budu měřit kamerou, která má pouze měření na střed, dostanu jakýsi nepřesný průměr. Ale když použiju jinou svou kameru, která umí měřit bodově, dostanu přesně - podle Mamiyaka - hodnotu, kterou potřebuju kdekoliv v obraze - uvidím rozdíl mezi rámem okna a oknem. Mezi nosem a krkem, atd. Jenže jak dostate ten, cituji:

"Správně exponovaný negativ, to je prostě základní stavební kámen a žádné sebepropracovanější dodatečné postupy a úpravy ho nedokáží plně nahradit."


Jde přece o to, co chci na tom negativu mít, ne co tam je objektivně exponometricky, nebo ne? Nechápu termín "správně exponovaný negativ". A to o tom něco čtu pořád, jenže prostě mi to nejde do hlavy. Přečtené nedokážu převést do praxe. Proto končím u toho, že měřím stíny v koutě. Nebo nově na tváři. A podle toho, co tu napsal Ypres, žádný správně exponovaný negativ neexistuje, leda "správně exponovaný pro naše vlastní výtvarné záměry".

Já myslím, že to je se mnou beznadějný, připomíná mi to moje marný snahy na gymnáziu pochopit středoškolskou matematiku.

[ToFF]

leda "správně exponovaný pro naše vlastní výtvarné záměry"

Ano to je základní předpoklad

[ryunin]

no já ten základní rozdíl věděl, akorát jsem se už nějak nepídil po tom, jak a čím to měřit - expozimetr mám pořád v plánu, te´d mi nějaký má přijít spolu se zakoupeným rolleiflexem na ebayi, ale ten možná už není funkční, je to jen taková přibalená věc k tomu rollei

zkušený fotograf fakt nejsem, leda tři roky o focení přemýšlím hlavně z toho estetickýho hlediska, techniku tak nějak snažím se ovládnout v základech

Opět nedáváte pozor a nečtete klasiky. Už před třemi či čtyřmi lety tu RHx psal jedno ze základních mouder:
Pro kvalitní fotky je lepší kvalitní expozimetr a průměrná kamera, než špatně měřit a fotit špičkovou kamerou. Dokud nezvládnete měření je vám Rolleiflex tak akorát na masírování ega a vytahování se mezi "přáteli". Základ je opravdu v měření expozice.

Nezlobte se, ale to mi nedává smysl, co píšete - co je špatně změřenýho u negativu, kde mám detaily ve stínech i světlech? Pokud mi na to dokážete odpovědět, kloubouk dolů a velká omluva.

[mickael]

Tak ono taky neni od veci si zkaliborvat proces, ja jsem zjistil, ze udavane casy v mem procesu treba celkem hrube nesedi, vyrobcem udavana citlivost je taky v mem procesu (to uz tolik prekvapive nebylo) jina... Sice me to stalo nekolik filmu nez jsem to pochopil a vyladil, ale ted uz (snad aspon trochu) zvladam dostat na negativ presne to, co tam chci mit. Taky je ale rozdil fotit velko/stredo formatem a scenu merit spotmetrem a pak fotit zivou fotku kinofilmem. U druhe varianty se mi asi nejvic osvedcilo zmerit dopadajici svetlo na scena a to nechat natvrdo tak, pripadne podle chuti upravit podle sceny...

[Enthropy]

Temný děd Adams se obrací v hrobě. Správně exponovaný negativ je jen jeden a je to ten, na kterém je vše a ze kterého se to všechno dá dostat na jeden prd na papír normální gradace. Umělečno a kreativní kejkle mají přijít na řadu až potom, při zvětšování a kontaktování - teprve tam můžu mizet věci.

[mickael]

Enthropy: ja bych si dovolil poupravit tvrzeni "na kterem je vse" na tvrzeni "na kterem je vse, co ja chci"...

[Enthropy]

Enthropy: ja bych si dovolil poupravit tvrzeni "na kterem je vse" na tvrzeni "na kterem je vse, co ja chci"...

Nene. Odebrat můžu vždycky, přidat už ne - zastávám Adamsovo názor, že na dobrém negativu je maximum informací.

[mickael]

Dobre, to se asi neshodnem, ja radsi udelam negativ, ktery je tonalne podle me, nez abych dostaval na kazdy negativ 10+ clon a pak se z toho šeďáku mohl pod zvetsovakem zblaznit... to jsme mu to chudakovi zase zamotali

[ploci]

Chudák tomu rozumí ze všech nejlíp přece, proto mu to plácání nikdo nemaže, on nás jenom zkouší a kdo projde, dostane diplomeček

[Goro]

Nezlobte se, ale to mi nedává smysl, co píšete - co je špatně změřenýho u negativu, kde mám detaily ve stínech i světlech? Pokud mi na to dokážete odpovědět, kloubouk dolů a velká omluva.

A kolik takových snímků na každém z negativů máte? A opravdu jste potřeboval všechny detaily ve světlech a ve stínech? Já mnohdy vůbec nepotřebuju detaily ve stínech a mnohdy ani ve světlech, a k tomu musím přemýšlet, měřit a počítat.

Samozřejmě, že detaily ve světlech i stínech máte, pokud používáte svou zrcadlovkou s matrix systémem nebo 3-35 měřícími zónami. I tyto přístroje to umí. A pokud není zrovna vyloženě jasno tak to film pobere.

[kraken]

Ryunin: co je špatně změřenýho u negativu, kde mám detaily ve stínech i světlech?

Pokud vše dostaneš tak jak chceš na zvětšeninu, tak zhola nic, vše je v naprostém pořádku a není řeba tuto otázku řešit....

Doposud se však nikdo v tomto vlákně nazabýval rozsahem světel a stínů scény, která je stejně důležitá a od které se vše odráží.

[ryunin]

No já jsem z toho pochopil, že pokud chce mít někdo nejen detaily ve stínech i světlech, což jsem zatím považoval za dostatečný, ale dokonce tam mít maximum informací, aby se to dalo bez zvláštních úprav rovnou zvětšit, pak je třeba podrobně studovat tu teorii. Ok, beru. Te´d je otázka, jestli to je studium typu po večerech studovat tabulky, propočty, a naučit se to s průměrným nadáním za nějaký rok, nebo to někdo nadanej pochopí za víkend. Já myslím, že zůstanu u ypresova návodu a dokonalost techniky fotografie nechám lidem, kteří v ní vidí smysl. Já se na ní dívám jako na možnost přístupu k fotografii. Nejsem línej, ale s mým nadáním to asi nejde. Jako já nemůžu pochopit, proč někdo není schopen pochopit perfektum ani když mu to vysvětluju po dvacátý, vy nemůžete pochopit, proč nechápu techniku exponometrie, i když sjem o tom už četl padesát článků. Já končím u ypresova vykladu. Jestli kvůli tomu lidi budou plivat no moje fotky, tak fakt brečím....

[ryunin]

Nezlobte se, ale to mi nedává smysl, co píšete - co je špatně změřenýho u negativu, kde mám detaily ve stínech i světlech? Pokud mi na to dokážete odpovědět, kloubouk dolů a velká omluva.

A kolik takových snímků na každém z negativů máte? A opravdu jste potřeboval všechny detaily ve světlech a ve stínech? Já mnohdy vůbec nepotřebuju detaily ve stínech a mnohdy ani ve světlech, a k tomu musím přemýšlet, měřit a počítat.

Samozřejmě, že detaily ve světlech i stínech máte, pokud používáte svou zrcadlovkou s matrix systémem nebo 3-35 měřícími zónami. I tyto přístroje to umí. A pokud není zrovna vyloženě jasno tak to film pobere.

Většinou používám měření na střed u Nikon FE, případně na body u Nikon F75. Stejně si vyberu nějakou nepříliš optimistickou hodnotu ze tmy a tu použiju. Pak jsou stíny a světlo to pobere, jak říkáte. Samozřejmě, uznávám ,že s takovými negativy jsou pak při zvětšování trable. Ne že bych skončil s hlavou v dlaních, ale dá práci najít kombinaci kontrastu a doby expozice, než dostanu co chci. To jo, taky jsem už z tohohle vlákna pochopil, proč to asi je.

[ryunin]

Ryunin: co je špatně změřenýho u negativu, kde mám detaily ve stínech i světlech?

Pokud vše dostaneš tak jak chceš na zvětšeninu, tak zhola nic, vše je v naprostém pořádku a není řeba tuto otázku řešit....

Doposud se však nikdo v tomto vlákně nazabýval rozsahem světel a stínů scény, která je stejně důležitá a od které se vše odráží.

No dostanu, akorát to dá hrozhou práci, ale umím si představit, že když si zvyknu na nějaký styl měření a nějakou víceméně ustálenou představu o tonalitě a kontrastu fotografie, pak si časem zvyknu že mi bude vycházet více méně podobný proces bez toho, že bych se pak chytal za hlavu, jak jsem to zase zvoral. Já myslím, že tenhle jaski ledabylý přístup rozčiluje lidi, kteří chtěj mít vše pod absolutní kontrolou od začátku do konce a ne riskovat, že tam nakonec nebudou mít naprosto všechno, co chtěj.

[Goro]

No já jsem z toho pochopil, že pokud chce mít někdo nejen detaily ve stínech i světlech, což jsem zatím považoval za dostatečný, ale dokonce tam mít maximum informací, aby se to dalo bez zvláštních úprav rovnou zvětšit, pak je třeba podrobně studovat tu teorii. Ok, beru. Te´d je otázka, jestli to je studium typu po večerech studovat tabulky, propočty, a naučit se to s průměrným nadáním za nějaký rok, nebo to někdo nadanej pochopí za víkend. Já myslím, že zůstanu u ypresova návodu a dokonalost techniky fotografie nechám lidem, kteří v ní vidí smysl. Já se na ní dívám jako na možnost přístupu k fotografii. Nejsem línej, ale s mým nadáním to asi nejde. Jako já nemůžu pochopit, proč někdo není schopen pochopit perfektum ani když mu to vysvětluju po dvacátý, vy nemůžete pochopit, proč nechápu techniku exponometrie, i když sjem o tom už četl padesát článků. Já končím u ypresova vykladu. Jestli kvůli tomu lidi budou plivat no moje fotky, tak fakt brečím....

Ano Ypressův návod vám rád doporučím, je to zkušený fotograf, vítěz Hradeckého čtverce. I to je přístup fotometrii. (měř bodově do nejhubšího stínu, ten je důležitý)
Zkoušel jste přemýšlet o tom, že ten stín pak bude exponován jako 18% šedá, čili asi jako zóna II až III ?
Nebo reportáž na obličej? Proč by měl být obličej tmavý jako 18% šedá? Ano detaily na něm asi budou všechny.

[ryunin]

No já jsem z toho pochopil, že pokud chce mít někdo nejen detaily ve stínech i světlech, což jsem zatím považoval za dostatečný, ale dokonce tam mít maximum informací, aby se to dalo bez zvláštních úprav rovnou zvětšit, pak je třeba podrobně studovat tu teorii. Ok, beru. Te´d je otázka, jestli to je studium typu po večerech studovat tabulky, propočty, a naučit se to s průměrným nadáním za nějaký rok, nebo to někdo nadanej pochopí za víkend. Já myslím, že zůstanu u ypresova návodu a dokonalost techniky fotografie nechám lidem, kteří v ní vidí smysl. Já se na ní dívám jako na možnost přístupu k fotografii. Nejsem línej, ale s mým nadáním to asi nejde. Jako já nemůžu pochopit, proč někdo není schopen pochopit perfektum ani když mu to vysvětluju po dvacátý, vy nemůžete pochopit, proč nechápu techniku exponometrie, i když sjem o tom už četl padesát článků. Já končím u ypresova vykladu. Jestli kvůli tomu lidi budou plivat no moje fotky, tak fakt brečím....

Ano Ypressův návod vám rád doporučím, je to zkušený fotograf, vítěz Hradeckého čtverce. I to je přístup fotometrii. (měř bodově do nejhubšího stínu, ten je důležitý)
Zkoušel jste přemýšlet o tom, že ten stín pak bude exponován jako 18% šedá, čili asi jako zóna II až III ?
Nebo reportáž na obličej? Proč by měl být obličej tmavý jako 18% šedá? Ano detaily na něm asi budou všechny.

Mohl byste mi poradit, který článek nebo kniha to, co naznačujete, vysvětluje v praxi? Něco jako exponometrie nebo zonový systém pro blbce? Četl jsem už o tom tucty článků a bez výsledku. Chápu princip, ale nechápu použití v praxi.

[Goro]

Mohl byste mi poradit, který článek nebo kniha to, co naznačujete, vysvětluje v praxi? Něco jako exponometrie nebo zonový systém pro blbce? Četl jsem už o tom tucty článků a bez výsledku. Chápu princip, ale nechápu použití v praxi.

Postup vědecký je jít k primárním pramenům. Třeba zde:
Adams, Ansel. 1948. The Negative: Exposure and Development. Ansel Adams Basic Photography Series/Book 2. Boston: New York Graphic Society. ISBN 0-8212-0717-2

Nebo třeba zde:
Farzad, Bahman. The Confused Photographer’s Guide to Photographic Exposure and the Simplified Zone System. 4th ed. Birmingham, AL: Confused Photographer’s Guide Books, 2001. ISBN 0-9660817-1-4
Johnson, Chris. The Practical Zone System, Fourth Edition: For Film and Digital Photography. 4th ed. Boston: Focal Press, 2007. ISBN 0-240-80756-1
Lav, Brian. Zone System: Step-by-Step Guide for Photographers. Buffalo, NY: Amherst Media, 2001. ISBN 1-58428-055-7

[Goro]

Mohl byste mi poradit, který článek nebo kniha to, co naznačujete, vysvětluje v praxi? Něco jako exponometrie nebo zonový systém pro blbce? Četl jsem už o tom tucty článků a bez výsledku. Chápu princip, ale nechápu použití v praxi.

Postup vědecký je jít k primárním pramenům. Třeba zde:
Adams, Ansel. 1948. The Negative: Exposure and Development. Ansel Adams Basic Photography Series/Book 2. Boston: New York Graphic Society. ISBN 0-8212-0717-2

Nebo třeba zde:
Farzad, Bahman. The Confused Photographer’s Guide to Photographic Exposure and the Simplified Zone System. 4th ed. Birmingham, AL: Confused Photographer’s Guide Books, 2001. ISBN 0-9660817-1-4
Johnson, Chris. The Practical Zone System, Fourth Edition: For Film and Digital Photography. 4th ed. Boston: Focal Press, 2007. ISBN 0-240-80756-1
Lav, Brian. Zone System: Step-by-Step Guide for Photographers. Buffalo, NY: Amherst Media, 2001. ISBN 1-58428-055-7

Pokud by jste potřeboval něco v naší mateřštině pak:
http://www.volny.cz/.../ZoneSystem.pdf

[kraken]

Doporučuju Krakenovu knihu:

"KZS aneb počátkem filosofie nebyl údiv, ale zoufalství....."

[ryunin]

systém pro blbce?

pokud myslíte, že jste až takhle blbej, běžte se věnovat něčemu jinýmu. Ztrácíte čas.

Te´d jsem si četl opět nějaký instrukce, vysvětlení základů zónovýho systému na netu, četl jsem podobný články v minulosti už několikrát, ale prostě to nejsem schopn převést do praxe. Dokud mi to někdo neukáže v praxi, čili s foťákem nebo expozimetrem v ruce, jak určuje ty hodnoty a proč, tak to čtení v knihách se míjí naprosto účinkem . Protože tam dycky narazím na nějakou větu typu - "teď zvolte hodnotu na prahu podexpozice" a jsem v koncích. No budu to zkoušet dál. Každopádně jsem dnes pochopil, že i když člověk dostane detaily do stínů i světel na výsledný papír, neznamená to, že to tam dostane optimálně, neboli nedostane tu tonalitu, kterou chtěl. A to pak musí pracně dohánět prodlužováním nebo zkracováním expozice v komoře, a to nemluvím o hledání kontrastu. Myslím ale, že hodně přeháníš, že by člověk ztrácel čas proto, že nemá naprostou kontrolu nad expozicí. Nebo že to nikdy nepochopí. Ještě jsem nenarazil na člověka tady odsud z temný, kterej by mi na nějakou mou fotku na papíře řekl, že jsem to pěkně zprasil expozičně. Zřejmě jde opravdu taky o to, co už tady pár lidí řeklo - pokud je ve výsledku to, co člověk chce, tak co řešit. Druhá věc je, že by mi bylo příjemný mít nad tím lepší kontrolu a víc to chápat.

[ryunin]

Mohl byste mi poradit, který článek nebo kniha to, co naznačujete, vysvětluje v praxi? Něco jako exponometrie nebo zonový systém pro blbce? Četl jsem už o tom tucty článků a bez výsledku. Chápu princip, ale nechápu použití v praxi.

Postup vědecký je jít k primárním pramenům. Třeba zde:
Adams, Ansel. 1948. The Negative: Exposure and Development. Ansel Adams Basic Photography Series/Book 2. Boston: New York Graphic Society. ISBN 0-8212-0717-2

Nebo třeba zde:
Farzad, Bahman. The Confused Photographer’s Guide to Photographic Exposure and the Simplified Zone System. 4th ed. Birmingham, AL: Confused Photographer’s Guide Books, 2001. ISBN 0-9660817-1-4
Johnson, Chris. The Practical Zone System, Fourth Edition: For Film and Digital Photography. 4th ed. Boston: Focal Press, 2007. ISBN 0-240-80756-1
Lav, Brian. Zone System: Step-by-Step Guide for Photographers. Buffalo, NY: Amherst Media, 2001. ISBN 1-58428-055-7

Pokud by jste potřeboval něco v naší mateřštině pak:
http://www.volny.cz/.../ZoneSystem.pdf

Díky, podobné věci jsem se pokoušel už dřív studovat, ale jak říkám. každou cvhíli narazím na nějaký problém, a to mi znemožní pochopit to jako celek. Obávám se, že to chce živého učitele. I ty zjednodušený instrukce jsou pro mě pořád nad prahem mého technického IQ.

[ryunin]

Ryuine, když se ti nechce při focení přemýšlet (což chápu) kup si prostě externí expozimetr a měř vždy dopadající. V naprosté většině případů neuděláš chybu. Pokud přemýšlet chceš, nauč se alespoň základy zónového systému. Nemusíš ho plně využívat, ale ve chvíli kdy tomu budeš rozumět už budeš znát odpovědi na své otázky. Je to jednoduché, za hodinu dvě studování vztahů budeš vědět většinu toho, co kdy při focení budeš potřebovat...

Po všech těch komentářích jsem objevil znovu na začátku to, co napsal Pavel výše a zkusím to. Pavel sice nepočítá s mým omezeným technickým IQ, ale to se vyřeší pomocí mé přítelkyně, která je na matiku a podobně, pro tu to bude hračka pochopit. Je mi jasný, že mě tu pár lidí podezírá, že si dělám srandu, ale já třeba strašně těžko rozlišuju mezi pravou a levou stranou nebo plus a minus, takže zonovej systém s tím vším logickým odečítáním expozičních hodnot je pro mě peklo. Já tak ještě pochopím, že střední šedá je uprostřed a bílá a černá jsou na kraji.

[Goro]

Pane Ryunine.
Je s podivem proč se vyptáváte, když při tom neutále předkládáte důkazy o správnosti vašeho konání.
Problém není ve snímcích, které se vám povedly, problém je ve snímcích, které se vám exponometricky nepovedly. Ty jste následně nezvětšil, nikomu neukázal a tak vám nikdo nic takového jako "to máš blbě změřený, nebo to chtělo víc světla" neřekl.

[Goro]

Ryuine, když se ti nechce při focení přemýšlet (což chápu) kup si prostě externí expozimetr a měř vždy dopadající. V naprosté většině případů neuděláš chybu. Pokud přemýšlet chceš, nauč se alespoň základy zónového systému. Nemusíš ho plně využívat, ale ve chvíli kdy tomu budeš rozumět už budeš znát odpovědi na své otázky. Je to jednoduché, za hodinu dvě studování vztahů budeš vědět většinu toho, co kdy při focení budeš potřebovat...

Po všech těch komentářích jsem objevil znovu na začátku to, co napsal Pavel výše a zkusím to. Pavel sice nepočítá s mým omezeným technickým IQ, ale to se vyřeší pomocí mé přítelkyně, která je na matiku a podobně, pro tu to bude hračka pochopit. Je mi jasný, že mě tu pár lidí podezírá, že si dělám srandu, ale já třeba strašně těžko rozlišuju mezi pravou a levou stranou nebo plus a minus, takže zonovej systém s tím vším logickým odečítáním expozičních hodnot je pro mě peklo. Já tak ještě pochopím, že střední šedá je uprostřed a bílá a černá jsou na kraji.

Střední šedá není uprostřed. Je od středu napravo, směrem ke světlejším odstínům. Správně by se neměla jmenovat střední šedá ale spíše průběrná šedá, ačkoliv to vůbec nemusí být šedá, jelikož měření expozice na střední šedou se dělá i u barevné fotografie.

[manutara]

zdravim,

niekedy ma az udivuje ako vie ryunin rozjimat nad blbostami namiesto
toho aby radsej fotil a na vysledku videl co to robi. pises, ze mas F75,
predpokladam, ze to je nikon f75 a ten ma 25 segmetovy matrix, ja
ani len netusim co sa pri takom merani da pokadit, ja mam fa a ten
ma 5 segmentovy pokial viem a nikdy, nikdy som nemusel babrat do
korekcii, lebo vacsinu situacii ten matrix zvladne. na fe mas perfektne
CW kde sa uz da zahrat s korekciami tak preco si nevezmes oba
aparaty a nevyfotis dva filmy rovnakych zaberov na obidvoch aparatoch
s tym, ze na jednom ti to zmera matrix a na druhom pouzijes CW a
nejake tie pripadne korekcie podla zone system?? dostanes to do prstov a
ocu...

zatim.

[ryunin]

Mám dobrou zprávu pro sebe i druhý.

Do tří do rána jsem o tom něco četl a dumal a pak si vzal do ruky svůj F 75, nastavil tam matrix, pak jsem to přepnul do bodovýho měření, pak jsem si vzpomněl na jednu narážku o střední šedé od tady kolegy a konečně mi došel naprostej základ, kterej jsem nechápal nikdy až teď.

Sice když nastavím matrix, tak to jaksi se snaží aparát simulovat nebo aplikovat zónový systém, takže navrhuje takovou expozici, která scénu víceméně objektivně zobrazí - tedy to, co bych při znalosti zónového systému udělal sám bez matrixu. Ano, je to 25 segmentový matrixový měření, takže se to asi dost blíží ideálu nebo tomu, co by zvolil zónově vzdělaný fotograf.

Ale to není všechno, to hlavní, co jsem pochopil a bez čeho bych se nemohl pohnout z místa je to, že když zamířím na nějakou černou plochu, nechám tam ten matrix, tak to navrhuje řešení s ohledem na světlý plochy ve zbytknu snímku - ale když přepnu na bodový měření, ta téměř černá plocha je najednou opravdu považována ideálně za tu středně šedou - proto aparát navrhuje mnohem delší čas nebo otevření clony a pokud tedy budu poslouchat to, co navrhuje aparát bodově, a ne to, co navrhuje matrixově, skončím u snímku, kde téměř černá tabulka bude ve výsledku středně šedá.

Lidi, neříkejte, že jsem se nesnažil.

A tohle je opravdu myslím elementární pochopení, takže zkusím na to navázat a studovat problematiku zón dál.

Samozřejmě můžu si to zjednodušit, jak někdo navrhuje, ale myslím, že co říká Pavel dává smysl - nastuduju si tyhle základy abych měl ponětí, o co tu vlastně jde.

Ale fakt děkuju všem, co mi napověděli, bez toho by mi to nedošlo s tou střední šedou.

[ryunin]

Ryuine, když se ti nechce při focení přemýšlet (což chápu) kup si prostě externí expozimetr a měř vždy dopadající. V naprosté většině případů neuděláš chybu. Pokud přemýšlet chceš, nauč se alespoň základy zónového systému. Nemusíš ho plně využívat, ale ve chvíli kdy tomu budeš rozumět už budeš znát odpovědi na své otázky. Je to jednoduché, za hodinu dvě studování vztahů budeš vědět většinu toho, co kdy při focení budeš potřebovat...

Po všech těch komentářích jsem objevil znovu na začátku to, co napsal Pavel výše a zkusím to. Pavel sice nepočítá s mým omezeným technickým IQ, ale to se vyřeší pomocí mé přítelkyně, která je na matiku a podobně, pro tu to bude hračka pochopit. Je mi jasný, že mě tu pár lidí podezírá, že si dělám srandu, ale já třeba strašně těžko rozlišuju mezi pravou a levou stranou nebo plus a minus, takže zonovej systém s tím vším logickým odečítáním expozičních hodnot je pro mě peklo. Já tak ještě pochopím, že střední šedá je uprostřed a bílá a černá jsou na kraji.

Střední šedá není uprostřed. Je od středu napravo, směrem ke světlejším odstínům. Správně by se neměla jmenovat střední šedá ale spíše průběrná šedá, ačkoliv to vůbec nemusí být šedá, jelikož měření expozice na střední šedou se dělá i u barevné fotografie.

Děkuju vám opravdu upřímně, vy jste mě trknul s tou poznámkou o tom, že když budu měřit stíny, budou ve výsledku středně šedý - to jsem zjednodušil, ale víte, co mám na mysli. Já se nebráním vzdělávání, ale můj mozek se často brání pochopit teorii a to je otrava se pak vzdělávat.

[Pavel_P]

Jednou jsem tu hrubě zjednodušoval zónový systém, třeba ti to pomůže:

Expozimetr ti měří středně šedou. Vždy, na všem. Tomu my zonisti říkáme zona 5. Celou zachytitelnou šklálu máme rozdělenou na deset zon. Zona nula je absolutně černá bez jakékoliv kresby, dvojka je černá s jemnou kresbou, pětka je střední šedá, osmička je bílá s jemnou kresbou, desítka je absolutě bílá úplně bez kresby. Tzn, postup je pak takový, že třeba v krajině mám před sebou celou škálu šedých. Změřím si bodově ten největší stín, ve kterém chci mít ještě kresbu. Ten posunu do zony 2. Vyjde mi třeba jako 3EV. 5-2 = 3. Posunu tedy výsledek měření na 6EV. (v praxi mi vyjde při měření třeba 1/8 f11, po úpravě tedy fotím na 1/60 f11) Tím mám jistotu, že na negativu černá bude a s ní se i posune i celý zbytek spektra. To samé můžu udělat pro jakýkoliv odstín. Bílý, černý, šedý, prostě si to posunuju jak potřebuju a to mi pak hodí správný výsledek. (například když fotografuji sníh a chci na něm mít zřetelnou kresbu, dám si ho do sedmičky - přidám 2EV (uberu dvě clony, přidám 2x čas) U černé to má tu výhodu, že stíny jsou na negativu pevně dány. Určuju je pouze expozicí, vyvoláváním s nimi moc neudělám, hýbe se mi jen vyšší část spektra, tedy nejvíc světla a s tím i o něco méně středy. (Známá poučka exponuj na stíny, vyvolávej na světla) Pokud tedy mám možnost vyvolávat separátně (at již použiju planfilm, či více kazet/filmů) změřím si i světla a zjistím rozsah scény. Pokud mi vychází zhruba na 6EV, což je zároven obvyklý rozash toho co běžným postupem dostanu na papír, jde o normální vyvolávání. Pokud mi vyjde, že rozdíl mezi stíny je třeba jen 4EV, volání prodlužuji a světla tím "natáhnu" výš. Naopak, pokud mi vyjde 8 clon, vyvolávání zkrátím a světla tak stáhnu na rozumnou úroven. Tak a ted už víš, jak v základu funguje zonový systém

[RHx]

ve chvíli kdy ti naskočí ta závislost mezi změřením nějakýho místa na scéně - tvář, kámen, dřevo a krytím negativu v tom stejným místě, tak pochopíš, že bodový měření je vlastně to nejjednodušší, co může bejt a porovnáním potom bodového a dopadajícího v různých situacích uvidíš, že dopadající je taky dobrý měření pro většinu běžných situací
předpoklad je ovšem mít jeden kloudnej expozimetr a používat ho

[achernar]

Myslim, ze Pavel to vysvetlil velmi strucne a prehledne. Ono to totiz ve skutecnosti je velmi prosty. Driv jsem vubec netusil neco o nejakym zonalnim systemu, kdyz jsem se o tom na famu dozvedel, zjistil jsem, ze to podobne vlastne delam. Prisel jsem na to jednoho letniho dne v zacatcich devadesatych let v jizerskych horach. Uvidel jsem brizu, kde zaril belostny kmen a listi bylo relativne tmave. Chtel jsem, aby na fotce byla briza bila a listi uplne cerne a bloumal jsem, jak to udelat. Exponovat na kmen?na listi?na neco jineho? nedokazal jsem si to vubec uvedomit, at jsem myslel jak jsem myslel. Tak jsem proste udelal dvanact obrazku na dvanact ruznych casu a teprve, kdyz jsem to vyvolal, uvidel jsem, jaky vliv ma exposice na kresbu tam i onde. o vlivu vyvolavani jsem uz vedel.
Ta zasadni vec mi dosla az mnohem pozdeji, kdyz jsem zacinal s velkym formatem, kde uz takhle plytvat nema smysl (u kinofilmu to tak nekdy delam dodnes). Uvedomil jsem si, ze pro ten jeden snimek proste muze byt jen jedna exposice a tu musim vybrat. Nemuzu na tentyz film udelat dve nebo tri exposice najednou. A to mne dovedlo k dalsi podstatny myslence:co je pro mne na te scene dulezite, co mne zajima a proc. A odtud dalsi uvaha: chci to, co mne zajima, mit stejne, jako to vidim ocima, nebo tmavsi a nebo svetlejsi. A odtud uz je to k zonovemu systemu jen krucek - jen tomu dat vetsi rad, nic vic.

[ryunin]

Jednou jsem tu hrubě zjednodušoval zónový systém, třeba ti to pomůže:

Expozimetr ti měří středně šedou. Vždy, na všem. Tomu my zonisti říkáme zona 5. Celou zachytitelnou šklálu máme rozdělenou na deset zon. Zona nula je absolutně černá bez jakékoliv kresby, dvojka je černá s jemnou kresbou, pětka je střední šedá, osmička je bílá s jemnou kresbou, desítka je absolutě bílá úplně bez kresby. Tzn, postup je pak takový, že třeba v krajině mám před sebou celou škálu šedých. Změřím si bodově ten největší stín, ve kterém chci mít ještě kresbu. Ten posunu do zony 2. Vyjde mi třeba jako 3EV. 5-2 = 3. Posunu tedy výsledek měření na 6EV. (v praxi mi vyjde při měření třeba 1/8 f11, po úpravě tedy fotím na 1/60 f11) Tím mám jistotu, že na negativu černá bude a s ní se i posune i celý zbytek spektra. To samé můžu udělat pro jakýkoliv odstín. Bílý, černý, šedý, prostě si to posunuju jak potřebuju a to mi pak hodí správný výsledek. (například když fotografuji sníh a chci na něm mít zřetelnou kresbu, dám si ho do sedmičky - přidám 2EV (uberu dvě clony, přidám 2x čas) U černé to má tu výhodu, že stíny jsou na negativu pevně dány. Určuju je pouze expozicí, vyvoláváním s nimi moc neudělám, hýbe se mi jen vyšší část spektra, tedy nejvíc světla a s tím i o něco méně středy. (Známá poučka exponuj na stíny, vyvolávej na světla) Pokud tedy mám možnost vyvolávat separátně (at již použiju planfilm, či více kazet/filmů) změřím si i světla a zjistím rozsah scény. Pokud mi vychází zhruba na 6EV, což je zároven obvyklý rozash toho co běžným postupem dostanu na papír, jde o normální vyvolávání. Pokud mi vyjde, že rozdíl mezi stíny je třeba jen 4EV, volání prodlužuji a světla tím "natáhnu" výš. Naopak, pokud mi vyjde 8 clon, vyvolávání zkrátím a světla tak stáhnu na rozumnou úroven. Tak a ted už víš, jak v základu funguje zonový systém

No dává to smysl, já už to dřív někde četl, ale nechápal jsem ten základní princip, že expozimetr měří tu střední šedou.

Zeptám se ještě takhle hloupě, než se pustím do nějakých článků a tak. Tenhle postup vyžaduje používání externího expozimetru? Protože je třeba měřit dopadající a nikoliv odražený světlo? A pokud ano, jak lze měřit dopadající světlo u třeba hory vzdálené několik kilometrů? Je rozdíl, když na tu horu namířím bodově nastavený expozimetr v kameře nebo jestli to změřím externím expozimetrem? Měl jsem za to, že ty externí expozimetry, který tu hodně lidí považuje za nutnost, mají smysl tehdy, když je přikládám k předmětům, který chci fotit. Tudíž nevím, jak fungujou u velmi vzdálených předmětů narozdíl od expozimetru v kameře.

[Pavel_P]

Velmi bych doporučoval to o čem Achenar psal - jednu scénu nafotit na více expozic a pořádně si prohlédnout, co se tam děje. Před touto zkouškou jsem měl pocit, že všechno plně chápu. Ale až s tou zkouškou samotnou mi to všechno docvaklo tak nějak doopravdy.

[ryunin]

Myslim, ze Pavel to vysvetlil velmi strucne a prehledne. Ono to totiz ve skutecnosti je velmi prosty. Driv jsem vubec netusil neco o nejakym zonalnim systemu, kdyz jsem se o tom na famu dozvedel, zjistil jsem, ze to podobne vlastne delam. Prisel jsem na to jednoho letniho dne v zacatcich devadesatych let v jizerskych horach. Uvidel jsem brizu, kde zaril belostny kmen a listi bylo relativne tmave. Chtel jsem, aby na fotce byla briza bila a listi uplne cerne a bloumal jsem, jak to udelat. Exponovat na kmen?na listi?na neco jineho? nedokazal jsem si to vubec uvedomit, at jsem myslel jak jsem myslel. Tak jsem proste udelal dvanact obrazku na dvanact ruznych casu a teprve, kdyz jsem to vyvolal, uvidel jsem, jaky vliv ma exposice na kresbu tam i onde. o vlivu vyvolavani jsem uz vedel.
Ta zasadni vec mi dosla az mnohem pozdeji, kdyz jsem zacinal s velkym formatem, kde uz takhle plytvat nema smysl (u kinofilmu to tak nekdy delam dodnes). Uvedomil jsem si, ze pro ten jeden snimek proste muze byt jen jedna exposice a tu musim vybrat. Nemuzu na tentyz film udelat dve nebo tri exposice najednou. A to mne dovedlo k dalsi podstatny myslence:co je pro mne na te scene dulezite, co mne zajima a proc. A odtud dalsi uvaha: chci to, co mne zajima, mit stejne, jako to vidim ocima, nebo tmavsi a nebo svetlejsi. A odtud uz je to k zonovemu systemu jen krucek - jen tomu dat vetsi rad, nic vic.

NO taky chápu, co píšeš. Tys mi jednou napsal, že jako expozimetr používáš kamerku Olympus XA, jeslti se nepletu. Pak nechápu, proč někdo prosazuje ty externí expozimetry jako nutnost pro pořádný měření.
Ale asi jde o to, do jakých podrobností a detailů asi kdo chce až jít, co se týká toho přesnýho nastavení zón.

[ryunin]

Velmi bych doporučoval to o čem Achenar psal - jednu scénu nafotit na více expozic a pořádně si prohlédnout, co se tam děje. Před touto zkouškou jsem měl pocit, že všechno plně chápu. Ale až s tou zkouškou samotnou mi to všechno docvaklo tak nějak doopravdy.

Tady ta zkouška by mě zajímala - ale máš na mysli porovnat to na negativu nebo porovnat zvětšeniny? Protože u zvětšování pak nechápu, kde je to neutrální nastavení expozice, abych na zvětšenině měl vlastně přesně to, co jsem naexponoval na negativu- Asi se ptám blbě, ale někdo tu už na začátku říkal, že s perfektně exponovaným negativem dostanu bez jakýchkoliv úprav "tutéž" perfektní zvětšeninu. Znamenalo by to například nepoužít multigradační papír? Neboli jak objektivně u zvětšování zjistit, co jsem vlastně spáchal na negativu? Asi jsem nakousl jiný téma, tak kdyžtak prosím nějaký odkaz, protože to "objektivní zvětšování" je pro mě novinka.

[Tilberien]

Navrhuji důkladnější studium, třeba tady:

http://www.fotoapara...132726&t=132561

[achernar]

To mas pravdu, olympuska jako exposimetr(nekdy)pouzivam. Konkretne v nasledujicich pripadech: kdyz jdu nekam se starickym Avusem 9x12 a nebo Bessou 6x9, popripade jinym aparatem bez vlastniho exposimetru. Tam se o zadnou velkou vedu nesnazim a tohle povsechne mereni mi dokonale staci. Kdyz ale jdu fotit takrikaje poradne, tedy s kamerou 4x5", pak beru spotmetr, mam Sekonic L-408, a merim jinak. Rozdil je v tematech a ocekavanich. Tu 9x12 pouzivam jen tak, bez velke ambice kdovico vyfotit, jen pro tu radost z toho stroje. Nekde vyfotim nejakou starou zed, jinde treba schody a bavi mne to delat proste a bez tonalnich posunu. Navic fotim na fomapan 100 a tak klidne i trochu plejtvam. Proste se mi nechce k tomu aparatu tahat moderni spotmetr, prijde mi to divny. Jenze u 4x5, kde je podstatne drazsi a kvalitnejsi material, o moznostech pohybu standard ani nemluve, a kde mi taky zpravidla jde o docela jiny vysledek, tam uz je mereni kvalitnim externim exposimetrem podminkou sine qua non.