26 odpovědí na toto téma

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Jiří, dle mé "jezevčí" paměti si bystře vzpomínám za svou letitou diskusi s vynikajícím fotografem, jehož zaměřením byla fotografie
divadelní a fotografie v prostředí interpretů klasické hudby, realizovaná v
daném osvětlení. Své nagativy zpracovával výhradně v pyrokatechinové
vývojce, která byla schopna "zobrazit i tmu". Mnoho starých negativů, jež
tvořily autorův rozsáhlý archiv postupně ztrácelo své obrazové vlastnosti
a stávaly se s odstupem několika let stále méně použitelnými. Příčinou je
dle jeho mínění postupný chemický rozklad pyrokatechinových zbytků v
emulzi, které postupně degradují obraz od nejvyšších polotónů v obraze.
Použití ustalovače na bázi amonných solí, který není tak pevně vázán v
emulzi a lépe se vypírá, či následné utvrzení vyvolané emulze na filmu
nemá na tento postupný rozpad pyrokatechinem vyvolaných emulzí vliv.
Vývojka na bázi pyrokatechinu jsou svými vyrovnávacími schopnostmi
asi nepřekonatelné, ale postupná degradace archivních negativů je daň
za skvělé negativy. Archiv byl řádně uložen, jak se na nenahraditelné a
cenné negativy všeobecně sluší. Obálky Kentmere, nikoli acetát, aby se
vyrovnávala přirozená vlhkost a nevznikaly nevratné chemické známky
lokálního rozkladu emulze, např. černé neohraničené tečky a fleky.
S pozdravem: Erik Kurach "Starý Jezevec" Slánská hora-nora"

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Jiří, nejedná se o žádnou mediální mystifikaci, to bych si
( mimo oblast zdejšího humoru ) v žádném případě nedovolil. Erik

[Sokolík.]

Že jsem tak zvědav,docela rád bych věděl,podle jaké přesně chemické reakce si tento jev daný fotograf vysvětloval.
Pyrocatechin byl do praxe zaveden někdy cca kolem roku 1880 a alespoň mně není znám jediný případ jak v naší literatuře,tak zahraniční,že by na to nějaký fotograf upozorňoval,ale rád se nechám v tomto směru poučit o něčem jiném,co by mi rozšířilo obzory.
Vím jen,že jeden z hlavních případů masivní destrukce negativu v toku času měl na triku např. používání formalínu jako utvrzovače,nebo starý známý problém s ustalovačem.
Je to nějaké podivné,abych tak řekl...

[papo]

Zajímavá informace. Mám doma spoustu negativů z doby před 30 lety a více, ORWO NP22 volaný v Atomalu, tak se na to schválně podívám, ale myslím, že asi před pěti lety jsem z toho nějaké zvětšeniny dělal a problémy jsem nepozoroval.

[sokolvideo]

Vážení páni, mám doma archív filmov z rokov 1940 až cca 1945, sú to Kodak, Agfa a Perutz, a na týchto filmoch nie je vidieť žiadnu degradáciu obrazu. Je síce pravda, že hodnotené len okometricky, fotky z toho som nerobil.
Myslím si, že degradáciu obrazu má skôr na svedomí hlavne nedokonale vypraný negatív, a teda zostatok thiosíranu sodného v emulznej vrstve. Práve preto ma prekvapuje, že niektorý ľudia, aj tu na TK, tomuto venujú minimálnu pozornosť. Preto ma zarazilo, keď som minule čítal, že s praním nie je treba preháňať s stačia päť výmeny vody.

[Lukas_87]

Preto ma zarazilo, keď som minule čítal, že s praním nie je treba preháňať s stačia päť výmeny vody.

www.largeformatphotography.info/unicolor/ilfwash.pdf

[Nimrod]

za předpokladu, že je za to zodpovědný pyrokatechin, jsou i jiné látky, které by dělaly takovouhle neplechu? metol asi ne, ale zajímal by mi pyrogallol..

[Lukas_87]

já ten cyklus musel upravit, protože se mi takhle z delty nesmejvala antihalačka. ustaluju v ilford rapid fixeru.

vemu tank, naleju tam vodu, sundam víko, dam cívku do vrchní části a nechám 5 minut stát (občas s tím trochu zakvedlám).
vyleju fialovou vodu od antihalačky, naleju čistou, trochu prokvedlám a nechám 10 minut stát... a pak 15 minut a ještě jednou půl hodiny.
mezitim si udělám kafe, připravím smáčedlo a jiný kraviny.

[*Ivan*]

Chapu dobre ze to nechas stat v te vode v ktere jsi to predtim vymachal? Jaky to ma vyznam?

[ploci]

děkuji.
jestli pravdu díš, kolego, tak to by mohlo býti vysvětlením. Většinu negativů v té době jsem vyvolával v legendární ORWO A49, která s nejvyšší pravděpodobností vedle hlavního jedovatého vyvolávače obsahovala i pyrokatechin, na rozdíl od původního Agfa Atomalu, kde vedle "atomalu" byl glycin...
jestli to je fakt, že pyrokatechin likviduje archivní negativy, tak začnu na stará kolena věřit na nesmrtelné výhody rodinalu

Nechci se hádat, ale v původním agfa atomalu glycin nebyl. Ten byl v atomalu F, a sice proto, že samotný atomal dává moc měkké negativy. Tolik praví má literatura.

[chemikk]

jak to je se zavojem z pyro vyvojek, je stabilni? Zrovna uvazuju o Pyrocatu HD na ty svy acrosy...

[chemikk]

ja tomu procesu moc nehovim, ale pro ujisteni, myslime obrazotvorny zavoj? Nejaka prakticka zkusenost, ted nemyslim s vytvarenim noveho zavoje ale spis nejaky stary pyronegativy co prezily a jsou zvetsovatelne aspon 20let

[Lukas_87]

Chapu dobre ze to nechas stat v te vode v ktere jsi to predtim vymachal? Jaky to ma vyznam?

chápeš to špatně. prostě místo 10 překlopení nechám film 10 minut stát ve vodě. tu vyleju a naleju místo ní čistou (samozřejmě) a zase to enchám stát.

[sokolvideo]

Jirinol, neviem, neviem, či ORWO A49 obsahovala pyrokatechín. Robil som s ňou, a pokiaľ si pamätám, tak mala jasne vínovú farbu, a vývojky s pyrokatechínom majú farbu červenú, aspoň som nevidel vývojku s pyro, ktorá by mala inú farbu.
Čo sa týka tej degradácie obrazu, len tak ma napadlo, či to nemá na svedomí emulzná vrstva. Predsa len obraz tvorí kovové striebro, čo je anorganika a striebro predsa len nepodlieha tak rýchlo vplyvom prostredia, emulzná vrstva je organická hmota

[Pavel_P]

Jakože želatinu sežraly třeba bakterie, houby či nějaké chemické vlivy?

[sokolvideo]

Skôr tie chemické vplyvy z ovzdušia, baktérie by urobili bodky-krúžky. Môže to mať na svedomí aj nerovnomerne zoschnutá podložka.
Upozorňujem, že to je len môj názor, a nemusi byť správny.
Kedysi dávno, keď som začínal, dával som diapozitívy do takých diarámčekov s krycou fóliou, alebo do skla. Všetky som po niekoľkých rokoch vyhodil, nakoľko sa vnútri začali tvoriť newtonove krúžky od vyzrážanej vzdušnej vlhkosti. No a v tých miestach bol aj obraz poškodený, strata ostrosti a aj farebný posun.

[*Ivan*]

Chapu dobre ze to nechas stat v te vode v ktere jsi to predtim vymachal? Jaky to ma vyznam?

chápeš to špatně. prostě místo 10 překlopení nechám film 10 minut stát ve vodě. tu vyleju a naleju místo ní čistou (samozřejmě) a zase to enchám stát.

To mi prijde jako kdyz mas pradlo od praciho prasku a misto abys s nim machal ve vode (=preklapeni), tak ho jen das do ciste vody a myslis, ze se ten prasek sam odplavi. Nebo s tim precejen nakonec kvedlas?

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, Vážený kolego Jiří, (abychom neskončili u tzv. běžecké nohy, zasažené plísní...), jak je zde obvyklé... ... První používané vývojky byly organokovové - šťavelan železitý. Od roku 1880 se začaly
jako vyvolávací látky používat hydrochinon a parafenylendiamin. V roce
1889 navrhli bratři Lumierové jako vyvolávací látky pyrokatechin a hydramin. Roku 1891 byl objeven metol a glycin. Jednalo se o proces vyvolávání fotografických desek, které byly po vyvolání ponořeny do 5%roztoku kamence chromitého, který měl zesíťovat želatinu v emulzi.
Proces ustalování probíhal v roztoku thiosíranu sodného, stejně, jak je tomu
dodnes. Skvrny, vznikající v emulzní vrstvě, jsou způsobeny zbytkovými solemi z ustalovače. Tyto sloučeniny síry, vznikající z thiosíranu reagují se stříbrem obsaženým v obraze a vytvářejí sulfid stříbra. Negativ může získávat hnědožlutý závoj, nebo je poset hnědožlutými skvrnami. Další degradací je tvorba stříbrného zrcátka a stříbrných skvrn, které se nejvíce vyskytují po obvodu negativů. V odraženém světle mají šedivou, nebo
kovovou barvu, ale v protisvětle se jeví jako červené, nebo hnědozelené.
Jsou tvořeny tenkou vrstvou stříbra. Toto tmavomodré až kovové zabarvení (při nasvícení difuzním světlem, nebo při pozorování z boku negativu, zvláště v tmavých částech obrazu) je způsobeno nedokonalým vypráním zbytkových sloučenin síry (komplexní stříbrné soli a siřičitany),
které reagují s okolní atmosférou za vzniku žlutých a hnědých skvrn nebo závoje na povrchu emulzní vrstvy. Působením kyslíku, nebo silného oxidačního činidla a působením vzdušné vlhkosti dochází k rozpadu stříbrných zrn, tvořících fotografický obraz ( obraz bledne ) a difuzi stříbrných iontů od místa původních stříbrných zrn směrem k povrchu.
Tyto ionty mohou následně reagovat s anionty, které se vyskytují v okolní atmosféře, za vzniku sulfidů, síranů, dusičnanů, nebo oxidů stříbra. Posledním stadiem chemické proměny stříbra ve sloučeniny stříbra je formování kovově lesklých ploch, tzv. zrcadel na povrchu emulze negativu. Tento degradační proces tzv. "silver mirror" , nebo-li tvorba stříbrných zrcátek je migrací stříbrných iontů k povrchu emulze, kde
následně reagují s okolní atmosférou za vzniku různých druhů solí.
V našem konkrétním případě (při použití pyrokatechinu, jako vyvolávací látky halogenidu stříbra, vázaného v želatinové emulzi fotocitlivé vrstvy),
dochází k jevu, který provází oxidační rozpad hydrochinonu, který díky
vlastní oxidační degradaci hnědne za vzniku 1,4 benzochinonu. Ten je mimo jiné významným karcenogenem v třídě 2B a není zrovna vhodný,
jako kontaminát, vnikající do našeho lidského metabolismu tak, že se v jeho rztoku "přehrabujeme v sladké nevědomosti diletantního chemika bez elementárních ochranných prostředků pokožky rukou" . Oslavovaný
SANDY KING není takový pitomec, aby si ochranné rukavice důsledně nebral. Reakcí bromidu stříbrného s pyrokatechinem za vzniku dvou atomů stříbra, dvou molekul vody, dvou molekul bromidu sodného a již výše zmíněného cyklohexa-2,5-diene-1,4-dione (neboli
1,4 benzochinonu), vzniká následná reakce ve světlocitlivé vrstvě se stopovými příměsemi železitých iontů, pocházejících z nečisté prací vody,
které následně v reakci s 1,4 benzochinonem intenzivně hnědnou

a způsobují nevratnou degradaci negativního obrazu na filmu, zejména v kritické oblasti polotónů nejvyšších světel, které jsou z hlediska přenosu obrazové informace z negativu pro výsledný obraz rozhodující.
Z toho pro všechny uživatele pyro-vývojek vyplývá skromný požadavek
na důslednou eliminaci přítomnosti železitých solí v celém procesu zpracování filmů a velice důsledné kvalitní praní negativů od i zdánlivě
nepodstatných zbytků sloučenin síry, pocházejících z ustalovače. Díky
zcela dostupným postupům pro archivní práci s negativy, které jsou v
běžném sortimentu informací na webu se prosím držte toho, co Vám
neporadil "Karel", ale toho, co je zvykem ve světově profláknutých archivech. Krakene, teď si du dát stakan / ne tzv. napjorstok /
a už zde musí zavládnout pod Tvojí ideologickou samovládou pořádek!
S úctou a pocitem "totální duševní vyhřezlosti"... "Starý Jezevec": Erik

[Sokolík.]

Díky za doplňující informace,zvláště pak za důvod možných problémů,které jste i výborně doložil.
Osobně si myslím,že při použití destilky a závěrečném pečlivém vypírání,by měla být tato určitá hrozba eliminována.

[Lukas_87]

Chapu dobre ze to nechas stat v te vode v ktere jsi to predtim vymachal? Jaky to ma vyznam?

chápeš to špatně. prostě místo 10 překlopení nechám film 10 minut stát ve vodě. tu vyleju a naleju místo ní čistou (samozřejmě) a zase to enchám stát.

To mi prijde jako kdyz mas pradlo od praciho prasku a misto abys s nim machal ve vode (=preklapeni), tak ho jen das do ciste vody a myslis, ze se ten prasek sam odplavi. Nebo s tim precejen nakonec kvedlas?

prádlo se pere především mechanicky, ne?

buď budu pořád kvedlat, a nebo to ponechám napospas brownovu pohybu částic a zbytkům proudění po nalití vody a čas k dokončení zvolím extrémní.

je to jenom difuze, žádný mambo-džambo.