70 odpovědí na toto téma

[erbis]

To vypadá na další velkej nákup , přiznejte se dobrovolně kdo to rozvířil?

já bych se případně přidal

[mclusky]

Helejte se, mám dotaz (možná i nápad). Nedá se ke zvětšování použít i náš obyčejný expozimetr? Vize je asi taková. Dělám více fotek z jednoho nebo vícero filmů. U prvního snímku si udělám klasickou proužkovku a zjistím vyvolávací čas. Expozimetrem (vyzkoušel jsem, že se musí sundat ta bílá čepička, jinak je prostě moc tma a expozimetr nic nezměří (ám sekonic 308)) si zjistím EV ve stínech kde je nějaká kresba (nejméně krytá část negativu). Pak vložím další políčko filmu a chci zvětšovat stejný formát, stejnou clonou. Změřím si i tady stíny a porovnám co mi vyšlo. Podle toho přepočítám čas expozice. Konec. Je v něčem háček? Dnes jsem to trochu testoval v komoře a přijde mi to relativně použitelné - přidaná hodnota pozitivního expozimetru je mi záhadou...

[nlc]

Tvoje úvaha popisuje základní princip měření a je správná.
Opravdový pozitivní expozimetr komunikuje s hodinami a nastavuje čas, takže nemusíš nic počítat, stačí mít kalibraci pro daný papír, to je základní přidaná hodnota ... no a sofistikovanější systémy dokážou mnohem víc - paměť pro množství časů, kalibrace pro více papírů s různou citlivostí, split, flashing, f-stop atd. Ale proužkovka je stejně nejlepší

[Pentaxista]

mclusky
Jak píše "nlc" na zvětšenině asi "něco" bude, ale ...!
Pakliže se Vám podaří reprodukovat stíny do stejné hustoty, jako na "zkušebním" (měřeném) políčku, bude to správně? S trochou nadsázky pouze přiřazujete stíny do určité zóny. Každý záběr má ale jiný poměr mezi stíny a světly (kontrast) a naskýtá se rovněž otázka, zda opravdu chcete mít na "dalším" záběru stíny přesně takové (ve stejné zóně), jaké na "zkušebním".
Svůj expozimetr používáte v podstatě jako "komparační pozitivní expozimetr" např. JOBO nebo Ilford.
Rovněž si nějak nedokážu představit, kde najdete na záběru takovou plochu, aby byla měřena (expozimetrem s odkrytým čidlem) jenom ona. Čidlo je poměrně velké. (Já mám na svém měřáku kruhovou plochu čidla 2 mm a kolikrát se těžko hledá místo, které pokryje právě ony dva milimetry.

Čím se liší komparátory (viz výše) a "opravdické" expozimetry?
"Analyser Pro" funguje tak, že má v paměti kalibrace pro papíry a procesy. Když chcete zvětšovat, vyberete patřičný režim pro patřičný zvětšovací papír a proces a senzorem změříte (při pracovní cloně a bez filtrace) nejvyšší světla (nejtmavší partie negativu). Poté změříte stíny. Obě hodnoty zobrazí na škále patnácti stupňů šedi, při "předprogramovaném" stupni kontrastu "2". Pak je na Vás, zda s "návrhem" souhlasíte, nebo ne. Jsou-li obě hodnoty velmi blízko sebe, znamená to, že obraz bude velmi nekontrastní. Jsou-li naopak vemli vzdáleny (a jedna se třeba "nevejde" do škály), bude obraz natolik kontrastní, že jej papír nebude schopen zobrazit.
V takovýchto případech změníte stupeň kontrastu a přístroj "přemístí" políčka odpovídající zpočátku naměřeným hodnotám do míst, kde se zobrazí po změně kontrastu (filtrací). Vy si tedy vyberete, jak hodně chcete mít pozitiv krytý a jaká bude diference mezi nejsvětlejšími a nejtmavšími místy obrazu (tedy kontrast).
V celém procesu měření a rozhodování za Vás přístroj přepočítává expozice (f-stop printing) s přesností na 1/12 stopy. Umí toho mnóóóóhem více, ale toto je základ.

[JohnyL]

No, a co opravdu použít ten kalibrovaný proužek expozičních hodnot (tzv. step wedge, jak je zmíněno výše). Osobně mám proužek (transparentní samozřejmě), který představuje 21 kroků v denzitě od 0,05 Dmin do 3,05 Dmax. Každý krok by měl být po 1/2 expozičního stupně. Začnu s předpokládanou dobou osvitu. Osvítím časem zhruba dvojnásobným, než předpokládám, že bude správná, vyvolám, ustálím a usuším. Vidím, že úplné zčernání je na určitém kroku. Pravděpodobná správná hodnota expozice bude asi pak určena tak, že když mi příkladně vyjde zcela černá na třetím kroku proužku, tak zkrátím expozici o jeden expoziční stupeň, to znamená, že zrátím čas na polovinu. Při dalším pokusu bych se už měl blížit poměrně přesně cílové hodnotě doby osvitu a už můžu jen doladit s menším rozdílem v časech.

Teprve začínám a hledám nejrychlejší a přitom správný způsob určení doby osvitu pro pozitivní proces. Výše uvedené je tedy teorie, kterou ovšem mám z platino-palladiového tisku, který už dělám déle, a z knihy precision digital negatives od Marka Nelsona, kde se popisuje určení správné doby osvitu v UV boxu.

[Lukas_87]

Kodak na cosi podobnýho vyráběl Kodak Projection Print Scale, bylo to kalibrovaný přímo v sekundách po 1/2 EV pro základní osvit 60 sec.
Neví někdo náhodou kde levně splašit "step wedge"? Našel jsem jen cosi v zahraničí za nekřesťanské peníze...

[mickael]

Ten kodak mam, ale nepouzivam. Je to spis jen na takovy prvni nastrel, kdy clovek nevi jestli minutu nebo pet sekund, coz uz u zabehnuteho procesu beztak vi...

[JohnyL]

Levne se step wedge sehnat asi neda. Jedna moznost je objednat od Stouffer z USA, ja ji koupil u danes-picta, coz ale taky neni uplne levne. Smysl step wedge ma jen tehdy, kdyz je kalibrovana a presna. To proste neco stoji.

[JohnyL]

Souhlasím s tím, že step wedge je spíš na základní odhad času v toleranci půl expozičního čísla. Ale přesně to jsem potřeboval právě teď, když jsem si myslel, že čas bude mezi 5 až 35 vteřinami a s výjimkou času 5 byly všechny proužky z proužkové zkoušky po pěti vteřinách úplně černé. Takže jsem osvítil jen jeden proužek přes step wedge a dopočítal jsem celkem přesně správný čas 3,8 vteřiny.

[Valda]

Helejte se, mám dotaz (možná i nápad). Nedá se ke zvětšování použít i náš obyčejný expozimetr? Vize je asi taková. Dělám více fotek z jednoho nebo vícero filmů. U prvního snímku si udělám klasickou proužkovku a zjistím vyvolávací čas. Expozimetrem (vyzkoušel jsem, že se musí sundat ta bílá čepička, jinak je prostě moc tma a expozimetr nic nezměří (ám sekonic 308)) si zjistím EV ve stínech kde je nějaká kresba (nejméně krytá část negativu). Pak vložím další políčko filmu a chci zvětšovat stejný formát, stejnou clonou. Změřím si i tady stíny a porovnám co mi vyšlo. Podle toho přepočítám čas expozice. Konec. Je v něčem háček? Dnes jsem to trochu testoval v komoře a přijde mi to relativně použitelné - přidaná hodnota pozitivního expozimetru je mi záhadou...

Tak nad tím jsem taky přemýšlel. To by hodně věcí mohlo vyřešit.

[Lukas_87]

To vyřeší hodně věcí tak akorát do okamžiku než začnete zvětšovat na multigrejd...

[Erik Kurach]

Vážení kolegové,
transparentní test Stouffer 4x5"(kalibrovaný) 21Step (po 0.15= 1/2F stop) - Code Nr.TP4x5-21C :$50.50
transparentní test Stouffer 4x5"(kalibrovaný) 31Step (po 0.10= 1/3F stop) - Code Nr.TP4x5-31C :$68:00
Uvedený test se vloží do kazety 4x5" před testovaný plochý film a exponuje s bílou rozptylovou plochou, zakrývající objektiv proti světelnému zdroji (například oknu). Po standartním vyvolání fotomateriálu je možné na pouhém jediném testovacím plochém filmu dokonale nastavit expoziční korekci pro daný objektiv, předem zaostřený na hyperfokální vzdálenost, korekci ztráty osvětlení na matnici dle délky výtahu měchu a porovnat střední šedou
následným proměřením, či porovnáním pozitivní kopie příslušného šedého klínu Stouffer na konkrétní fotopapír, na
nějž zvětšujeme. Při společné objednávce několika kusů zmíněného testu by mohla celková částka při rozpočítání poštovného býti přijatelnou. Metoda je velmi jednoduchá a velmi přesná pro kalibraci celého řetězce. Při stále rostoucích cenách za fotomateriál věc určitě zajímavá. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[martinmat]

Otázku, která je v nadpisu vlákna, jsem kdysi položil svému tátovi, když mě v mých 10 letech poprvé vzal do komory. A on mi ukázal jak to dělá on. Tak vám tu zkusím popsat jak to i já dělám dodnes.

Připravím si jakýkoli datasheet od papírů.

Založím negativ, vytočím zvětšovák do potřebné výšky, zaostřím, stáhnu clonu na maximum, zhasnu osvětlení komory.

Datasheet si položím na desku místo papíru a koukám na předem vybrané referenční místo budoucí zvětšeniny ( střední šedá, obličej postavy...) a postupně otevírám clonu do chvíle než jsem schopen rozlišit písmenka. Pokud jsem schopen text číst i při maximálním zaclonění tak ještě zařadím bezpečný filtr(ten co je součástí zvětšováku pod objektivem).

Pak je na toto nastavení clony potřeba zjistit hodnotu osvitu. Klasicky metodou pokus-omyl, proužkovou jak kdo chce. Ale to jsem udělal jen jednou a výsledek si poznačil na zvětšováku.

Takže já teď vím, že když písmenka vidím, tak OČ je 23 při žárovce 150W. Pak už přichází jen počítání s OČ, případně nějaká malá korekce dle zkoušky na ústřižku. U mě max 1/2 stopy(3OČ).

Akorát moje skoro 60-ti leté oči potřebovaly pořídit další brýle, neb jsem na to musel koukat moc zblízka.

[keko]

...

Akorát moje skoro 60-ti leté oči potřebovaly pořídit další brýle, neb jsem na to musel koukat moc zblízka.

...

Toto mi je nejake povedome. Niekto mi neustale schovava pismenka. Kvapky do oci maju tie najmensie pismenka ake som kedy (ne)videl.

[milosm]

nelogicke ale tie kvapky by mali mat na sebe pokyny v braillovom pisme

 

 

...

Akorát moje skoro 60-ti leté oči potřebovaly pořídit další brýle, neb jsem na to musel koukat moc zblízka.

...

Toto mi je nejake povedome. Niekto mi neustale schovava pismenka. Kvapky do oci maju tie najmensie pismenka ake som kedy (ne)videl.

 

[Janim]

Náhodou jsem narazil na tohle vlákno. A asi jsem před x lety taky vymyslel vymyšlené. Každopádně jsem si tenkrát udělal step wedge velmi snadno a používám to dodnes místo proužkovky. Je to prostě rychlejší.

Vtip je v tom, že si na papír uděláte klasicky proužky(jen šedé, bez obrazu), odstupňované třeba po OČ, EV .. jak chcete .. Ale po vteřinách je to celkem k ničemu. Pak tu proužkovku kontaktně přenesete na plan nebo kus svitku. Ano, opravdu položíte plan na stůl a papír vyvolaným obrazem na něj .. a navrch sklo samozřejmě

Sice to bude stát pár pokusů, ale pak si jich uděláte pár do zásoby. Jde jen o to se (přibližně) trefit. Pak už stačí jen porovnat výsledky klasické proužkovky s tou přes plan a proužky na planu si označit fixou skutečnými časy, které se určitě budou o něco lišit od "originálního" výrobku. 

Navíc si to může každý přiohnout své potřebě .. Například pro mě nemělo smysl řešit časy 5s a méně. A zbytek raději širší proužky s menšími kroky. Ono jak už tu padlo v diskuzi - jestli to bude mezi 5~20 nebo 30~60 je tak nějak vidět na první pohled. A tak stejně aktuálně využijete třeba jen půlku té proužkovky, když už je potřeba šetřit papír    

Tolik vlastní zkušenost, třeba to někomu pomůže.

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, připojuji osvědčený způsob testu pro optimální exposici fotografického materiálu ve formátu 4x5inch. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

 

 

^{Part Number}

^Dimensions

^{Step Sizes}

^TP4x5-21

^{4” x 5”}

^.375

^9.525

^TP4x5-31

^{4” x 5”}

^.252

^6.40

 

To find the exposure factor to hold more or less on the Stouffer 21 Step Platemaker Sensitivity guide, follow the chart below.

^{To Change Exposure}

^{1 Step}

^{2 Steps}

^{3 Steps}

^{4 Steps}

^{To Increase Exposure}

^1.41x

^2.00x

^2.82x

^4.00x

^{To Decrease Exposure}

^.71

^.50

^.35

^.25

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

^{Stouffer Industries}

^{922 So. Cleveland St.}

^{Mishawaka, IN 46544}

^{Phone: 574-252-5772}

^{Fax: 574-252-5776}

^{Email Contacts}

^{General Information}

^{info@stouffer.net}

^{Web admin.}

^{kmorris@stouffer.net}

^{Product Pricing/Ordering}

^{dbittner@stouffer.net}

 

 

 

 

 

 

 

 

Postup při testování:  Test umístíme do kazety před list plochého filmu, který testujeme (formátu 4x5inch), exponujeme dle změřených údajů pro dopadající světlo v pokud možno rozptýleném osvětlení proti světelnému zdroji. Lze s výhodou použít bílou rozptylnou folii ve filtrové objímce. Zaostříme na hyperfokální vzdálenost. Přístroj umístíme na pevný stativ. Výsledek vyvolání zahrne korekce jak pro daný výtah měchu, vnitřní rozptyl světla ve fotografické komoře a vliv rozptylu světla v objektivu. Tímto způsobem lze za minimálních nákladů otestovat ideální kombinaci film/vývojka a optimální způsob vyvolání s přihlédnutím k exposici fotografického materiálu v celé naší sestavě, jež je navzájem zcela unikátní a nepřenositelná.  Potřebnou korekci upravíme dle zjištěných hodnot pro měřenou hodnotu střední šedé škály, nejlépe korekcí citlivosti negativního materiálu pro daný proces zpracování. Uvedený způsob považuji za velmi efektivní a při dnešních astronomických cenách filmu i velmi hospodárný.

S pozdravem: „Starý Jezevec“ Erik

 

[Ivan Kozlík]

Tortový expozičný klin

 

já jsem to koupil za koruny na --- fotomaterial.sk

 

vytvářet doma osvitem na inverzní planfilm mi nepřipadá důstojné

[Erik Kurach]

Vážený kolego Ivane, exposiční klín s kruhovými výsečemi je předurčen spíše k orientační zkoušce exposice v positivním procesu. Výše zmíněný test Stouffer TP 4x5 21, či 4x5 31 je přesně kalibrován a umožní dokonale rozlišit celou škálu exponovaného negativu, zejména v oblasti nejhlubších stínů a šedé, včetně nejvyšších světel.

Předřazení před list testovaného plochého filmu je jednoduché, lze použít i bílou destičku, vloženou do filtrové objímky dle testovaného objektivu. Jedinou exposicí lze velmi úsporně otestovat celou sestavu VF přístroje. Nemusíme fotografovat nutně obrazovou scénu, můžeme exponovat i bez reálného obrazu a získaný snímek poté porovnáním na negativu vyhodnotit. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[PetrL]

Při hledání více informací o Stoufferově testovací tabulce jsem narazil na návod, kterak bez densitometru zjistiti optimální exposici. Bohužel, i pro mne, je to v jazyce anglickém, ovšem za vydatné pomoci Googlova překladače to lze pochopiti:  https://www.alexbond...ilm-speed-test/. A ještě také zde: http://www.paulwainw..._your_eyes.pdf 

[Black2684]

Ještě k tomu kolečku. Chápal bych, kdyby ty časy tvořily logickou řadu s konstantním (dostatečně jemným) krokem, ale:

48/32=1,50

32/16=2,00

16/12=1,33

12/8=1,50

8/5=1,60

5/3=1,66

3/2=1,50

Takže ten průběh je poměrně divoký a hrubý. Postihnout rozsah od 2 do 48 sekund osmi políčky dost dobře nejde.