68 odpovědí na toto téma

[Reccas]

V roce `86 jsem od rodičů k Vánocům dostal Smenu 8M- první snímky jsem nafotil na školce v přírodě na jaře příštího roku. Předtím jsem absolvoval krátkou instruktáž od otce- dodnes mám Smenu nastavenou na 1/60 a v pouzdře vlepený papírek s nakreslenými sluníčky, mráčky, clonovými čísly (a dodnes si pamatuji, jak jsem si krokoval vzdálenosti)... používal jsem ji do roku `89 a k mému dnešnímu překvapení byly nejlepší snímky právě z doby, kdy mi bylo 5 let. Další zpracování filmu a zvětšeniny si vzal na starost otec. Posléze touha fotografovat na dlouhou dobu opadla- až v roce `97 jsem si na školní zájezd půjčil rodinného Spotmatica a nechtíc otevřel "záda" před převinutím filmu- hlavně následné uštěpačné poznámky ze strany otce mne od focení na dlouhou dobu odradily. Až v roce 2004, kdy dostal můj spolubydlící z kolejí od rodičů digitální Olympus Mí 300 (mjůůů mi nějak neleze přes pysky), takže jsem ho začal používat více než on. Před rokem se doma objevil rodinný Olympus E-500. V té době jsem ale od maminky své bývalé přítelkyně dostal Zenit ET+ Helios+ Jupiter 135. Chvíli jsem s tím cvakal naprázdno... a než jsem stačil založit první film, přestalo chodit zrcátko. Oprava cenou převyšovala reálnou hodnotu foťáku, ale což, kvazitchýni jsem měl docela v oblibě. Nafotil jsem s ním cca 8 filmů (tuším, že 200 Fuji za výhodnou cenu z Lidla), vyvolaný a nazvětšovaný je jeden. Obrovská nespokojenost s výsledky a navíc nespolehlivost Zenita- ač opraven, stejně se se zdviháním zrcátka příliš neobtěžoval. Tak jsem u Pazdery zakoupil Pentaxe K1000 s Chinonem 35-70. K tomu se váže docela jímavá historka- po jeho zakoupení jsem šel "slavit" do branického sklípku poblíž, načež jsem zjistil, že mi jaksi v peněžence chybí 1000,- Kč. Tímto mankem přestávala být koupě fotoaparátu finančně zajímavá. Inu šel jsem se zepta k Pazderovi, zda jsem tam bankovku výše zmíněné nominální hodnoty nevytrousil. Odpověď byla, samozřejmě, záporná. O pár měsíců později jsem se tamtéž šel zeptat, zda se prodal můj objektiv na M42 Pentacon 29/2,8 (tímto bych rád všechny varoval, je to zlé zlo!!!- nestojí ani za psí játra), který jsem pořídil v dobré naději, že budu fotit se Zenitem. Odpovědná osoba za výkup nebyla přítomna- prý příjde po poledni. Když jsem se zeptal, jestli má smysl skočit vedle na pivo a pak se vrátit, dostalo se mi odpovědi: "To jste vy s tím pivem a K1000, co jste si u nás kupoval před cca dvěma měsíci?" Poté, co jsem přisvědčil, se (asi) slečna prodávající začala moooc omlouvat, že mi špatně vrátila a dala mi z kasy mnou postrádanou částku- opravdu mi to prosvětlilo celý zbytek dne. Od té doby se mě u Pazdery ptají, jestli mám všechno, když odcházím. Nicméně K1000 mi nesedla- jeden exponovaný a vyvolaný film. 2. 7. tohoto roku jsem z Aukra koupil Pentaxe MX+ Pentax 50/1,4 M. Láska na první pohled, omak, co chcete. Poté se rozjel i pozitivní proces- nejprve 9x13 fomaspeed, nyní 18x24 fomabrom (vše normální gradace). Neodolal jsem a přikoupil skla 28/2,8 Takumar bayonet (i když nemá SMC, chová se vcelku ukázněně) a Tamron Adaptall 80-210/3,8-4. S jídlem roste chuť, tak jem od toho samého člověka koupil druhé MX. Momentálně mám jediný problém- musím s sebou nosit obě těla, aby se holky nehádaly, která zůstane doma .

[Reccas]

A na něco jsem přeci jen zapomněl! Mnohokráte děkuji všem zde přispívajícím, že mi velmi usnadnili cestu k první vlastní zvětšenině a že v tom nejsem sám.
PS: Pentax Miláčex je asi stejně nejlepší slr, co vy na to?

[Gorgi]

Moje ontogeneze není ničím zajímavá...kompakt od rodičů (děs běs), digikompakt od maminky (daleko lepší...leč šumítko...taky rok 2002...) a přemýšlení, jak dále...DSLR nezplatitelná, takže kino SLR...za naškudlených 10000,- Kč (bylo mi 22...a tolik tehdy skoro neměli prarodiče dohromady jako důchod...) jsem si koupil Canon EOS 300V. Fotil jsem barvu - negativ a diák, ČB dělat doma mne ani nenapadlo a laby dávaly šílené výsledky... Pak jsem se ale z Brna přestěhoval za prací do Prahy...a mor zvaný Škoda začal. Navíc jsem objevil paladix...a tamnější články o krásných starých strojích...

Zamiloval jsem se do OM systému, těla u Škoďáka nestála za nic...tak mne pan prodavač ukecal na Pentax ME Super (8/2005) a P30T (9/2005), pak jsem si pořídil na inzerát P-Sixe (10/2005), dvě OM-1 (12/2005)...a k takovým strojům přitozeně patří černobílý film...nabíjel jsem z počátku barvu v tak 70% případů, ale výsledky z labu se postupně zhoršovaly a já dělal stále víc ČB, naškudlil jsem cca 60 exponovaných filmů v lednici...no pak jsem s tím musel něco začít dělat...v prosinci 2006 jsem vyvolal první film... negativy jsem máchal nejprve v Rodinalu, pak i ID-11 a Fomal, následovaly pokusy s Microphenem, AM 74 a AM 20, nakonec i XTol. Temná komora následovala až v létě 2007 (přestěhoval jsem se a najednou bylo místo), nejprve stařičký Opemus 6x6 a pak cca od Nového roku 2008 konečně Kaiser...

Nevím, co mne přivedlo k ČB, proč převážila nad barvou (nikoiv ale drtivě, je to 60:40)...asi nějaký instinkt? Každopádně pomohlů zdejší web...že si takhle hraje spousta lidí jsem netušil...

[tomas.kontakt]

to: Bzenčák - rozhodně Vaše články mají smysl - přečetl jsem je mockrát a pokaždé pochopím další kousek, o kterém jsem neměl nikdy ani páru...

[venca]

"To jste vy s tím pivem a K1000, co jste si u nás kupoval před cca dvěma měsíci?" Poté, co jsem přisvědčil, se (asi) slečna prodávající začala moooc omlouvat, že mi špatně vrátila a dala mi z kasy mnou postrádanou částku- opravdu mi to prosvětlilo celý zbytek dne. Od té doby se mě u Pazdery ptají, jestli mám všechno, když odcházím.

Souhlasím. Zaplaťpánbůh, že jsou u Pazdery obě ty slečny.

[Acer]

Souhlasím. Zaplaťpánbůh, že jsou u Pazdery obě ty slečny.

Myslím, že slečny se docela vyznají a to i v zákaznících. Kdysi tam stála hezká Yashica D a tak jsem si pro ni šel. Jenže u pultu už stál pán a měl ji v ruce, že si jen skočí do bankomatu pro peníze a za pět minut je zpět. Na dotaz druhé slečny, co si přeji, jsem odpověděl, že jsem chtěl tu dvouočku, ale pán byl rychlejší. Při odchodu vyšla slečna za mnou ven a říká: Zkuste se stavit za hodinu, on šel jen pro peníze, ale já na něm poznám, že už nepřijde.
Tak jsem se vrátil za hodinu a Yashica mi dobře slouží dodnes

PS: Nebyl ten pán někdo zdejší?

[RHx]

no na zákaznících se dá ledaco poznat, ale ta slečna se zřejmě vyzná v technice i v lidech a to je vzácná kombinace

[Bret3]

Jo jo, s tím nelze než souhlasit. Dospěl jsem do stavu, kdy mrknu k Pazderovi dovnitř, jestli tam některá z nich je a teprve pak jdu dovnitř. Pak se mi ale stává, že odcházím s něčím, s čím jsem tak nějak vůbec nepočítal...Neboť na nezáludný dotaz dostanu jako bonus k odpovědi otázku: "A nechtěl byste toto?" Přičemž odkudsi vyloví něco, po čem už nějakou dobu pátrám. No a to je pak těžký odolat.

[ivan_maly]

Franto, krásně si to napsal. Áj slzénka sa mi dere do očička.
Opravdu velký dík za zmínku mé maličkosti. Už sem áj trošku zmalomyslněl. Eslivá to má vůbec ňákej smysl...

MILÝ BZENČÁKU!
Tvé encyklopedické znalosti považuji (alespoň pro sebe) za největší přínos TK.cz - tak žádnou malomyslnost! Také tvůj přístup k fotografování vůbecně, zejména soustředění na velký formát, nenošení stokilových kamer kamsi daleko od auta atd. mě velmi imponuje, má to znaky profesionalismu.
Zatím se sice osobně neznáme, ale velmi se těším, až se poznáme...

[RHx]

koukám, že jsem ještě neodpověděl na úvodní otázku
co mě přivedlo? pohled na barevnej snímek...

doma jsme používali kompakt na film, asi do roku 2003, pak jsem se podíval do af zrcadlovky hasičského kolegy na výroční schůzi sboru
zmáčkl jsem knoflík a ono se to zaostřilo - zázrak! fousatej hasič se na mě zubí a jeho tvář je vidět dobře a je zaostřena
vrtalo mi to hlavou do léta
a v létě mě právě tenhle kolega vyfotil i s rodinou na hřišti
někde ten užmoulanej, barevnej snímek ještě mám doma - ostré obličeje, neostré pozadí - pro uživatele kompaktu s průhledovým hledáčkem nevídaná věc - dobře se pamatuju, jak mi snímek hodila do schránky mávající přítelka hasičova a já, na zahradě jsoucí, jsem pro něj hned běžel
v ten den jsem se rozhodl, koupím si zrcadlovku a stála tehdy 12 tis...
od barvy k čb jsem se potom směroval už tak nějak automaticky, asi po 30 eponovaných filmech, jednak zoufalé výsledky z labu a potom chuť na černobílé zobrazení na papíře, kde mám všechno pod kontrolou já

[nlc]

U mě to proběhlo asi takhle: před několika lety (asi tak 6-7) začal jsem si hrát s původně otcovou Prakticou FX3, která mi zůstala, nejdříve jsem s ním jen cvakal, pak i založil barevný film a příležitostně fotil. Všechno to byly jen momentky do alba. To mi vydrželo poměrně dlouho. Pak mi začalo vrtat hlavou, zda-li by se dal sehnat nějaký jiný objektiv než ten Tessar 50mm co k tomu byl, už tehdy jsem nějak podvědomě cítil, že by to chtělo něco širšího, ale dopracovat se k tomu bylo zdlouhavé. Po delší době tápání a postupném chápání, kterak do sebe věci fotografické pasují přišlo období, kdy se mi do mysli vkradla myšlenka na digitál. Ze všech stran jsem slyšel chválu nad tím jak skvělé stroje to jsou, přečetl spoustu recenzí a také polemik na téma digi versus film a při tom střádal peníze. Životní zvrat, si ale vyžádal investovat do důležitější oblasti a tak pro útěchu duše, ze zbytku peněz zabydlela se mi doma Praktica MTL50 se dvěma objektivy .... a tím to začlo. Okouzlení technikou vyústilo postuně v koupi Pentaxů a Nikonů a skel a sklíček atd. Až jednoho dne dal jsem do aparátu místo barevného kinofilmu Neopan 400 CN, nechal ho naskenovat a spadnul po hlavě do černobíla. Následoval nákup temnokomornické literatury, objev tohoto fóra a půl roku teoretické přípravy a studia postupů vyústilo v první zvětšeninu ... a plavu v tom pořád. Tak.

[Kubikula]

to: Bzenčák - rozhodně Vaše články mají smysl - přečetl jsem je mockrát a pokaždé pochopím další kousek, o kterém jsem neměl nikdy ani páru...

Jo, taky to pomalu nabírám.

[pepa]

Táta fotil, klasika v umakartové koupelně v paneláku. Měl flexaret VI, já jsem dostal jako první foťák bakeliťák Pionýr, potom ta flexareta a zenit. Filmy a vývojky foma, forte, orwo byl svátek. Jednou teta z Vídně přivezla Ilford FP4, rok jsme si ho "šetřili"!

Někdy kolem maturity přišlo oslnění barevnými fotkami z minilabu a začátek cvakání. Nikdy jsem se neuchýlil k digitálu, ale tohle moje fotolabové barevné cvakací období trvalo hodně dlouho, až jsem úplně zapomněl fotit.

Jednou jsme byli na lyžích s kolegou a on tam fotil. Bylo to sice taky barevné a minilabové, ale byly to Fotky. Začal jsem se zajímat na Internetu, četl jsem photo-life (tehdy kolem roku 2002-3 to opravdu bylo zajímavé čtení) a žasl jsem. Kolik je dnes k mání BW filmů a chemie! Celý ten obrovský vesmír jsem začal po kouskách objevovat a propadl jsem mu. Měl jsem zrovna období, kdy se nám narodil 2. potomek a stavěli jsme dům, takže času nebylo, ale aspoň jsem upravil projekt a udělal si v garáži fotokomoru 2x1 metr.

Času teď mírně přibývá, a já jsem mezitím snad už překonal svoje "technické" období (náruživé nakupování a prodávání techniky, kterou stejně nepoužiju - možná někteří znáte). K tomuto zrání přispěla velmi TK.cz, a podobně jako ostatní bych rád jmenoval Bzenčáka, jehož články jsou klenoty na zlaté koruně toho webu! Díky němu mám teď jasné cíle do budoucnosti: míchané vývojky a VF.

--
Pepa

[RED]

Tatka delal fotky jak jsem byl jeste maly ale nekdy kolem 1997 to ustalo, zvetsovak se schoval do sklepa s ostatnima vecma a nejak to utichlo.

nekdy kolem moji 9. tridy ( 2003 ) jsem se nejak zacal zajimat o film. Nataceni ruznych projektu, tenkrat jeste kamera nebyla a tak jsme tocili na kamaraduv hodne postarsi digital. 320x240 ale radost z toho byla. A pak v prvnim rocniku stredni skoly jsem si poridil digitalni kameru a fotak a tak nejak zjistoval co prevazne s fotakem jde "tvorit". Vetsinou to ale bylo bezduche mackani, a pak mazani v pc. Ale konecne zacatkem druheho rocniku kdyz se tatka stehoval pryc, tak nechal nejake veci u nas v byte a zbyla po nem zrcadlovka ZENIT-ET. Nevahal jsem a jak se rika ( nabil jsem do ni prvni film co jsem nasel ) nemel jsem ani paru o nejake clone, ci rychlosti zaverky a tak muj prvni film vyvolany v labu dopadl katastrofalne Ale nejak me to chytlo a zacal se o to zajimat, a na vanoce nastal zlom, dostal jsem 10 kusu ILFORD PAN 100. Vyfotil jsem asi dva kousky a zacal se zajimat o vyvolavani filmu doma. Tatka me cosik naucil a nasla se dokonce i stara plastimatka, prvni vyvojka co byla za pultem a prvni radoby-fotky byly na svete. Pak nastalo moje obdobi, dalo by se rict "zrani" kdy jsem az do 4 rocniku nedal na zenita sahnout a od te doby digitalni fotak lezel ve skrini a jenom se na neho prasilo. Fotil jsem prevazne na cernobily film, jednak porotoze me porad necim osilnoval a neco z neho jakoby "vyzarovalo" a jednak, ze jsem si to mohl vyvolavat sam doma, coz byla pro me dalsi uzasna vec. Poridil jsem si scaner na negativy a pekne tlacil fotecky do digitalni podoby. Ale teprve loni jsem pri vyklizeni sklepa "objevil" tatkuv AXOMAT 4 a vybaveni k nemu. Myslel jsem si ze to mama uz davno vyhodila a bylo tam vsechno i lesticka............stacilo zajit do obchodu pro fomacke fotopapiry a byl jsem v tom.................na digital se ve skrini prasi a skener uz nejel dobry rok.............

analogovy postup fotky mi tak prirostl k srdci, ze se sveho zenita nehodlam zbavit. Ve fotokomore pomalu travim vice casu nez je zdravo. Oblibil jsem si dva filmy a to Ilford PAN 100 ( ten osudny ) a Ilford DELTA 400 Kdyz nejsou penize obcas koupim FOMAPAN 100...ale to se stava malo kdy....

a papiry ? zatim delam jenom s fomackyma barytama, rc mam doma taky, ale rozdil je videt a baryt je baryt.....ale v budoucnu bych chtel skusit ILFORD

A aby toho nebylo malo, tak jsem jeste zacal posledni dobou, natacet a vyvolavat a kutit s Super8mm filmy........jo mohl jsem tusit, ze do toho taky spatnu......v temne komore navzdy........

A tohle forum ? vlastne jsem mu vdecny za velice moc uzitecnych informaci.....nejsem tu dlouho, ale jsem moc rad, ze jsem nasel lidi co maji stejne nadseni jako ja....nebyt vas asi jeste kupuju prvni vyvojku co uvidim za pultem............takze prevelike diky patri tady vsem........

konec.......

[mickael]

Hmn predem rikam, ze muj pribeh by nemeli cist zaryti analogisti, akorat by je mohl pobourit kazdopadne s focenim sem zacal nekdy kolem roku '99 coz mi bylo jedenact, ale uz s jednim z prvnich digitalu v sirokem okoli, tak prubezne sem cvakal, nicmoc svetoborneho nevzniklo, az pred ctyrmi lety se do rodiny dostal novy digital a tehdy me to chytlo, zkousel jsem kdeco, fotil hlouposti, ale bavilo me to...a tak kdyz jsem se rozhodoval v 18 do ceho investuju, digi zrcadlovka byla jasna volba.

Splnil jsem si sice sen o poradnem vybaveni, jenomze vysledky veskrze veskere zadne. A tak bylo par hluchych mist, kdy jsem foceni nevenoval mnoho pozornosti. Mno a minuly rok v lete prisel zlom, protoze jsem uz tak pomalu zacinal uvazovat co bych mohl studovat na VS a nic jineho co by me bavilo nez fotka nebylo, volba byla jasna, respektive volba pokusit se, kdo nic nezkusil, nic nedokazal zejo. No diky sve lenosti jsem to porad nejak odkladal a na konci zari s hruzou zjistil, ze prihlasky jsou do konce listopadu. A tady to zaclo, na primacky bylo povinne dodat cast ukolu klasikou CB. Tudiz zaclo intenzivni samostudium na internetu o negativnim procesu, filmech, vyvojkach, o pozitivnim procesu atd.

Zacatkem rijna jsem dovezl od stryce takrka cele vybaveni fotokomory a jako bonus Prakticu, objednal filmy, papiry, chemii. Zalozil prvni film, vyfotil jen takove kravinky doma (co kdybych to pokazil pri procesu zejo), a uz sem pelasil do komory, nervozni jsem byl jak pri "doplnte si podle chuti" precijen, nikdy jsem u nikoho nevidel jak se co dela a teorie je sice vec pekna...no proste kdyz sem uspesne vyvolal hned prvni film, byl jsem u vytrzeni pak zkusil jeste zvetsovani a uz jsem byl chycen.

Puvodne jsem chtel procesem udelat jen ty asi 3 povinne fotky a zbytek dodat digitalni printy. Ale usil jsem na sebe bic a rekl si, ze kdyz uz, tak uz poradne a vsechno udelam na film. To uz byla pulka rijna, zrovna mi dosel kinofilm EOS a zacal mesic kazdodenniho foceni a vikendoveho vyvolavani a zvetsovani. Zacinal jsem na RC, ale aby toho nebylo jeste malo, tak jsem se rozhodl presedlat na baryty a jejich lesteni za tepla. Casu nebylo nazbyt a tak jsem se vrhl na 30x40 zvetseniny. Abych to neprodluzoval, nakonec jsem vsechno stihl poslat do konce listopadu a tak na sebe byl celkem pysny, ze jsem jeste pred dvema mesicema nevedel co to je vyvojnice a ted odeslal 35 lestenych barytu

A to nejlepsi na tom je, ze od te doby se mi na pametovce v digitalu hromadi jen prefocene baryty a foceni jsem si zacal opravdu uzivat a konecne i tvorit a ne jen bezduse cvakat ) nehlede na to, ze temnice je uzasne relaxacni misto

A nakonec jsem se na tu skolu dostal, coz me fakt potesilo a film jen tak z ruky nedam, momentalne ani nad nicim jinym nez CB neuvazuju Takze konec dobry, vsechno dobre.
Uff, to jsem se rozepsal

[ypres_bass]

mick: to jsem rád že tu nejsem nejmladší...