68 odpovědí na toto téma

[RHx]

včetně domácího zpracování, kdo by rád tu cestu popsal, možná to budou zajímavé příběhy
hlasování nedávám

[Pavel_P]

Kamarád začal fotit na film. Barevný a často diáky. Já mezitím nespokojeně začínal zkoušel fotit na digi. (předtím jsem nefotil vůbec) Jednou jsem se u něj stavil a on mi ukázal diáky z dovolené. A já z toho byl úplně mimo. Záběry o ničem, ale mě to přesto šíleně bavilo a bylo to krásné! (velvia, no :) Hned jak jsem se vrátil druhý den domů, koupil jsem si na ebay Minoltu X-700. Tu si nějak vybavil, většinou jsem fotil na bw. Pak jsem na jiném serveru potkal Danyho a dal si s ním spicha ve městě. Přišel tam s Mamiyí 645. A tehdy to začalo.... :)

P.S. Juknul jsem se na Ebay na datum koupě té Minolty - 06.02.06 13:22 :)

[Nikec]

Konečně téma ke kterému můžu říct i něco já, teda svůj "příběh". ))

Těžká životní situace a tak jsem chtěl udělat něco co se ode mne neočekává, protože k žádnému uměleckému směru jsem neměl vztah, prostě něco ve svým životě změnit a tak jsem se ve 30 letech přihlásil do honosně znějícího kurzu: Kurz Autorské fotografie. Prakticky šlo o základní kurz fotografování kde nás, tři "studenty", naučili něco málo o expozici, kompozici, vztahu ve fofografii, no a vyvolat si film a zvětšit fotku .. teda naučili ... no byl to prostě kurz ... každé cca 3 týdny 4 hodiny ... na každou lekci jsme museli mít připravený nafocený film s daným základním tématem: textura, rychlost, pohyb, atd Aparát jsem měl pujčený od táty, Minoltu 505

Bylo jasné, že přejdu k digitálu, což jsem na konci kurzu udělal a koupil digizrcadlovku. Ale už tam byl jakejsi červík a po asi roce digifocení jsem v bazaru koupil F70. Protože se vůbec necítím na nějaké experimentování s čímkoliv, ustálil jsem to Ilfordech HP5+, FP4+, volám v ID11 a tak nějak se mi ty černobílý fotky líbí víc než převedený z dat. Bohužel teď nemám možnost rozbalit komoru a zvětšovat, takže sice fotím, film si vyvolám, ale už nezvětšuju - ale jednou .. jednou se k tomu dostanu .. slibuju

[ypres_bass]

já jsem si na konci letočního dubna koupil přes ebay první pořádný foťák Kodak ZD710 - po třech dnech už visel na aukru. a po měsíci se mi ho podařilo prodat a koupit téměř nový PENTAX K100D a v průběhu času k němu dokoupit skla. Narovinu to říkám - jsem Digoš! Ale jak tak postupoval čas začal jsem víc a víc pokukovat po filmu. tak jsem si v srpnu pořídil PENTAX ME. Primárně proto abych se odnaučil dělat stovky fotek a pak je mazal. Po asi dvou měsících jsem se odhodlal (po častém choení s nenabitým foťákem a cvakáním naprázdno) ho i nakrmit - PAN100. No a pak jsem se do toho tak ponořil že začínám být čímdál víc na filmu. A ještě k tomu mne teď kamarád vzal do komory abych viděl jak se to vaří a to mi už úplně učarovalo. No tak teď pobíhám s DSLR a v batohu mám přibalenou SLR a když je něco pěkného tak to ocvakám digi a pak vytáhnu kino a 2-3x si to cvaknu. No a teď ještě navíc ten SF ... pánové asi se začínám analogizovat!

[Honza]

K fotografii mě přivedl můj děda, který byl dost velký nadšenec, veškeré vybavení měl doma a hlavně měl tu trpělivost mi to krůček po krůčku vysvětlovat. Když jsem začínal fotografovat, tak černobílá fotka byla jaksi samozřejmostí, ono vlastně tenkrát ani jiná možnost prakticky nebyla. Moje matka taky hodně fotila, její oblíbený a jediný fotoaparát byl Flexaret, ale když jsem se narodil a potom ještě moje sestra tak ji už tolik času na focení nezbývalo. S matčiným Flexaretem jsem začínal, potom jsem si přivlastnil ještě dědovu Praktinu II s objektivem 50 mm a s těmito fotoaparáty jsem fotil až do roku 1992.

Protože děda i filmoval, což se mi taky líbilo, tak jsem natočil a sestříhal i 5 asi desetiminutových filmů. Kameru jsem používal Admiru 8a. Potom v ní praskla pružina a bylo po filmování.

Film používám do dneška, barevný i černobílý. Kdybych to měl vyjádřit poměrově, tak za rok 3/4 vyfocených filmů je černobílých a zbytek barevných.

[zahradnik]

Radime, anketku... prosím! Flákáš to teď! Ale kdysi dávno mi táta koupil, někdy na 1.stupni ZDŠ, Ljubitěla. Ale fotky jsme si nechávali dělat. Určitý bod zlomu nastal na učňáku, kde jsem si půjčil školní Flexaret a Magnifax, vyžebral na intru jednu místnost ve sklepě a zkoušel fotit a zvětšovat.Pak Zenit TTL, Praktika a vlastní Opemus 5. Když jsem se zapojil do života praktického, nebyl čas a foťáky jsem na hodně let odložil úplně. Potom po letech začal digitální nárat - Canon PS A 80, Nikon D50. A teď se , velmi pomalu, protože nemám místo na stálou fotokomoru, obloukem vracím ke klasické fotce. Digitálu se ale nezříkám.

[kdoco]

u mě - ve zkratce řečeno:

když už fotit neumím, ať mě to aspoň baví. a digitál mě nebaví (mám ho). jsou určité zlomy - a tím posledním bylo, když jsem se po půl dni s magnolou na zádech a dřevěným stativem v ruce vrátil domů bez jediného naexponovaného filmu a řekl si: dnes jsem si krásně zafotil.

[tomas.kontakt]

no u mě focení začalo vlastně v polovině minulého roku. Cesta nebyla ani tak o fotografování takovém, ale o té technice. Vždycky se mi líbila ta úžasná krabička, co tak krásně cvaká a vrčí a přitom všem se udělá to nádherné kouzlo - otiskne se světlo do emulze a JE TO TAM! Proto jsem nikdy nefotil ani fotit nebudu na digi, nemá to krásné kouzlo...
Proto jsem si koupil můj první foťák Minoltu 505si super. Je to sice automat, ale mám ho nastavený na mechaniku. No a jelikož jsem byl úplné ucho (a pořád jsem), tak jsem se pídil po informacích - jak fotit, co fotit, kde fotit....... nu a narazil jsem na TK.. Tady bylo inspirace, rad, nápadů, zlepšení, až jsem si začal říkat, že se to nikdy nemůžu naučit...
Nejhorší na tom bylo, že jeden chválil tohle, druhý tamto, samá krásná mašina - takže za necelý rok jsem si nakoupil 2 dálkoměry (ač je nepoužívám), SLR mechanickou Minoltu SRT303, a tu nádhernou a úžasnou SF Bronicu ETRS.. Pomalu se do focení dostávám, už budu mít komoru (závazek je do Vánoc), vybavení už mám.. Takže se už teď hrozně moc těším, až poprvé naostro zasvítí zvětšovák na první fotopapír.
Čím více se focením zabývám, tím více ustupuji ke klasice - mechanickým fotoaparátům, které samy nepřevíjí, neostří.. Je to prostě radost z té úžasné, přesné mechaniky a poctivé, fyzické práce.

[ivanhoe]

Niekedy v roku 1980, ked som zacinal, mama dala do zemiakoej kase miesto octu cb ustalovac... samozrejme, ze sme si cela rodinka pochutnali.. az kym som nezacal zhanat onu klasicku octovu flasu..))
Tak asi odvtedy to mam v krvi. Thiosiran..

[Lukas_87]

technická nedostatečnost digitální techniky pro moje tvůrčí záměry

[armas]

U nás doma fotil táta Praktikou a zvětšoval v koupelně. Obvykle udělal 1 - 2 kinofilmy za rok (mám teď u sebe celý jeho negativní archív). Takže jsem to zažil a měl pocit, že každý pořádný chlap umí udělat fotku, ale nic nečinil.

Až mi najednou bylo 25, ukončil jsem jeden dlouhodobý, ale neperspektivní vztah a nejednou měl čas udělat to, co jsem vždy chtěl - začít fotit. Koupil jsem digikompakt Canon A70 a jal se cvakat. Bylo to pionýrské období, během kterého nevzniklo nic hlubokého, ale aspoň jsem pochopil pravidla exponometrie.

Asi před třemi lety (to jsem měl digi cca 2 roky) jsem chtěl něco s lepší optikou. Takže zrcadlovku. Na DSLR jsem neměl peníze, tak jsem koupil SLR Canon EOS 300V. A tím se otevřely další fotografické dimenze - filmy, filtry, objektivy.

Fotil jsem převážně na barebné negativy, doma skenoval náhledy a dodatečně si nechával v labu dělat fotky. Pak jsem objevil Temnou.CZ a zatoužil po opravdovém fine printu. Takže jsem koupil zvětšovák a další věci a občas v zvětšuji v koupelně a snažím se přiblížit své vysněné kvalitní fotce. Fotce, kterou udělám sám od stisknutí spouště na foťáku až po napnutí printu a dám do ní to nejlepší ze sebe (to zní trochu pateticky )

[armas]

Čím více se focením zabývám, tím více ustupuji ke klasice - mechanickým fotoaparátům, které samy nepřevíjí, neostří. Je to prostě radost z té úžasné, přesné mechaniky a poctivé, fyzické práce.

Jo, tak k tomu jsem také už dospěl. Moje foťáky už jsou čistě mechanické, ba i bez expozimetru, takže focení je proces, který se ale užívám.

[kraken]

citace ypres: ... pánové asi se začínám analogizovat!

No šak už takejc bylo na čase, ogaro nezbedný !!!!

[kraken]

citace - zahradník: ....Digitálu se ale nezříkám.

Tuž tady sa vedú nejaké rozvratné reči.... no, no ogaři neblbněte ....

[StanislavPleva]

No co jiného jsem měl v roce 1988 nacpat do Zenita od táty?? No jasně byl to Fomapan 21!! Následovaly Fomaspeedy 13x18cm..... a už jsem se vezl!!
V té době se mě strašně líbily barevné fotky Sigfrieda Weisse. V roce 1990 jsem si tajně koupil v nějakém likvidačním výprodeji knížku Viléma Reichmanna.....

[Bedrun]

v osmnácti jsem si pořídil bazarový a poškozený zenit. Fotky s kazem to robilo. Zenit šel do skřině.
Po statnicach na VŠB (není to vysoká škola barevna ale báňská) sem pořídil digoša. Připadalo mi to takové bezduché lapání. Čim víz lapal, tím víc bezduché. Kupoval jsem hordy časopisů photo life a pod tíhou argumentů pana Karbusického jsem dostal chuť prubnout BW na klasický film.
Před třemi léty jsem na půdě našel po dědovi zbytky jeho černokomornické anabáze a převzal do své správy. U pana Vavříka pořídil výhodně aparat a bylo vymalovane. Fertig.

[Mamiak]

mně k tomu přivedla mladická nerozvážnost a dědičný vlivy...

[Blekentvajt]

mě dědičný vlivy a machrování před holkama

[Mamiak]

Čím více se focením zabývám, tím více ustupuji ke klasice - mechanickým fotoaparátům, které samy nepřevíjí, neostří. Je to prostě radost z té úžasné, přesné mechaniky a poctivé, fyzické práce.

Jo, tak k tomu jsem také už dospěl. Moje foťáky už jsou čistě mechanické, ba i bez expozimetru, takže focení je proces, který se ale užívám.

je to zajmavý - u těch pindikovejch jakožefoťáků tam je to jasný, že to stojí za starou belu už tak nějak z principu samotnýho, ale mně se vám čim dál víc potvrzuje, že nějakym záhadnym způsobem ta elektronika kazí ty mý vobrázky i u těch jinak čistě filmovejch strojů - prostě čim víc analog, tim víc dobrý

[Erik Kurach]

Vážení kolegové , od r. 1958 / fotograficky zdokumentováno / jsem vždy
projevoval značnou nelibost v situaci , kdy mi rodiče násilně odebrali mou
nejoblíbenější hračku - fotopřístroj Taxona s objektivem Tessar . Už mi to
na celý život zůstalo .... Erik

[Mamiak]

Vážení kolegové , od r. 1958 / fotograficky zdokumentováno / jsem vždy
projevoval značnou nelibost v situaci , kdy mi rodiče násilně odebrali mou
nejoblíbenější hračku - fotopřístroj Taxona s objektivem Tessar . Už mi to
na celý život zůstalo .... Erik

dost bych se přimlouval kolego za podepření tohohle tvrzení konkrétnim důkaznim materiálem

[Bret3]

Když mi bylo tak osm let, dělali jsme jednou doma v koupelně s otcem fotokopie z desek, co na nich měli rodičové architekti nafocený panely s diplomkama a já jsem asi nasákl vývojkou a ustalovačem.
Někdy na gymnáziu jsem uzmul otcovu Prakticu (on tehdy fotil Minoltou Dynax).Pak mi jednou ukázal barevné diapozitivy z Moskvy na 6x9, co ji měl kdysi od někoho půjčenou. No a já neváhal a při první příležitosti si ji
pořídil.No a pak už to začlo naplno...
Od začátků na gymnáziu jsem byl s bratrancem hrdým spoluobyvatelem krásné TK na půdě u dědy. V zimě kosa, v létě horko, reálně se dalo pracovat na jaře a na podzim. Nejdřív jen pozitivy, pak i negativy. Vybavení od známýho za babku. A pak katastrofa. Na půdu začlo zatýkat, začalo se to spravovat, bratranec s prací v TK sekl a strýc to tam zaskládal obrazama z galerie. Vybavení jsem uložil na lepší časy, a pak byl až do letoška bez TK. Zatemnit slušně nějakou místnost doma se bohužel ukázalo jako celkem nereálný. Začal jsem radši fotit na barvu, protože zpracování ČB z labu vycházelo tragický. Ale stejně mi i z té barvy vždycky lezly takový "černobílý" fotky.
No a momentálně jsem ve fázi dovybavování koupelnový TK v novým bytě. Už mě po těch 6(!) letech svrbí ruce.
A nahromadily se i ty ČB negativy, co jsem v zoufalství vyfotil, nechal zpracovat a pak jen nadával.
A co se týče digi-z toho mě vyvedli dva vlastníci DSLR Canonů. S tím prvním jsem byl v Norsku a když řekl v půlce zájezdu, že má vyfoceno cca 2500 snímků, napadlo mě jen, na kolik z nich se asi jěště reálně kdy někdo podívá. Přeci jen s filmem je člověk nějak zodpovědnější a s rostoucím formátem roste i ta zodpovědnost. Z rozhovoru s druhým přímo cituji: "Von by to nestihl zaostřit, tak ostřím ručně. No a než by mi změřil expozici, tak ste všichni pryč, takže to mám ručně nastavený na takovej průměr."
Tak jsem mu navrhl, ať si koupí manuální SLR na film, že jako bonus navíc nebude muset třídit ty kvanta záběrů.

[anical]

První fotku jsem pořídil před nějakými pětačtyřiceti lety a pochopitelně černobílou. Možná jsem ji dokonce s tátou i vlastnoručně zvětšoval jeho zvětšovákem domácí výroby. Tyhle první obrázky stále mám. První vlastní foťák jsem si pořídil v 78. roce, Zenita. Občas jsem fotil rodinu, známé. Po narození kluka jsem hodně fotil Ljubitělěm po tátovi, stále jsem si dělal fotky na jeho zvětšováku. Později jsem si pořídil vlastní výbavu na ČB foto. Konec začal počátkem 90.let, to jsem se zbláznil do barevné fografie, celou výbavu na ČB foto jsem daroval dětskému domovu. To trvalo vlastně až do loňska, kdy jsem si dokonce pořídil digitál. To bylo v létě - na vánoce již měl jiného majitele. Začal jsem přemýšlet znovu o černobílé fotografii. V současné době si dovybavuji z bazarů černou komoru, u Škody zakoupil Flexaret, objednal materiál, filmy a už se nemohu dočkat, až se zavřu v koupelně.

[Mamiak]

chlapi, voba vás tu vítam a děkuju za vaše krásný vyznání. to je fajn slyšet, jak lidi vokolo zahazujou digitály a ještě k tomu vědi proč

poslal sem to dneska do webovejch odkazů, ale mrkněte se schválně tady - to stojí za to... kdyby náhodou někdo neviděl, jakej je rozdíl mezi klasickou a tou druhou fotografií...

e ještě jeden extra buřt pro tebe milo (pro krakena) tuná

[ypres_bass]

citace ypres: ... pánové asi se začínám analogizovat!

No šak už takejc bylo na čase, ogaro nezbedný !!!!

jak jinak bys pojmenoval tento vývoj?
04/08-05/07 Kodak ZD710
05/08-now Pentax K100D (skla mám MF:AF 4:2)
08/08-now Pentax ME
11/08-now KIEV 88
staré foťáky SMENA a VILIA jsem našel, zabavil doma (stejně všechno doma fotím já) a adoptoval je

[al-gaida]

Můj otec fotil (a dodnes fotí) Praktikou MTL5 na barevné negativy. Když mi bylo tak 13 tak jsem taky chtěl začít fotit, vzal jsem Smenu 8m kterou jsme měli doma a dal do ní Fomu 100 a pak nechal udělat fotky v labu. Všechny byly totálně neostré a moc nadšený jsem nebyl (teda vlastně trochu jo, však jsem vyfotil první vlastní fotky, ne?). Pak jsem ještě nafotil několik barevných negativů, výsledek stejně žalostný. Moje nadšení na delší dobu utichlo. V druháku na střední jsem zatoužil po digitálu. Vůbec jsem neuvažoval o filmu - ať už barevném nebo černobílém. U barvy jsem nechtěl dávat peníze za filmy a zpracování a vůbec mě nenapadlo že bych někdy mohl dělat sám čb fotky, tuto možnost jsem hned zavrhl proto že mi to připadalo strašně složité, neměl jsem vybavení ani místo... A hlavně jsem chtěl začít fotit co nejdříve. Tak jsem pořídil Canon 350d. Zpočátku jsem byl nadšen. Mohl jsem fotit v podstatě zadarmo, zkoušet co dělá clona, hloubku ostrosti, dlouhé časy apod. Pak jsem si zkusil nechat v labu z toho udělat nějaké fotky - zpočátku se mi líbily, myslím že některé z nich bych hodnotil jako docela pěkné i dnes (ale jen velmi málo). Pak jsem zjistil, že základní objektiv, zům 18-55 mm asi není moc supr objektiv. Pořídil jsem si redukci na m42 a zkoušel otcovy skla co má na praktiku. Udělal jsem nějaké testy rozlišení a ostrosti a zjistil že jsou mnohem lepší než můj canon zům. Tak jsem fotil s nima. Pak jsem chtěl udělat nějaké čb fotky. Po několika pokusech to "vyladit" tak aby to z labu vycházelo dobře jsem to víceméně vzdal. A začal jsem pokukovat po čb filmu. Doma jsme měli nějaké čb fotky a strašně se mi to zalíbilo, hlavně se mi líbilo zrno - u některých velké a výrazné, ale nádherně ostré, oproti rozplizlému digitálnímu šumu uplně super. Tak jsem začal vymýšlet jak udělat nějaké klasické fotky, začal shánět informace jak se vyvolává film a pak se dělají fotky (neměl jsem o tom ani potuchy, vůbec jsem třeba netušil že existuje něco jako zvětšovák nebo vývojnice). Tak jsem si udělal představu o čb procesu, ale furt mi to připadalo dost složité a hlavně náročné na materiál-vybavení. Zjistil jsem že existuje dírková komora a že je to nejstarší fotografická technika, a taky velmi jednoduchá. Stačila krabice od bot, pivo v plechovce, plech posloužil na výrobu dírky, koupil jsem pár fomaspeedů, vývojku, ustalovač a udělal několik snímků. Byl jsem naprosto unešen když jsem viděl jak se obraz na papíře ve vývojce objevuje. Ale příliš dlouhé expoziční časy mě od focení touto technikou trochu odradily. Chtěl jsem fotit spíše lidi a na to nešla dírková komora použít. Byl jsem rozhodnut že si musím pořídit ještě jeden fotoaparát. Tak jsem po patřičném prostudování techniky na internetu koupil Pentax Me super s 50/1,7 jal se fotit. To už jsem objevil tento web a zakoupil film s robustní emulzí - ilford pan 400. Hned prví film jsem vyvolal správně, ale strašně jsem ho zaprášil, musel jsem si ho totiž hned prohlédnout, ještě před uschnutím (z toho filmu mám ale některé fotky, které patří zatím k nejlepším co jsem na film udělal). Pak jsem postupně vyfotil pár dalších filmů, dokoupil potřebné vybavení (lupu, lepší zvětšovací objektiv, multigradační filtry). Od té doby jsem na digitál nešáhl. Nedávno jsem ještě pocítil potřebu po něčem velmi malém, rozhodl jsem se pro Minoltu Hi matik. Po nafocení prvního filmu jsem byl nadšen. Teď jsem ve stadiu, že vím že na digitál už nešáhnu a dále se snažím rozvíjet své schopnosti v čb procesu. Taky spíš než zrcadlovky začínám obdivovat dálkoměry (další věc o které jsem původně neměl vůbec tušení), s minoltou se mi fotí výborně a ten objektiv mě velmi mile překvapil. Pomalu se začínám rozhlížet po nějakém pořádném dálkoměru. Ale to má zatím čas, momentálně jsem spokojen.

[Uumi]

Kdyz mi bylo asi 16,otec (ktery mmch nema k cernobile fotografii zadny vztah),mi pujcil knihu Vsenaprava obrazem od Jiriho Vsetecky...a byla jsem v pasti. Penez nebylo na zbyt,tak svuj prvni fotograficky experiment jsem zahajila asi po dvou letech,kdyz jsem doma obevila Smenu. Se slovy me matky "ne ze mi to znicis" jsem exponovala svuj prvni a na teto krabicce posledni film,druhy pokus nevysel. Musim uznat,ze s odstupem casu je par fotek docela nadcasovych. Pak prislo zenitove obdobi,nasledoval canon 300V,praktica MTL,flexaret(dodnes nevim co je to za typ), P-six ktery v zime nepreviji jak by mel,exa ihagee-muj posledni ulovek...ufff. Az se dostanu ke zbytecnym penezum,uvazuju o nejakem stredoformatu s vymennym objektivem.
...Jinak na ten svuj genialni a nejvic nejlepsi zaber porad jeste cekam

[kraken]

citace ypres: ... pánové asi se začínám analogizovat!

No šak už takejc bylo na čase, ogaro nezbedný !!!!

jak jinak bys pojmenoval tento vývoj?
04/08-05/07 Kodak ZD710
05/08-now Pentax K100D (skla mám MF:AF 4:2)
08/08-now Pentax ME
11/08-now KIEV 88
staré foťáky SMENA a VILIA jsem našel, zabavil doma (stejně všechno doma fotím já) a adoptoval je

Ty ogaro ypresův, co ti je to now? To moc nechápu...

[Blekentvajt]

Ty ogaro ypresův, co ti je to now? To moc nechápu...

já myslim esi vono to neznamená NOvej Wercajk

[ypres_bass]

Ty ogaro ypresův, co ti je to now? To moc nechápu...

já myslim esi vono to neznamená NOvej Wercajk

to je přesně ono

(ale je to degenerace ze školy - snažím se kvůli lidem bez středoevropské klávesnice omezovat slova s diakritikou a psát to bez háčků je pro mne horší než použít nějaké všeobecně známé cizojazykismy)

[kraken]

aha, ale stejně to nechápu

[prowler]

now = teraz, momentálne, v súčasnosti

[kotrcka]

postupne sa to vsetko dostalo do stavu, ze v predajni maju nasledovny vyber fotomaterialu:

1. Kodak Gold (ci ako sa to teraz vola) 100, 200

2. Foma 100, 200, sem tam 400.

Co z toho si vyberie normalne zmyslajuci clovek s K1000-kou?

Samozrejme, fotim aj na Kodaka (BW400CN), ale priklad presne popisuje, ako som sa k BW dostal

[Mamiak]

aha, ale stejně to nechápu

krakene, ty si ale trubka

to přece znamená, jakože už je tady TEĎKA na tomhle našem webu in, chápeš?

[botas]

Prečo fotografujem ? Žial do vienka som nedostal takmer žiadne umelecké gény. Som technik a tým sa aj živím. Na druhej strane mám k umeniu blízko - hlavne literatúra, hudba a impresionizmus. A tak som sa snažil skúsiť o nejakú vlastnú tvorbu. Prvé fotky som skúšal ešte s otcom, ktorý mi ukázal základy ČB fotografie. Keď sa mi narodila prvá dcéra, tak som sa do toho obul viac, kúpil Prakticu, fotil a vyvolával. Som samouk, čítaním a chodením po výstavách som dosiahol určitú úroveň, ktorá síce nie je veľké umenie, ale mám s toho naozaj radosť. Druhá vec, ktorá ma pri fotografovaní drží, sú tie úžasné mašinky. Ja digitálnu éru chválim do nebies. Bez nej by sa nedalo kúpiť tak úžasné veci za pár babiek. Nie som síce taký zberateľ , ako niektorý na tomto fóre, ale pár radostí som si už doprial a ešte aj doprajem. Kupujem si veci, ktoré sa snažím aj používať a tak som zatiaľ len na formáte 6x6. VF ma láka, na druhej strane na street fotografiu to moc nie je a portrét fotím viac v exterieroch - na to mám rád svoj Pentax 645 NII.

[kraken]

aha, ale stejně to nechápu

krakene, ty si ale trubka

to přece znamená, jakože už je tady TEĎKA na tomhle našem webu in, chápeš?

Jo aha, už sem to asik pochopil. Mamiaku ty si chytrý ogara, já sem tak nejak dúfal, že mi to povíš ty, páč ogaři s temnej si se mne enem dělajú srandu. Ty ne, ty si hodný ogara.

Tož teda aslivá sem to pochopil správně tuž NOW vlastně znamené jakože VČILKAJ, že????

Ale včilkaj zasek nechápu proč jako ypres to píše tak blbě, že to ani obyčajný ogara jak su já nepochopí, tápe a neví co dál?
Přiznajte sa!!! Že ste to nekteří nepochopili taky!!!???

[Blekentvajt]

Krakene já se teda poctivě přiznávám Kdyby napsal VČILKAJ tak je to jasný jak facka a neblamoval bych se tu s tím novým vercajkem že jo, teď jsem taji za blbce, ale to já myslím bude určitě tím, že má tu školu v Pardubicích, tam voni na hradečáky v jednom kuse strojej ňáký pastě

[Mamiak]

no voni tam měli dřívějc ten ajznbán, takže civilizace, kultura a pokrok je tam holt dál, no

[LukasJ]

No jazacinal asi tak. Tata kYoupil praktiku kdyz jsem se narodil. S tou fotil kdyz jsem byl malej. Pak stim fotila babi, me zajimalo jak to funguje. Parkrat jsem si sni cvaknul, ale nebylo to ono, nemohl jsem si stim hrat. Kdyz jsem prisel do prvni tridy, dostal jsem svuj fotak. Nejakej ruskej, objektiv nic moc, ale byl muj. Prvni film Foma, bylo jich nekolik. Pak jsem dostal rychlokurz foceni. Zacal jsem fotit dle nejakych pravidel. No rusky fotak me uz nestacil, vetsinou jsem si bral praktiku. No a pak byla revoluce, stryc co zil v Kanade se znovu ozenil a ja od jeho nove zeny, (Jirotkova se jmenovala za svobodna.....) jsem dostal Yashicu elektra 35. To bylo neco. Praktika zapomenuta. Ta me vydrzela dlouho, zatim vetsinou CB. Pak prisel barevny negativ. Pak se mi Yashica rozbila. Nedalo se nic delat, prisel kompakt. A zdeseni. Proboha co to je, proc se stim neda fotit? Navrat k Praktice. Pak prislo digi silenstvy. Od 0.3Mp pseudo fotaku po 3.4Mp s pentax optikou. Vse kompakt..... No nestacil me to, hlavne to neumelo ty krasne CB fotky. Prisla digi zrcadlo, D30. Jo je to lepsi, ale CB to neumi. Pak 5D a pak kino a SF. CB je super........

[Mamiak]

tak tyhle jirotkovi náhodou tak trochu znam... a nejen přes saturnina nedávno sme u nich v hospůdce měli dokonce i sraz

svět je malej...

[LukasJ]

tak tyhle jirotkovi náhodou tak trochu znam... a nejen přes saturnina nedávno sme u nich v hospůdce měli dokonce i sraz

svět je malej...

Tyjo, tak to je mazec.... Koho z tehle rodiny znas? Hanku? Ja sice nevim, ze maji nejakou hospodu, ale mozny to je. Odkud se znate?

[Mamiak]

no z hradce přece

[LukasJ]

no z hradce přece

No Tak ted me dostavs do rozpaku. Tihle Jirotkojc bydlej na Barandove. A tenhle pan Jirotka, opravdu Saturnina napsal...... Jen jestli jsme na stejne vlne.....

[Mamiak]

já myslim, že rozhodně - ta kanada mě přesvědčila. jednotlivý vazby samozřejmě neznam, ale ten saturninovej jirotka do týhle rodiny každopádně patří

[LukasJ]

já myslim, že rozhodně - ta kanada mě přesvědčila. jednotlivý vazby samozřejmě neznam, ale ten saturninovej jirotka do týhle rodiny každopádně patří

Tak to teda je sok. Neveril bych, ze se takhle na webu potkame

[majla]

Focení mě učarovalo už jako malýmu když jsem pozoroval Dědu jak s
cvaká se svojí Praktina FX. Děda nebyl žádnej velkej fotograf vystačil si celý život s jedním objektivem a jedním foťákem. Jelikož jsem byl celkem mladej a neměl prostředky focení pro mě nějak zapadlo v zapomění. Pak přišlo období digitálu kompakt Olympus 720. Fotoaparát byl z prvu velký nadšení který rychle opadlo, sice se dal nastavit manuálně, ale naprosto to zklamalo moje očekávání a hlavně při vzpomínce na toto období se mi vybaví hodně cvakání každý blbosti bez přemýšlení... ve výsledku k ničemu. Nějakej rok jsem s digitálem fotil, ale jen z nutnoti něco zdokumentovat až jsem téměr fotit přestal. Asi před rokem ve mě uzrál pocit pořídit si klasickou zrdcadlovku. nejdřív jsem oprášil dědovu Praktinu a nafotil si jeden barevny film, ze kterého vyšla jen pulka snímků, jelikož expozimetr, který mám také po dědovi po 5O letech dost švindloval. Přesto mě to neodradilo ani hudrování manželky mě neodradilo a koupil jsem si kinofilm Nikon F100 na ebay.com, se kterým jsem momentálně naprosto spokojen. Ovšem asi 12 barevný film mi trochu pokazili v labu. Slečna mě téměř chtěla naznačit že ty nečistoty na negativu jsem tam už měl... To mi celkem zkazilo náladu až jsem si řikal jak ten faktor fotolabu eliminovat. A tak jsem ve fomě koupil první chemii a film foma 200 a v klidu si ho nafotil, oprášil pozůstatky dědovy fotokomory něco dokoupil a vyvolal sám nazvětšoval a byl nadšen, byl moc pěknej pocit fotky nebyly rozhodně dokonalý ale pocit znich byl příjemnej. Co me na analogu baví ten klid při focení člověk se nehoní za stovky záběrů. Prostě vyndám foťák na záběr kouknu a když to nestojí za to nefotím a takových situací je spousty, digitální fotka svádí vyblejsknout všechno ikdyž je předem jasný núspěch a pak se člověk probírá mraky fotek na disku, ze kterého časem zmízí v nenávratnu. Co je na papíře to má aspoň větší šanci. Jinak digitálu se nebránim je to pokrok, který bohužel asi nelze zastavit.

[Pavel_P]

Formuloval bych to jinak. "je to KROK ktery nelze zastavit" to "PO" bych pred to nedaval.

[majla]

to jsi mě opravil pěkně

[Franta]

Táta má solidně zachovalou (no, skoro novou) Zeiss-ikonu válečné výroby na 6x4,5, jako mrňousovi se mi náramně líbil-a samozřejmě jsem na to nesměl šahat, stejně jako na občas se vynořivší zbytky dědovy temné komory. První automatická plastová krabička, že filmy si mám kupovat sám z kapesného a fotky že se mi z toho nechají udělat. V osmi letech (Fompan 100 135/36 stál závratných 36 Kč(tenkrát ještě se s)) jsem tedy cvakal své první. Něco vyšlo docela dobře, něco nevyšlo vůbec, pár obrázků 9x13 z té doby mám pořád rád a pořád si pamatuju, jak jsem se tenkrát cítil podvedený, když automat nezvládl světlo a stíny pozdního odpoledne a místo série obrázků byla jen čistá podložka. Pak jsem našel máminu Epifoku, která mi pro svou bytelnost byla i zapůjčena-a film stál jenom 28,- ! Sýkorky na krmítku, snahy o počítání a odhadologie expozice na Měsíc i Slunce-to s filtrem z 5,25" diskety-náramné nadšení z té velké, manuální věci opadlo, když jsem zjistil že vyvolání svitku je k disposici jen za skoro stovku a fotky jsou snad za osm a víc. Takže zase plastový (ale můj-který si můžu vzít na výpravu se skauty, na tábor...) automat, pár barevných filmů s (někdy i h)různými výsledky oproti tátovu pracovnímu dokumentačnímu mju:2.
Přišlo pár let přestávky, pak jsme v úvodu nového tisíciletí celý den mokli v kánoích na Orlické přehradě a někdy v deset večer se mraky trhly, vylezl obrovský růžovočervený měsíc v úplňku, mraky byly tmavofialové s oranžovými okraji vytrácejícími se do ztracena, občas se v trhlině mezi nimi objevila duha-nikdy před tím ani nikdy potom jsem nic takového neviděl. Surrealistický kýč abstinenčních vidin alkoholistického kuřáka hašiše a opia ládovaného do starých tlakových hadic na plyn. Ale všechno měkké a sladěné, přírodní-krásné. Snažili jsme se to vyfotit, jenže všechny automatiky si vzaly jas měsíce i když jsme se je snažili oblafnout ostřením nejdřív na opačnou stranu oblohy a na zbytku obrázku bylo černo a po těch úžasných barvách ani památky. Úvaha byla jasná-je třeba něco, co žádnou automatiku nemá. A navíc jsem u spolužáků na gymplu vídal Praktiky, Pentaxy a jedno OM-2, ve třídě jsme měli svoje černobílé portréty a různé jiné obrázky a ty mašinky byly tak krásné-člověk nad nimi musel myslet, nemyslely za něj ani mu nic nevnucovaly, nevysmívaly se absencí hejblátek "he, a tohle si nezvolíš", hezky zpracované studily kovem do ruky, byla z nich cítit osobnost a člověk věděl že je drží.
Přišly jiné starosti, sestra si mezitím pořídila tikitál na cvakání "tohle se dělo a asi takhle nějak to při tom vypadalo", mezi spolužáky už na vejšce se objevilo pár digizrcadlovek. Bylo to hezké, ale pak jsem potřeboval k zápočtu zdokumentovat čelo půdní sondy-bylo fajn, že jsem na fotce viděl horizonty a jejich přechody tak, jak jsem je sotva dokázal odhadnout-ale dokumentace jak mi o tom už kdysi vykládal táta, když jsem s ním byl na služebce z toho prostě nebyla, protože ať jsem se snažil jakkoliv, aspoň trochu přirozené barvy jsem tam nedostal. Spolužactvo na tom bylo většinou hůř, protože se nesnažili o vyvážení bílé a tak. Věděl jsem, že film to zvládne, že barevná fotka už není drahý luxus, že se dá skenovat-takže další bod pro tvrdomanuál. Děda i rodiče fotívali černobíle, něco se mi na těch obrázcích líbilo odmala, navíc zájem o historii a vlastně výhradně černobílé fotky z obou Velkých válek, Koreje, Vietnamu-co se na tom dalo vyčíst, co to dokázalo podat-některé si v barvě prostě nedovedu představit.
Internet mi při hledání pro úvahy pustit se-nepustit se vyplivl tohle fórum a já se nestačil divit, z červíka se stala mutantní šavlozubá housenka-a byl jsem v pasti. Zbytky dědovy komory zmizely ve víru stěhování a tak jsem ji před rokem po inzerátech prodám levně a za odvoz dal zase dohromady, z prostorových důvodů se zvětšovákem čistě na kino-Axomat 4. Tím jsem začal, aby mě pak komora nepřekvapila náročností na místo a finance a já si to mohl trochu osahat. Foťák byl oříšek-málo peněz a měl vydržet kdeco včetně natřásání na koni nebo kole. Praktica, Nikon F, FM2, snad to krásné OM-cena rozhodla i proto, že když se dostaví zklamání nebo nedostatek času, nebude to tolik bolet. První film nafocený na okopírovanou kopii směsky měřících obrazců a hledání, co to udělá.
Nikdy jsem u temnokomorničení nikoho neviděl, nikdo mi o tom neměl kdy vyprávět-a ten pocit, když jsem poprvé rozdělal cívku a na odmotávaném filmu bylo jedno políčko vedle druhého, některé sytější, některé míň, jak jsem systematicky cvakal clonou po celém smysluplném rozsahu-ale všechna a ostrá... Zjištění pod mikroskopem, že jsem ze staré Svemy za docela mizerného světla dokázal vyžmolit v Rodinalu 1+40 100 a snad 105 čar na milimetr mne ohromě nadchlo. Dávno prošlé filmy a papíry s už de facto jedinou gradací (spíš měkkčí), ale nové vývojky-Rodinal je klasika, dělal s tím děda, tady se to chválí jako universum. Pár pokusů na nový baryt ukazuje na relativní zvětšovatelnost, jenže ve snaze o vyrovnávací volání většinou dost různě exponovaných (v lese spíš pod-) filmů se mi taky povedlo dostat na celkem nezáživně vypadající políčko rozsah asi 9,5 clony (šedá deka na obloze za 8/60 a stíny pod stromem za 1,8/1)-a to se zvětšovat skoro nedá, přitom to patří k těm dobrým, co jsem zatím spáchal. Chystám k vánocům nákup variantů a konečně ve větším vypočitatelného, opakovatelného filmu, abych vůbec mohl něco zvětšovat a mohl se konečně začít víc učit řemeslo které k tomu patří než vyvíjet šamanské praktiky postavené na instinktech, které se kdovíodkud objevují.
Horší je, že začínám šilhat po něčem jako střední formát, to chce vyměnit zvětšovák (OP 5/6?), k multigrádům by byla příjemná i barevná hlava... Raději jsem nepočítal, ale asi jsem nakousl třetí desítku provozovaných koníčků (a ty odložené...), což se nedá zvládat ani časově, ani finančně. Bude muset nastoupit revize.
BTW-svitek je v Epifoce dodnes a já se pomalu rozhoupávám ho vytáhnout a v něčem vykoupat.

Každopádně Vám tady patří dík-za oázu na počet ( sakra, no prostě odvozeno od čtení a ne dívání) tak nějak normálně praštěných lidí s pohledem do starých časů, o což se dneska moc nezakopne. Za vstřícnost. Za dolomení k něčemu dalšímu, co dokázalo a dokáže fungovat bez kvanta elektriky, křemíku, pablik rylejšn, marketingu, reklamy (vlastně dajrekt edvrtajsinku) a vůbec. A v něčem adresně Bzencakovi, jakkoliv mám z jeho článků a příspěvků těžkou hlavu. I proto, že dědova chemie bývával regál 3x5 metrů-a na mě po těch letech už nic nezbylo

[bzencak]

Franto, krásně si to napsal. Áj slzénka sa mi dere do očička.
Opravdu velký dík za zmínku mé maličkosti. Už sem áj trošku zmalomyslněl. Eslivá to má vůbec ňákej smysl...