

Teplota vývojky
#1
Publikováno 27 únor 2011 - 10:12:53

#2
Publikováno 27 únor 2011 - 11:01:28
Já dělám jenom ČB a za "pokojových teplot" (někdy slíše chladit).
ČB negativ:
Pokud není vývojka teplejší než 24-26stC, přepočítám volací čas podle tabulky a pokud přepočtená hodnota neklesne pod 5 minut, volám takto. Je dobře si uvědomit, že u krátkých volacích časů je dobře "přednamočit" (ve stejně teplé vodě!) a přesně dodržovat režim překlápění - možná i minimálně omezit (zvl. ke konci volací doby). Nalévání a vylévání vývojky do tanku vzíti rovněž v potaz.
Při vyšších teplotách prostředí a roztoků: do umyvadla, vany, kýblu - chladnější vodu, temperovat a udržovat.
Při nízkých teplotách lázní: do 17stC bych si asi problémy nedělal - prostě přepočítat a volat. (Dříve jsme volali při teplotách kolem 16stC s cílem zmenšení zrna - a ono to opravdu šlo! Jenom je třeba mít na paměti, že s klesající teplotou vývojky a prodloužením vyvolávací doby roste (obvykle) závoj. Ne u každé vývojky stejně. U MH vývojek se to řešilo KBr a později benztriazolem nebo nitrobenzimidazolem. Také jsme lili do vývojky aceton a polyglykoly.)
Pozitiv: opravdu nejjednodušší je vytopit komoru...
Pokud chcete teplejší lázně, tak různé (továrně vyráběné) temperovací desky (od Kaisera tuším za cca 8000,-), které jsou neskutečně drahé, dvouplášťové misky a pod.
Mnozí to řeší home made nahřívači (nejoriginálnější řešení - Kraken) z topných kabelů, hadic s protékající vodou, akvaristickými topidly a pod. Velmi výhodné jsou slotové vyvolávače (typu NOVA) s temperováním - dle libosti do 36stC s přesností 0,2stC.
#3
Publikováno 27 únor 2011 - 11:02:32
#4
Publikováno 27 únor 2011 - 11:19:50

#5
Publikováno 27 únor 2011 - 13:12:53
I fungl nový panel vyjde někde kolem 15 stovek.

#6
Publikováno 27 únor 2011 - 15:29:25
#7
Publikováno 27 únor 2011 - 17:09:10
#8
Publikováno 27 únor 2011 - 21:45:00
Ja jsem "vymyslel" elektrickou deku do postele (hodně typů - od mimin po geronty).
#9
Publikováno 2 březen 2011 - 09:44:47
#10
Publikováno 2 březen 2011 - 10:58:03
#11
Publikováno 2 březen 2011 - 11:01:22
Quote
Zeptám se trošku hloupě, promiňte, kde zjistím časy pro různé teploty při vyvolávání?Dřív jsem teplotu v pozitivním procesu řešil celkem dost, ale teď už to neřeším vůbec. Stálo mě to akorát nervy a peníze. Papíry vyvolávám při teplotě vývojky kolem cca 12C v zimě a cca 15C v létě. A funguje to bez problémů.Pouze se o něco prodlužuje doba volání.
#12
Publikováno 2 březen 2011 - 11:21:05
Quote
Quote
Zeptám se trošku hloupě, promiňte, kde zjistím časy pro různé teploty při vyvolávání?Dřív jsem teplotu v pozitivním procesu řešil celkem dost, ale teď už to neřeším vůbec. Stálo mě to akorát nervy a peníze. Papíry vyvolávám při teplotě vývojky kolem cca 12C v zimě a cca 15C v létě. A funguje to bez problémů.Pouze se o něco prodlužuje doba volání.
Já to prodlužuji procentuálně.Pokud je doba volání pro baryt 2min při 20C,tak při 12C je to cca o 40% nižší teplota než má být, takže dobu volání prodloužím o 40%.Tedy cca 3min.Většinou papír ale stejně nechávám ve vývojce 4-5min.To už se pak pozná pohledem,jestli je vyvolán nebo ne.
#13
Publikováno 2 březen 2011 - 11:23:02
Quote
Quote
Quote
Zeptám se trošku hloupě, promiňte, kde zjistím časy pro různé teploty při vyvolávání?Dřív jsem teplotu v pozitivním procesu řešil celkem dost, ale teď už to neřeším vůbec. Stálo mě to akorát nervy a peníze. Papíry vyvolávám při teplotě vývojky kolem cca 12C v zimě a cca 15C v létě. A funguje to bez problémů.Pouze se o něco prodlužuje doba volání.
Já to prodlužuji procentuálně.Pokud je doba volání pro baryt 2min při 20C,tak při 12C je to cca o 40% nižší teplota než má být, takže dobu volání prodloužím o 40%.Tedy cca 3min.Většinou papír ale stejně nechávám ve vývojce 4-5min.To už se pak pozná pohledem,jestli je vyvolán nebo ne.
Děkuji za objasnění, Punkomate
#14
Publikováno 2 březen 2011 - 17:49:10
Vyvolávací čas pro konkrétní papír, konkrétní vývojku a její teplotu se nejlépe zjistí takto:
Ústřižek papíru (stačí polovina pohlednice) se na bílém (tedy ne "safe light") světle ponoří z poloviny do vývojky. Jakmile se začnou objevovat první stopy šednutí (černání), vloží se ústřižek do vývojky celý. Od této chvíle se začíná měřit čas. Měření se ukončí v okamžiku, jakmile obě poloviny papíru zčernají zcela stejně (tedy bez jakéhokoliv znatelného rozdílu). K naměřenému času je dobré přidat ještě cca 20% - takzvaně "na dojetí".
Není špatné tuto zkoušku opakovat i v průběhu zvětšování - vývojka se s přibývající vyvolanou plochou papíru a v průběhu času mění, navíc se může měnit i její teplota.
#15
Publikováno 3 březen 2011 - 17:40:38
Quote
Mockrát díky, tento text si vytisknu a vyvěsím na viditelné místo. Už se těším na první vyvolávání.flashmxfreak
Vyvolávací čas pro konkrétní papír, konkrétní vývojku a její teplotu se nejlépe zjistí takto:
Ústřižek papíru (stačí polovina pohlednice) se na bílém (tedy ne "safe light") světle ponoří z poloviny do vývojky. Jakmile se začnou objevovat první stopy šednutí (černání), vloží se ústřižek do vývojky celý. Od této chvíle se začíná měřit čas. Měření se ukončí v okamžiku, jakmile obě poloviny papíru zčernají zcela stejně (tedy bez jakéhokoliv znatelného rozdílu). K naměřenému času je dobré přidat ještě cca 20% - takzvaně "na dojetí".
Není špatné tuto zkoušku opakovat i v průběhu zvětšování - vývojka se s přibývající vyvolanou plochou papíru a v průběhu času mění, navíc se může měnit i její teplota.
#16
Publikováno 17 červenec 2012 - 14:30:33
#17
Publikováno 19 červenec 2012 - 19:23:32
Ještě jednou - jinými slovy:
Ve tmě (resp. při"bezpečném" osvětlení) vyjmete z krabice (sáčku) jeden list papíru (na který máte v úmyslu zvětšovat) a odstřihnete kousek velikosti pohlednice (je to výhodné, na malých kusech se to hodnotí špatně). Odstřižený papír si necháte na stole, zbytek zase bezpečně zabalíte. Poté můžete v komoře rozsvíit běžné ("bílé") osvětlení. Ústřižek papíru se (samozřejmě) "osvětlí" (jakoby zničí).
V miskách (slotech, bubnu a pod.) máte nachystanou vývojku, ve které budete vyvolávat. (Nemusíte znát ani její teplotu ani stupeň degradace, pokud tyto skutečnosti nejsou extrémní - např. pod 15stC, přes 30stC, rok stará vývojka, vyčerpaná vývojka a pod.).
Uchopíte ústřižek do jedné ruky, do druhé ruky stopky (hodinky a pod.). Na světle (v komoře máte rozsvíceno) ponoříte jednu polovinu ústřžku do vývojky a pozorujete. Jakmile se objeví první stopy černání (ponořená polovina ústřižku začne šednout - to může být podle stavu vývojky a podle teploty několik sekund až třeba minuta!!!), ponoříte (lépe kleštěmi, pinzetou) do vývojky i druhou polovinu ústřižku (= celý ústřižek je ve vývojce) ASOUČASNĚ ZAČNETE MĚŘIT ČAS. Ústřižkem ve vývojce pohybujte (pod hladinou) stejně, jak máte nazkoušeno při vyvolávání "naostro" (= buď pohybujete ústřižkem pomocí pinzety, nebo kolébáte miskou a pod.). Vyvolávejte tak dlouho, až nedokážete odlišit rozdíl "černé" na první i druhé polovině ústřižku (=ústřižek bude rovnoměrně "černý"). V tom okamžiku zastavte stopky.
Získal jste hodnotu vyvolávacího času - optimální pro délku vyvolávání dané kombinace (papír, vývojka, její teplota, stupeň vyčerpání, supeň degadace, atd.).
Zvláště u barytů je dobré přidat k zjištěnému času 10-20% - takzvaně "na dojetí". Utěchto papírů (obvykle) již zrakem (v bezpečném osvětlení) nejste schopen rozlišit další nárůst černání, ale ono ještě trochu pokračuje.
Pozn.: Pokud máte "ideálně" exponovaný a vyvolaný negativ a pozitiv rovněž, může se stát (a opět většinou u barytů, ale i RC), že po usušení finálního printu budete mít pocit, že světla jsou šedá. Tot "dodatečné černání" (dry down effect) neovlivníte voláním (pozitivu), ale musíte poněkud zkrátit expoziční čas - ponejvíce o 4-12%. Přesnou hodnotu zkrácení expozie nelze objektivně stanovit, musíte si to vyzkoušet sám - pro vlastní "zpracovatelský řetězec": druh filmu, expozice, způsob jeho zpracování, světlo zvětšováku, objektiv, filtrace, délka expozice (čas x clona), druh a parametry (teplota, vyčerpání, délka volání...) vývojky, přerušení, ustalovač, správnost ustálení, praní, sušení..... atd.atd. To všechno
#18
Publikováno 19 červenec 2012 - 19:29:25
...má vliv na "dodatečné černání".
Samozřejmě - chce to čas a andělskou trpělivost. (Pokud se mi podaří udělat finální print za 2 hodiny, otloukám hlavou strop komory, jásám, výskám...)
Proces zkoušek lze o něco zkrátit, ale to je na dlouhé povídání. Snad jenom: ustálit stačí polovinu doby obvyklé, prát cca 10 min., sušit v mikrovlnce nebo fénem.
#19
Publikováno 19 červenec 2012 - 21:33:30
'Pentaxista', on 19 Jul 2012 - 18:23, said:
lindys
Ještě jednou - jinými slovy:
Ve tmě (resp. při"bezpečném" osvětlení) vyjmete z krabice (sáčku) jeden list papíru (na který máte v úmyslu zvětšovat) a odstřihnete kousek velikosti pohlednice (je to výhodné, na malých kusech se to hodnotí špatně). Odstřižený papír si necháte na stole, zbytek zase bezpečně zabalíte. Poté můžete v komoře rozsvíit běžné ("bílé") osvětlení. Ústřižek papíru se (samozřejmě) "osvětlí" (jakoby zničí).
V miskách (slotech, bubnu a pod.) máte nachystanou vývojku, ve které budete vyvolávat. (Nemusíte znát ani její teplotu ani stupeň degradace, pokud tyto skutečnosti nejsou extrémní - např. pod 15stC, přes 30stC, rok stará vývojka, vyčerpaná vývojka a pod.).
Uchopíte ústřižek do jedné ruky, do druhé ruky stopky (hodinky a pod.). Na světle (v komoře máte rozsvíceno) ponoříte jednu polovinu ústřžku do vývojky a pozorujete. Jakmile se objeví první stopy černání (ponořená polovina ústřižku začne šednout - to může být podle stavu vývojky a podle teploty několik sekund až třeba minuta!!!), ponoříte (lépe kleštěmi, pinzetou) do vývojky i druhou polovinu ústřižku (= celý ústřižek je ve vývojce) ASOUČASNĚ ZAČNETE MĚŘIT ČAS. Ústřižkem ve vývojce pohybujte (pod hladinou) stejně, jak máte nazkoušeno při vyvolávání "naostro" (= buď pohybujete ústřižkem pomocí pinzety, nebo kolébáte miskou a pod.). Vyvolávejte tak dlouho, až nedokážete odlišit rozdíl "černé" na první i druhé polovině ústřižku (=ústřižek bude rovnoměrně "černý"). V tom okamžiku zastavte stopky.
Získal jste hodnotu vyvolávacího času - optimální pro délku vyvolávání dané kombinace (papír, vývojka, její teplota, stupeň vyčerpání, supeň degadace, atd.).
Zvláště u barytů je dobré přidat k zjištěnému času 10-20% - takzvaně "na dojetí". Utěchto papírů (obvykle) již zrakem (v bezpečném osvětlení) nejste schopen rozlišit další nárůst černání, ale ono ještě trochu pokračuje.
Pozn.: Pokud máte "ideálně" exponovaný a vyvolaný negativ a pozitiv rovněž, může se stát (a opět většinou u barytů, ale i RC), že po usušení finálního printu budete mít pocit, že světla jsou šedá. Tot "dodatečné černání" (dry down effect) neovlivníte voláním (pozitivu), ale musíte poněkud zkrátit expoziční čas - ponejvíce o 4-12%. Přesnou hodnotu zkrácení expozie nelze objektivně stanovit, musíte si to vyzkoušet sám - pro vlastní "zpracovatelský řetězec": druh filmu, expozice, způsob jeho zpracování, světlo zvětšováku, objektiv, filtrace, délka expozice (čas x clona), druh a parametry (teplota, vyčerpání, délka volání...) vývojky, přerušení, ustalovač, správnost ustálení, praní, sušení..... atd.atd. To všechno
Díky moc, určitě vyzkouším!
1 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 1 návštěvníků, 0 anonymních