76 odpovědí na toto téma

[RHx]

Díky za tohle téma ... narazil jsem na stejný problém - "vyblitý" negativ

S vyvoláváním teprve začínám. Negativní vývojku Foma LQN jsem naředil v květnu (připravil jsem si necelý litr a přelil do tmavé lahve "harmoniky").

koukám na životnost pracovního roztoku fomatol lqn
koncentrát orig. obal.................. 24 měsíců
roztok 1+7................................ 2 dny za přísných podmínek

tedy negativní příčina bude asi tam - obecně vývojky z koncentrátu se připraví těsně před použitím
je to v příručce foma
odkaz

[jenda1250]

ředěná fomatol lqn (pozitivní) vydrží poměrně dlouho, rozhodně dýl než dva dny, řádově týdny (ve flašce, misky asi míň). fomaDOL lqn (negativní) nevím, nepožívám.

zkus měnit jenom expoziční čas a nehejbat clonou, čím míň proměnných, tím lépe. tmavá zvětšenina=moc dlouhý osvit -> zkrátit expozici třeba na 1/2 a zopakovat pokus.

[Lukas_87]

Zkoušku sem dělal jen u toho krytého negativu (až moc krytého, řekl bych přímo přepáleného, protože už chybí kresba ve světlých částech)... Tak to šlo v rámci možností negativu vcelku bezproblémově.
Nazávěr sem si řekl, že teda zkusím ten "pokazenej" negativ (málo kontrastní) a při kombinaci delší čas a přicloněno sem dostal jen tmavý papír bez kresby, tak sem zkrátil čas a výsledek podobný...

proužkovou zkoušku musíš bezpodmínečně dělat pro každej jednotlivej negativ.
dokud to teda nedostaneš do voka, což nějakej ten pátek trvá.

založ zpátky ten mdlej negativ a udělej zkoušku, do tý doby nemá cenu se bavit o tom, jestli je převolanej nebo podvolanej. nakonec si pak přijdeš na to, jak vypadá "dobrej" negativ pro tvůj danej pozitivní proces.

[RHx]

[quote name="RHx"][quote]Díky za tohle téma ... narazil jsem na stejný problém - "vyblitý" negativ

S vyvoláváním teprve začínám. Negativní vývojku Foma LQN jsem naředil v květnu (připravil jsem si necelý litr a přelil do tmavé lahve "harmoniky").[/quote]

koukám na životnost pracovního roztoku fomatol lqn..........
BLBĚ

NEGATIVNÍ fomadon lqn vydrží namíchaná 2-3 hodiny
roztok v orig. lahvi jeden rok
zatracený názvy - fomadon/fomatol/fotonal/

[tomas_tnt]

Díky pánové, za Vaše rychlé reakce. Chybama se člověk učí a všechno se bohužel nedá dopředu načíst a nastudovat.

Vezmu to popořadě.

Proužková zkouška. U normálně kontrastního negativu nebyl problém, ale s tím vyblitým jsem se nedostal na dostatečně krátké časy abych vyvolal "světlou" fotku (a taky jsem tomu dal jenom dva pokusy, bohužel mě tlačil čas) ( Viděl bych problém v příliš silné žárovce (tuším je tam 150W opálovka).
Řešení? Výměna žárovky (problém sehnat vyhovující opálovku, ale stejnak budu muset něco pořídit do zásoby), nebo udělat stmívač na regulaci výkonu žárovky (nebude problém), nebo zařadit do šuplíku zvětšováku ND filtr.

Foma Negativní (fomaDON) Ta životnost naředěného roztoku mi unikla (si připadám jak hňup ). Zavřel jsem to do harmoniky, ze které sem vytlačil vzduch, ale pokud výrobce udává, max 2 dny...tak to bude asi kámen úrazu. Příště naředím jen tolik, kolik budu v daný den potřebovat. Taky sem se dočetl o provádění zkoušek před vyvoláním negativu (ustřihnout kousek negativu, osvítit, část nechat vyvolat "do černa", zapnout stopky a ponořit druhou část, kterou sledovat...až po naběhnutí do stejného stupně vyvolání a získám orientační čas...aspoň tím eliminuju problém, který sem měl posledně - nedokonale vyvolaný film).

Je mi jasný kam se chci dostat...chci najít kombinaci film/vývojka, který mi bude vyhovovat a u kterých se vždy dostanu na stejný výsledky....začal jsem Fomou (filmy i chemie), ale těch dalších variant je na můj vkus až příliš. Zatím zůstanu u Fomapanu (100vka byla bezproblémová) a zkusím tedy ještě jednou Ilford pan400, nebo HP,FP - když si to všichni pochvalujou. Ještě jednou díky za postřehy a sorry za menší odklon od tématu

[otik]

...ahoj, jestli u "normálně" kontrastního negativu nebyl s výrobou fotografie problém, tak by jsem žádný slabší žárovky neřešil. Odvádí to od problému, kterým může být třeba podexponovaný nebo špatně vyvolaný negativ. Akorát se do toho zamotáš. Nevím, na kolik jsi měl zacloněný zvětšovák, když zasloníš na plno, časy osvitu vyjdou nejdelší. Zkus to příště nafotit znovu a lépe.

[RHx]

Foma Negativní (fomaDON) Ta životnost naředěného roztoku mi unikla (si připadám jak hňup ). Zavřel jsem to do harmoniky, ze které sem vytlačil vzduch, ale pokud výrobce udává, max 2 dny...tak to bude asi kámen úrazu.

nene, to jsem zaměnil papírovou a filmovou vývojku
pro naředěný koncentrát negativní vývojky platí 2-3 hodiny = namíchat, vytemperovat, použít, vylít

[tomas_tnt]

...ahoj, jestli u "normálně" kontrastního negativu nebyl s výrobou fotografie problém, tak by jsem žádný slabší žárovky neřešil. Odvádí to od problému, kterým může být třeba podexponovaný nebo špatně vyvolaný negativ. Akorát se do toho zamotáš. Nevím, na kolik jsi měl zacloněný zvětšovák, když zasloníš na plno, časy osvitu vyjdou nejdelší. Zkus to příště nafotit znovu a lépe.
NAzdar. No já už se i u dobře vyvolanýho filmu dostávám na docela ošidný časy 5-10 sekund. A to jsem na třetí cloně od otevřený díry...takže sice fotku udělám, ale podle mě bych měl svítit dýl jak 5-10sekund a ubrat světlu na intenzitě - víc už clonit nechci, protože by to bylo na úkor kvality (objektiv je zatím šitovní belar)

K "vyblitému" negativu : Expozice byla v pořádku (už jsem tím foťákem něco fotil a vyšlo to slušně, na pravidlech expozice jsem nic neměnil). Problém vznikl při vyvolávání, kdy jsem použil "starou" vývojku.
ALE tohle téma má být o tom, jak z nekontrastního negativu udělat slušnou fotku......a dokonce jsem se tady dočetl, že není vhodné dělat kontrastní negativy (hrozí ztráta detailů ve světlech a stínech). Takže....když se podívám skrz ten negativ, tak tam cosi je....detaily slušné, ale je to vše velmi slabě kontrastní.....proto jsem zde chtěl řešit POSTUP jakým z takto špatně kontrastního negativu vytáhnout slušnou fotku (jaký papír, jakou vývojku, jaký světlo, clonu, časy)......příště samozřejmě vyvolávání negativu nepodcením.....ale jde o to, abych zjistil jak kontrastní je vlastně mám dělat.

RHx ... jo, jasně...rozumíme si LQN pro pozitiv se dá skladovat delší dobu, s negativní vývojkou je to kritické (naředit, použít a hned vylít)

[Lukas_87]

jak z nekontrastního negativu dostat slušnou fotku?
na kontrastní papír přeci.
a nebo na normální papír s kontrastní vývojkou (pozitivní)

[Brian]

no tak z nekrytýho negativu se vždycky něco vyseká.Ale já jsem dost alergickej na čistotu a dinamiku odstínu ... no řekněme kolem černý barvy. U nekrytýho negativu zvětšim fotku na papír "C" utvrdím v ultratvrdý vývojce ale není to ono.Černá+tmavý odstíny jsou takový spinavý, ztrácej dech, nebo tu fotku musim udělat tmavou.Dešto když HP5 exponuju na 400 a vyvolám jako 1600 (hezky to upeču v Microphenu nebo v D-76 až je z něj negroidní černej škvarek) Tak je černej odstín takovej nabušenej. Je sexi. Obrázek je prokreslenej a má hlubokou saténovou černou(u některých scén trochu neztravitelný přepaly) což u podvolanýho filmu prostě nikdy nikdo neudělá.
Nikdko me nepřesvětší. Tím vyvoláním se na světlějch (tmavejch) místech tvořej nový odstíny, který se navoláním můžou dostat až na úroveň půltónu.A pak se pro pozitivně černou tvoří prostě novej prostor.Ten negativ má vyší rozsah, případně větší prostor pro korekce expozice.

[kraken]

Tome, poslúchaj ogaro, já ti mám takový pocit, že se v tym nejak plácáš.

1. První taký problém vidím v tym, že po vyvolání dvou filmů, jako začátečník, jen steží doážeš posoudit negativ, jakýže vlastně je. Sám s tím mám problémy doposud.
2. Pozitivní proces je poloviny fotografie. Ty jsi byl v komoře dvakrát, fotky z druhého filmu si střílel ihned na papír, clonu při které jsi zvětšovat jsi neuvedl, čas 5-10 vt. ti připadá krátký, formát fotografie jsi taktéž neuvedl.... atd. atd. atd. strašně moc proměnných, strašně moc věcí na kterých můžeš zhořet.
3. Těžko sa radí na dálku.

Napiš mi prosím na email krakos zavinac email tecka cz a jak budu ve Zlíně a budu mít chvilku času, můžeme pokecat (spíše ve večerních hodinách), doneseš negativy, zvětšeniny a proberem to zeširoka. Bude to lepší...

[tomas_tnt]

kraken : No to já mám taky pocit, že se v tom trochu plácám, ale je to tím, že sem toho zatím moc nevyvolal a nenazvětšoval....chce to prostě praxi. Včera sem dal dvě hoďky v komoře a zase je to jinak. Časy už mám kolem 20ti sekund (při stejný cloně, negativu i papíru)......řekl bych, že se postupně vyčerpává vývojka - dělá se s tím mnohem líp (vývojku vždy nakonec sliju zpátky do hnědého skla - mám rozdělaný asi litr). Jinak díky za nabídnutou pomoc, ozvu se

Ad Negativ - zatím to posuzuju jen okometricky. Mám zatím tři negativy. Jeden kontrastní (až přepálený), Další svitek z Flexaretu, který sem si nechal dělat ve fotolabu (to je tak střed - ze kterýho se dělají fotky nejlépe) a pak ten vyblitej bez kontrastů. Zvětšuju zatím na Fomaspeed (RC podložka), normální gradace, rozměr 9x13 (to jsou takové "náhledy") a 13x18, kam už dělám jen to co, mi na menším papíru vyšlo pěkně.

Proužkovou zkoušku dělám na začátku. Pak už jedu podle "citu". Pokud je první fotka málo kontrastní, tak přidám čas (druhá, nebo třetí fotka už je podle oka v pořádku). Mám těch 9x13 papírů docela dost a byly skoro zadarmo, tak se to na nich učím. Pokud bych měl jenom dražší papíry, tak samozřejmě nebudu tak střílet od pasu.

A teď to podstatné. Když si přečtu první příspěvek v téhle diskuzi, tak se dočtu něco o tom, že i z nekontrastního negativu se dá dělat pěkná fotka. Dokonce fotka, které nic nechybí. Naopak u kontrastního negativu může být problém s přepálenými světly (chybí kresba na bílém tričku, atd). Proto jsem chtěl ten "pokazený" negativ zkusit nazvětšovat a zjistit, jestli náhodou tudy nevede cesta a jestli příště nevolat negativ radši "méně krytý". Závěr jsem zatím udělal takový, že musím pořídit ještě papíry s tvrdou gradací (nebo multigrad) a kontrastní vývojku.

[mclusky]

Vážení kolegové, mám dotaz. Jsa zmaten pročítáním fóra větami - na negativu nic, na pozitivu nádhera a naopak - negativy mám černý jak bota a pozitiv se zvětšuje sám (snad jen trochu dlouho). Mám k tomu pár dotazů, které jsem jako obvykle nenechal uzrát a tak omluvte jejich připitomělost (která by se s uzrálostí patrně stejnak nezměnšila).

1) Existuje vůbec nějaká poučka jak poznat (okometricky - aniž bych začal z filmu volat fotky) špatně vyvolaný film z toho, jak vypadá? Tedy kromě toho že když je černý tak mi nejspíš svítí do foťáku a když bílý tak jsem vůl a podexponoval jsem až příliš. Jedná se mi o to, zda poznáte, jak dlouho volat film podle negativu, nebo zda jen dle pozitivu (to už snad ani nechci začínat o tom, že zcela jistě záleží na kontrastu focené scény ) a na konkrétním filmu respektive jeho podložce.

2) existuje tedy nějaká přímá úměra mezi subjektivně příliš tmavým a příliš světlým negativem a délkou jeho volání a "kvalitou"? Ze zónového systému tak nějak tuším, že přeexpozice a zkrácené volání snižuje kontrast a podexpozice a převolání ho zvyšuje - jaký to má ale vliv na to, jak vypadá negativ?

3) nejpřiblblejší dotaz na konec - co je to ten závoj !? všude o něm slyším, benzotriazolem se zaklínám, ale vlastně asi pořádně nevím co to má být (nevím jak se to poví v aj a český google nic neukazuje) - co když ho na negativech mám ale ani o tom nevím :/ vím, že je působen vyčerpaným ustalovačem nebo převoláním ale vlastně asi nevím, jak pořádně vypadá (a jak ho poznat na negativu)

Vím, že bych měl zkusit, ale právě zde podle mého platí ono - brýle bez brýlí se špatně hledají - když nevím, jestli je můj negativ dobře vyvolaný, nevím jestli jsem neschopný pod zvětšovákem nebo mám blbý negativ...

Díky Vám

[jenda1250]

Jsou dva přístupy jak posoudit/vnímat správnost negativu.
Můžeš měřit denzitu, jít na to věděcky.
Jdu druhou cestou - negativ, ze kterého se mi dobře zvětšuje, je pro mě ten správný. Asi dost možná delší cesta, nepřenositelné hodnoty atd... ale mě to baví .
Dalším problémem je to, že každý film vypadá v různých vývojkách jinak, především je to partné u všelijakých Pyrovod. S tím souvisí i ten závoj (v grafech se objevuje anglické pojmenování fog, případně souhrně Base + fog = závoj podložky + závoj). Je to krytí negativu, které nenese obrazovou informaci a vpodstatě pouze prodlužuje expozici při zvětšování (v některých případech může paradoxně zjednodušit zvětšování některých negativů). Může být způsoben druhem vývojky, dlouhým vyvoláváním (Push) nebo může i závojovat objektiv bez MC vrstev (pak se to týká jenom políčka bez efektu na perforaci), případně staré filmy tím většinou taky trpí.

V ideálním případě by jsi nějaký citelný rozdíl mezi negativy po aplikaci zonesystému vidět neměl, byl-li aplikován správně . Jde jenom o to při ploché scéně roztáhnout jasy na stejnou úroveň jako u scény normální, nebo naopak smrsknout do stejného (normálního) rozsahu příliš kontrastní scénu. Cílem je získání vyrovnaných negativů bez ohledu na kontrast motivu.

[Pentaxista]

mclusky
"Okometricky" negativ nevyhodnotíte... Výjimky:
- Fotografujete na velký formát (6x9 a více) = plošky s různým zčernáním, podle kterých posuzujete kontrast, jsou jakž takž velké, aby se daly porovnat. Je-li motiv hodně členitý, jste v loji...
- Fotografujete na jeden typ (max. dva) filmu "po celý život" a vyvoláváte jej v jedné vývojce stejným způsobem. Zkušenost Vám napoví hodně. Při střídání filmů, expozic, vývojek a způsobů volání jste v loji jako v předchozím bodě.

"Tmavý" a "světlý" negativ lze (někdy) zvětšovat velmi pohodlně - a dosáhnete i stejného kontrastu. Někdy nelze zvětšovat ani světlý ani tmavý.
Pravidlo: exponuj dostatečně, ale nejméně, jak je to možné. (Hodně fotografů, v obavě, aby jim neulítly stíny, exponuje raději "pro jistotu" více, než potřeba. ŠPATNĚ!)

Závoj je nepřesně definovaný pojem. Obvykle se tak označuje černání i potřebným počtem fotonů za jednotku času nezasažených krystalů halogenidu stříbra. "V mých dobách" (t.j. někde rozmezí druho- a třetihor) se za závoj nepovažovalo třeba šednutí při focení v protisvětle - tomu se říkalo "přezáření" (myslím, že dnes se to čengliš označuje jako fláre). Závojovaly např. staré (nebo špatně uložené) filmy a papíry. V tomto případě se výrazně mění "reaktivita" emulze. (Jenom na okraj - při hodně prodlouženém vyvolávání zčerná kterákoliv emulze, dokonce i ta, která světlo vidí poprvé až po ustálení a vyprání.)
Ve starých emulzích byla kila stříbra a emulze byly tlusté jako IPA. To se čarovalo...!!!
Obávám se, že lehký závoj na negativu neuvidíte - může splývat s barvou podložky (base) nebo neodstranitelným černáním (téměř každé) emulze (fog).
Výrazný závoj už uvidíte - negativ se Vám bude zdát málo kontrastní a jakoby "zakouřený".

Pokud se chcete zorientovat již na negativu, udělejte si (stejný) "cvičný" film, který exponujete v neextrémních podmínkách (nepříliš velký rozsah jasů) nejlépe měřením dopadajícího světla (i odražené světlo od scény bych porovnal se světlem odraženým od šedé desky 18% - samozřejmě obé spotmetrem, nejlépe 1°).

[Tilberien]

Onehdá jsem náhodou přišel na to, jak zjistit fog. Vzal jsem kousek filmu a bez vyvolávání ustálil. Pak jsem vzal stejnej neexponovanej film a v mý používaný vývojce (Rodinal) nechal vyvolávat stejnou dobu, jako obvykle. Po ustálení byl patrný rozdíl mezi jen ustáleným filmem - base a vyvolaným neexponovaným filmem - base + fog.
Snad jsem neřekl moc velkou kravinu.

[Pentaxista]

Tilberien
Naopak!
1. Pro mou informaci si zjistím, "jak moc 'foguje' " ten který film při mém zpracování. Nejsem si ale jistý, zda bylo (při prostém ustálení) z emulze "vymyto" a přeměněno totéž (vše), co by ji opustilo či se v ní přeměnilo při "kompletním zpracování".
2. Podle mě nejchytřejší "expoziční stroj", který je v současné době dostupný = Analyser Pro od RH Design, např. při stanovení expozice pro kontakty nejdříve "přečte" hodnoty na "prázdné" části filmu (třeba mezera mezi políčky) - tedy base+fog a to připočítá k hodnotám určeným pro správnou expozici nejvyšších světel a nejhlubších stínů. A rozdíly mezi jednotlivými filmy a vývojkami, ve kterých byly zpracovány, je fakt velký!

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, naprostý souhlas s kolegy Pentaxistou a Tilberienem.
Co se týká rovnoměrnosti zpracování pro Vaši kombinaci fim/vývojka,
hodnota denzity podložky se může měnit minimálně vzhledem k nové
hodnotě emulzního čísla fotomateriálu jen velmi nepatrně v hodnotách,
které jsou měřitelné denzitometrem ( v případě B&W fotomateriálu za
použití zeleného filtru ). Situace na aktivní obrazové ploše snímku se
již mění výrazněji, aniž je to "okometricky" patrné. Nejlépe je měřit v
neosvětleném poli filmu, které není mezerou mezi okénky, kde může
docházet k průniku parazitního světla, které difunduje do mezer mezi
jednotlivými políčky a může naměřenou hodnotu zkreslovat. Ideálním
je zbytek kinofilmového pásu, zůstávající trvale ve filmové kazetě, či
neosvitnutý konec filmu ve formátu 120, krytý spolehlivě papírovým
pásem. V tomto případě je možné vzájemné srovnání hodnot fb+fog
v porovnání vlivu různých vývojek. V kopírovací a zvětšovací praxi
se hodnota tohoto závoje prakticky neuplatní, jedná se o minimální
prodloužení expozice, způsobené nárůstem základní hustoty negativu.
Co je ale zcela zásadní pro výsledný snímek je mnohdy kritická míra
hodnoty vnitřního závoje, který vzniká v nedokonale konstruovaném
prostoru uvnitř fotografického přístroje, kde dochází ke vzniku velmi
nepředvídatelných důsledků, zejména v režimu snímků, pořizovaných
ve velkém poměru kontastu a v přímém protisvětle. Tento nepříjemný
jev, zcela individuální pro každý fotografický přístroj, či použitý typ
snímacího objektivu může výsledný poměr kontrastu negativu změnit
až o hodnotu D 0,4 a tak jeho využitelný rozsah denzit zcela převrátit
do nekopírovatelnéch hodnot závoje negativu, který zcela znehodnotí
zejména rozsah polotónů v šedé a oblast nejvyšších světel. Tento jev
se projeví i v kresbě stínů, kde zaniknou obrazové detaily. Orientační
způsob správného krytí negativu v oblasti nejvyšších světel, přes něž
lze přečíst kupříkladu novinový text je pro hrubou orientaci správného
krytí negativu podmíněně použitelný, ale zůstává pouze hrubým, pro
praxi využitelným odhadem. Rovněž tak posuzování zčernání číselných
indexů a značek na okrajích filmů. Pro kvalitní práci je nezbytné stálé
používání osvědčeného způsobu zpracování, kde lze přesně dohledat,
čím je případná odchylka od standartních výsledků způsobena. Práce
s denzitometrem (pro občasnou kontrolu) má své výhody. Expoziční
analyzér RH je vynikající pomůckou pro zkušeného uživatele, který
jej dovede ve prospěch kvality svých snímků racionálně využít. Pro
uložení praktických hodnot jednotlivých fotopapírů lze využít interní
paměti. Výrazná úspora času a hlavně stále dražšího fotomateriálu se
mnohonásobně vyplatí. Uvítám samostatné vlákno, kde budou i tyto
praktické zkušenosti s přístrojem Analyzer RH vzájemně sdíleny, či
konfrontovány. S díky: "Starý Jezevec" Erik

[mclusky]

Děkuji za cenné a vyčerpávající (jak informační hodnotou tak psychickou zátěží působenou - věděl jsem že nic nevím, ale teď vím, že toho nevím ještě víc - efektem). Na analyser pro udělátor nemám peníze a tak se budu muset oddat praxi v prvé a zkušenostem jiných v druhé řadě. Jakmile se zorientuji a dovzdělám, vyrukuji s dalšími dotazy.

[Pentaxista]

Mohu-li poradit, pak postupujte následovně (vyzkoušeno mnóóóholetou praxí a "uskutečněním nesčetného množství kiksů"):
Vyberte si dva filmy (jeden kolem 100ASA - např. Fomapan 100, Ilford Pan 100, Fuji Acros, Ilford FP4+, jste-li majetnější, pak Kodak Plus-X, druhý kolem 400ASA - např. Ilford Pan 400, Ilford HP5+, Kodak Tri-X) a jednu neexotickou a běžně dostupnou vývojku (výtečný je Xtol, Instant Mytol, Atomal, samozřejmě ID-11, D-76, Rodinal - u něj máte větší "kouzelnické možnosti", ale vše neumí, podle mě je vynikající DS-12 pana Ryuji Suzukiho, která se dá namíchat do desetinásobného koncentrátu, je neobyčejně levná a umí toho opravdu hodně).
Natrénujte expozici v neextrémních podmínkách a (alespoň zpočátku) používejte umíněně jeden způsob vyvolávání.
Lze čekat, že se za nedlouhou dobu (tak po 100-200 filmech - to je fór!!!) dosáhnete dobrých negativů.
Poté si můžete "dovolovat", ale furt srovnávejte s těmi, které Vám vyšly dobře (podle fotografií!!!).
Pozn.: Těm, kteří o to stojí, radím, aby dělali na větší formát (24x30) a těm, kteří se k tomu neodhodlají nebo nejsou ochotni či schopni investovat do drahého materiálu, aby dělali výřezy. Na těch je vidět daleko více, než na 10x15 ze SF. Alespoň technicky.
Doporučení: mějte furt za uchem tužku a v kapse notes (nebo diktafon - má ho téměř každý telefon) a až do úplného zblbnutí si zaznamenávajte, za jakých podmínek a jak byl obrázek exponován, jak zpracován až k pozitivu. Budete blahořečit sami sobě, jak rychle se vám bude dařit vyhledávat chyby.

[pepafotograf]

Já bych se když dovolíte-zcela a jednoznačně připojil k výše popsanému od Pentaxisty!!! dva druhy filmu+jedna vývojka+notes,diktafon-rovná se dlouhodobý úspěch v podobě skvělých výsledků...Sám to tak mám už drahně let a je to dobrý! Teda-technicky,výtvarně to už by byla zase jiná kapitola...

[LuzJi]

Jak číst svůj negativ

 

Hledám kam dát tenhle odkaz http://www.theonline...d-negative.html

 

Tady to snad být může. Nebo by se hodilo samostatné vlákno ? Pokud jsem něco nepřehlédl.

 

Věřím, že nejsem sám, pro koho je podobná názorná ukázka užitečná a potřebuje jí mít občas na očích. 

[LuzJi]

Požádám nějakého angličtináře :

jak mám u těch obrázků negativů nejvýstižněji číst slovo  highlights  ?   "Přednost" či "zdůraznění", "poukázání"  "upozornění" "množství světla"  ? 

Děkuji

[berraneck]

světla

[LuzJi]

Díky. Ono to vyplývá z obsahu. Ale slovník toho nabízel nějak mnoho.

[jirin_ol]

LuzJi,  v plenéru najdeš  highlights   na  sluncem  ozářených oblacích,   u sebe  ve  svém nitru,  ve  své dobrotě.