92 odpovědí na toto téma

[Enthropy]

Osobně si nedovedu představit, že bych šteloval SF na koncertě nebo honil lidičky celý den s bedýnkou po Praze. To kino je na tyhle věci ideální.

Jsem sice vejce, které zatím zkoušelo fotit koncert jenom jednou, ale dovolil bych si nesouhlasit. On ten SF má totiž v temném prostředí klubů výhodu v tom, že můžu pořádně ujet se zrnem. Můžu si dovolit příšerný rodinalový (no dobře, fuj fuj Foma R09) push, který se mi strašně líbí co se tonality a ostrosti týče, ale vyrábí zrno, které kinofilm těžce nese (i když hospodské fotky na Fomapan 400 vyrodinalovaný na 1600 mají taky svoje zvrácené kouzlo). A takový Six padne do ruky skoro jako kinofilmová zrcadlovka

[Pentaxista]

Vážený kolego nojgi!
Na rozdíl od Vás se domnívám, že SF a priori nedává záruku vyšší technické kvality fotografie. Charakter záznamu zhotoveného (byť řemeslně, technicky "dokonale") na ten který formát vůbec nemusí korelovat s "charakterem" zaznamenaného. Dnes už si dokonce troufám tvrdit, že vůbec není pravdou, že třeba kino není příliš vhodné na krajinu, zátiší, krajinný detail... ALE!!! Z z dostupné záplavy přístrojů to umí jenom pár foťáků (resp. objektivů). Také si myslím, že SF dokáže "zmírnit chyby". Kino je naopak nemilosrdně ukáže.
Cítím z Vašeho příspěvku jistý despekt ke kinofilmovým fotoaparátům. Nebo se mýlím? Já jsem tento pocit míval také - ovšem pouze do doby, než se mi podařilo "doladit řetězce", o kterých jsem psal dříve. V těchto souvislostech si lze položit otázku, "zda se dřina s kinem vyplatí". Já si odpovídám - ano. Jiný si odpoví jinak.
P.S. "Poslední řada objektivů Leicy..." Nevím přesně, co tím myslíte, ale opět si troufám tvrdit, že mezi leikovskými objektivy jsou dosti velké rozdíly. Padesátkové a pětatřicítkové Summicrony a Summiluxy se asi dostaly "k hranicím fyziky", na druhé straně "35/2 Hexara AF je ze všech Summicronů nejlepší."

[kraken]

Já ještě úplně neznám ty vaše hierarchie, ale zní to tak, že bych asi nesouhlasit neměl

no neměl

Vidím, že Himsel je velice vnímavý ogara, to sa mosí nechat!!!

[Pavel_P]

ještě mi nedá jedna věc k tomu co psal noigi
A to neustále omílaná mantra "dnes se objektivy počítají na počítačích, tudíž jsou lepší". Tak nějak pro to nevidím důvod. Ano počítač zřejmě přinesl zrychlení a slevnění vývoje, ale dle mého je ve výsledku jedno, zda konečnou konstukci kreslí a počítá celé specialiozované středisko o 300 lidech, nebo tým deseti lidí s PC. Fyzika je furt stejná, počítače to jen slevnily, zjednodušily a zrychlily. Však ten program žije jen ze vzorců, které dodali zřejmě ti samí fyzici, co to dřív dělali s logaritmickým pravítkem a kreslícím prknem. A že jich dřív bylo :) Prostě pokud někdo chtěl a měl na to prostředky, dokázal cokoliv propočítat / navrhnout na velmi vyskoké úrovni, nedělejme z nich neandrtálce :) To je jen taková má výtkoúvaha, páč lidé tohle prostě stále říkají a nenapadne je se zamyslet... Jsem shopen uznat přínost vývoje technologií, postup v poznání, ale co se týče všemocnost, ba skorem kouzelnictví pc, tam jsem spíš skeptický. (p.s. pro neznalé, živím se jako programátor :)

p.p.s. dnes se stejně technologie používají spíš k ojebávání, než k honbě za lepším výsledkem. Sice by na to měli, ale proč. Zlatá doba, kdy se vše dělalo na hranicích možností (kvalitativních) už je bohužel takových 30 let za námi.. A neplatí to jen pro focení, ale snad v celém spektru výrobků, které jsem měl tu možnost prozatím na jejich vrcholné úrovni poznat...

[Robert Elznic]

Dospěl jsem k názoru jako má Dany. Nejdříve zmáknout kinofilm.

Po mém opojení středoformátem a neustálým zkoušením toho a onoho jsem stejně nezvládl pokročit dál než k věčnému začátku.
Nejsem s výsledky spokojen a cítím a vidím v okolí, že z toho musím vydolovat víc. Alespoň standard. Protože ani tam jsem se nedostal.

Proto si myslím, že jedna z cest. aby člověka komora a vše kolem bavilo, je naučit se dobře potitivní proces a na kinofilmu obzlášť. Nejde vše najednou.
A mít ten správný negativ shopný zvětšování je to pravé ořechové.
Chce to krok za krokem. Si myslím. Mít správný negativ a pak teprve experimentovat dál.
A ke správnému negativu se dostatnu s aparátem, který umí dobře měřit expozici.
Potože člověk nemůže plavat ve dvou rybnících zárověň, když se učí. I když jsou spojené.

Takže jsem si vytyčil za úkol naučit se zpracovávat z dobrého, ne výborného negativu, pozitiv. Pokud možno z aparátu, který zvládne dobře měřit expozici.
Až se to naučím, můžu se učit sám určovat expozici, protože už budu umět
posoudit, jestli ten negativ je v pořádku.

Mám nyní k dispozici Minoltu HI-matic. Vybral jsem si ten správný stroječek s ohledem k potřebě správného měření expozice? Nebo už se řadí mezi staré nespolehlivé roztomilé raritky?
Nebo by jste mi poradili si pořídi něco onačejšího?
Můj požadavek je pouze dobré, spíše výborné a bezproblémové, měření expozice a dobrý až slušný objektiv. Motající se v ohniskové velikosti kolem záklaďáku.
Takže i možno nějakou zradlovku nebo dálkoměr.
Díky za případné rady.

[Pavel_P]

Aparát, který umí správně měřit expozici neexistuje. Aparát totiž nikdy nebudě vědět, co právě fotíš. Různé moderní matrixové bazmeky se to možná budou snažit víc odhadnout, ale i tak je to spíš berlička. Budu se opakovat, ale zase bych doporučil dobrý bodový externí expozimetr a knížky či alespoń internetové články o zone systému :) Prostě dle mého by to mělo být obráceně. Nejdřív se naučit správně exponovat a pak to další. (třeba hned jak správně vyvolávat, což s exponováním souvisí - v době expozice už bys měl vědět, jak to vyvoláš...)

[kdoco]

zdravím,

pár poznámek co mě tak napadají:

nojgi (ačkoliv s ním nemusím ve vše souhlasit) nepíše své názory "a priori" - on fotografuje a dochází zkušeností k nějakým závěrům, o něž se dělí - možná ne zcela rétoricky obratně, ale dle mého rozhodně ne "a priori"

co se týče zvládnutí kina - ano, je to jistě cesta. ale je to dle mého stejné, jako npř. plný formát, který už se tu řešil. může to být zvolená strategie, učení se sebekázni (užitečné) - ale metoda samonosná to není. dodnes obdivujeme mistry pracující na zdánlivě tolerantní formáty, kteří neměli možná ani SF nikdy v ruce a jejich um tím netrpí. to už můžeme přistoupit na procvičování kompozice digitálem

ještě jednou se budu opakovat, ale dle mého to, co žene individualitu ke zlepšování se je "vůle k fotografování" - a tato vůle může být sycena z mnoha rozličných zdrojů. mimo jiné také formátem. a pokud někomu tu vůli sytí středoformáty, pak bude to kino tak jako tak flákat jako nutné zlo a neposune se nikam. ještě jednou opakuji, že to těžiště je u každého jinak umístěno v jakémsi tvůrčím "gamutu" - jiný na formát takřka nehledí.

a nakonec ještě zonální systěm. mám ho rád, hrozně mi pomohl. pro pochopení exponometrie je to dalo by se říci úžasná zkratka, protože je zde formalizováno to, co se jinak záskává pouze zkušeností. ale jeho přísná aplikace na kinofilm je pro mě snad až trochu obsese. ten počet políček je pro mě tak veliký, že prostě nedokážu nastřílet celý film na ten který proces. samozřejmě, na zkoušky je kino bezvadný - mnoho políček, mnoho zkoušek. ale přímé přenášení těchto zkušeností mezi kinofilmem a svitkem (v rámci jednoho materiálu) je problematické. naučíme se sice metodu, ale zkoušky a ladění procesu musíme provádět znovu.

uf, ani to po sobě nebudu číst, tak se omlouvám.

[RHx]

Můj požadavek je pouze dobré, spíše výborné a bezproblémové, měření expozice a dobrý až slušný objektiv. Motající se v ohniskové velikosti kolem záklaďáku.
Takže i možno nějakou zradlovku nebo dálkoměr.
Díky za případné rady.

jak píše pavel, třeba já mám nejradši dálkoměrný fotoaparáty (pro kino) ale paradoxně nejjistější jsem s plastovým nikonem, co má bodový měření
prostě namířím na tvář zpěvačky, nebo jinou důležitou část jejího těla a je to tam
měření třicetiletým dálkoměrným aparátem uvedený třídy je spíš orientační, ale za jednoduchých světelných podmínek může fungovat
jinak práce statická se spotmetrem (nebo tělem s bodovým měřením) a stativem - než přivykneš, tak "tě z toho bolí hlava" jak s těmi naměřenými údaji naložit
ale pak je to úleva - naprosto přesná expozice vybraných míst ležících přede mnou

[Robert Elznic]

Já jsem myslel fotografování na kinofilm bez vážné ambice dohnat Ansela Adamse.
Chci dělat to co jsem dělal na digitál. Rodinu, reportáž.
Nechce se mi pobíhat s expozimetrem kolem např. tchýně usazovat ji do zon Tak dlouho by nevydržela a její poza by se změnila v grimasu.
Myslím si, že by to na dobrou, tzn. za 3 udělal dobrý aparát se solidním aparátem.
Další podstatná část je ten "dobre" exponovaný film převást na pozitiv a mít dobrý pocit, že jej můžu rodině ukázat.
Myslím si, že reportáž fotografující fotografové neměří bodově expozici a nepřeměřují scénu vždy a za všech podmínek.

[Robert Elznic]

Můj požadavek je pouze dobré, spíše výborné a bezproblémové, měření expozice a dobrý až slušný objektiv. Motající se v ohniskové velikosti kolem záklaďáku.
Takže i možno nějakou zradlovku nebo dálkoměr.
Díky za případné rady.

jak píše pavel, třeba já mám nejradši dálkoměrný fotoaparáty (pro kino) ale paradoxně nejjistější jsem s plastovým nikonem, co má bodový měření
prostě namířím na tvář zpěvačky, nebo jinou důležitou část jejího těla a je to tam
měření třicetiletým dálkoměrným aparátem uvedený třídy je spíš orientační, ale za jednoduchých světelných podmínek může fungovat
jinak práce statická se spotmetrem (nebo tělem s bodovým měřením) a stativem - než přivykneš, tak "tě z toho bolí hlava" jak s těmi naměřenými údaji naložit
ale pak je to úleva - naprosto přesná expozice vybraných míst ležících přede mnou

Takže pro začátek je nejjistější se orientovat na novější plasťáky jako např. Canon EOS, Nikony atd. Mají asi nejvypracovanější systém měření, že?
Musí se postupovat krůček po krůčku.

[kdoco]

nu, na toto přísná aplikace adamse asi opravdu ne. ale přečíst si principy zónového systému je jistě užitečné!

a co se týče proměřování... sledoval jsem jednoho fotografa (skutečného fotografa) při reportění nějakého masopustu či co. měl jakési dálkoměrové tintítko a spot metr. scénu za celé odpoledne proměřil (opravdu proměřil velmi důkladně) 2x. a vymalováno - snad drobně sledoval podmínky, ale měl zkrátka už něco odfoceno. takže i tito mívají dle mého expozici změřenou velmi přesně.

[Robert Elznic]

nu, na toto přísná aplikace adamse asi opravdu ne. ale přečíst si principy zónového systému je jistě užitečné!

a co se týče proměřování... sledoval jsem jednoho fotografa (skutečného fotografa) při reportění nějakého masopustu či co. měl jakési dálkoměrové tintítko a spot metr. scénu za celé odpoledne proměřil (opravdu proměřil velmi důkladně) 2x. a vymalováno - snad drobně sledoval podmínky, ale měl zkrátka už něco odfoceno. takže i tito mívají dle mého expozici změřenou velmi přesně.

To mají, ale proboha já jsem já Tedy začátečník. Takže se za začátku spolehnu na stroj. I když to nejni košer a budu plodit průměr. Ale lepší průměr než můj nynější podprůměr.
Až bych plodil průměr, můžu se začít snažit postoupit do dalšího levelu.

[Pavel_P]

Hele Roberte, takhle složité to určitě není. Když si vezmu tvůj příklad focení rodiny, třeba zahradní slavnost. Když budu mít ve foťáku spot, tak například dámská pleť je zóna VI, takže nastavím expozici +1EV a měřím na tváři. Tchýně si toho ani nevšimne. Nebo použiju zámek expozice, vím zhruba jaké plochy odrážejí tu středně šedou, či nižší, abych tam měl víc kresby ve stínech (například skloním fotoaparát a změřím svůj vlastní stín na trávě) a pak fotím. Či jak píše kdoco, co často dělám já - změřím si tu scénu (zahradu)dopředu a nastavím pak nejvhodnější expozici napevno. Pak už to jen s postupujícím časem (světlem) jemně proměňuji a je to. Způsobů, jak během jedné vteřiny určit správnou expozici je desítka. Jen musíš vědět co a proč děláš. Když budeš tchýni fotit na té zahradě a bude za sebou mít světlou oblohu, tak snad žádnej foťák ti nevyhodí správnou expozici. Mně kamarád vysvětlil základy měření po icq během svačiny a hned druhý den bys mé negativy nepoznal...

[nojgi]

Pentaxista:

Naopak mám ke kinofilmu vřelý vztah. V podstatě je v brašně (tašce) stále se mnou. Má první hračka na kino byla Zenith 3M a to ještě bez expozimetru. Tak si s kinem užívám už dost dlouho. Při reportážní fotce nedám na kinofilm dopustit.
Když ale srovnám fotky z kina pořízené na Slovensku a pak z Mamči 645 tak je to o něčem jiném (krajiny). Lepší náladu nezachytím, ale ostrost a zrno je znát.
U kina (a to ne žádnou praktikou) jsem si zkusil portrét a v podstatě ten samý (stejná osoba i prostředí) jsem si později přefocoval opět s 645. Rozdíl je propastný. A to jsem jen na formátu 3x větším. Podle mě to vše souvisí s tím zvětšením 11x oproti skoro polovičním 6x na fotce 30x40cm.

P.S. Já nejsem takový trouba, který zahodí do koše špičkovou fotografii jen proto, že se mi zdá neostrá nebo má podobné vady technického rázu (navíc tu hranici máme každý posunutý trochu jinak). To všichni při hodnocení hned poznáme, umělecký přinos už málokdo. To už jsem tady vlastně něco v podobném smyslu psal.

Pavle:

Počítání v Matlabu a jiných programech není ojebávání. Díky tomu se dostaneš na věci dříve v podstatě neřešitelné nebo jen velice obtížně zvládnutelné. Teď mě asi budeš kamenovat, ale předpověď počasí s rozumnou přesností by nešla dělat. Počítat filtry vyššího řádu bez PC by zavánělo masochizmem. To samé je určitě i v té optice. Můžeš se dostat dál.
Ano, fyzika je pořád stejná a stovky počítajících techniků je hodně, ale kolik je jich z týmu opravdu geniálních?

[Pavel_P]

Neříkám, že je to ojebávání. Jen že není všemocné. Neuvěřitelný přínos to určitě je, o tom žádná. Ale apriori to neznamená, že 40let staré sklo musí být horší. A ono taky často není :)

[Enthropy]

ještě mi nedá jedna věc k tomu co psal noigi
A to neustále omílaná mantra "dnes se objektivy počítají na počítačích, tudíž jsou lepší". Tak nějak pro to nevidím důvod. Ano počítač zřejmě přinesl zrychlení a slevnění vývoje, ale dle mého je ve výsledku jedno, zda konečnou konstukci kreslí a počítá celé specialiozované středisko o 300 lidech, nebo tým deseti lidí s PC. Fyzika je furt stejná, počítače to jen slevnily, zjednodušily a zrychlily. Však ten program žije jen ze vzorců, které dodali zřejmě ti samí fyzici, co to dřív dělali s logaritmickým pravítkem a kreslícím prknem.

Tady bych si nebyl tak jistý. Ono v těch přírodních vědách (zkušenost ze studia chemie, fyzika tím bude trpět taky) dost často existuje několik modelů daného problému, které se liší svojí výpočetní náročností. Přechod na počítače potom umožňuje využití těch přesnějších a náročnějších, které byly dříve za hranicemi praktické použitelnosti.



A ještě něco k tomu doporučování zónového systému - docela přínosné je, naměřit scénu ošklivým průměrovacím krámem (Leningrad 4 a podobně), zkusit odhadnout expozici a do kterých zón padnou důležité body a potom teprve vzít do ruky spotmetr (u mě verze sociál - Minolta X-370 s nějakým zoomovacím teletem - mám ji jenom na měření). Dobře se tím pěstuje odhad, který se pak hodí, když prostě nutně potřebujete střelit od boku.

[nojgi]

Pentaxista

Ono to jde. Ale tohle zvládá jen pár vyvolených, jinak bychom byly všichni špičkový fotografové. Viz třeba Salgado a jeho výstavy (viděl jsem EXODUS v Mánesu). To je paráda a v knize Afrika je vidět, že s tím kinem jdou dělat i krajiny, zvířata..atd.

Jen jsem chtěl jen přidat svou zkušenost a rozdíly ve zvětšení políčka shledávám. Ono i ty Kubikulovi jitrnice z panoramu jsou parádní. Kontakt je naprosto perfektní a zvětšenina je fajn. Když se dozvíte, že místo objektivu je meniskus (jednoduchá spojná čočka), po letech ještě řádně špinavá, závěrka pracuje podle oka a do bedýnky jde občas světlo tak to je něco. Formát 6x18 ty vady tedy přebije. Zase podle mě nejde srovnávat snímek z nějakou moderní linhofkou 6x18. Tam zase ta zvětšenina co do kvality bude mít z moderního stroje po technické stránce navrch. Charakter obrazu, bude ale jiný.

[kdoco]

nu, na toto přísná aplikace adamse asi opravdu ne. ale přečíst si principy zónového systému je jistě užitečné!

a co se týče proměřování... sledoval jsem jednoho fotografa (skutečného fotografa) při reportění nějakého masopustu či co. měl jakési dálkoměrové tintítko a spot metr. scénu za celé odpoledne proměřil (opravdu proměřil velmi důkladně) 2x. a vymalováno - snad drobně sledoval podmínky, ale měl zkrátka už něco odfoceno. takže i tito mívají dle mého expozici změřenou velmi přesně.

To mají, ale proboha já jsem já Tedy začátečník. Takže se za začátku spolehnu na stroj. I když to nejni košer a budu plodit průměr. Ale lepší průměr než můj nynější podprůměr.
Až bych plodil průměr, můžu se začít snažit postoupit do dalšího levelu.

hele, fakt nevim. aby to pak nebylo zbytečně pracný vracení se na začátek. chtěl jsem tím hlavně říci, že například při tý reprtáži, pokud se nemění výrazně podmínky, neni vůbec zapotřebí měřit každou scénu znovu. vím-li že budu fotit rodinu, naměřím si to předtím bez lidí a když už tam jdou, žadné obíhání spotem se nekoná. stále s snažím složitě říci, že měření externím expozimetrem není nic složitého ani zdržujícího.

[Mamiak]

měření ex.ex při (před) reportáži je dobrá a jednoduchá věc. v naprostý většině případů dá i daleko zvětšovatelnější negativy než jiný postupy včetně těch sofistikovaně elektronickejch

[prema]

nojgi píše :
Ono to jde. Ale tohle zvládá jen pár vyvolených, jinak bychom byly všichni špičkový fotografové. Viz třeba Salgado a jeho výstavy (viděl jsem EXODUS v Mánesu). To je paráda a v knize Afrika je vidět, že s tím kinem jdou dělat i krajiny, zvířata..atd.

http://www.kodak.com.../bw/triX2.jhtml

Kouknou na fotografii na odkazované stránce,čím je dělaná. Exodus jsem na vlastní oči neviděl,viděl jsem jen výstavu ve vlaku Workers a už tehdy jsem nabyl bytostného přesvědčení,že ne vše je z kina a ne vše na Tri-x,jak se rádo a výlučně u tohoto autora prezentuje.Některé věci bych okamžitě tipoval na nějaké ploché krystaly ,dle charakteru zrna.Nic to ale nemění na tom,že ten chlap je prostě extratřída,o tom žádná.Myslím,že když někdo / z nás/ opravdu zvětšuje dlouhodoběji na trochu slušnější formáty ze čtyřstovek a má proces jakž takž pod kontrolou tak musí tušit,že někdy prostě vzhledem k všeobecně uváděným informacím něco nehraje.Píšu to proto,aby se pak někdo neutápěl v depresi z toho,jakto ,že tomu to z toho " kina "vychází tak neskutečně luxusně ,zatímco u mne,ať dělám,co dělám to furt není ono.Nevěřit,pochybovat,ověřovat ! Všem a ve všem.

[kdoco]

no, já do toho nechtěl rejpat. salgada mám strašně rád... ale pořád koumám kde se berou ty informace o kinu. já vím, vím prd tady mezi vámí, ale v prvnim rozhovoru na kterej jsem s nim narazil řikal, že má pentax 6*7

[Pentaxista]

Netvrdím, že kinofilm je zaměnitelný s SF nebo dokonce VF! Ale už jenom "průměrně" nafocený, "průměrně" vyvolaný a "průměrně" nazvětšovaný SF (nechci psát "nepečlivě" nebo dokonce "odfláknutě") může přinést daleko větší rozčarování, než kinofilmová špička.

Objektivy... Klidně mě zabijte, ale jsem nevývratně přesvědčen, že ty nejlepší objektivy vznikly s notným přispěním náhody. Jenom příklad -Summicron (a jeho konicovský klon), makro devadesátka Tamron, makro padesátka Pentax (a jiné). Jak jinak to vysvětlit? Všichni konstruktéři a výrobci se snaží seč mohou, mnozí mají k dispozici nejpokročilejší výpočetní techniku a materiály, o kterých se producentům ještě před 20-50 lety ani nezdálo - a výsledek? Něco je "dobré", něco je šmejd a jenom sem tam se objeví něco, co nakonec vstoupí do síně slávy. Je také hodně zajímavé, že u kinofilmových objektivů se velmi špatně hledá třeba TOP osmadvacítka. 24ky, 35ky, 50ky... lze vybrat z přehršle. Ale osmadvacítky...?!
A i když se propočte a vyrobí, není to záruka "příznivého přijetí" fotografy. Stejně jako auta. Kdesi jsem četl, že existuje "ideální" záď karoserie, nejlíbivější boční linie, sdružené světlomety, tvar, velikost a sklon oken atd. Ovšem když se to dá dohromady, skoro to ani jako auto nevypadá!
P.S. Kolega se momentálně snaží přesvědčit sám sebe, že je normální, když je možné přepočítat chlupy v obočí černošky v plném africkém poledním slunci - ovšem focené v ostrém vlastním stínu - na vzdálenost kolem 3-4 metrů Summi 75mm.

Měření... No, jsou známé postupy, jak "bezchybně" změřit, exponovat a poté vyvolat. Ale všechno, co se blíží k dokonalosti a zahrnuje mraky parametrů, je samozřejmě nejednoduše proveditelné. A tak výrobci fotoaparátů dávají uživatelům "berle" - automaty na všechno. (Kodak - vy zmáčknete spoušť, zbytek uděláme my!) Je dobře si ale uvědomit, že tyhle automatické expoziční systémy především nahrazují myšlení (příp. neznalost) fotografa. Takže v určitých situacích dělají jenom a výhradně to, co uznají ony samy za vhodné a vůli fotografa (mnohdy) úplně vyautují. Ty "méně diktátorské" sice nabízí "spolupráci", ale fotografův přínos do rozhodovacího procesu nakonec stejně pouze zapracují do vlastních naprogramovaných algoritmů a pokud se jim nelíbí, tak ho jednoduše více či méně ignorují.
Zónový systém je bezpochyby něco, co pošouplo fotografii "do vyšších pater". Ale myslím, že ve většině situací stačí, aby fotograf věděl, co to zóny jsou, co si v které zóně představit, jak měří jeho fotoaparát (jakou plochu scény a zda se změřenými hodnotami "ještě něco dělá"), kdy přidat a kdy ubrat světla, které na film dopadne. A když jsou kontrasty "gigantické", vědět, jak a v čem vyvolat "co nejměkčeji"(zvláště u kinofilmu). S tím se dá žít...

P.S. Ve Vídni mají funglovku Konica Hexar AF Rhodium, kterou ještě neprošel ani jeden film (!). Ale chtějí za ni móóóc

[ypres_bass]

tamron 90 je nádherné sklo, ale poté co jsem si pořídil 80/2,8 pro mne lehce ztrácí smysl si ho pořizovat.

28 jsem měl, super sklo, ale pro mne zbytečně široké (prosím oficium, aby mne neupalovalo), tak teď čeká u pazdery na nového majitele.

SF je pro mne nejhezčí formát, ale když člověka chytne digitálistická mánie, tak není nad kino, ve stejném případě je to i když člověk potřebuje něco na tahání ssebou (ano radime, flexa jde taky tahat)
no s pokud někdo potřebuje naplátit za večer stovky snímků, tak si pořiďte něco na 8mm film nebo nějakou studiovku na koutouče metráže

prostě vybírat podle očekávání.

[zorkiman]

K puvodni otazce: Synteticke srovnani MFxSF jsem nedelal, ale subjektivne si dovolim rict, ze je to jen o pohodli. MF je o pohodli pri noseni a "cvakani". SF je o pohodli v komore.
Kdyz vylezu s m645+3obj. tak obcas prskam jak krecek, ze je to velky, tezky a neohrbany - o to veseleji je pri zvetsovani. Kdyz si vezmu kino, tak pobiham kolem, cvakam kde co a je to desna pohodicka, ale kdyz pak vytahnu z vyvojnice tu tragickou nudlicku s 36 mini-polickama a pokousim se z toho dostat koukatelnou fotku, tak zaplacu.
Doporuceni: na dovolenkove obrazky 35mm SLR a tyden volna navic do komory

K otazce stara vs. nova skla: Nemuzu si pomoct, ale starsi objektivy mi prijdou skoro jako zive bytosti, ktere maji svuj charakter (a obcas i zlomyslnou povahu). Nova skla jsou takova sterilni - unifikovany vysledek bez chuti a zapachu.

Ad exponometrie: Asi dostanu spotmetrem pres tlamu, ale mne prijde, ze CB negativ toho unese spoustu (jen je to vic prace v poz. procesu). Takze nejaky loveni zon a x-nasobne spotovani... nic pro mne. Vetsinou spoleham na vestavene mereni + korekce od oka a kdyz je to jo divoky tak spot na to co chci mit v poradku (samo trochu s hlavou).

Tolik nazor lineho diletanta

[nojgi]

Prema:

Jé, díky. A já mu věřil, hajzl )Ono je sním spojená taková legenda, že jsem neodolal a použil jí. Nevím jestli leicou vznikly tábory, ropná pole, dělníci a čím třeba fotil tu Afriku. Každopádně jak píšeš jsou to věci, které mu závidím.

Pentaxista:

Když se něco po... (špatně exponováno, převoláno, nedovoláno, špatná vývojka na daný film nebo účel co z toho chci pak dělat, vývojka v pozitivním procesu. Pidlooký, kouřící, futrující se svačinou laborant, který ještě danou věc odflákne, tak pak nepomůže ani svěcená voda )

Když se kino udělá s pečlivostí od nafocení přes oba procesy (pozitivní/negativní) tak je to také moc fajn. Oni se dříve také hádali, co je lepší MF, SF. Tak se mladí naštvali, nafotili dohromady jedno téma, které nazvětšovali. Na výstavu přidali ještě kontakt a ti starší, kteří věřili, že jedině SF je ta správná cesta museli uznat, že na tom kinofilmu něco je.

K těm objektivům, ono je asi právě ta početní náročnost u nějakých ohnisek snadná a u nějakých náročná. Pak když se pustí do těch náročnějších nechají si výrobu kvalitního objektivu řádně zaplatit a na tyhle sklíčka si většinou nesáhneme. Teď nevím zda jsem viděl zvětšeniny 50x60 z Rolleie nebo Contaxe, ale myslím, že to byl Rollei a kdyby mi autor neřekl, že je to kino tak bych nevěřil. Objektiv byl nějaké extra šíro samozřejmě, žádná náhražka, ale originál. Ostrost až neuvěřitelná, tonalita a zrno asi při porovnání by byly znát, ale kdo dělá normálně takovéhle plachty. Na 20x30 bych určitě nic nepoznal. Abych neperlil jen slavnými značkami on i Sokol (čti ŠAKAL .-) má slušný Tessar.

[prema]

Nojgi : Ono je sním spojená taková legenda, že jsem neodolal a použil jí.

Jo jo, na legendy je mnohdy třeba dávat bacha. Velmi nebezpečná věc.

Jinak k tématu . Já mám takový pocit,že se tady při tom srovnávání trochu zapomíná na to uvést ,jaký film vlastně člověk používá.Z kina dělám výhradně 30x40 / nejčastěji Nikkor 24/2,8, tu a tam 50/1,8/ /, na SF mám sixe s 50,80 a 120 a zvětšuji převážně na 40x40.Takže to přímé srovnání mám. Dělám prakticky pořád na 400 ISO,ale mám také zkušenost s diáky a ultrajemnozrnnými ČB filmy.Můžu říci,že zatímco u Nikkorů má ve formátu 30x40 výrazně větší podíl "degradace" obrazu zrno / prostě ten film nevyužije ani náhodou skutečné vlastnosti toho objektivu-jaké detaily byly např. na těch diácích,to bylo oproti těm čtyřstovkám neskutečné/,tak u těch sixáckých objektivů se už malilinko začínají projevovat určité limity skel a nějak zásadně nepomůže,co se týče detailů ani jemnozrnější film.Takže pokud bych porovnal / jako že jsem ho samozřejmě porovnával/např. výstup uvedené velikosti /30x40/ze zmíněného Nikkoru a Acrosu,byl výsledek co se týče ostrosti a detailů určitě lepší,než výstup ze sixe ,ale focený na 400 ISO / Neopan,HP5/.Problém je ale ten ,že já prostě na motivy,které dělám užívám témeř výhradně 400 ISO filmy / pro kino i SF/. A tam už má plnotučnost středního formátu pocitově výrazně navrch,ikdyž těch smysluplných detailů tam díky optice nějak víc není.Ale jak říkám,u např. Acrosu ,dia a podobně by mohla být situace klidně opačná. P.S. neberu v potaz rozdílný charakter zobrazení,aby mě někdo nenařkl z digitálnického pohledu na věc / DOF,podání jednotlivých skel a pod./.Jen jsem chtěl odpovědět na původní dotaz.

[martins]

JO pánové Salgado...to je osoba co mne přiedla k filmu a odvrhla od digitálu,alesponco se volného focení týče.Kratochvíla,Štreita a Nachtweye jsem poznal až později.Docela mne překvapuje že fotí i jinak než na film i když to mnohé vysvětluje,a koukám že ne jen pro mne že Nojgi:)))

K tématu: fotím raději Sf pač má takové jinné vyjádření ne kino a také se mi mnohem lépe se svitky pracuje i když je pravda mít v ruce hi-end kino třeba bych změnil názor.

[kraken]

Ogaři zlatí, tož sem si přečetl až do konce a nejak sa nemožu zbavit pocita, že je tato debata stejně uvalená, jak debata o tym eslivá je lepčejší digoš nebo film.
Viděl sem moc zpackaných fotek a je jedno eslivá si z MF nebo VF. Ono de mysim hlavně o to, jak ta fotka vypadá a eslivá neco říká, eslivá v ní neco je co bere za dušu a srdíčko. Ono to mosí spěšej z té fotky tak nejak čučet, mosí byť na ní neco, neco, no neco takového, no nevím jak to řéct...takového šťavnatého, takového tajemného, takového ....nevím docházajú mi slova.
Když to tam je, tak je jedno eslivá je to vyfocené himaticem nebo dorfem, nikdo sa na to nejak moc neptá...je to jedno mi je to jedno!!!
Já vím, že sa to tu už řešilo, řeč byla o nečem jako je výtvarná a formální stránka, ale mám pocit, že právě tyto debaty přinášajú to, že sa z tych fotek vytrácá to co majú mět....a objevuje to co mět namajú.

Tož tak.

[prema]

Krakene,to je všechno jistě svatá pravda,co jsi napsal, ale myslím,že to téma není zase až tak úplně třeba odsoudit a odepsat.Může myslím např. minimálně ty ,kteří teprve začínají a neví příliš o co jde/ a mnohdy nejen je / přinutit k zamyšlení,proč vlastně ten SF tak hrozně chtějí.Co od toho vůbec očekávají ? Může to například vzít některé velmi rozšířené a stále živené falešné představy a iluze,nebo je alespoň nahlodat.A trocha nejistoty nemůže být při jakékoli činnosti myslím ke škodě.Samozřejmě,že jediné co má opravdu smysl je osobní zkušenost.Ale kdybychom tohle vzali do důsledku,tak bychom mohli všechna fóra zavřít.

[kraken]

Hmmm, asi máš pravdu Přemku, já jsem chtěl pouze nejak řéct, že takové to patlání v nečem je na úkor nečeho

[LukasJ]

No já bych jenom podotknul, že podstatný je objektiv, to jakej soft a procesor má kinofilmová zrcadlovka moc roli nehraje. Je to zajímavý (v uvozovkách), ale z EOS300, EOS50, EOS5 i z Praktiky lezou stejný obrázky. Na všech mám stejný sklo a výsledek je stejnej. Jo moje Praktika nemá expozimetr, korekce, blesk s TTL ani ETTL ktomu nepřipojím. Ale stejně mám Flashmeeter, expozimetr. Korekce se dají dělat časem nebo clonou. Srovnávat to se SF? No né, prostě to je jiná třída. Teda pokud nebudu srovnávat šunku objektiv na SF a špičku na MF. Jinak každý má svoje. Každý se hodí na něco. Na reportáž si nevezmu SF, na focení kalendáře si zasej nevezmu kino.
Jak už bylo napsáno, mám kino, mám SF, mám i foťák na telefonu (jo trošku se bráním tomu říkat foťák, ale jenom pro tyhle účely....), každý na něco. Když mě paní rozmlátila auto, neměl jsem překvapivě ani kino, ani SF. Ale telefon jo.

[LukasJ]

K otazce stara vs. nova skla: Nemuzu si pomoct, ale starsi objektivy mi prijdou skoro jako zive bytosti, ktere maji svuj charakter (a obcas i zlomyslnou povahu). Nova skla jsou takova sterilni - unifikovany vysledek bez chuti a zapachu.


Tolik nazor lineho diletanta

Tak stím souhlasím, ale né všechna stará skla jsou dobrá. Mám většinu starých skel, ale i pár moderních. Staré CZJ skla mají duši i klasický rukopis. Nemusí každému sedět. Mě sedí a to víc než moc. Kdyby se nějakému odpůrci starých skel doma válel CZJ 80/1.8 koupím a hned...... Bohužel nadešel čas a musím zapůjčený kus vrátit.

[Pavel_P]

A já myslel, že tohle vlákno a tenhle server řeší spíš tak nějak tu technickou stránku věci :) Kucí, však tu nejsme blbí, víme snad která bije, ne? Si úplně vzpomínám, jak na hififóru to dopadalo vždy stejně, když se po čase někdo optal na technický problém, tak kupa lidí začala hlásat, že důležitá je přeci hudba a tak podobně. Jo, to všechno berem, víme, ale chápejte, občas i nezávislýho umělce co vyvolává negativy močí za svitu měsíce může napadnou techničtější dotaz :))

Sem se prostě zeptal, jak to lidi co obě tyhle technologie používaj viděj, to je celý. Sice mně bijete za ty čáry na milimetr, ale když máš prostě kinofilmovej objektiv do dálkoměru s podobnou konstrukcí co má vf, co ti dá 300 čar (nebo jak je ten rekordman od Zeissů 24mm - 400 čar na mm) a SF rektilineární do slr co ti jich dá padesát (obvyklý průměr), tak by mě prostě ty dvě fotky stejný věci na stejným papíře zajímaly, jak vypadaj no....

[Pavel_P]

A neodpustím si:


Kolik uživatelů diskusního fóra je potřeba k výměně žárovky?
176

1 uživatel k výměně žárovky a k tomu, aby napsal příspěvek o tom, že vyměnil žárovku.
14 uživatelů na to, aby napsali o podobných zkušenostech o výměně žárovky a o tom, jak různě mohou být žárovky vyměňovány.
7 uživatelů k upozornění na to, jak nebezpečné může vyměňování žárovky být.
1 uživatel k tomu, aby přesunul téma do sekce "Světlo".
2 uživatelé na obhajobu toho, že téma mělo být přesunuto do sekce "Elektrické spotřebiče".
7 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby v příspěvcích, týkajících se předchozích příspěvků o výměně žárovky.
5 uživatelů na flame s těmi, kdo poukazují na gramatické chyby v předchozích příspěvcích.
3 uživatele na nápravu flamů ohledně gramatiky.
5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli se má říkat "žárovka" nebo "výbojka".
2 uživatele "průmyslové profesionály", kteří budou všechny informovat o tom, že správný termín je "světlo".
15 uživatelů tzv. "vševědů", kteří o sobě budou prohlašovat, že jsou také odborníci z průmyslu a že výraz "žárovka" je naprosto správný.
19 uživatelů na to, aby všechny ostatní informovali o tom, že toto fórum není o žárovkách a ať ostatní laskavě pokračují v diskuzi ve fóru o žárovkách.
11 uživatelů k obraně příspěvků tohoto fóra, kteří budou říkat že všichni používáme žárovky a proto jsou ty příspěvky vlastně relevantní.
36 uživatelů na diskuzi o tom, která z metod výměny žárovky je nejlepší, kde nakoupit nejlepší žárovky, která značka žárovek funguje nejlépe pro jakou techniku výměny a která značka žárovek je nejchybovější.
7 uživatelů ke vkládání příspěvků s odkazy, kde mohou ostatní uživatelé vidět různé druhy žárovek.
4 uživatele, kteří napíšou příspěvky se správnými odkazy.
13 uživatelů, kteří budou odkazovat na všechny příspěvky napsané do současnosti, kompletně je citovat a to včetně všech hlaviček a podpisů a nakonec svého příspěvku přidají "Já taky".
5 uživatelů, kteří budou psát skupině uživatelů, která dlouho nepsala, že nepíšou, protože nemůžou oponovat jejich názorům.
4 uživatelé, kteří budou říkat: "A neřešilo se tady tohle před chvílí?"
13 uživatelů, kteří budou říkat: "Nejdřív hledej, než se tady budeš ptát na něco o žárovkách."
1 uživatel, který se zeptá, jak vyměnit zvonek u kola.
1 uživatel, který byl doposud skrytý a bude reagovat na původní první příspěvek, který byl napsán před půl rokem, takže celý tento cirkus se bude znovu opakovat.
[/i]

[Vlcak]

... ale když máš prostě kinofilmovej objektiv do dálkoměru s podobnou konstrukcí co má vf, co ti dá 300 čar (nebo jak je ten rekordman od Zeissů 24mm - 400 čar na mm) a SF rektilineární do slr co ti jich dá padesát (obvyklý průměr), tak by mě prostě ty dvě fotky stejný věci na stejným papíře zajímaly, jak vypadaj no....

Podle me spis narazis na limitaci filmu , zrovna ten Zeiss byl testovany na buhvijakem filmu.

Za me :
MF - rychle foceni, cestovani kdyz fotak je jen doplnek, cestuji vetsinou kvuly jinym duvodum nez foceni, resp. foceni neni ten primarni - proto mimo jine pouzivam dalkomer - kompaktni fotak, rychle se mi s nim ostri (resp. mam predostreno), TRIX ... nic vic nic min u me u toho nehledej, ze mam Leicu je jen shoda nahod, moje duvody pro :
1) sedne mi, 2) mel jsem ji levne 3)funguje bez baterek 4) spolehliva 5) objektivy - dost se mi libi posledni objektivy od VC, i kdyz mam Summicron 35mm a starickeho Elmara 50mm, jez ma clon nepocitane.
Nevyhody - produktivita, zvetsovani
SF - poklidne foceni, vetsinou CR nebo cizina kam si muzu vzit vic kramu , nejlepe ze stativu (pokud nepocitam TLR). Logicky tezsi, jine podani, ctverec.
Ze SF se mi subjektivne lepe zvetsuje.

[LukasJ]

Ano, tak jinak. 400car/mm je super sklo. Ale, otazka zni, kolik dostanu na film? Pri kontrastu 1:100 tak 160? super vysledek. A ted plocha negativu. Jestli se nepletu, je pomer stran cca 1:2 tedy v obou smerech, pri stejnem filmu dostanu vic car. Celkem tedy 4x vic detailu na SF. Na vysledne zvetsenine budou tedy tebou popisovane systemy velice blizke(realne na tom bude SF lip, neb extremni kontrast se moc neprojevi). Zatimco na MF ten objektiv nevyuzijes, na SF jsou rezervy.

[Lukas_87]

add 1) na kinu je poměr stran 3:2

add 2) objektivy, co ti vykreslej na středoformát 160 čar/mm stojej stovky tisíc.

add 3) celej život fotíte jenom testovací tabulky rozlišovací achopnosti objektivu, takže sou pro vás ty detaily a dokonalá kresba tak důležitý, nebo sem něco_fakt_nepochopil?

sry za ten rejpanec
můj názor je ten, že by měl člověk fotit s tim, co se mu dobře drží v rukách a příjemně se mu s tim dělá, bez ohledu na to, jakej to má formát.

[LukasJ]

Add 1
máš pravdu, nicméně poměr byl brán od oka. Přesně (cca ) 1.875x1,6666 což pravda není 4x ale jen 3.125 přesně. Takže po aplikaci kalkulačky je to jen 3x

Add 2
To je pravda, nicméně, pro stejnej negativ na SF stačí vykreslit 3x méně pro stejný výsledek. (Tonalitu a práci v komoře nezmiňuji...) To asi měla být podstatná informace.

Add 3
Ne to jsem psal o pár příspěvků výše. A ten poslední měl jenom trošíčku objasnit, proč SF i při horší kvalitě vede a taky zdůraznit fakt, že honba za čárami na mm je sice hezká, ale film to prostě nepobere, ani při velkým kontrastu.
Focení tabulek je nuda. S reálným světem to moc společného nemá.

Tož asi tak. Rejpnutí se počítá, ale v hospodě na telefonu se mi nechtělo počítat, no.

[Xyz255]

Já bych se jen nesměle zeptal, poněvadž to tu už několikráte padlo a nějak jsem nebyl schopen na webu to najít a jiné téma vhodné k tomu nevidím, co podle vás znamená vyždímat maximum z kinofilmu? Jestli zvětšenina 30x40, na které není zrno ze 400 iso filmu nebo fotka, na které je 20 clon? Ptám se taky proto, že černobíle kinofilm mě nějak neuchvátil, je to malý a strašně dlouhý a svitek je mi pohodlnější na manipulaci jak s výbavou tak v komoře.

 

P.S. Kdybych se netrefil do vlákna, tak mi klidně vynadejte, ve fórech pořád nějak plavu

[RHx]

"Ptám se taky proto, že černobíle kinofilm mě nějak neuchvátil, je to malý a strašně dlouhý a svitek je mi pohodlnější na manipulaci jak s výbavou tak v komoře."

 

já myslím, že si tady odpovídáš sám

-

osobně kinofilm beru tam, kde se svitkem nemůžu, ať kvůli světelnosti, šíři ohniska, rychlosti exponování jednotlivých záběrů, zásobě citlivého materiálu na jedno nabití, atd.

kupříkladu sobotní putování tam a zase zpátky s několika přáteli, jejich dětmi a rolleiem 35 bylo kouzelné a plus x z rodinalu taky vyhlíží pěkně

kdybych jel autem, vezmu sixe a padesátku, ale kdo by se s tím tahal na výlet

 

podle mě je svitek na nějaký přemáhání ohledně zvětšování a clon, které ulpí na papíře ideální, ale dle vkusu každého druha a také jeho výbavy pochopitelně

[hidejoshi]

Ptám se taky proto, že černobíle kinofilm mě nějak neuchvátil, je to malý a strašně dlouhý.

Nemáš to pořád v ruličce, že ne? Já si ho stříhám po pěti záběrech aby se mi vešel do trezorku.

[Xyz255]

Nene, tou manipulací jsem měl na mysli všecko do doby než se to nastříhá. Ale spíš by mě zajímalo to maximum vyždímaný z kina, co si pod tím představit, ale to je asi na jinou debatu, že?

[jirin_ol]

Promiň, neber si to osobně,  na tuto otázku mě napadá jen jedna  odpověď:   Představíš si  to lépe,  až  to  budeš  ždímat  a  až  to  vyždímané  uvidíš  na velkých papírech (ať už  vlastnoručně získané,  nebo  od  autorů, kteří  se  to  již  naučili).