71 odpovědí na toto téma

[Milosx]

Zdravím a prajem dobré svetlo.
Mám zopár otázok na dynamický rozsah filmu. Ako to je pri filmoch? Pri čierno-bielych, farebných alebo aj u diapozitívov? Počul som že čierno-biely film je na tom najlepšie, čo je na tom pravdy?
Digi je škoda spomínať, ročný "rodinný" digi foťák nieje bohviečo, buď obloha prepálena a krajina tmavá alebo naopak a z HDR "umelcov" sa mi dvíha žalúdok, to je ale jedno...

Mňa zaujímaju filmy ako sú na tom, sú aj nejaké rozdiely medzi výrobcami?

[Pavel_P]

Tak podívej chlapíku, máš to zhruba takhle. Na dobrej digoš dostaneš řekněme 6-8 clon, dle jeho kvality. Dneska už třeba i víc, nevím. To jen pro porovnání. Diák je na tom podobně. Proti digoši má ale krásný barvy, řekněme taková Velvia, to žádným pluginem nenaženeš Barevné negativní filmy mají řekněme deset clon, ale proti diákům to není co do barev, podání a tak taková krása. Většina lidí co fotí barevně v mém okolí fotí na diák i přes nutnost přesného měření. Černobílej negativ, to je úplně jinej svět - oficiálně se většinou bavíme o deseti clonách, ale je jich u různých filmů i čtrnáct, v extrémech jako je Fuji Acros je jich třebas šestnáct, teď nevím. To ale platí stále jen u klasického vyvolávání, expozici. S tím vším si jde pohrát a různými postupy dostaneš na negativ, potažmo papír mnohem, mnohem víc. A o těhle fíglech to celý je. Není potřeba poměřovat si ve filmech s prominutím přirození. Každá věc je na něco s každou se dělají různá kouzla ten kouzelnej svět je právě o tom, že k cíli vede tisíc cest a každej má tu svou. Tož se vyprdni na číslíčka, pro začátek budeš rád, že na tom papíru vyleze obličej tvý milovaný a to další buď přijde, nebo nepřijde, záleží už jen na tvém nadšení a píli. Hodně štěstí, zkus si s tím pohrát, protože dokud to sám nezkusíš, neuvidíš jak krásný je zachytit stín sklepa a světa za oknem na jediném negativu zároveň...

[Pavel_P]

Jo a HDR není srágor, je to dobrá cesta. To jen lidi z toho dělaj neuvážený omalovánky, páč nevkus světem vládne. Na všechno je potřeba cit..

[Milosx]

Jo a HDR není srágor, je to dobrá cesta. To jen lidi z toho dělaj neuvážený omalovánky, páč nevkus světem vládne. Na všechno je potřeba cit..

Presne to som mal na mysli ale je to v "móde" bohužiaľ

Vďaka za stručné objasnenie a veru musím si spraviť zásoby zvitkov do požičaného Flexaretu a len fotiť a fotiť, Lubitel pôjde teraz trochu bokom

[Fabius]

Dovolím si drobnou opravu - nevím, jak to Pavel myslel s tím "Diák je na tom podobně", ale barevný diapozitiv se v DR s dobrou DSLR už řadu let měřit nemůže
Nicméně s těmi konkrétními čísly bych byl trochu opatrnější - ono nejde jen o absolutní rozsah, ale i o průběh sensitometrické křivky.
Každopádně moje zkušenost je taková, že zatímco diák se s rozsahem často na hraně nebo nedostatečný, ČB negativ má často větší rozsah než je pro konkrétní fotku nezbytné. Silně ale záleží na konkrétním materiálu a zpracování.

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Miloši. Otázka dynamického rozsahu filmu je závislá na typu fotografického materiálu, příslušném postupu jeho vyvolání a za velmi zásadní faktor považuji celkový poměr kontrastu fotografované scény. Speciální malosériové fotomateriály, např.Gigabyte Film, či nový Adox Silvermax s použitím speciální a velmi drahé vývojky, která je pro tento účel výrobcem dodávána, dosahují za poměrně značně přesně limitovaných a na produktovém listu výrobce stanovených podmínek poměru kontrastu obdivuhodných dynamických rozsahů. Váš produkt, kterým je fotografická zvětšenina, je vždy limitován dynamickým rozsahem, maximální hodnotou zčernání u zvětšovacího papíru a jeho senzitometrickými vlastnostmi, gradací materiálu, celým zpracovatelským postupem, dodatečným tónováním, obrazu atd. Proto při posuzování přiměřenosti celkových nákladů na fotografickou zvětšeninu je vhodné se předem zamyslet nad účelem, či určením a od toho pak odvodit, jak kvalitní technologické vstupy procesu pořizovat. Zda-li se bude jednat o domácí archiv, či velkoformátové výstavní snímky kopie - zvětšeniny pro archiv, splňující požadavky dlouhodobého vystavení při Vaší prezentaci a rovněž jejich archivace. Jiný přístup zvolí
jak ve výběru prostředků, tak ve zpracovatelském postupu dokumentátor technického snímku, jiný pak autor volné fotografické tvorby. Je proto rovněž nezbytné posoudit, jaké podmínky jsou vytvořeny v domácí laboratoři, jaké jsou vstupní limity celého řetězce a pro jaký cíl je
výsledný produkt - fotografie - určen. Jedná se o nepřenositelný souhrn mnoha faktorů, včetně osobních zkušeností a nezbytné fotopraxe.
Jinak je celá diskuse na téma jen pouhým vzájemným argumentačním přebíjením jednotlivých účastníků a postrádá jakýkoli smysl a také
je zbytečnou ztrátou drahocenného času. S přáním nádherně barevného podzimu: "Starý Jezevec" Erik

[Pavel_P]

Hlavně nezapomeňte, že jsme fotografové, ne senzometři

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Pavle, senzometr je doposud zcela volný a nenachází se ani v NSP (Národní soustava povolání). Proto je nutné brát tuto skutečnost v úvahu a ihned registrovat pro TK.CZ doposud nespecifikovanou profesi. Bude neocenitelná v již připravované jednosměrné a
průkopnické cestě na Mars. Všichni zde si konečně oddechnou.... . "Starý Jezevec" Erik

[Milosx]

Vidím že ste to tu začali rozoberať viac do hĺbky. Musím len súhlasiť s tým že rozhoduje aj papier, postup a veci okolo toho. Len pre takú zaujímavosť môžem spomenúť že už som mal problém aj odskenovať klasickú farebnú fotku (fotolabovú fotku) z papiera a dostať ju do dig. podoby, lebo ani skener nemá taký rozsah ako ten papier keď ho držím v rukách a dívam sa naň Možno to bude odomňa IT technika znieť čudne, ale nie veštko dokáže nahradiť digi technika

[Lukas_87]

tak to je ale docela známá věc, že pro skenování je potřeba mít měkčí zvětšeninu s menší denzitou...

[pasiasty]

Jen nepleťme dvě věcí - 1) rozsah expozičních hodnot v nimž H-D křivka toho kterého materiálu je přímá (jeho expoziční pružnost) a 2) rozsah optické hustoty vyvolaného materiálu (kontrastnost).

[Euter]

Obávám se ale, že se už dlouho nebudeme moct na digitálisty dívat povýšeně kvůli dynamickému rozsahu. Teď jsem koukal na prospekt k Nikonu D800 a měl okolo 14EV :-/

[ploci]

Povýšeně se na ně budem moci dívat vždy. Prostě ba ten across vytáhnem windischovku (jo, je to ot a už mlčím).

[Milosx]

Obávám se ale, že se už dlouho nebudeme moct na digitálisty dívat povýšeně kvůli dynamickému rozsahu. Teď jsem koukal na prospekt k Nikonu D800 a měl okolo 14EV :-/

To bude asi HDR či? To by som nerátal. A inak pre mňa zamňa nech majúv prospektoch aj 300EV netrápi ma to

[Lukas_87]

ne, to neni HDR/tone mapping. to je maximum, kolik se z toho dá vytáhnout. nicméně taková fotka je bez dodatečnejch úprav (ať už na principu právě tone mappingu a nebo zahození těchzbytečnejch cca 7-8 EV) většinou nekontrastní šeďivina.

[koja]

Což ale pro acros s těma 14 EV platí taky...

Bože, vždyť je to hlavně tak uplně jedno... Nějaký onanování nad technickejma parametrama mi ještě žádnou dobrou fotku vyfotit nepomohlo.

[Pentaxista]

koja
...a ignorace techniky už zepsula záběrů... ohoho!

[koja]

Subjektivně (za daných okolností a při daných omezených zkušenostech) teď raději dávám důraz na obsahovou stránku nežli na honbu za chimérou technické dokonalosti. Diletantismus vydávaný za kreativitu rád nemám ale pokud "nevidim" a fotka není dobrá ve smyslu zcela základním, nepomůže mi žádný objektiv, vývojka ani film.

Až budu mít v paži to co Ty, pentaxisto, bude můj náhled možná docela jiný a budu ladit řemeslo na zcela jiné úrovni.

[benes]

Ono je občas hezké podívat se na HDR zmršeninu. Ale to je tak všechno.
Setkal sem se s názorem větších hlav než jsem já že právě tyto omalovánky vznikají nepochopením toho jak na to.
Správná fotka by buď neměla být k poznání že je hdr ne o by měla mít ten typický punc ale ne na úror estetický.
Něco o tom písal Neff na svejch stránkách.
Jinak jsem se zatím setkal s množstvím návodů jak na to ale ne pořádným který by napsal někdo kdo tomu rozumí.
Na 2 stranu kdo z nás potřebuje tak velkém rozsah.
Kinofilm toho většinu zvládne a u digitálu tomu pomůže program. Ale ruku na srdce kolikrát to kdo z vás použil(by) za poslední rok.

[achernar]

Ono je to s tim digitalem tezky: koukat shora se na ne muzeme, ovsem je treba videt i fakta: jsme zhruba v situaci motorismu prelomu 19 a 20 stoleti: bratri Stanleyove roku 1906 prekonavaji rychlostni rekord automobilu prekrocenim fantasticke hranice 200km/hod. A co ze to bylo za automobil? Inu parni vuz, pratele! Parostroj mel za sebou zhruba takovou historii, jako ma dnes klasicka fotografie a tak si jeste dokazal poradit s benzinovym nedochudcetem. Ten rekord je platny dodnes pro jakekoli parou pohanene vozidlo. Jenomze vyhody benzinoveho motoru byly pres jeho tehdejsi nedokonalost zrejme a tak jeho vyvoj pokracoval tak rychle a dalsi zlepsovani parostroje, ktery byl tehdy na hrane technickych moznosti, uz tvari v tvar skutecnosti /a take trhu samozrejme/ nemelo valny smysl.
V posici toho parochodu jsme dnes my, klasici, kdezto digital jede na benzin. Co bylo vcera utopii je dnes stara vesta. A zitra? Pozitri?
Jiste, jakymkoli zlepsenim cehokoli v jednom parametru /ci v serii parametru/ je nutne vzdy nekde jinde trochu ubrat. Tedy i film si udrzi sva specifika, pro nez bude stale mit smysl. Tak jako se dodnes hraje na cemballo a barokni housle, ackoli moderni klavir a moderni housle jsou ve vetsine objektivne meritelnych oblasti nesrovnatelne dal. Jenze mame i faktory subjektivni, procez se poradaji jizdy parnich vlaku, znovu se hraji mse Jana Dismase Zelenky na dobove nastroje a znovu se foti na cb film. A prece se toci!

[Grain]

Zdravím, jsem tu dne poprvé a tak se teprve seznamuju s webem. Narazil jsem i zde na diskuzi něco jako film vs digitál. Pokud mám říct svůj názor, nerozumím tomu, proč má být film přirovnáván k parní lokomotivě a digitál k fáru na benzín. Pokud pominu veškeré technické vymožnenosti digitálu, jako zde již zmiňovaný rozsah, opravte mě pokud se pletu, ale z čipu vylézají vždy jen umělé sterilní záznamy. Nikoli fotografie. Dokážou uchvátit svým rozlišením, ostrostí, barevností, ale vše je stejné, bez fantazie. Každý zde ví, jaký je film neopakovatelný zázrak, jeho variabilita, přirozenost, hloubka obrazu, neopakovatelnost každého políčka, magično. Spíše bych tedy řekl, že to nejlepší, co mohlo spatřit světlo tohoto světa tu je již od počátku. Světlocitlivá vrstva na celuloidu je absolutní vrchol, a pokud se někdy nestane zázrak ještě větší, film nebude nikdy stará záležitost. Film může být překonán pouze zase filmem, nikoli digitální technikou. A opět nemám na mysli technická data, ale schopnost extrahovat život do obrazu. A to umí pouze film. Není třeba zvlášť na tomto fóru blíže vysvětlovat. Přesto po zkušenostech mnohdy až agresivními z mnohých i rádoby fotografických fór předesílám, že se jedná o můj osobní pohled. O kterém jsem ale naprosto přesvědčen jako o axiomu:)

[Aghnostos]

Zdravím.
Jak jsem někde četl (zůstává záhadou kde, zda tu na fóru či někde v bezedných hlubinách internetových diskuzí), tak už nemá takové srovnávání dikitál versus analog valného smyslu. Nejlepší je to přirovnat ke stylům v malbě. Malíř může motiv zobrazit pomocí perokresby, pastelu, olejomalby a dalších technik.
A stejně tak digitální a analogová fotografie jsou jako dvě různé techniky malby. Nelze říct, že jedna z technik je lepší než druhá. Maximálně po zpracování identického motivu dvěma různými styly můžeme říct, která se nám OSOBNĚ líbí víc. Ale stejně zde pořád zůstává jako obrovská proměnná samotná osobnost malíře.
DS.

[Grain]

Asi ano, vše se odvíjí od způsobu vnímání. Hodně hrubě rozděleno - kdo je techničtějšího rázu, více mu sedí matematický digitál, kdo je emotivnějšího, snovějšího vnímání, bude jistě volit klasiku. Ovšem nevím zda by jakkoli obstála digitální malba vůči třeba Večeři v Emauzích od Caravaggia. Pokud ovšem budeme brát v potaz příměr že filmové zrno je olej a digitál elektronické 0 a1. A přitom je dnes po staletích zcela jasné, že svojí hlubinou nemůže být Caravaggio ničím a nikým překonán. Asi se zde dostáváme již do prostředí hodnot jako takových. Nemůžu si pomoct, ale nic moc lidského na čipu nenalézám:)

[ploci]

Prostě jsme lepší, ale myslím si(ač sám veliká oftopičník a flamer), že to vlákno mělo být o něčem jiném(vidíte všichni, jak jsem teď hodný? ).

[jirin_ol]

Nemůžu si pomoct, ale nic moc lidského na čipu nenalézám:)

když si přehodím jako v přesmyčce slabiky v jednom slově, to lidské tam nalézám

[koja]

Mě přijde moc pěkné a taky takové lidské tohleto nalézání

[achernar]

A opět nemám na mysli technická data, ale schopnost extrahovat život do obrazu. A to umí pouze film.

Kdepak, kolego, tohle umi jedine Fotograf. Dodavam, ze i ja jsem absolutnim milovnikem a zastancem filmu. Vim co a proc jsem si vybral, jen nelze nevidet souvislosti. Co neumi digital dnes, bude umet za pet let. Film ma za sebou tak ci tak pres 150let historie a to, kde je dnes, je velmi blizko hranici jeho moznosti. Jiste lze film vylepsovat, nebude to uz ale zmena radova, kdezto u digitalu s nejvetsi pravdepodobnosti ano. Ale zpet k tematu, jsme uz zase daleko, sorry...

[benes]

Kdysi jsem vyděl v časopise zrcadlovku s gygantickým rozlisěním 2MPX.
O nějaký čas později jsem si koupil z 2 ruky přez známého z nějaké zkrachovalé agentury v té době nový
www.steves-digicams.com/c912.html
O pár let později už foťáky dosahují rozlišení 36mpx Nikon
Na rumorovejch stránkách se mluví o 50mpx od canonu.
A platí že citlivost se každý rok zvedne o clonu.(až 250 000 iso)
A to nemluvím o stěnách.
Dále snímací rychlost 15fps atd
Vývoj je tu rychlý. Nicmepně se ale vývoj posouvá i tam kde to zavání komercí viz už jsem vyděl i v kompaktu nainstalované hry. Ale to sem nepatří.

Digitál a film jsou 2různé strany mince.
A záleži na každém jak se bude ,,drbat''

Jedinný rozdíl je v tom,že s analogem si zvážíte každý záběr
Zatímco s digitálem se někteří mění v japonského turistu.

[LuzJi]

Myslel jsem, že se tohle vlákno zabývá dynamickým rozsahem filmu .....

[MrB14ck]

Zdravím, jsem tu dne poprvé a tak se teprve seznamuju s webem. Narazil jsem i zde na diskuzi něco jako film vs digitál. Pokud mám říct svůj názor, nerozumím tomu, proč má být film přirovnáván k parní lokomotivě a digitál k fáru na benzín. Pokud pominu veškeré technické vymožnenosti digitálu, jako zde již zmiňovaný rozsah, opravte mě pokud se pletu, ale z čipu vylézají vždy jen umělé sterilní záznamy. Nikoli fotografie. Dokážou uchvátit svým rozlišením, ostrostí, barevností, ale vše je stejné, bez fantazie. Každý zde ví, jaký je film neopakovatelný zázrak, jeho variabilita, přirozenost, hloubka obrazu, neopakovatelnost každého políčka, magično. Spíše bych tedy řekl, že to nejlepší, co mohlo spatřit světlo tohoto světa tu je již od počátku. Světlocitlivá vrstva na celuloidu je absolutní vrchol, a pokud se někdy nestane zázrak ještě větší, film nebude nikdy stará záležitost. Film může být překonán pouze zase filmem, nikoli digitální technikou. A opět nemám na mysli technická data, ale schopnost extrahovat život do obrazu. A to umí pouze film. Není třeba zvlášť na tomto fóru blíže vysvětlovat. Přesto po zkušenostech mnohdy až agresivními z mnohých i rádoby fotografických fór předesílám, že se jedná o můj osobní pohled. O kterém jsem ale naprosto přesvědčen jako o axiomu:)

chápu tvůj názor a donedávna bych s ním i souhlasil ovšem pro příklad který tento náhled na věc úplně rozbíjí nemusím jít daleko - najdi si například fotografie Miloše Mráze (zde registrován jako milosm) - garantuji ti že bez zkušenějšího oka budeš horkotěžko rozeznávat které jsou digitální a které z filmu

abych nebyl případně někým špatně pochopen - fotím téměř výhradně na film - ale z důvodů že mě prostě baví temnokomorničení a míchání vývojek a návraty k polozapomenutým součástem historie (např kolodium) kouzlo pro mě ovšem má tahle skoro až rituální a nostalgická stránka věci - neženu se za absolutní kvalitou ani kvantitou obrázků...

[Aghnostos]

Zdravím a omlouvám se za OT.
DS.

[Flaizer]

Ono dinamický rozsah je opravdu v podstatě nečudná věc, ale film vyhrává na plné čáře v protisvětlech, a to proč? odpovím jednoduše, digitál totiž nastaví celé políčko čipu napevno, kdešto film je živější v každém svém světlocitlivém zrnku.... Ano, u digoše si jde s tím pohrát třeba bracketingem ale proč? snad na známém pořekadle pravdy víže "nakrmím víc, volám krátce" ...

[prowler]

... garantuji ti že bez zkušenějšího oka budeš horkotěžko rozeznávat které jsou digitální a které z filmu

abych nebyl případně někým špatně pochopen - fotím téměř výhradně na film - ale z důvodů že mě prostě baví temnokomorničení ... neženu se za absolutní kvalitou ani kvantitou obrázků...

tak tak.. ako treba vedieť pracovať s klasikou, aby to trochu vyzeralo, takisto to treba vedieť s digi..a garantujem každému, že ani jedno sa nedá zvládnuť hneď a rýchlo, ako si mnohí myslia. A oboje vyžaduje značné investície, či už do materiálu, vybavenia alebo času. Fotím (aj) na film nie preto, že by dával lepšie výsledky, ale jednoducho preto, že ma to baví..tak ako napr. tenis alebo motanie sa po horách.

[lindys]

Já jsem zrovna ten případ, kterej přešel od digitálu k filmu. Před 2 roky.
Proč?

Z digitálu venku udělám "cvak", podívám se na displej..."hm..trochu světlejší" "cvak" - jo to je ono. Pak se to natáhne do fotošopu, něco se potahá, vymaskuje a dostanete tam 10 clon taky. Pak to uložim do D:/Foto/.../imgxxxx.jpg a rok na to nekouknu. To když se s tim matlám v komoře, pak to peru, napínám, uložim do alba, tak na to zírám každou chvíli jak z jara, všem se chlubim a mám z toho obrovskou radost.

To, že digitály maj 36 Mpx je sice hezký, ale nevim, jestli je to využitelný pokud netisknu billboardy. Většina digitálistů okolo mě netiskne vůbec a nebo výjimečně, do max 30x40. To si myslim, že z filmu jde taky. Další věc je kvalita tisku. Znám spoustu lidí, který jsou schopný rozebírat obrázek na 200% zvětšení a pak to poslat na laserovej tisk.

ISO 25600 nebo kolik je fajn. Pro komerční fotografy. Já si vystačim s max. 1600, což jde myslim i z HP5+ v pohodě.

Ohromnou výhodou, kterou vnímám já je velikost "média". Digitální středoformát je prostě pro mě nedostupnej. Takhle si můžu naládovat flexu, mimochodem za pár korun, formátem 6x6, což se s APS-C vůbec nedá srovnávat.

Berte tento příspěvek jako výlev temnokomornickýho nováčka, flame se nepřipouští, jelikož vše myslim v dobrým

[Grain]

Nechci dál rozšiřovat OT, proto jsem předeslal, že je to u každého o schopnosti vnímat. Chtěl jsem jen říct, že svoji éru digitálu mám v podstatě za sebou, neboť mi nic nepřinesl. Film u mě tu schopnost přinášet má stále větší. To jsem nemohl nechat bez povšimnutí. Nejsem ale fotograf, dobrých 25 roků jsem především filmař. Jenom chci podotknout, že všechno, co má mít absolutní atmosféru je točeno primárně na filmovou surovinu a teprve poté je film digitalizován. Kdyby film nebyl to nejlepší, točilo by se levně na digitál s nepředstavitelným rozlišením. Jenže to nikdo z giga tvůrců co na to mají prostředky nedělá. Proč se točí na drahou surovinu se kterou je tolik práce?.) Odpovídat nemusím. Omlouvám se za OT.)

[tess_red]

Nemůžu si pomoct, ale nic moc lidského na čipu nenalézám:)

když si přehodím jako v přesmyčce slabiky v jednom slově, to lidské tam nalézám

[Bob van Sikorski]

k tématu digi vs analog z hlediska dyn. rozsahu je potřeba si zohlednit dvě věci:

1. na analogu se optimální expozice z hlediska dosažitelnosti maximálního rozsahu stanovuje jinak než u digi. u digi je to v podstatě o tomhle: http://www.luminous-...ose-right.shtml a cokoli dlašího se z toho zdroje honí v posstprocessingu.

2. jedna věc je papírový dynamický rozsha, druhá věc je psychovizuální model toho jak to vnímá běžné lidské oko. prostě tam, kde u mp3/ogg/aac víme, jak to ucho oblbnout a kde u xvid/h264 víme, jak to oko oblbnout, podobně lze oblbnout i člověka dívajícího se na fotografii. bohužel málokdo zde si připouští, že matematické postupy, kterými se dneska tahají fotky z rawů, jsou již TAK SOFISTIKOVANÉ, že sice je extréměn snadné přepálit fotku na ccd/cmos čipu a extrémně snadné ji utopit ve tmě, ze které se již skoro nic nedá vytáhnout, ale pokud člověk dostane expozici jen mírně mimo matematické mantinely, pokročilejší matematický aparát mu umožní to drobnými fígly do mantinelů vrátit. v podstatě jde obecně o postupy, které u hudby či zvětšování rozlišení fotke přesahují hranice nuquist-shannonova theorému prostě tím, že sice matematicky nefungují, ale pro lidské ucho a oko ano. takže já sám ač mám hodně rád analogovu fotografii, tak vím, že z digi lze, při správném exponování, vytřískat více aby to současně ale stále vypadalo věrně bez nějakých nežádoucích efektů. a s další generací čipů to bude zase o krok dál

jinak ještě jedna drobnost:

3. já nemám úplně rád označování všeho toho ccd/cmos za digitální přístroje. ccd i cmos čipy jsou v podstatě analogová zařízení, polykají fotony podobně jako filmové políčko, jen to u nich vyvolává jinou reakci . ale stále "analogovou" reakci v podobě vyrážení elektornů na vyšší energetické hladiny, a tyto vyšší rozdíly potenciálů se - stále analogově -snímají a teprve poté přichází k řeči A/D převodníky, které tento dosud analogový (nebo chcete-li "přirodní") signál převádějí na diskrétní hodnotu ...

[milosm]

staci sa im pozerat do oci a je to tam
film ma pre nich velmi velky "dynamicky rozsah"

uz s vykaslite na cisla, hodnoty a podobne blbiny

[LuzJi]

Pěkné, ale teď ještě stručně alespoň nějaké hlavní myšlenky česky / slovensky, je-li možno poprosit ... Já s těmi pár slovy yes, no, love, money, .. to fakt nějak vlastně ani netuším o čem ...

A k té mé poznámce o držení se tématu vlákna - znáte to všichni - když pak za půl roku budu hledat něco třeba zrovna o dynam.rozsahu, tak se musím prodrat spoustou věcí, které s tím souvisí jen velmi okrajově a pak zjistím, že to je vlastně skoro o něčem jiném. Ale vím, že je obtížné tu debatu včas zarazit a přesunout jinam.

[Bob van Sikorski]

stručně česky k tomu videu: z hlediska tématu vlákna (dyn.rozsah) je to off-topic

[benes]

Vysoká citlivost se využije třeba v praxi když fotíte představení v divadle to pak potřebujete časy aspoň 1/200-1/400 a u nich se bez iso aspoň 6-12000 neobejdete.
A rozlišení-pokud třeba fotíte makro tak je to docela užitečné si udělat výřez a přesto mít stále fotku aspoň 4mpx.
Jinak asi bych připomenul že sice tu padl rozsah filmu klidně až 16 clon ale pokud to vyvoláte a zvětšíte musíte také brát expoziční pružnost i toho na co to vyvoláváte.
Jinak bych asi prohlásil HOWG. Ať se tu někteří nemusí prokousávat diskuzí digitálistiVSfilm avrátil bych se tímto k původnímu tématu.

[lindys]

Ano, vraťme se k původnímu tématu. Za mě je film lepší v jedné věci - přepaly tolik "nebijí" do očí, tudíž pro mě je "použitelný rozsah" u filmu větší. Jasně, že to jde i digitálně, ale to už je zas off topic.

[Pavel_P]

Tohle je web pro lidi, kteří už zvolili. Nechceme tu číst, v čem je pro nás film lepší než to a to. To si nechte na jiné servery, děkuji. Až se tu budete místo těch plků ptát - fotil jsem v kostele, byla tam šílená tma a já bych chtěl mít detail jak v těch stínech, tak v těch krásnejch oknech - můžeme si o tom v tomhle vlákně pokecat. Plácat tu ale tuhle prázdnou slámu - to ani náhodou...

[Milosx]

Keď už ste sa tu tak rozbehli aj ja chcem prispeť (prepáčte niektorí)

Ktosi spomínal rozlíšenie, ja mám argument aj na rozlíšene aj keď to nieje všetko.

Fuji Velvia 50 má 160 čiar na milimeter. Keby sme to brali na pixely takže je to 320 pixelov na milimeter, lebo aby čiary šírky 1px bolo vidieť, musí byť medzi nimi aspoň 1 pixel medzera. Takže vychádza že Velvia 50 má 320px/mm
Na jeden milimeter štvorcový teda vychádza 0.1 megapixelu

Kinofilm je 24x36mm alebo 864 štvorcových milimetrov. Takže z jedného políčka Velvie sa dá dostať až 87 megapixelov.

Lenže počkať? Každý ten bod na filme už reprezentuje hotovú konkrétnu farbu! Digitálne snímače z bayerovou maskou o rozlíšeni 12Mpix maju po 6Mpix zelených bodov a po 3Mpix modrých a červených. A z týchto bodov sa "dopočítava" ako by mal vyzerať ten vedľajší. Takže skutočné rozlíšenie je asi polovičné pri digi snímači.

Takže naša Velvia sa vyrovná asi 175Mpix digi snímaču. A to si skúste prerátať aký snímač by sa musel porovnávať na filmové políčko 4x5" a rátajte aj bayerovú masku. Vychádza to okolo 2 gigapixely

Týmto argumentom vždy zotriem niekoho kto mi začne porovnávať film a rozlíšenie jeho nového digitálu

Čerpal som z:
http://www.kenrockwe...-resolution.htm

[Bob van Sikorski]

Tohle je fakt na úplně jinou debatu. Minimálně z významné části bych ti to celé dokázal vyvrátit, ale do tohoto vlákna to opravdu nepatří. navrhuju, pokud tu už nějaký moderátor vyrábí voodoo panenky nás i digitálem švihlých, nechť zdejší OT debatu splitne do vlastního vlákna a tohle téma o dynamickém rozsahu filmu tak očistí. kdekoli jinde, v nějaké pekelné digi sekci, svůj komentář pak rád poskytnu

[Fabius]

Milosx: pomalu s tím Kenem - on ne každý hned pochopí, že jde o naprostý nesmysl a tak trochu srandu

[Milosx]

To asi sranda nieje. Ako vyučený IT a elektrotechnik môžem rozprávať o čipoch do-aleluja ako fungujú. Ale načo, mňa chytil film po tom čo som doma našiel Lubitel
Prikladám odkaz tej Velvie a je tam aj 80Mpix fotka. A aby to bolo k témé - parádny rozsah má ta fotka
http://www.kenrockwe...i/velvia-50.htm

[Fabius]

Bob van Sikorsky: když už o expozici na LL, tak by bylo lépe linkovat aktuální verzi článku (odkaz na konci té původní; jakkoliv i původní text obsahuje inspirativní pasáže). Ony postupy z roku 2002/2003 jsou už opravdu málo užitečné.

[Fabius]

Milosx: vím velmi dobře a do značných detailů o čem to je a proč je to kravina - obsahuje několik v podstatě sice reálných, ale pro praxi silně zavádějících tvrzení + několik fatálních omylů. Při pozorném čtení se dá snadno poznat jak si z čtenářů Ken dělá srandu. Realita je cca 10 MPix pro Velvii a u druhé technologie cca polovina oproti nominálním hodnotám - a i to je nebezpečně zjednodušující.

Absurdní bonmoty typu "Velvia sa vyrovná asi 175Mpix digi snímaču" jen zbytečně filmu škodí. Film má pořád ještě řadu zajímavých vlastností a za jistých okolností i výhod a není třeba se uchylovat k nesmyslům.