Quote
můj postup:
Odcloním
Vložím papír do rámečku
vložím červený filtr
zapnu zvětšovák
položím lupu na papír a ostřím
když pak zacloním o 2 clony a provedu osvit zdá se mi že většinou jsem kousíček mimo. opravdu perfektně se mi povede zaostřit až extrémní výřez. Kdyby někdo poradil lepší lupu a nebo kde dělám chybu byl bych mu neskonale vděčný.
k zaostřovacím lupám pod zvětšovák:
druhů je vícero, velikostí a poměrů zvětšení taky. Záleží, kolik máš mezi objektivem zvětšováku a deskou místa - některé lupy jsou tak vysoké, že se hodí toliko ke zvětšování na velké formáty (z větší výšky), ale pod zvětšovák se na formátu do 24x30 prostě nevejdou). sám mám tedy lupy dvě - jednu vysokou - Paterson main focusing scope, kterážto mi umožní mít oko u okuláru ruky a přitom tápající rukou kdesi nahoře dosáhnout na mikroposuv objektivu (jeho bowdenového nástavce nemaje), aniž bych si natáhl svalové úpony v oblasti krční páteře a ramene, druhou lupu maličkou z podstatně větším poměrem zobrazení (20x - scoponet), která se mi vleze mezi objektiv a papír i při zvětšení na formát 10x15cm a přitom v ní zrnko emulze vidím i na plus-x filmu - což v tebou vlastněné kaiser lupě či Paterson "micro focuser" již nikoli)
ale od začátku tvého příspěvku:
1.
Odclonímaž potud dobrý.
pak už jsi trošku, jen malinko, vedle.
studium teorie lomu světla různé vlnové délky je sice zajímavá (či suchopárná, jak pro koho), ale troufnu si odhadnout, že bys časem přišel jen na to, co už zjistili mnozí dávno před tebou, takže se vynasnažím to trošku zjednodušit - alespoň tak, jak jsem tuhle věc pochopil já sám, exaktními vědami příliš nedotčen:
1. Zaostřuješ-li přes červený ochranný filtr, ostříš vlastně úplně mimo (díky jinému lomu světla červené barvy než světla ostatních vlnových délek a tím jeho barvy) - tudíž výrazné
NE2. na bod předchozí přímo navazuje: zkus si při větším zvětšení obrazu zastřit s odcloněným objektivem za a) bez jakékoli filtrace a za
se zařazeným MG či barevným filtrem (či zařazením filtrace barevnou či MG hlavou). Zjistíš zcela určitě, že obraz promítnutý bílým světlem (nefiltrovaný) bude se po zařazení filtru jevit jako neostrý a bude nutno jej doostřit - a to je opět asi důsledek výše zmíněného různého lomu světla různé vlnové délky.
3. možná zjistíš i to, že zaostříš-li s plně odcloněným objektivem a přicloníš-li (obvykle stačí o 1 či 2 clonové hodnoty), opět bude nutno mírnou korekci zaostření udělat. To je opět dáno tím, že při plně odcloněném objektivu, který má minimální hloubku ostrosti, ostříš na povrch emulze filmu, přicloníš-li, zvýší se hloubka ostrosti a do obrazu už se promítnou i zrníčka mírně pod tímto povrchem - vizuelně se ti změní při pohledu do zvětšovací lupy i struktura promítaného obrazu a charakter zrna, a snad pravděpodobně i svoji roli hraje pak i lom světla o hrany clonových lamel (při příliš velkém zaclonění totální zhoršení ostrosti obrazu vlivem většího poměru difrakcí na hranách clonových lamel rozhozených paprsků světla oproti paprskům difrakcí nedotčeným (zjednodušeně jako zkus koukat klíčovou dírkou, resp. dírou u vrat kostela a pak se koukni skrz ucho jehly)
pro 1)-3) Platí: čím kvalitnější objektiv a modernější film (s tenčí emulzí), a současně čím kvalitnější zaostřovací lupa a větší poměr jejího zvětšení (obvyklé jsou 8x až 10x, ty "lepší" 20x až 25x, v dost velkém cenovém rozpětí - vyhledej si třeba na íbeji slovní spojení "grain focusing"), tím zřetelnější tento rozdíl v rovině zaostření bude.
takže můj postup, který mi přináší občas dětinskou radost, když se mi podaří udělat ostrou fotku:
1. pokud zvětšuješ převážně na jeden druh papíru, tak jeden list tohoto papíru obětuj (může to být i nepovedená fotka na témže papíře, která by jinak skončila asi v koši či šuplíku na věky věků) a používej jej jako podložku pod ostřicí lupu. Používáš-li více druhů papírů pravidelně, pak si schovávej takto vybraných "podložek pod lupu" více - od každého druhu ten největší formát (z praktického důvodu - v každé seanci ten papír můžeš používat trvale ve zvětšovacím rámu rubem hore jako sněhobílou průmětnu, na které se fajn komponuje obraz, a přitom mít plochu rámu i černým matem natřenou, což přinese další velké +, nebude se ti při zvětšování odrážet světlo prošlé papírem na desku zpět na papír a skrz něj do emulze a tam tvořit parazitní obraz, zhoršovat kontrast a obraz veskrze tak vůbec.) Na druhou stranu tohoto papíru si výrazně napiš, jaký to je druh papíru, abys později netápal, a schov si ho.
Pokud jsi šetřílek a máš přesnou šupleru, tak si třeba z rýsovacích čtvrtek či jiného vhodného bílého papíru slepováním udělej podložky přesně stejných tlouštěk, jak mají tebou používané papíry.
2. dál uberu zbytečných slov: budu vycházet z předpokladu, že děláš na multigrade:
- založ pomocný papír do rámu
- zapni zvětšovák na dobu nutnou jen ke kompozici obrazu a hrubé zaostření pro prvotní expoziční (proužkovou) zkoušku (zbytečně nerozehřívat hlavu zvětšováku, obzvláště pokud není chlazena ventilací)
- vyndej z rámu pomocný papír, polož si papír pro proužkovku a tuto udělej, stejně jako možnou následnou proužkovku po zjištění a zařazení nezbytné filtrace pro ten správný kontrast.
- nastav si exp. čas a zařaď příslušný barevný filtr
- založ pomocný papír do rámu
- zapni zvětšovák a při zvolené filtraci a pracovní cloně (většina průměrných objektivů nejlépe kreslí při přiclonění o 2 hodnoty clony oproti plné díře) pomocí zvětšovací lupy zaostři na zrno, a to nejen v ideálním středu obrazu, ale i do stran, kde to ještě možné bude (většina běžných zaostřovacích lup bohužel v krajích a rozích díky šikmému směrování světla neukáže nic) uvidíš-li, že ve středu obrazu, kam ostříš apriori, je ostrost zrna OK a kousek vedle už nikoli, pak není film v dokonalé rovině oproti rovině rámu a dojde na opakované a oprávněné upozornění páně Pentaxisty na dobré seřízení zvětšováku - viz jiná vlákna, metody jsou různé, nejjednodušší, nejlevnější a nejrychlejší je dle mého názoru metoda dvou zrcátek - kdysi to tu kdesi popsal kolega Mickael. Ono stačí, prohne-li se film v rámečku bez skel v důsledku jeho ohřátí teplem žárovky či od rozhajcovaného kondenzoru, což jde celkem rychle, a je ostrost v celém poli obrazu v loji.
- vyndej z rámu pomocný papír a založ "ostrý" papír
- proveď osvit papíru, šup s ním do mísy...
- posun filmu v rámečku a znova dokolečka od první odrážky tohoto odstavce.
Raději nebudu hlasitě uvažovat s občas projevujícím se fenoménem zvaným jednoduše "UV spektrum světla na některých papírech umí udělat pěknou paseku" . To je otázka totiž trochu složitější: různé zdroje světla v hlavách zvětšováků emitují různé množství světla v UV spektru, různé papíry jsou na UV spektrum různě citlivé, různé objektivy propustí různé množství UV světla skrze sklo ... ale sám jsem to už na svém zvětšováku a u dvou mnou používaných papírech poznal sám...
Blbé na tom je to, že okem obraz vytvořený UV světlem ani lupou nevidím, ale papír citlivý na UV spektrum ano, a já pomalu tloukl hlavou o zeď, jak je to možné, že dokonale ostrý obraz filmu vyvolaného v super ultra acutance developer vidím pod zvětšovákem perfektně ostrý, až mě to bodá do žluté skvrny na odvrácené straně mé slepnoucí bulvy, a na papíře mi vyšel rozpliznutý humus jako od siřičitanem přetékající "rozmejvačky". Tímhle jsem se sám trápil docela hodně, když jsem začal dělat na MG papíry barevnou difůzní hlavou s halogenovou žárovkou, spoustu velkých papírů zmrvil, pak jsem cíleně začal hledat informace, čím by to mohlo být, našel jsem docela vědecky podložený článek jednoho amerického fotografa, který to exaktně popsal včetně naměřených hodnot, zkusil jsem si popsanou korekci při zvětšování na MG RC papír a bingo, funguje to. Co jsem ještě vlastně nezkusil, asi bych měl, údajně fungují některé UV filtry našroubované na objektiv - jenže dosud nemám ten vhodný UV filtr toho správného průměru, abych to prubnul.
ale abych nestrašil úplně moc: při zvětšeninách do 18x24 tohle neřeším, tam stačí přiclonit o trochu víc než je ideál, větší hloubka ostrosti a menší nároky na kriticky přesné zaostření díky menšímu formátu papíru to dovolí, nic víc se z malé zvětšeniny, kde aby zrno lupou hledal, stejně nevyčte.
