71 odpovědí na toto téma

[Milosx]

Ako si môže robit srandu, ako? To rozlíšenie v čiarách som čítal na nejednom webe. Niekde je udávane presne 80 až 160 čiar, aj na fotoskode pri Velvií 50.
A 10Mpix na Velviu to je asi žart že? Hore som dal odkaz aj na fotky. Skôr sa mi zdá že môžete prežiť tú vec že film konkuruje (aj) v rozlíšení...

[Fabius]

Milosx: to myslíš vážně?

... ono se nesmí slepě věřit všemu, co se kde po internetu píše

... stačí se podívat do technického listu Velvie/Provie. Kromě toho jsem to sám dost podrobně zjišťoval - cokoliv víc než 50 lpmm (100 čar/mm) je z hlediska praktické fotografie z větší části fantazie. Mimochodem - ty odkazované fotky jsou SF

[Fabius]

Zamknout!

Smazat!

[kid]

Je to asi jako když se budeme hádat, co je lepší - akvarel, nebo olej? Obě techniky mají své kouzlo a každou se dá dosáhnout neuvěřitelných výsledků. A přitom je každá úplně jiná a každá je silná při zobrazení něčeho jiného...

Hruška nebo jablko, či snad brambora? Bla, bla, bla.... Sorry za OT...

[benes]

Jak už jsem tu napsal a někdo mi za to udělil záporné hodnocení;
Jak je to vlastně s expoziční pružnosí když to vyvolávám na papír?

[Fabius]

kid: dovolím si nesouhlasit. A to zásadně. Fotografie není ani akvarel ani olej. Je to nesrovnatelně techničtější proces - jakkoliv míra té technicity záleží samozřejmě značně na konkrétním tématu (mimochodem - soudím, že i k malbě olejem je nutná řemeslná dovednost a nějaké ty znalosti). Odlišné priority má akt a jiné například architektura. A znát možnosti technologie kterou používám se často vyplatí.
... a k těm technickým parametrům patří i dynamický rozsah (filmu samozřejmě ). Jsou jistě různé možnosti jak k ovládnutí procesu dojít - buď převzít prověřené postupy tak jak jsou a blíže je nezkoumat nebo si osvojit i teoretické "pozadí" těchto postupů. K tomu patří i význam rozsahu a průběhu senzitometrické křivky filmu a vztah k možnostem zachycení světel/stínů na pozitiv, ev. negativ a aspekty převodu na papírovou fotku

[Fabius]

benes: původně to tu bylo o DR filmu (předpokládejme na chvíli jen ČB negativ). Ten má určité možnosti kolik toho pobere (čím více, tím širší prostor poskytuje pro pozdější úpravy). Při převodu z negativu na papírový pozitiv je pak možné se pokoušet zachovat co největší objem původní informace z negativu (což může vést k nekontrastní šedé fotce) nebo část rozsahu úmyslně zahodit nebo potlačit či naopak zdůraznit. V podstatě je to totéž jako když v PC manipuluješ s histogramem pomocí křivek. Rozdíl je v tom, že v komoře netaháš za posuvníky a nekřivíš křivky, ale používáš gradace a jiné kejkle.

[kid]

'Fabius', on 29 Oct 2012 - 23:24, said:

kid: dovolím si nesouhlasit. A to zásadně. Fotografie není ani akvarel ani olej. Je to nesrovnatelně techničtější proces - jakkoliv míra té technicity záleží samozřejmě značně na konkrétním tématu (mimochodem - soudím, že i k malbě olejem je nutná řemeslná dovednost a nějaké ty znalosti). Odlišné priority má akt a jiné například architektura. A znát možnosti technologie kterou používám se často vyplatí.
... a k těm technickým parametrům patří i dynamický rozsah (filmu samozřejmě ). Jsou jistě různé možnosti jak k ovládnutí procesu dojít - buď převzít prověřené postupy tak jak jsou a blíže je nezkoumat nebo si osvojit i teoretické "pozadí" těchto postupů. K tomu patří i význam rozsahu a průběhu senzitometrické křivky filmu a vztah k možnostem zachycení světel/stínů na pozitiv, ev. negativ a aspekty převodu na papírovou fotku

No vidíš, a já si naopak myslím, že to je velmi obdobné, tvá slova bych mohl poupravit a přenést na srovnání olej a akvarel. Téměř do posledního slova. I zde musíš znát možnosti technologie atd atd. A obě malířské techniky jsou setsakra technické

[Flaizer]

Pavel_P: Tak v kostele je to jako jinde ss velikým rozsahem, s digošem braketing a pak skládat a u filmu jako obvykle na stíny a volat krátce nebo pushovat... aneb asi takhle? viz snímek...

Jo a přidávám druhý snímek, u kterého jsem si naprosto jist, že by se s digošem udělat nedal, foceno od boku s nataženými rukamami to abych nedostal šlupu od elektrického ohradníku....

PS: nepleťte sem možné rozlišení snímku na pixely, stejnak nemáte sklo, aby těch 175Mpixlíků vykreslilo, vždy se to zarazí tak na 30-50Mpix... i staré skeny v 80Mpix když jsem zmenšil na 20 a pak opět na 80 nedoznali ztráty detailů a kresby...

[kdoco]

to vážně nikdo nepochopil poselství pavlových slov? pochopil, každý to musel pochopit. ale každý holt musí mít poslední slovo. a tak by si ho měl vzít pavel a tu to zamknout, než překročíme dynamický rozsah webového hašteření.

[benes]

Hele lidi jsme tu v kuse bombardovaný připomínkama že je toppic-off a že by se to mělo zamknout.
Navrhuji diskuzi přesunout na nové vláknu a někdo z moderátorů bude tak laskav a část diskuze tam přesune;co vy na to?

[ONDKO]

Na začiatku bolo"A"-Ansel Adams stanovil expozíciu do 11 zón čo sa rovná desiatim expozičným stuňom,stopám,clonám,časom a ktovie ešte čo. Rozah desiatich expozícií zvládne každý dobrý film aj digitál a plne postačuje a mýslím aj prekračuje požiadavky záberu.
Čo sa týka rozlíšenia výrobcovia filmov z najvetším rozlíšením,uvádzajú 200 čiar/mm,ale pri kontraste 1000/1 čo v praxi bude tažko využitelné z hladiska snímaného predmetu aj z hladiska objektivu.
Rozlíšenie toho istého filmu pri kontraste 1,6/1 je už len 60čiar/mm!
Pred mnohými rokmi sa viedli podobné diskusie elektrónka-tranzistor,či sa to niekomu páči alebo nie objemovo vyhral tranzistor,
ale niekde stále ostala elektrónka,mám na mysli napríklad gitsristov, sú to taký blázni ako my?
Odpoveď netrba hladať v riadkoch parametrov výrobcu ale medzi nimi,a tak je to aj z umením,aspom ja si myslím.

[Milosx]

Tak elektrónkove zosilovače majú neprekonateľné čaro a vlastnosti ale to je na iné fórum

A ten kontrast 1000/1 čo znamená? Ako sa to presne berie? Pomer čiernej ku bielej?

[ONDKO]

Ano je to pomer odrazivosti alebo svetelnosti čiernej a bielej čiari napríklad čierna 1Lux biela1000 luxov,takýto testovací raster bude asi problém vyrobiť aj v laboratórnych podmienkach nie ešte nájsť vo volnej prírode.
Pri pomere kontrastu 1,6/1 jednej sa už nedá hovoriť o čiernej a bielej čiare,čo je v praxi bežné.

Najlepší pomer rozlíšenie exp.rozsah by mli mať ČB filmi s T-krištámi :Acros-Fuji,T-max-Kodak,Delta-Ilford,T200-Foma,
posledný menovaný má v razlíšení daleko od prvých troch.

Ale zrno T-filmov je ostrejšie a iné ako trebars u legendárneho tri-x panu-Kodak.

Tie elektrónky som uviedol ako príklad podobných a dávnych diskusií a boj výrobcov,kde už má komerčne digital dávno vyhraté.

[Fabius]

Milosx: to v praxi znamená, že ony fenomenální údaje o rozlišení 80 lpmm (a podobné optimistické nápady) platí pro čárový obrazec černá/bílá a to ještě jen na filmu samotném - což se v praxi vyskytuje jen dost omezeně (řasy například).

Pro to jestli na dané frekvenci (50 lpmm etc.) film rozlišuje nebo ne se prostě vezme určitá mezní hodnota (30% např.) a to se prohlásí na "rozlišení" (jakože to ještě dokáže oko postřehnout). Jenže k tomu přistupuje úbytek signálu na snímacím objektivu (na 50 lpmm i excelentní objektivy přenáší už jen 60-70% signálu) a pak třeba i na zvětšovacím. Tím pádem zjistíme, že rozumná hranice je tak asi 50lpmm pro filmy do ISO 100. Viz ona Velvia 50 - na frekvenci 50lpmm film samotný zachytí už jen 45% vstupního signálu + objektiv na film doručí jen 70% originálu (a to jsme optimisté) - tím pádem na filmu máme méně než 1/3 originálu a to to ještě musíme z filmu nějak dostat (projekční objektiv, zvětšovací objektiv, scanner = další ztráty). No a když nejde o kontrastní (černo-bíly) obrazec, ale třeba trávu (což jsou středně zelené v jiné středně zelené), tak už jsme na hraně reálného

[samusko]

'Fabius', on 29 Oct 2012 - 22:02, said:

Milosx: vím velmi dobře a do značných detailů o čem to je a proč je to kravina - obsahuje několik v podstatě sice reálných, ale pro praxi silně zavádějících tvrzení + několik fatálních omylů. Při pozorném čtení se dá snadno poznat jak si z čtenářů Ken dělá srandu. Realita je cca 10 MPix pro Velvii a u druhé technologie cca polovina oproti nominálním hodnotám - a i to je nebezpečně zjednodušující.

Absurdní bonmoty typu "Velvia sa vyrovná asi 175Mpix digi snímaču" jen zbytečně filmu škodí. Film má pořád ještě řadu zajímavých vlastností a za jistých okolností i výhod a není třeba se uchylovat k nesmyslům.

a teraz oblubena veta > Dokaz !

[Milosx]

Najprv musím mať taký skener a nie ten pološmejd u kamoša kde mi to sem tam odskenuje

[kid]

Dovolím si vložit citaci z knihy Scanning negatives and slides : digitizing your photographic archive /
Sascha Steinhoff.

Autor velmi střízlivě hodnotí rozlišovací vlastnosti soustavy objektiv film. Publikace je celkově dosti zdařilá - vřele doporučuji.


For the
resolution of the film – let’s say 35mm film – the
combination of film and lens is crucial. A high-quality,
fine-grain 35mm film has a
resolution corresponding to 40–60 MP. Standard film has a
substantially lower resolution, which corresponds to around
20–30 MP; but even that resolution can be achieved only with
high-quality lenses. Simple lenses achieve a resolution of
approximately 10 MP; only high-grade lenses will surpass 20
MP. The popular amateur zoom lenses are typically inferior to
the optical performance of comparable prime lenses. More
than likely, the majority of amateur pictures have a resolution
of less than 20 MP.

[Pavel_P]

Kdyby nebylo Fabia a ONDKa, je to tu hnedle zalígrovaný. Tady mám ale pocit, že by se mohl někdo i trochu přiučit.
Samotnému mi to nedá - MilosiX, o co ti přesně jde?

Flaizer - hodnotit dle scanu je ošídné, ale řekl bych, že to je scan z negativu, ne z papíru - což je trochu jiná disciplína a že to máš krapet podexponovaný...

[Milosx]

Ja som chcel len sem tiež čosi hodiť keď sa to tu už tak rozbehlo. A bol som zvedavý aj na to rozlíšenie, ale už tomu viac menej chápem.

[Fabius]

samusko: co přesně je potřeba dokázat? Nejspíš to nebude problém, ale chtělo by to být konkrétnější.

[Flaizer]

Pavel_P: no v prvé řadě je však důležité dostat ten rozsah OD-DO na hlavní materiál, pak lze hýbat i v určitém rozmezí s expozicí hore-dole v postprocesu, ale to vše nemusím snad tady před toliko znalými vykládat, takž u filmu spíše platí nacpat toho co nejvíce do jednoho snímku, aby se to pak mohlo přenést na různý papír různou expozicí, u digoše je pak rovnou na výběr třeba z bracketingu... Přiznávám se, možná ten snímej je podexpo, on mi odešel hlavní monitor (MVA) a na tom TN šuntu nepoznám až kam nastavit gammu, ale film mám krytý dosytosti