139 odpovědí na toto téma

[tomas.kontakt]

tomas.kontakt: Síce sa osobne nepoznáme, ale som naozaj rád, že si takto dopadol. V poslednej dobe som žial mal viac veľmi zlých správ čo sa týka búračiek. Osobne je pre mňa rodina prvoradá a dávam jej prednosť pred temnou. Na druhej strane som zo svojej polovičky urobil temnokomorníčku a dcéra fotku študuje. K téme moc nemám, všetko tu bolo povedané a každý si s toho musí zobrať to svoje.

Ve Štiavnici se doufám poznáme Děkuji Tobě i Zahradníkovi, za slova podpory

[zajda]

tomáši, vod jistý doby, kdy mi chyběl ten pověstný vlásek od něčeho podobnýho pokaždý když někdo začně vyprávět a já tušim, že se to na konci nějak zvrtne mam v v mžiku v krku takovej ten knedlik.
takže, hlavně že seš celej.
pozdravuj haničku

zahradnik totéž, hlavně že jste z toho auta oba vylezli po svejch

[Pavel_P]

Já stále musím myslet na to, že Tomáš reagoval úplně jinak, než bych reagoval já. Píše, že příště se raději vykašle na zvětšování za každou cenu a bude s Hankou. První, co by napadlo zas mě, že se spíš vykašlu na práci, ve který jsem furt, nebo alespoň trochu přibrzdím abych toho času na rodinu měl víc. Rozuměj, divím se prostě tomu, že tak zaměstnaný člověk jako ty nebouchne pěstí do stolu a neřekne - tak a dost, nebudu se prací přepínat, mohlo by to skončit špatně , žádný peníze mi za to nestojí.... Já si prostě cením své ženy víc než cokoliv jiného, proto jsem i výběr práce mírně zkompromisnil tak, abych si život s ní mohl užívat každý den. Ale to je samozřejmě jen můj pohled a názor, neznám vaši situaci...

[RHx]

Rozuměj, divím se prostě tomu, že tak zaměstnaný člověk jako ty nebouchne pěstí do stolu a neřekne - tak a dost, nebudu se prací přepínat, mohlo by to skončit špatně , žádný peníze mi za to nestojí.... Já si prostě cením své ženy víc než cokoliv jiného, proto jsem i výběr práce mírně zkompromisnil tak, abych si život s ní mohl užívat každý den. Ale to je samozřejmě jen můj pohled a názor, neznám vaši situaci...

myslím, že po dávno uplynulých devadesátých na tohle už řada lidí přišla a nakonec je to i jistě odborná rada od každého lékaře, ke kterému by přišel člověk pro radu "co se životem, kterej běží moc rychle kolem mě"
no něco jde, něco nejde - kompromis je jediný řešení
mockrát jsem se přesvědčil že život vždy z jedný strany dává a z druhý bere
= jistě tomáš i zahradník v budoucnu něco zase dostanou, třeba neuvěřitelný snímky, nebo novou odrůdu cibule, kterou budou kupovat jen gurmáni a budou se sjíždět z daleka
jak už bylo řečeno, hlavně že jste celí

[tomas.kontakt]

Pavle máš recht, ono to nebude jen zvolnění s komorničením, ale i s prací. Prostě zvolním vůbec.. Vydělávat prachy, budovat firmu... co mi to bude platné, když nebudu...
Po pravdě to komorničení je pro mě relax - odpočinek, ale nějak jsem i ten odpočinek "honil" proto říkám to zvolnění s komorou. Prostě od teď klídek, pohoda!
Rád od Zajdy pozdrav vyřídím a určitě se s námi potkáš na sraze a vlastně všichni a na všechny se těšíme

[kraken]

Ogaři, když to tak čtu tož si každopádně myslím, že Tomáš mněél ščestí jak sviňa a Hanka také, páč tak fajného borca by enem těžko nahrazovala, že?

Takže navrhuju, když se nám ten Tomáš podruhé narodíl, to v tym Štiavnicovi pořádně spláchnót, hezky posedět, páč, kamarádi, ogaři...... příště už na srazu nemosíme byť!!!
Rád Vás uvidím ogaři a enem dúfám Tome, že jak budete sedět s Pavlíkem na fotkama a pivčem, tož, že si budu moct k vám přisednút.......

[tomas.kontakt]

Krakene, kamaráde, Ty si ke mně můžeš sednout dycky A rád si s Tebou připiju na zdraví všech

[Mamiak]

můžem (jinde) donekonečna diskutovat vo tom, jestli je lepší digitál nebo klasika v čem a na co a kdy jo a kdy ne apod. ale já vam řikam, že digitálismus (myšleno velmi abstraktně) je pro mě prostě diagnóza. diagnóza stavu mysli...
nic ve zlym, abych se někoho nedotk, tak to ukážu na sobě a pokusim se navázat na pavlovy moudrý slova...

pokaždý, když v životě zjistim, že vlastně nemam čas najít si pro sebe těch pár hodin v temnici, v tichu a tmě, jak tu kdosi krásně má v podpisu a nebo, že dokonce už v tý temnici sem a přijde mi ten proces najednou nějakej celej zdlouhavej a pomalej, tak se chytnu za nos a řeknu si - něco děláš kamaráde špatně - je z tebe "digitálista". tou dobou taky vobyčejně už začínam bejt protivnej až zlej na ženu a dítě, su nasrané na celý svět a nestíhám si pomalu ani vyčistit ráno zuby, natož se v klidu pěkně s rodinou nasnídat...

znam ty lidi ze svý práce i ze svýho okolí. některý z nich mi platěj ne úplně špatný peníze za to, že je vyslechnu, že si na ně udělam ČAS. maj přitom často všechno na co se dá dneska pomyslet... pěknej plat, nový auto, dům, všechny ty úžasný digitální hračky, co jim tak "šetřej" čas a nemaj pár chvil pro sebe a svý blízký. protože, kdo nemá čas pro sebe nemá ho ani pro nikoho jinýho... je to nemoc týhle doby a je dobrý vo ní vědět. takže vypněme kompy a alou do ticha a tmy...

[mdx]

Mamiak: mně platí zato jestli se mi podaří něco smysluplného vnutit procesoru, ale jinak s Mamiakem plně souhlasím. Hough.

[kdoco]

můžem (jinde) donekonečna diskutovat vo tom, jestli je lepší digitál nebo klasika v čem a na co a kdy jo a kdy ne apod. ale já vam řikam, že digitálismus (myšleno velmi abstraktně) je pro mě prostě diagnóza. diagnóza stavu mysli...
nic ve zlym, abych se někoho nedotk, tak to ukážu na sobě a pokusim se navázat na pavlovy moudrý slova...

pokaždý, když v životě zjistim, že vlastně nemam čas najít si pro sebe těch pár hodin v temnici, v tichu a tmě, jak tu kdosi krásně má v podpisu a nebo, že dokonce už v tý temnici sem a přijde mi ten proces najednou nějakej celej zdlouhavej a pomalej, tak se chytnu za nos a řeknu si - něco děláš kamaráde špatně - je z tebe "digitálista". tou dobou taky vobyčejně už začínam bejt protivnej až zlej na ženu a dítě, su nasrané na celý svět a nestíhám si pomalu ani vyčistit ráno zuby, natož se v klidu pěkně s rodinou nasnídat...

znam ty lidi ze svý práce i ze svýho okolí. některý z nich mi platěj ne úplně špatný peníze za to, že je vyslechnu, že si na ně udělam ČAS. maj přitom často všechno na co se dá dneska pomyslet... pěknej plat, nový auto, dům, všechny ty úžasný digitální hračky, co jim tak "šetřej" čas a nemaj pár chvil pro sebe a svý blízký. protože, kdo nemá čas pro sebe nemá ho ani pro nikoho jinýho... je to nemoc týhle doby a je dobrý vo ní vědět. takže vypněme kompy a alou do ticha a tmy...

chtělo by se říct... amen. jakoby nekdo vypsal to, co mi pořád běží kdesi na pozadí v hlavě. některý lidi bych tu fakt rád pozna

[Golfista]

Ja zase na rozdíl od Mamiaka mám těžkou práci, špatně placenou, neustále komplikace s nedostatkem peněz, relativně málo přátel. Ale zato jsem pořád doma, užívám si 4-letýho kluka a 15-ti měsíční holku. Prožíváme všechno spolu a je nám krásně. Peníze nejsou všechno a mít čas na sebe je strašně důležité, příde na to každý, až je většinou pozdě.
Proto jsem vlastně rád, že jsem "chudej", ale v podstatě nesmírně "bohatej".

[Pentaxista]

Když jsem moc dřel, měl jsem více peněz - ale nic z nich, protože jsem je dal těm, kteří za mě dělali to, co jsem já (kromě své práce) nestíhal.
Po 12 letech dvanáctek a nulové dovolené - KUPODIVU!!! - stačilo změnit přístup k diáři:
DŘÍVE jsem do něj zapisoval to, co MUSÍM ("bezpodmínečně") udělat. Ale protože NELZE STIHNOUT VŠE (mít vše, pochopit vše...), tak jsem úkoly přepisoval na další dny, k dalšímu pokusu o stihnutí...
DNES opět všechno zapíšu a ráno (neb vskutku moudřejší večera) při kafi a včerejším rohlíku ANALYZUJI ÚKOLY. Vyberu ty, jejichž nesplnění by znamenalo ÓÓÓBROVSKÝ průser - a ty vyřeším. Na ostatní se v....., nebo je udělám pouze tehdy, když se mi chce a mám čas.
Hádejte! Stalo se někdy něco, když jsem ty domněle veledůležité problémy nevyřešil? NIKDY A NIC!!! Opravdu!!! Zkuste to!!!
Můj tatík, který měl zvládnuto několik jazyků, ještě v důchodu překládal pro jakousi agenturu. A ve smlouvě měl - doslova - napsáno, že překládat bude, "ALE POUZE, BUDE-LI SE MU CHTÍT... A to striktně dodržoval. Když přijela Š1203 u VÚHŽ a dva chlapi mu skládali pod nohy stohy knih a časopisů, pohlédl na oblohu a prohlásil: "Hoši, dnes budou brát ryby, dnes nepřekládám." Chlapi nebyli schopni slova, protože na překladu visel byznys za dost peněz, a s otevřenýma hubama koukali, jak tatík odjíždí na Ukrajině s bambusákem přimontovaným zavařeninovou gumou ke štangli, aby - jako povětšinou - nic nechytil...
Je dobré něčeho dosáhnout, něčeho nabýt, něčemu se naučit, někomu prospět, někoho mít rád, něco postrčit vpřed, něco po sobě zanechat, atd. atd. atd., ale určitě ne za cenu sebezničení! Ani těla, ani ducha!
No, to jsem si zase pěkně zafilozofoval...

[Pavel_P]

Hezké, moc hezké :)
Mně je 28, ale už začínám přemýšlet jak starší pán, kam se asi tak v životě vrtnu. V oboru který dělám chci a asi i budu moct být už jen tak 7 let, ale to mě bude jen 35. A co pak? Chtěl bych dělat něco úplně jiného. A to je asi docela problém. Protože říct, dobrý den, mám za sebou 18 let praxe v programování, můžu u vás dělat truhláře? Bude to ještě legrace...

[prema]

No,ono se to hezky poslouchá,tedy vlastně čte. Vypadá to třeba pro některé i logicky.Ale osobně nevím,proč se vždy klade rovnítko mezi nedostatek času a honbu za penězi, případně nějakými hmotnými statky. Je spousta lidí,kteří prostě úplně normálně vztávají v 04:15,aby chytli autobus do města / o snídani,natož z rodinou se jim může přes týden jen zdát/, ve městě jako tisíce jiných odbouchají úplně normální šichtu,udělají drobný nákup ,aby bylo večer co do huby, a pak šupky hupky nejbližší Karosou zpět. V pět jsou doma,úkoly s dětma,trochu s nima ven,něco spíchnout k večeři a ve 20:00 mají všeho plné brejle. O honění se za penězi nemůže být řeč,prostě život spousty běžných lidí s rodinami. Není to sice úplně můj případ,ale moc daleko od toho zase nejsem. Na to,abych mohl tu a tam, mnohdy z počátku s mírným sebepřekonáváním roztáhnout kolem 22:00 komoru / tím se snažím minimalizovat dopad na rodinu/ a trčet tam do dvou,půl třetí do rána,musel jsem prakticky úplně odbourat jakékoli ,byť občasné putyky,TV,a jiné kratochvíle. S jedním svištěm to ještě jakž takž jde,se dvěma už to je opravdu o velkém odříkání. Vždy mne pobaví,když si na nedostatek času stěžuje někdo,kdo je sám. Ale z okolí vím,že to jsou právě ti největší stěžovatelé.

[Pavel_P]

premo nevím, ale to co popisuješ mi jako honění za penězi nepřipadá - prostě normální stav člověka, který sehnal práci odpovídající jeho a místní situaci. Honění za penězi by bylo, kdyby onen člověk začal jezdit na týdení montáže pryč a přitom mu jeho původní práce pro obživu rodiny normálně stačila... Aneb, moho mých známých, kteří odešli za vidinou dvojnásobného výdělku do Prahy a po dvou letech se vraceli naprosto vyčerpaní a s rozpadlou rodinou. A nebyla to vůbec neobvyklá věc...

[prema]

Pavle, však proto jsem to tady také uváděl. Z některých příspěvků jsem měl pocit, že autorům připadá,že málo času na koníčky se musí rovnat honbě za penězi,budování kariery,atp.,případně že je vždy dost prostoru na tom něco podstatně změnit. Napsal jsem to z toho důvodu,že si myslím,že i naprosto obyčejný,všední život s rodinou bez jakéhokoli nadstandardního honění se za bůhvíčím může být vůči koníčkům neskutečně limitující a chce to mnohdy opravdu velké úsilí, aby to člověk mohl alespoň trochu na úrovni provozovat a současně neznechucoval a nešidil rodinu a domácnost.

[Pentaxista]

Ano, s tím souhlasím. Ale když už mě vyčerpává i "sebeudržení" (a tak mě zbavuje svobody), je na čase začít přemýšlet a posléze konat.
V mé blízkosti jsem to zažíval několik let: jeden ze zaměstnanců (vůbec ne neschopný ), pronesl nejméně jednou denně "no jo, vy si to můžete dovolit, to já ne..." A nebylo to zdaleka jenom o penězích! Jenže, pro změnu nebyl ochoten udělat vůbec nic. Když jsem se chopil aktivity já a nabídl mu zvýšení kvalifikace (a jiné pracovní zařazení, a volnou pracovní dobu, a více peněz...), vymyslel neuvěřitelné množství důvodů, proč to nejde. Jedním z nekurióznějších byla obava, "aby ho okolí nepodezřívalo, že ze sebe dělá chytrého".
Aby nedošlo k mýlce...! Je mi jasné, že zdaleka ne všichni lidé mohou "uchopit svůj osud do vlastních rukou". Ať už dočasně, nebo trvale. Důvodů může být nepřeberné množství... Ale nepokusit se (nepokoušet se) - není důvod.
P.S. A ne, že "do toho nevidím"! Dělal jsem lapiducha, dělníka na čističce odpadních vod, v tiskárně, šoféra ...

[Mamiak]

Ja zase na rozdíl od Mamiaka mám těžkou práci, špatně placenou...

no možná by ses martine divil, tohle bych tu nerad hodnotil, ale jinak souhlas - čas je největší bohatství, zvlášť pokud to s těma penězma neni úplně kritický

[ypres_bass]

já jsem na tohle téma měl zajímavou debatu se zástupkyní ředitele v práci (teda než nás všechny přes SMS vyházeli)
ona si brouká pod fůsa: "takže od půl osmé do půl deváté, to je 11 a čtvrt hodiny"
já jen tak na půl huby: "to je ten rozdíl, vy počítáte práci, já zabitý čas a proto nám tam ty skoro dvě hodny haprujou"
ona značně rudá: "jestli se ti nelíbí, tak ho můžeš zabíjet jinde!"

takže nehodnoťme práci druhých

[Mamiak]

velkej souhlas s pavlem i pentaxistou. u pentaxistova, že ne každej může vzít osud do svejch rukou, bych byl možná dokonce ještě trochu kousek přísnější - já myslim, že do značný míry skoro každej může. ne hned, ne vždycky a už vůbec ne srovnatelně snadno jako někdo jinej například, ale může.

osobně si myslim, tak nějak se mi zdá, že je to vo odvaze. někdy i dost velký ale docela prostý lidský vodvaze. i tady mně pentaxistův příklad anonymního kolegy z práce skvěle konvenuje - to je vono, mně je v tý mý "bídě" v podstatě dobře a i když už ne, tak z ní určitě nepolezu za cenu nějakýho úsilí a už v žádnym případě nedejbože rizika, že to taky třeba hned nevyjde, bo co neni stopro to mě dycky smoli...

když golfista a další napíšou, že maj hůř placenou práci, ale spoustu času na sebe a na rodinu, tak si řikám: moudrej to člověk a zpytuju svědomí, jestli bych taky možná neměl jít a... když mi před časem kolega (šikovnej temnokomorník) oznámil, že kvůli dětem (a práci) je nucenej, i když prý nerad, přejít na digitál... tak sem si nejdřív pro sebe a pak i jemu nahlas řek: kamaráde, problém je jinde. no už se kamarádit nechce...

ale jednoduchý to neni, to ne. jak řiká táta: život neni jednoduchej, ale utíkat se nemá...

[kdoco]

no, buďme upřímní - je to o těch prioritách a říkat, že temnokomorničení by mělo být pro každýho tou hlavní hodnotou je... snad až netemnokomornické. mluvíme tu o volbách. a tento mamiyákův kolega zvolil fotografování na digi. nemusel, to není nejspíše pravda, ale když uvážil na čem mu záleží, temná komora šla stranou. to je oprávněné, i když třeba smutné, řešení.

a s tim osudem ve vlastních rukou. člověk by hlavně asi neměl chtít všechno hned. vidím kolem sebe mnoho lidí, kteří jsou na tom v mnoha ohledech z mého pohledu lépe. ale pak si uvědomím - sakra, je jim taky třeba o deset let více, nebo nemají auto. nebo nemají rodinu. nebo vykonávají odpovědnější práci. je toho mnoho.

stejně tak je prostě celkem zvláštní vytahovat na ypressa že je mlád a studující... a dovolí si trpět nedostatkem času. já to mám asi tak. bolí mě již léta záda. v práci často něco zvedám, přemisťuji, a přesto že se snažím, občas my jeké to "heknutí" ujede. lidé před- či penzijního věku se se starostlivostí babiček táží, co že se děje. nechce se mi, ale abych nezabředával do soustavy vyzvídání, řeknu že mě bolí záda. to brzy, bývá odpověď s nedořečeným "simulant" - a tady to je. oni si myslí, že mají právo na bolest a neduhy. že je jejich monopolem mi o tom celé dny vyprávět. oni v mém věku... ano, oni v mém věku na tom byli LÉPE! nic je zřejmě nebolelo, já trpím na záda od patnácti a i v jejich věku pravděpodobně budu. podobně je na tom ypress třeba teď hůř než taťkové, protože on nemá čas již v době, kdy jste si vy zřejmě užívali volnosti plnými doušky.

nemusí to tak být. ypress možná opravdu neumí soudně hospodařit se svým časem. a nebo vy o tom jen houby víte.

[zahradnik]

... když mi před časem kolega (šikovnej temnokomorník) oznámil, že kvůli dětem (a práci) je nucenej, i když prý nerad, přejít na digitál... tak sem si nejdřív pro sebe a pak i jemu nahlas řek: kamaráde, problém je jinde. no už se kamarádit nechce...

No, jako obvykle si dovolím s autorem citovaných řádků nesouhlasit. A to hodně! Domnívá se snad, že je lépe intenzivně temnokomorničit a vykašlat se na děti? Při Tvém profesním zaměření, Mamiaku, to by byly podivné priority...

[Mamiak]

... když mi před časem kolega (šikovnej temnokomorník) oznámil, že kvůli dětem (a práci) je nucenej, i když prý nerad, přejít na digitál... tak sem si nejdřív pro sebe a pak i jemu nahlas řek: kamaráde, problém je jinde. no už se kamarádit nechce...

No, jako obvykle si dovolím s autorem citovaných řádků nesouhlasit. A to hodně! Domnívá se snad, že je lépe intenzivně temnokomorničit a vykašlat se na děti? Při Tvém profesním zaměření, Mamiaku, to by byly podivné priority...

spíš jsi kolego jako obvykle nepochopil nebo nečetl pozorně... viz vejš, např zde:
a nemaj pár chvil pro sebe a svý blízký. protože, kdo nemá čas pro sebe nemá ho ani pro nikoho jinýho...

a dále celej kontext příspěvků tohohle vlákna s vyjímkou premy částečně

mmch. klasické "dilema" hobby vs. "ubohé" děti na temné už kdysi velmi pěkně rozebral právě pavel p.

[zahradnik]

To víš Mamiaku, byl blbej na nic se nehodil, šel na zahradníka.... Blbě čte i chápe... Odpusť! Určitou porci sobectví si člověk může vhodnou citací omluvit. To se mi na Vás, vzdělancích, líbí! A kolegové, to naštěstí fakt nejsme. Naštěstí asi pro oba. Pak to můžeš v duchu svých nejlepších tradic smazat!

[kraken]

Ogaři, no tak.....

[Mamiak]

pořízení si rodiny podle mě rozhodně nutnost koupě dslr a opuštění klasickýho procesu prostě neimplikuje, ale to bysme už vohřejvali starou polívku a nebo dokonce starý křivdy...

ale od emocí k tématu...
to, co píše kdoco o prioritách je trefný. vo tom to je. priority si má každej stanovit sám. okecávat to jakkoliv je myslim zbytečný. kdo chce a ví proč, čas si najde i na ajfelovku ze špejlí... i když třeba ne hned a snadno

[kubik]

Zdravim Vas lidicky. I kdyz si casto jen procitam mistni fora, neda mi to a chci take neco napsat. Myslim si, ze vsechno podstatne uz tady bylo spravne receno a nechci to zbytecne opakovat. Jen mi trosku vadi, kdyz nekdo zacne mluvit o vzdelancich, kteri si "to" vzdy dokazou obkecat. Myslim, ze to vubec neni o vzdelani. Vzdelanych lidi je dost, moudrych uz o poznani mene.
Kazdy ma svuj pohled a svoji cestu. Jestli nekdo chce fotit digosem kvuli detem, tak proc ne? Nevydrzel Ne, opravdu nechci rypat. Treba k nemu taky prejdu, clovek nikdy nevi. Vzhledem k tomu, ze jsem dlouhou dobu budoval svoji komoru, tak to zatim nehrozi.
Proste, jdeme si kazdy svou cestou. Jdu tou temnejsi, s hypotekou, se dvemi malymi detmi, dvema psy a jednou manzelkou, nastesti! Tak jako rada dalsich...

[majla]

Možná sobecky, ale nikdo se nemá jen obětovat pro druhé (nakonec to stejně neocení ani děti), každý má mít čas i na sebe. A to, že někdo je dýl v práci nutně neznamená, že se míň věnuje rodině. Vím o spousty případech, kdy jsou doma z práce ve tři, ale rozhodně se nevěnujeou dětem. Vždyť i dítěti se člověk může věnovat a něco u toho tvořit. Když dělám na zahradě nebo něco kolem baráku můj syn je z toho nejvíc nadšenej, jo dělám to s ním o polovinu času déle, ale užíváme si to oba.

[prema]

majla píše : Vždyť i dítěti se člověk může věnovat a něco u toho tvořit. Když dělám na zahradě nebo něco kolem baráku můj syn je z toho nejvíc nadšenej, jo dělám to s ním o polovinu času déle, ale užíváme si to oba.

Ono asi bude trochu rozdíl sledovat rodiče / případně mu pomáhat / na zahradě rodinného domu ,případně koukat,jak lepí maketu lodě či letadla a přitom probírat všechno možné , a nebo tvrdnout s otcem v malé dusné temné komoře a přes rameno " se kochat" , jak 3 hodiny ladí jednu fotku.

[RHx]

můj čtyřletý syn je v komoře rád
ale ne při zvětšování
točí se na židli a přehrabuje všemi věcmi co jsem mu nechal v dosahu - na zvětšování je ještě malej
dál se uvidí
jinak je jednou z největších zábav venku na dvorku dát dřevák na stativ a pod hadrou se dívat na matnici společně se mnou a přeostřovat z traktoru na tříkolku a zase zpátky

[majla]

[quote name="prema"]Ono asi bude trochu rozdíl sledovat rodiče / případně mu pomáhat / na zahradě rodinného domu ,případně koukat,jak lepí maketu lodě či letadla ...quote]

Samozřejmě nelze to globalizovat, jen jsem chtěl říct, že mnohdy to co ocení děti nemusí připadat dospělým jako ideální zábava pro dítě. Mimochodem když bych nebyl v rodině ten kdo v tuhle chvíli živí, dokázal bych si představit sebe na mateřský. S dítětem bych si to užil naplno. Určitě bych si, ale neužíval praní a žehlení.

Jak bylo řečeno každý má své priority. Důležitý je, aby byli v rodině všichni spokojení.

[Mamiak]

"nekolega" apeloval na moji odbornost (dělam mj. i s dětma s poruchama chování a jejich rodičema). z tý dospělý praxe - troufnu si tvrdit, že není horší práce než si ve čtyřiceti odžívat to, že táta, máma mohli bejt v životě šťastný a realizovaný nebejt mě.... to je vážně jedna z nejsmutnějších zkušeností, co občas taky slýchávám

[Mamiak]

můj čtyřletý syn je v komoře rád
ale ne při zvětšování

Proc to vsechno pisu ...
take trochu nechapu pana z mamiakova prispevku a jeho oduvodneni, ze prechazi na digital kvuli rodine / detem.

mam taky tendenci vnímat to jako silně zástupnej důvod a přijde mi to vůči těm dětem trochu nefér, ale jak řikali prej indiání - v jeho mokasínech sem neušel ani míli... tak zůstamu u toho, že vo tom to asi neni...

[ypres_bass]

můj čtyřletý syn je v komoře rád
ale ne při zvětšování
točí se na židli a přehrabuje všemi věcmi co jsem mu nechal v dosahu - na zvětšování je ještě malej
dál se uvidí
jinak je jednou z největších zábav venku na dvorku dát dřevák na stativ a pod hadrou se dívat na matnici společně se mnou a přeostřovat z traktoru na tříkolku a zase zpátky

to bratránka zase baví rozmazávat lidi - holt je po mně, na ty lidi

[RHx]

můj čtyřletý syn je v komoře rád
ale ne při zvětšování

zkus ho nechat udelat kus prace, byt treba jenom malej bezvyznamnej ... treba aby ti vyndal papir z krabice, nech ho zkusit zaostrit, pokud mas odvahu tak treba machat papir v miskach ...

v pěti ano - mezi čtvrtým a pátým rokem je dost rozdíl, ale dnes ještě ne, je to neklidné díťátko a moje podlaha je dřevěná
ale zkusím "ruku"
(polož ruku na papír, já ti ji osvítím a vyvolám a máš... svoji ruku)

[kdoco]

"nekolega" apeloval na moji odbornost (dělam mj. i s dětma s poruchama chování a jejich rodičema). z tý dospělý praxe - troufnu si tvrdit, že není horší práce než si ve čtyřiceti odžívat to, že táta, máma mohli bejt v životě šťastný a realizovaný nebejt mě.... to je vážně jedna z nejsmutnějších zkušeností, co občas taky slýchávám

velká pravda. už jsem se s tím mnohokrát setkal.

[tomas.kontakt]

Majla napsal: Když dělám na zahradě nebo něco kolem baráku můj syn je z toho nejvíc nadšenej, jo dělám to s ním o polovinu času déle, ale užíváme si to oba.

tak na to se fakt těším, až se mi jednou bude prcek motat pod hráběma na zahradě nebo strkat prsty do vývojky a já toho udělám o polovinu méně... Asi mi začínají tikat taťkovský hodiny či co

[majla]

Majla napsal: Když dělám na zahradě nebo něco kolem baráku můj syn je z toho nejvíc nadšenej, jo dělám to s ním o polovinu času déle, ale užíváme si to oba.

tak na to se fakt těším, až se mi jednou bude prcek motat pod hráběma na zahradě nebo strkat prsty do vývojky a já toho udělám o polovinu méně... Asi mi začínají tikat taťkovský hodiny či co

Nejhorší varianta přístupu rodičů je "běž od toho pryč nebo to zkazíš" nebo "nech to na to na to jsi malej" atd. Každopádně dítě vždycky něco pokazí nebo rozbije, ale jak se to má naučit! takže je to investice do šikovnosti, navyků, prostě okoukávání s praktickou zkušeností. To je moje teorie. Synovi budou dva v prosinci ale když venku vrtám zarážku na plot hrozně ho to zajímalo no tak jsem ho musel nechat chvíli mačkat vrtačku(pod mým dozorem samozřejmě), aby k ní získal takovej citovej vztah jako jé No a když mě venku viděl zametat nedalo se dělat nic jinýho než mu taky koupit dětský koště abychom mohli dělat "stereo" a neprali se o jedno.
A až bude ve věku, že mě nevyžahne multigrejdku určitě mu rád ukážu jak se objevuje fotka na bílým papíře

[botas]

Tak som si akurát pekne skĺbil prácu z rodinou. Akurát sme dorobili grafické návrhy pre firmu, ktoré pre mňa robí najstaršia dcéra a tak som s ňou strávil 3-4 hodinky. I keď neviem či sa to až tak počíta, už je dospelá. Poobede sa idem zabaviť dofotením jedného filmu so svojou drahou polovičkou, téma bude venčenie otcovho vlčiaka, nakoľko otec je na dovolenke a ja som ho dostal na starosť. Ja budem užitočný, otec bude mať radosť z fotiek a pri tom budem ešte v mne milej spoločnosti. Ináč mám 4 deti, čakám piate a čas sa najde.

[tomas.kontakt]

To Majla: jo tak nějak jsem to myslel

[prema]

Hoši,já bych opravdu rád věděl,jestli tyhle teorie budete zastávat i za řekněme 8,9 let . Když měl kluk 3,4,5,prostě předškolák, také jsem měl jisté představy,které bez problémů byly realizovatelné a vcelku to všechny dost bavilo . Drak, fotogramy, různé světelné fígle s optickým hranolem,pozorování kráterů na Měsíci,Saturnových prstenců,Jupiterových pásů,prostě spousta blbin. To samé s dnes 5 letou dcerkou. Ale jak se vleze do školy, kompy,digoše,MP4 a další obdobné věci vaše snažení postupně nemilosrdně převálcují. Není to zdaleka jen má zkušenost, v okolí neznám nikoho, kdo by dříve nebo později nebyl ve stejné situaci.Milion výchovných postupů,různé rodinné modely,město,vesnice - výsledek v tomhle punktu naprosto stejný.Ale třeba zrovna vy budete vyjímka,co vy víte ?

[botas]

prema : Tak trochu ja. Ako som tu spomenul dcéra je pod obojím t.j. robí aj baryt aj digitál. Druhá dcéra /16/ zatiaľ viac digitál, ale akurát začíname proces temnokomornícky. Syn má len 6 a ten je zatiaľ čistokrvná klasika, digitálny foťák som mu do ruky nedal a ďalej sa ešte nedopracoval.

[majla]

já stebou souhlasím prema, teorie je jedna věc praxe ne druhá, ale úplně něco jinýho. Nechci být diktátorem pro svoje děti. Myšlenka byla taková když je něco baví (pokud to není šňupání koksu ;o) podporovat ho v tom ne odhánět stím, že na to má čas, protože pak už ten zájem vůbec nemusí přijít. Mimo to nikdo nemůže na 100% řict co nám z těch dětí vyroste. Já teda doufám, že člověk... ikdyž někdy věškerý snahy márný výchova se mi bortí v rukách

[RHx]

volnej průběh
to je jako když žena říká:"nikdy nebude hrát fotbal"
(poněvadž by si mohl vykloubit koleno) a já se jen usmívám - jak bych mohl tušit, co ho bude bavit za pět let?
děti by měly být šťastné a aspoň během dětství nezraněné na těle a duchu a ostatní se už nějak vyvine
když bude chtít v deseti programovat, tak mu nebudu bránit, ale radši bych byl, kdyby si zval na zahradu spolužačky a rovnal je tam do stranově převrácenýho čtverce, to je jasný

[prema]

Tak vidíte, asi se nakonec shodneme minimálně v jednom. Že vůbec není jisté, zda vaši potomci budou sdílet vaše nadšení pro TK. A teď si představte. Příjdete hladový řekněme mezi 4.,5. hodinou z rachoty domů,kde na vás čeká jeden potomek, který by vám hrozně rád podrobně ukázal,jakým způsobem došel k tak fantastickému skóre v nové počítačové hře / čemuž moc nerozumíte,ale komunikovat je třeba,o tom žádná/ , další svišť by rád šel s vámi pouštět draka nebo by si chtěl s vámi stavět hrady z kostek, manželka / rovněž hladová,protože teprve před chvílí přišla z práce také/ by vám hrozně ráda povykládala u kafe co v práci , spíchnout večeři, do toho co druhý den plná pračka hader, vyzkoušet děti do školy atd. atd.. . Myslím,že jsem dost odolný jedinec, dělám co můžu a rozhodně nevnímám tyhle věci jako obětování ,mám ten cvrkot vlastně rád a čas si také nějaký najdu, ale současně musím říct, že to je opravdu velmi těžké zkloubit, příliš prostoru opravdu jaksi nevidím a rozhodnutí Mamijakova kolegy / víme všichni kterého / beru jako velmi pochopeníhodné .

[zahradnik]

A jak se ta diskuse hezky rozvinula... Prema chápe, já taky, ale sem -tam někdo ne. A nejhorší je když se vyskytne militantní a netolerantní brouk potemník. Ale to tu snad většina není.

[Mamiak]

pochopeníhodný je nakonec všechno. následovaníhodný už tolik ne

myslim, že kdo zme tu tatové vod rodin tak to děláme všichni asi podobně. malý usnou, žena si de sledovat tv nebo vařit, žehlit nebo oboje (podle vychování ) a já du do komory. včera sem měl krásnou pohlednici pro babičku do hor i s vypráním a usušenim (na ercéčku ale zas to byla pevná gradace ) snad za deset minut. podlepil sem ji, popsali zme ji se ženou plnicim perem, já dopsal do tiráže, že při výrobě nebylo užito číslicovejch strojů a dneska už šla do pošty. a pak že na světě nejni krásně - moc pěkná byla na těch deset let prošlejch xiamenech...

[Mamiak]

prema:
myslim, že tohle období v životě chlapa je opravdu o volbě priorit. apoň já to tak prožívám a zdá se mi, že lidi okolo taky. ano je to těžký a o tom to asi je. balast a řeči jdou stranou, důležitý věci se posilujou a zůstávaj.
nevím, jestli myslíme všichni toho kterýho a nerad bych i jen jakoby naznačoval. to by se mohlo někoho nepříjemně dotknout. já tohle "zdůvodnění" mmch. slyšel už od několika lidí. takže zůstaňme u toho, že nevíme. díky

potemník: se svými obtížemi se prosím obrať na příslušné odborníky a nekaž tady diskuzi