díky...a můžu se opět hloupě zeptat jaký má clona vliv na výslednou fotku? jen prodloužení času na vyvolávání a ostrost? (logicky asi ostrost ano, ale nějak nechápu, jak clona funguje na zvětšováku? na stejném principu co objektivy na focení? Fotka už je přece zaostřená při expozici ve fotoaparátu a jestli existuje ideální clona na zvětšovacím objektivu, proč bych měl clonit až na 20? asi abych prodloužil čas ve vývojce? takže jakej má vliv prodloužení času ve vývojce na fotku:)))...ufff to je pochod..ale každej z vás určitě začínal..díky moc
... že máš obraz ostrý na filmu, neznamená, že ho nutně musíš mít ostrý na pozitivu. Kvalita zvětšovacího objektivu je daleko důležitější, než kvalita snímacího... až pochopíš zásady, budeš vědět, proč, nechci tě odbýt, ale když budeš hledat, najdeš o tom pojednání i na TK, a mnohde jinde taky.
hodnota clonového čísla ve zvětšovacím objektivu má obdobný význam jako v objektivu snímacím. čím "větší díra", tím menší hloubka ostrosti, přičemž pokud je clona uzavřena za rozsah optima toho kterého objektivu, dochází ke zhoršení kresby vlivem difrakce - ohybu světla na hranách lamel clony. Stejně jako u snímacích objektivů, tak zvětšovacích objektivů, je
většinou (neplatí vždy, jsou výjimky, o kterých ten, kdo na ně má, také o tom něco více ví) optimum cca 2-4 clonové hodnoty od plně otevřeného objektivu,
např. je-li jedná-li se o hodně kvalitní objektiv 50mm/2,8, tak jeho ideální kresba, rozlišení, úbytek světla do krajů a rohů a přenos kontrastu je při zaclonění na hodnotu 4 až 5,6, u průměrného objektivu např. 50mm/3,5 je obvykle jeho optické optimum u clonových hodnot cca 5,6-8, někdy i spíše 8-11. Jako vše, je nutno si věci odzkoušet a zjistit, co je kdy vhodné.
Není třeba přitom mít encyklopedické znalosti konstrukce objektivu, zásady ovšem zcela určitě, aby ses neptal na věci, které ti vůbec nic neříkají.
Takže vřele doporučuji řídit se radou Krakena i jiných, viz výše, a učit se, učit se, učit se.
Daleko víc přínosné pro začátečníka, než lovit informace na internetu (mnohdy nepřesné, nevysvětlené dostatečně jednoduše, mnohdy taky protichůdné, dokonce si dovolím říci, že občas i zavádějící) je zajít do knihovny, vyhledat si knihy z cca 70-80tých let, s názvy jako "začínáme fotografovat" a podobně, kde jsou vesměs polopaticky, pochopitelně a dobře vysvětleny zásady focení na film, vyvolávání filmů i pozitivů, zvětšování, na několika málo stranách. Jakmile dostaneš do podvědomí ten "grund" znalostí, pak půjde všechno líp.