90 odpovědí na toto téma

[erbis]

To vypadá na další velkej nákup , přiznejte se dobrovolně kdo to rozvířil?

já bych se případně přidal

[mclusky]

Helejte se, mám dotaz (možná i nápad). Nedá se ke zvětšování použít i náš obyčejný expozimetr? Vize je asi taková. Dělám více fotek z jednoho nebo vícero filmů. U prvního snímku si udělám klasickou proužkovku a zjistím vyvolávací čas. Expozimetrem (vyzkoušel jsem, že se musí sundat ta bílá čepička, jinak je prostě moc tma a expozimetr nic nezměří (ám sekonic 308)) si zjistím EV ve stínech kde je nějaká kresba (nejméně krytá část negativu). Pak vložím další políčko filmu a chci zvětšovat stejný formát, stejnou clonou. Změřím si i tady stíny a porovnám co mi vyšlo. Podle toho přepočítám čas expozice. Konec. Je v něčem háček? Dnes jsem to trochu testoval v komoře a přijde mi to relativně použitelné - přidaná hodnota pozitivního expozimetru je mi záhadou...

[nlc]

Tvoje úvaha popisuje základní princip měření a je správná.
Opravdový pozitivní expozimetr komunikuje s hodinami a nastavuje čas, takže nemusíš nic počítat, stačí mít kalibraci pro daný papír, to je základní přidaná hodnota ... no a sofistikovanější systémy dokážou mnohem víc - paměť pro množství časů, kalibrace pro více papírů s různou citlivostí, split, flashing, f-stop atd. Ale proužkovka je stejně nejlepší

[Pentaxista]

mclusky
Jak píše "nlc" na zvětšenině asi "něco" bude, ale ...!
Pakliže se Vám podaří reprodukovat stíny do stejné hustoty, jako na "zkušebním" (měřeném) políčku, bude to správně? S trochou nadsázky pouze přiřazujete stíny do určité zóny. Každý záběr má ale jiný poměr mezi stíny a světly (kontrast) a naskýtá se rovněž otázka, zda opravdu chcete mít na "dalším" záběru stíny přesně takové (ve stejné zóně), jaké na "zkušebním".
Svůj expozimetr používáte v podstatě jako "komparační pozitivní expozimetr" např. JOBO nebo Ilford.
Rovněž si nějak nedokážu představit, kde najdete na záběru takovou plochu, aby byla měřena (expozimetrem s odkrytým čidlem) jenom ona. Čidlo je poměrně velké. (Já mám na svém měřáku kruhovou plochu čidla 2 mm a kolikrát se těžko hledá místo, které pokryje právě ony dva milimetry.

Čím se liší komparátory (viz výše) a "opravdické" expozimetry?
"Analyser Pro" funguje tak, že má v paměti kalibrace pro papíry a procesy. Když chcete zvětšovat, vyberete patřičný režim pro patřičný zvětšovací papír a proces a senzorem změříte (při pracovní cloně a bez filtrace) nejvyšší světla (nejtmavší partie negativu). Poté změříte stíny. Obě hodnoty zobrazí na škále patnácti stupňů šedi, při "předprogramovaném" stupni kontrastu "2". Pak je na Vás, zda s "návrhem" souhlasíte, nebo ne. Jsou-li obě hodnoty velmi blízko sebe, znamená to, že obraz bude velmi nekontrastní. Jsou-li naopak vemli vzdáleny (a jedna se třeba "nevejde" do škály), bude obraz natolik kontrastní, že jej papír nebude schopen zobrazit.
V takovýchto případech změníte stupeň kontrastu a přístroj "přemístí" políčka odpovídající zpočátku naměřeným hodnotám do míst, kde se zobrazí po změně kontrastu (filtrací). Vy si tedy vyberete, jak hodně chcete mít pozitiv krytý a jaká bude diference mezi nejsvětlejšími a nejtmavšími místy obrazu (tedy kontrast).
V celém procesu měření a rozhodování za Vás přístroj přepočítává expozice (f-stop printing) s přesností na 1/12 stopy. Umí toho mnóóóóhem více, ale toto je základ.

[JohnyL]

No, a co opravdu použít ten kalibrovaný proužek expozičních hodnot (tzv. step wedge, jak je zmíněno výše). Osobně mám proužek (transparentní samozřejmě), který představuje 21 kroků v denzitě od 0,05 Dmin do 3,05 Dmax. Každý krok by měl být po 1/2 expozičního stupně. Začnu s předpokládanou dobou osvitu. Osvítím časem zhruba dvojnásobným, než předpokládám, že bude správná, vyvolám, ustálím a usuším. Vidím, že úplné zčernání je na určitém kroku. Pravděpodobná správná hodnota expozice bude asi pak určena tak, že když mi příkladně vyjde zcela černá na třetím kroku proužku, tak zkrátím expozici o jeden expoziční stupeň, to znamená, že zrátím čas na polovinu. Při dalším pokusu bych se už měl blížit poměrně přesně cílové hodnotě doby osvitu a už můžu jen doladit s menším rozdílem v časech.

Teprve začínám a hledám nejrychlejší a přitom správný způsob určení doby osvitu pro pozitivní proces. Výše uvedené je tedy teorie, kterou ovšem mám z platino-palladiového tisku, který už dělám déle, a z knihy precision digital negatives od Marka Nelsona, kde se popisuje určení správné doby osvitu v UV boxu.

[Lukas_87]

Kodak na cosi podobnýho vyráběl Kodak Projection Print Scale, bylo to kalibrovaný přímo v sekundách po 1/2 EV pro základní osvit 60 sec.
Neví někdo náhodou kde levně splašit "step wedge"? Našel jsem jen cosi v zahraničí za nekřesťanské peníze...

[mickael]

Ten kodak mam, ale nepouzivam. Je to spis jen na takovy prvni nastrel, kdy clovek nevi jestli minutu nebo pet sekund, coz uz u zabehnuteho procesu beztak vi...

[JohnyL]

Levne se step wedge sehnat asi neda. Jedna moznost je objednat od Stouffer z USA, ja ji koupil u danes-picta, coz ale taky neni uplne levne. Smysl step wedge ma jen tehdy, kdyz je kalibrovana a presna. To proste neco stoji.

[JohnyL]

Souhlasím s tím, že step wedge je spíš na základní odhad času v toleranci půl expozičního čísla. Ale přesně to jsem potřeboval právě teď, když jsem si myslel, že čas bude mezi 5 až 35 vteřinami a s výjimkou času 5 byly všechny proužky z proužkové zkoušky po pěti vteřinách úplně černé. Takže jsem osvítil jen jeden proužek přes step wedge a dopočítal jsem celkem přesně správný čas 3,8 vteřiny.

[Valda]

Helejte se, mám dotaz (možná i nápad). Nedá se ke zvětšování použít i náš obyčejný expozimetr? Vize je asi taková. Dělám více fotek z jednoho nebo vícero filmů. U prvního snímku si udělám klasickou proužkovku a zjistím vyvolávací čas. Expozimetrem (vyzkoušel jsem, že se musí sundat ta bílá čepička, jinak je prostě moc tma a expozimetr nic nezměří (ám sekonic 308)) si zjistím EV ve stínech kde je nějaká kresba (nejméně krytá část negativu). Pak vložím další políčko filmu a chci zvětšovat stejný formát, stejnou clonou. Změřím si i tady stíny a porovnám co mi vyšlo. Podle toho přepočítám čas expozice. Konec. Je v něčem háček? Dnes jsem to trochu testoval v komoře a přijde mi to relativně použitelné - přidaná hodnota pozitivního expozimetru je mi záhadou...

Tak nad tím jsem taky přemýšlel. To by hodně věcí mohlo vyřešit.

[Lukas_87]

To vyřeší hodně věcí tak akorát do okamžiku než začnete zvětšovat na multigrejd...

[Erik Kurach]

Vážení kolegové,
transparentní test Stouffer 4x5"(kalibrovaný) 21Step (po 0.15= 1/2F stop) - Code Nr.TP4x5-21C :$50.50
transparentní test Stouffer 4x5"(kalibrovaný) 31Step (po 0.10= 1/3F stop) - Code Nr.TP4x5-31C :$68:00
Uvedený test se vloží do kazety 4x5" před testovaný plochý film a exponuje s bílou rozptylovou plochou, zakrývající objektiv proti světelnému zdroji (například oknu). Po standartním vyvolání fotomateriálu je možné na pouhém jediném testovacím plochém filmu dokonale nastavit expoziční korekci pro daný objektiv, předem zaostřený na hyperfokální vzdálenost, korekci ztráty osvětlení na matnici dle délky výtahu měchu a porovnat střední šedou
následným proměřením, či porovnáním pozitivní kopie příslušného šedého klínu Stouffer na konkrétní fotopapír, na
nějž zvětšujeme. Při společné objednávce několika kusů zmíněného testu by mohla celková částka při rozpočítání poštovného býti přijatelnou. Metoda je velmi jednoduchá a velmi přesná pro kalibraci celého řetězce. Při stále rostoucích cenách za fotomateriál věc určitě zajímavá. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[martinmat]

Otázku, která je v nadpisu vlákna, jsem kdysi položil svému tátovi, když mě v mých 10 letech poprvé vzal do komory. A on mi ukázal jak to dělá on. Tak vám tu zkusím popsat jak to i já dělám dodnes.

Připravím si jakýkoli datasheet od papírů.

Založím negativ, vytočím zvětšovák do potřebné výšky, zaostřím, stáhnu clonu na maximum, zhasnu osvětlení komory.

Datasheet si položím na desku místo papíru a koukám na předem vybrané referenční místo budoucí zvětšeniny ( střední šedá, obličej postavy...) a postupně otevírám clonu do chvíle než jsem schopen rozlišit písmenka. Pokud jsem schopen text číst i při maximálním zaclonění tak ještě zařadím bezpečný filtr(ten co je součástí zvětšováku pod objektivem).

Pak je na toto nastavení clony potřeba zjistit hodnotu osvitu. Klasicky metodou pokus-omyl, proužkovou jak kdo chce. Ale to jsem udělal jen jednou a výsledek si poznačil na zvětšováku.

Takže já teď vím, že když písmenka vidím, tak OČ je 23 při žárovce 150W. Pak už přichází jen počítání s OČ, případně nějaká malá korekce dle zkoušky na ústřižku. U mě max 1/2 stopy(3OČ).

Akorát moje skoro 60-ti leté oči potřebovaly pořídit další brýle, neb jsem na to musel koukat moc zblízka.

[keko]

...

Akorát moje skoro 60-ti leté oči potřebovaly pořídit další brýle, neb jsem na to musel koukat moc zblízka.

...

Toto mi je nejake povedome. Niekto mi neustale schovava pismenka. Kvapky do oci maju tie najmensie pismenka ake som kedy (ne)videl.

[milosm]

nelogicke ale tie kvapky by mali mat na sebe pokyny v braillovom pisme

 

 

...

Akorát moje skoro 60-ti leté oči potřebovaly pořídit další brýle, neb jsem na to musel koukat moc zblízka.

...

Toto mi je nejake povedome. Niekto mi neustale schovava pismenka. Kvapky do oci maju tie najmensie pismenka ake som kedy (ne)videl.

 

[Janim]

Náhodou jsem narazil na tohle vlákno. A asi jsem před x lety taky vymyslel vymyšlené. Každopádně jsem si tenkrát udělal step wedge velmi snadno a používám to dodnes místo proužkovky. Je to prostě rychlejší.

Vtip je v tom, že si na papír uděláte klasicky proužky(jen šedé, bez obrazu), odstupňované třeba po OČ, EV .. jak chcete .. Ale po vteřinách je to celkem k ničemu. Pak tu proužkovku kontaktně přenesete na plan nebo kus svitku. Ano, opravdu položíte plan na stůl a papír vyvolaným obrazem na něj .. a navrch sklo samozřejmě

Sice to bude stát pár pokusů, ale pak si jich uděláte pár do zásoby. Jde jen o to se (přibližně) trefit. Pak už stačí jen porovnat výsledky klasické proužkovky s tou přes plan a proužky na planu si označit fixou skutečnými časy, které se určitě budou o něco lišit od "originálního" výrobku. 

Navíc si to může každý přiohnout své potřebě .. Například pro mě nemělo smysl řešit časy 5s a méně. A zbytek raději širší proužky s menšími kroky. Ono jak už tu padlo v diskuzi - jestli to bude mezi 5~20 nebo 30~60 je tak nějak vidět na první pohled. A tak stejně aktuálně využijete třeba jen půlku té proužkovky, když už je potřeba šetřit papír    

Tolik vlastní zkušenost, třeba to někomu pomůže.

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, připojuji osvědčený způsob testu pro optimální exposici fotografického materiálu ve formátu 4x5inch. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

 

 

^{Part Number}

^Dimensions

^{Step Sizes}

^TP4x5-21

^{4” x 5”}

^.375

^9.525

^TP4x5-31

^{4” x 5”}

^.252

^6.40

 

To find the exposure factor to hold more or less on the Stouffer 21 Step Platemaker Sensitivity guide, follow the chart below.

^{To Change Exposure}

^{1 Step}

^{2 Steps}

^{3 Steps}

^{4 Steps}

^{To Increase Exposure}

^1.41x

^2.00x

^2.82x

^4.00x

^{To Decrease Exposure}

^.71

^.50

^.35

^.25

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

^{Stouffer Industries}

^{922 So. Cleveland St.}

^{Mishawaka, IN 46544}

^{Phone: 574-252-5772}

^{Fax: 574-252-5776}

^{Email Contacts}

^{General Information}

^{info@stouffer.net}

^{Web admin.}

^{kmorris@stouffer.net}

^{Product Pricing/Ordering}

^{dbittner@stouffer.net}

 

 

 

 

 

 

 

 

Postup při testování:  Test umístíme do kazety před list plochého filmu, který testujeme (formátu 4x5inch), exponujeme dle změřených údajů pro dopadající světlo v pokud možno rozptýleném osvětlení proti světelnému zdroji. Lze s výhodou použít bílou rozptylnou folii ve filtrové objímce. Zaostříme na hyperfokální vzdálenost. Přístroj umístíme na pevný stativ. Výsledek vyvolání zahrne korekce jak pro daný výtah měchu, vnitřní rozptyl světla ve fotografické komoře a vliv rozptylu světla v objektivu. Tímto způsobem lze za minimálních nákladů otestovat ideální kombinaci film/vývojka a optimální způsob vyvolání s přihlédnutím k exposici fotografického materiálu v celé naší sestavě, jež je navzájem zcela unikátní a nepřenositelná.  Potřebnou korekci upravíme dle zjištěných hodnot pro měřenou hodnotu střední šedé škály, nejlépe korekcí citlivosti negativního materiálu pro daný proces zpracování. Uvedený způsob považuji za velmi efektivní a při dnešních astronomických cenách filmu i velmi hospodárný.

S pozdravem: „Starý Jezevec“ Erik

 

[Ivan Kozlík]

Tortový expozičný klin

 

já jsem to koupil za koruny na --- fotomaterial.sk

 

vytvářet doma osvitem na inverzní planfilm mi nepřipadá důstojné

[Erik Kurach]

Vážený kolego Ivane, exposiční klín s kruhovými výsečemi je předurčen spíše k orientační zkoušce exposice v positivním procesu. Výše zmíněný test Stouffer TP 4x5 21, či 4x5 31 je přesně kalibrován a umožní dokonale rozlišit celou škálu exponovaného negativu, zejména v oblasti nejhlubších stínů a šedé, včetně nejvyšších světel.

Předřazení před list testovaného plochého filmu je jednoduché, lze použít i bílou destičku, vloženou do filtrové objímky dle testovaného objektivu. Jedinou exposicí lze velmi úsporně otestovat celou sestavu VF přístroje. Nemusíme fotografovat nutně obrazovou scénu, můžeme exponovat i bez reálného obrazu a získaný snímek poté porovnáním na negativu vyhodnotit. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[PetrL]

Při hledání více informací o Stoufferově testovací tabulce jsem narazil na návod, kterak bez densitometru zjistiti optimální exposici. Bohužel, i pro mne, je to v jazyce anglickém, ovšem za vydatné pomoci Googlova překladače to lze pochopiti:  https://www.alexbond...ilm-speed-test/. A ještě také zde: http://www.paulwainw..._your_eyes.pdf 

[Black2684]

Ještě k tomu kolečku. Chápal bych, kdyby ty časy tvořily logickou řadu s konstantním (dostatečně jemným) krokem, ale:

48/32=1,50

32/16=2,00

16/12=1,33

12/8=1,50

8/5=1,60

5/3=1,66

3/2=1,50

Takže ten průběh je poměrně divoký a hrubý. Postihnout rozsah od 2 do 48 sekund osmi políčky dost dobře nejde. 

[Venos]

Zjistil jsem ze mám problém s tím určit čas osvitu papíru tak, aby vycházel čas vyvolani papíru ve vyvojce. Používám fomacke barytove papíry s tvrdou gradaci a vyvojku LQN, ředění dle výrobce. Kdybych ale měl dodržet čas na vyvolani daný výrobcem což je cca 90-120 vteřin tak vytáhnu černý papir z vyvojky. Takže jsem udělal prouzkovou zkoušku a vyšel mi čas osvitu nějakých 10 vteřin a ve vyvojce tak 28-35 vteřin, ale fotka byla bez kontrastu, jen spousta šedé. Věděl by někdo poradit? 

Používám Opemus 4, veškerou optiku a skla jsem očistil a žárovka je 150w, ale to je dané od výroby co jsem se díval do návodu. Ještě mám 100w tak můžu zkusit i tu. 

[MICHAL]

Moc svítíš/ málo cloníš!  Mám Op. 5 se žárovkou 40w, osvětluji  běžně 10-30s, někdy i kolem 1 min pro formát 18x24 až 30x40 cm. RC vyvolávám 1,5-2 min, bar 3-4 min. Před tím, klasická proužkovka. Oko vidí! 

[LuzJi]

Ono těch faktorů, co ovlivní výsledek, pár je. Třeba 

- jak se povedl exponovat a vyvolat negativ

- jak se správně namíchá vývojka

- jak se nastaví clona objektivu zvětšováku při osvícení

- jak se provede proužková zkouška a jak se tato vyhodnotí

 

Podle mého (LQN nepoužívám), ta délka času vyvolávání ve vývojce by neměla být tak kritická, jak uvádíš. Ostatně všimni si, že výrobce LQN uvádí čas vyvolání 90-120 s, tedy je tam 30 s +-. Tobě už pro proužkovku vychází 28-35 s  a výsledek je šedý. 

Nějaká zrada tedy je už u proužkové zkoušky. Věřím, že jí děláš správně, ale podle Tvého popisu asi ne tak úplně. To naznačuje už Tvá první věta .

Proužková je proužková proto, že se osvicuje sice proužek papíru (to aby se šetřily naše lesy), ale ten proužek se postupným zakrýváním osvítí různou délkou času. Takže při vyvolání dostaneš na tom proužku vedle sebe různé výsledky, ze kterých si vybereš ten nejlépe vhodný čas. Ten proužek bys měl, při správně namíchané vývojce, koupat celou tu dobu, co uvádí výrobce, tady tedy alespoň tu minutu a půl. Rozdíl může být s různými papíry, ale dá se předpokládat, že je řeč o Fomě. Ta má tu LQN na své papíry za ty roky snad vychytanou.

Ty píšeš, že fotka je bez kontrastu. Takže bez kontrastu musel být i ten, na proužku vybraný čas, málo kontrastní.

Jak píše Michal, začni třeba slabší žárovkou. Bez správně provedené proužkové zkoušky se v tom ale budeš i tak dost motat.

 

Ideální by proto bylo, kdybys měl možnost si s někým tenhle proces vyzkoušet. Jedna hodina v komoře s někým zkušenějším Ti dá moc a ušetří času ještě víc.

[Venos]

Díky pánové, no jde mi o to, že když udělám prouzkovku, tak jsem schopen tu fotku vyvolat relativně divatelnou, ale pouze podle svých vlastních postupu. Kdyby to mělo být podle dát od výrobce tak mám černý papir. Ale zkusím slabší žárovku. Hlavně asi budu muset nějak nastudovat jaky bude mít délka osvitu papíru vliv na výslednou fotku. Dá se zjednodušeně říct že když svítit krátce fotka bude málo kontrastní což ve spojení s krátkým časem ve výšce jen podpořím? 

[LuzJi]

Ano. Ale spojuješ dvě stejné věci  "svítit krátce"  a "ve spojení s krátkým časem".  Je třeba kombinovat čas a clonu !

Je to stejné, jako když exponuješ film. Když budeš na slunci na ISO 100 fotit časem 1/30 se clonou f4, bude asi negativ docela průhledný. Fotka potom docela černá. A obráceně. Když v neosvětlené místnosti dáš na clonu f16 čas 1/100, moc toho na negativu nebude.

U zvětšování to není jinak. 

[danz]

Nechci, aby to vyznělo špatně, ale máš špatný postup - i tím lze dosáhnout třeba i ok výsledků, ale opakovatelnost bude problém.

 

Papír ve vývojce vždy vyvolávám do "úplna". Časy ve vývojce navíc spíše protahuji oproti doporučení výrobce. Standardně máchám papír ve vývojce cca 3 minuty (aktuálně používám Moersch Eco 4812, ale to je v podstatě jedno - i zde je obraz již po 30s, ale pořád ještě to není úplně vyvolané).

 

Takže proužkovku dělat dle postupu, co napsal LuzJi a vyvolat ji ve vývojce spíše déle než krátce. Třeba ty 3 minuty a samozřejmě naklápět misku, aby se vývojka pohybovala.

Poté vybrat z proužkovky vhodný čas a tím exponovat celý papír.

 

Potom se můžeme bavit o věcech typu vykrývání a nadržování. Ale ten základ je nutno dodržet.

Převolat dobře osvícenou fotografii je problém a chemické zašednutí se mi ještě nepodařilo dosáhnout i při delším (nechtěném) máchání ve vývojce.

[Ajven2]

Používám kombinaci LQN + Fomabrom (byť jako Variant). Mám Axomat 5 a žárovku jsem "downgradoval" na 100W - při zvětšování kinofilmu na 24x30 a cloně 5.6-8 jsem někde s osv. číslem 25-30 na mých nepřesných Viponelkách  (což je tak 9 - 20 sec +/-). Záleží na krytí i na použitých multigradačních filtrech Foma).

Pokud jde o vyvolání papíru, tak asi nenapíšu nic objevného - ale nikdy neřídím výsledek dobou vyvolávání. Volám vždy min 2 minuty. Pokud je to světlé, tmavé, málo kontrastní, moc kontrastní, tak je to osvitem - tedy přidat, ubrat, volit jinou gradaci, několik osvitů přes různé gradace,... 
 

 

Mimochodem, dobu vyvolávání měřím pomocí mobilu (obaleného ručníkem) a pokynem "Hey Siri, set timer to two minutes". Když mě od kolébání miskou bolí už ruce a mobil stále nehlásí konec, tak za to může obvykle moje angličtina ve spojení s puštěným rádiem a "Siri" to nastavila misto na "two minutes" tak na "ten minutes". Což je i důvod, proč stejnou metodu nepoužívám u vyvolávání filmů 

[suky57]

Zjistil jsem ze mám problém s tím určit čas osvitu papíru tak, aby vycházel čas vyvolani papíru ve vyvojce. Používám fomacke barytove papíry s tvrdou gradaci a vyvojku LQN, ředění dle výrobce. Kdybych ale měl dodržet čas na vyvolani daný výrobcem což je cca 90-120 vteřin tak vytáhnu černý papir z vyvojky. Takže jsem udělal prouzkovou zkoušku a vyšel mi čas osvitu nějakých 10 vteřin a ve vyvojce tak 28-35 vteřin, ale fotka byla bez kontrastu, jen spousta šedé. Věděl by někdo poradit? 

Používám Opemus 4, veškerou optiku a skla jsem očistil a žárovka je 150w, ale to je dané od výroby co jsem se díval do návodu. Ještě mám 100w tak můžu zkusit i tu. 

 

Nejsem si jisty, jestli LQN neni nahodou na vyvolavani negativu (nikoli pozitivu).

 

Osobne bych volil na Tvem miste nasledujici postup:

- ujistit se, ze filmy i papiry vyvolavam ve vyvojkach k tomu urcenych (ja pro filmy pouzivam skoro vyhradne HC110 a pro papiry Ilford Multigrade, pripadne GDL od Fomy),

- mit konzistentni proces: tj. filmy a hlavne papiry vyvolavat podle stejneho postupu a v pripade problemu menit vzdy jen jeden parametr, jinak se utopis v mnozstvi moznosti, ktere mas na stole .... Napr. rekneme ze vyvolavam film HP5+ v HC110 (redeni 1+31) pri citlivosti 320 ASA 6.5min a teplote vody 20C, a papiry po osvitu vzdy macham 90s ve vyojce Ilford Multigrade v redeni 1+4.

- udelat si prouzkovku, tj. v zakladu ruzne casy napr. po 3s pri pracovni clone (nepletme do toho ted osvitova cisla), tj. budes mit prouzek s casy 3s,6s,9s,12s,15s. Predpokladejme, ze 12s je nejblize tomu jak ma fotka vypadat.

 

- pises, ze pouzivas papiry s tvrdou gradaci a zvetsujes na Opemusu (predpoladam kondenzor = ergo pomerne tvrde svetlo)  a i tak mas fotku bez kontrastu. To me vede spis k myslence, ze mas blbe vyvolany / malo kontrastni negativ. 

[LuzJi]

Nejsem si jisty, jestli LQN neni nahodou na vyvolavani negativu (nikoli pozitivu).

 

Na negativy LQR 

[Ajven2]

Nejsem si jisty, jestli LQN neni nahodou na vyvolavani negativu (nikoli pozitivu).

...

- pises, ze pouzivas papiry s tvrdou gradaci a zvetsujes na Opemusu (predpoladam kondenzor = ergo pomerne tvrde svetlo)  a i tak mas fotku bez kontrastu. To me vede spis k myslence, ze mas blbe vyvolany / malo kontrastni negativ. 

Ano, to LQN je trochu zavádějící. Na filmy je Fomadon LQN, na papíry Fomatol LQN. Takže doufám, že @Venos používá "Fomatol LQN". Upřímně jsem nikdy nezkoušel, jak vypadá papír vyvolaný v negativní vývojce Fomadon LQN..... (narozdíl od situace, kdy přesně už vím, jak vypadá negativ vyvolaný v ustalovači   )

A ano, souhlas se @suky57 - je možné, že je špatně vyvolaný už ten film. Takže .... #ukažnegativ  

[iuliuzz]

- pises, ze pouzivas papiry s tvrdou gradaci a zvetsujes na Opemusu (predpoladam kondenzor = ergo pomerne tvrde svetlo)  a i tak mas fotku bez kontrastu. To me vede spis k myslence, ze mas blbe vyvolany / malo kontrastni negativ.

Šeďák má, protože má papír přeexponovaný a nedovolaný..

Udělej, co ti radí ostatní - dej tam slabší žárovku a ve vývojce dodržuj časy doporučené výrobcem papíru a/nebo vývojky. Jestli ti to za dvě minuty zčerná jak bota, je to jen a jen tím, že to svítíš moc dlouho (pokud teda máš jinak všechno v komoře v pořádku - bezpečné osvětlení a zavřené okno;) - přesně proto děláš proužkovou zkoušku, abys určil správný čas expozice.

A kup si multigradační filtry a papíry, dělat na tvrdé papíry pevné gradace je nesmysl a bude z toho jen trápení po první radosti z jakž takž ucházející fotky. Když už, tak bys měl mít největší zásobu normální gradace a k tomu pár měkkých a tvrdých. Když pořídíš Fomabrom Variant a k tomu filtry, máš vše v jednom. Ty svoje tvrdé papíry využiješ, až se naskytne vhodná příležitost, neboj.

[Venos]

Dal bych sem negativ ale nemám jak. Bezpečné světlo se tváří že je opravdu bezpečné. Vyvojka je opravdu na papíry. Papíry zkusím vyměnit, stejně tak žárovku za 100w. Clonunjsem používal 8. Negativ jsem vyvolával jako vždy Foma 400 v Excelce, časy a ředění 1+1 dle vyrobce a DT. 

[Orfanic]

Pro test doporučuji:

 

0, premisa: temná komora je temná.

 

1, zcela po tmě vyndat (kousek) papíru a vložit do vývojky na 6 minut, potom po tmě do přerušovače a ustalovače (6min).

když je papír sněhobílý je to OK, když šedne -> osvícené papíry.

 

2, při bezpečném světle vyndat (kousek) papíru a vložit do vývojky na 6 minut, potom do přerušovače a ustalovače (6min).
když je papír sněhobílý je bezpečné světlo krátkodobě OK, když šedne -> NEbezpečné světlo a to hodně.

 

3, při bezpečném světle vyndat (kousek) papíru a položit na pracovní plochu, na papír položit korunu. Bohatší mohou i 2 nebo 5  korunu. Po 15 minutách vložit (bez mince) do vývojky na 6 minut, potom do přerušovače a ustalovače (6min).
když je papír všude sněhobílý je bezpečné světlo dlouhodobě OK, když šedne -> NEbezpečné světlo při dlouhodobém působení.

 

4,Udělat proužkovou zkoušku (klidně na průhledném kusu negativu) - expozice 0s / 1s /2s /5s /10s /30s, papír vložit do vývojky na 6 minut, potom do přerušovače a ustalovače (6min). na papíru MUSÍ být bílý proužek (0s) a potom různě šedé proužky. Když je zbytek černý -> etrémní síla světla pro danou clonu + výtah zvětšováku. Když není bílý proužek - chyba viz. předchozí body.

 

5, Obecně platí že ve vývojce papír zůstává tak dlouho než se fotka plně vyvolá. U správně exponované fotky platí, že je jedno jestli je ve vývojce 1,5 minuty (RC dle výrobce, ale lépe o trochu déle) nebo 30 minut. Vždy jsou fotky stejně prokreslené. Speciální techniky v tomto bodě ponechme stranou. Vývojka musí vyvolat úplně a všechno. Co chce zčernat/zšednout musí zčernat/zšednout. 

 

6, test vývojky - vyndat kousek papíru, svítit na něj světlem (1-2 minut), vzít na slunce, svítit baterkou apod.  a pak ho vložit do vývojky. po 6 minutách MUSÍ být černý. pravděpodobně zčerná téměř okamžitě. Když nebude černý, tak nejspíše bude unavená vývojka.

 

Toto platí pro základní analýzu kde je problém. Neuvažujeme extra buřty.

[Venos]

Tak jsem dneska vyměnil žárovku ze 150 na 100 a už jen to je posun o 200%, další co jsem zjistil že mám asi nějaké unikající světlo že zvetsovaku. Mám opemus 4 a trochu svítí do stropu, tak nevím, asi budu muset vymyslet nějaký kryt, který dám okolo. 

[LuzJi]

Něco vymyslíš, není asi třeba nic špičkového. Já měl kdysi podobný problém, udělal jsem takové provizorní řešení a mám to tak už pár let. Jen bylo potřeba zajistit, aby se světlo nešířilo a abych při tom neomezil větrání. 

A fuj, koukám, že u nás dlouho nikdo nevytíral prach ...

Přiložený soubor (y)

•  P5300003.JPG   144,57K   6 Počet stažení

[Orfanic]

Odlesky jsem vyresil cernou latkou kolem zvetsovaku prichycenou magnety. Primarne slo o svetlo tekouci rameckem s negativem. Vrsek moc neresim, ubytek intenzity zareni se ctvercem vzdalenosti, neohozeny hurdisky. Horsi jsou leskly plochy blizko zvetsovaku. Tedy podle me.

[Black2684]

Možná by pomohla LED žárovka, podstatně méně hřeje, takže se zmenšují nároky na chlazení. Odstínění unikajícího světla pak může být méně náročné.

[Venos]

Takže místo opalove zarovky můžu dát obyc ledkovou, jen dodržet waty?

[Orfanic]

Watty/lumeny neni nutne dodrzet. Mensi svetelny tok -> delsi cas expozice. Pozor ale na nabeh ledek, kdy nesviti ihned na plno a nasledne po vypnuti luminifor muze lehce svetelkovat. Pri prouzkovce s intervaly 1/2/3 vteriny to v souctu muze udelat znacny rozdil pri kontinualnim sviceni. 10x1s nebude mit stejny celkovy svetelny tok jako 1x10s.

[iuliuzz]

... 10x1s nebude mit stejny celkovy svetelny tok jako 1x10s.

I kdyby byl celkový světelný tok stejný, zčernání stejné nebude, neboť podobně jako v případě dlouhých (Schwarzschildův jev) a ultrakrátkých (Kronův jev) časů neplatí ani zde zákon reciprocity, čili 10x1 ≠ 1x10.