Nováček
Publikováno 6 červenec 2021 - 06:45:03
Díky! A ještě dotaz: poměr plného jasu zelených a modrých (cca 108:38,8 lux) je výsledkem:.. do prilohy davam tabulku me kalibrace ..
jiné spektrální citlivostí expozimetru a/nebo rozdílné účinností diod?
Nováček
Publikováno 6 červenec 2021 - 16:03:48
Zdravím a dovoluji si poslat odkaz, kde se zabývají modrozelenou prácí : https://www.jbhphoto...CPrinting03.pdf
Nováček
Publikováno 6 červenec 2021 - 19:00:46
.. do prilohy davam tabulku me kalibrace ..
Díky! A ještě dotaz: poměr plného jasu zelených a modrých (cca 108:38,8 lux) je výsledkem:
a) poměru množství zelených a modrých diod?b ) jiné spektrální citlivostí expozimetru a/nebo rozdílné účinností diod?
c) toto není jas v luxech ale 16-bitové hodnoty před převedením na 8 bitu?
Hádám je to tak proto, že tu řadu poměrů má sestavenou tak, aby dávaly vždy stejný osvit (střední hustotu obrazu) na ten Foma Variant při nezměněném čase a cloně. Protože ta zelenocitlivá a modrocitlivá složka emulze mají rozdílnou citlivost.
Nováček
Publikováno 6 červenec 2021 - 21:56:25
Díky! A ještě dotaz: poměr plného jasu zelených a modrých (cca 108:38,8 lux) je výsledkem:.. do prilohy davam tabulku me kalibrace ..
a) poměru množství zelených a modrých diod?
c) toto není jas v luxech ale 16-bitové hodnoty před převedením na 8 bitu?
no ... zelene jsou tak jak bylo namereno .. tzn. lux je max a PWM je hodnota po prepoctu z 16 bit ... maximalni jas modre jsem omezil, aby vychazely stejne expozice "na svetla", proto ma max nizsi hodnotu ... z techto vychozich hodnot jsou pak vytvoreny pomery, aby odpovidaly prislusnym ISOR. Kazdy papir ma jiny prubeh citlivosti pri "modre a zelene". Navic je citlivy na modrou a zelenou v nejakem rozsahu vlnovych delek, krivka neni linearni a proto ma jinou citlivost na pouzite LED (resp. jejich vlnovou delku). V praxi to znamena, ze v mem pripade pouzite modre jsem v jine casti cilivostni krivky nez u zelene ... to se musi zmerit dle pouzitych LED.
Cili odpoved na tvuj dotaz:
Pocet modrych a zelenych led mam stejny. Kazda barva ma jinou ucinnost, resp. jiny max jas. Expozimetr meri cca linearne, ale papir neni linerne citlivy na modrou/zelenou. Udaje v LUX jsou skutecne, hodnoty PWM jsou po prepoctu z 16bit na 256 urovni ...
.. snad je to pochopitelne .. 
Nováček
Publikováno 8 červenec 2021 - 16:41:06
[...]
Cili odpoved na tvuj dotaz:
Pocet modrych a zelenych led mam stejny. Kazda barva ma jinou ucinnost, resp. jiny max jas. Expozimetr meri cca linearne, ale papir neni linerne citlivy na modrou/zelenou. Udaje v LUX jsou skutecne, hodnoty PWM jsou po prepoctu z 16bit na 256 urovni ...
.. snad je to pochopitelne ..
Nováček
Publikováno 9 červenec 2021 - 06:09:25
[...]
Cili odpoved na tvuj dotaz:
Pocet modrych a zelenych led mam stejny. Kazda barva ma jinou ucinnost, resp. jiny max jas. Expozimetr meri cca linearne, ale papir neni linerne citlivy na modrou/zelenou. Udaje v LUX jsou skutecne, hodnoty PWM jsou po prepoctu z 16bit na 256 urovni ...
.. snad je to pochopitelne ..
Ještě mi není jasné, proč se poměr vyplnění PWM 228:255 (1:1,19) překládá na poměr jasu 32,8:108 (1:3,29). Chápu, že ledky nemusí být lineární, ale jednak očekával bych to spíš obraceně, jednak ne až tolik.
Protoze Royal Blue ledky sviti daleko mene nez Green (u ledek co jsem pouzil to bylo tusim green -120lumen, royal blue - 50 lumen). Driver posle pri PWM 255 maximalni proud (resp. se otevre a nepulsuje). Pri mereni pak byly tedy velice rozdilne vystupni hodnoty jasu. Green 255 PWM - 108,2729 lux, Royal Blue 255 PWM - 59,058 lux. Modre led i pres vyrazne nizsi svetelny vystup exponovaly papir vice a proto jsem jako maximalni vystupni hodnotu pouzil 228 PWM. Tim jsem se dostal ne stejne expozicni casy pri nejtvrdsi gradaci (sviti pouze modre led), resp. nejmekci (sviti pouze zelene led).
Nováček
Publikováno 14 říjen 2022 - 20:38:21
Jen pro inspiraci, řešil jsem podobnou úlohu, nikoliv pro zvětšovák, ale určitě by se to dalo použít. Jsou to jen "bílé" LED-ky, takže bez možnosti regulace kontrastu.
Šel jsem cestou nejmenšího odporu, místo výroby plošňáku a pájení 120 SMD LED jsem jenom nalepil 10 LED pásků o délce 10 cm a po straně propojil.
Při nominálním napájení 24V to žere 0,8A, takže to svítí jako kráva. Pro zvětšovák by asi bylo potřeba snížit napětí a nebo využít převahu výkonu pro důkladnější "zrovnoměrnění"
osvětlení více difuzory. V tom vidím jádro pudla, které ještě budu řešit. Jinak je to určeno pro přefocení diapozitivů digitálem. Jako bych nic neřekl... 
120 LED.jpg 102,24K
4 Počet stažení
Nováček
Publikováno 17 říjen 2022 - 12:59:19
Velká část debaty je soustředěná na samotné LED-ky a elektronické řízení. Ale stejně důležitá je i mechanická konstrukce z hlediska optického uspořádání.
Pokud jsem něco nepřehlédnul, většina konstrukcí (všechny ?) spočívají ve vyřazení kondenzoru a použití míchací komory.
Jasně, s LED-kami jde snadno udělat přibližně plošný zdroj světla. Ale následné "zrovnoměrnění" světla z maličkých bodových zdrojů (samotné LED-ky) pomocí difuzoru a míchací komory sežere spoustu světla.
Vypadá to, že koncepce větší míchací komory ve stylu ulbrichtovy koule byla mechanicky převzatá z řešení klasické barevné hlavy, kde k tomu ale jsou jiné důvody - víceméně bodový zdroj světla a hlavně jednotlivé filtry, jejichž složky je potřeba "smíchat". U vhodně rozmístěných LED-ek by mohl být vhodnější vícenásobný difuzor s co nejmenší výškou a zachovaný kondenzor, který alespoň částečně soustředí světlo směrem do objektivu a zlepší tak využití světla.
Zabýval se někdo trochu víc těmito věcmi ?
Nováček
Publikováno 17 říjen 2022 - 15:21:09
Já jsem se tím nezabýval nijak vážně, ale mám shodou okolností takové zařízení s minimální výškou a funguje podle mě dobře. Je to stará zvětšovací hlava na VF kameru Linhof (anglický katalog to nazýval "cold-light attachment"). Ptal jsem se tady v jiném vlákně na to, jak to opravit (rozbitá zářivková trubice jako zdroj), a výsledkem je, že tam teď mám LED panel a funguje to myslím dost hezky.
Pro představu, na formát negativu 13x18 cm má celá ta hlava 17x22 cm a výšku 10,5 cm vč. šuplíku na negativ. Zrovnoměrnění světla je dosaženo pouze bílou plastovou deskou a na ní jemným celoplošným ND filtrem s přechodem od středu k rohům. Je to prostě center filtr, ale přechod není kruhový. (pardon za primitivní terminologii) Takže to jde udělat velmi kompaktní, ale zároveň netuším, kde bych sháněl takový ND filtr, kdybych potřeboval nový.
Nováček
Publikováno 18 říjen 2022 - 07:51:59
Velká část debaty je soustředěná na samotné LED-ky a elektronické řízení. Ale stejně důležitá je i mechanická konstrukce z hlediska optického uspořádání.
Pokud jsem něco nepřehlédnul, většina konstrukcí (všechny ?) spočívají ve vyřazení kondenzoru a použití míchací komory.
Jasně, s LED-kami jde snadno udělat přibližně plošný zdroj světla. Ale následné "zrovnoměrnění" světla z maličkých bodových zdrojů (samotné LED-ky) pomocí difuzoru a míchací komory sežere spoustu světla.
Vypadá to, že koncepce větší míchací komory ve stylu ulbrichtovy koule byla mechanicky převzatá z řešení klasické barevné hlavy, kde k tomu ale jsou jiné důvody - víceméně bodový zdroj světla a hlavně jednotlivé filtry, jejichž složky je potřeba "smíchat". U vhodně rozmístěných LED-ek by mohl být vhodnější vícenásobný difuzor s co nejmenší výškou a zachovaný kondenzor, který alespoň částečně soustředí světlo směrem do objektivu a zlepší tak využití světla.
Zabýval se někdo trochu víc těmito věcmi ?
S michackou a difuzorem neni nejmensi problem. Jedinej probem, ktery mam (a netusim jak ho vyresit) je, ze ledky i pri subjektivne mensi intenzite svetla exponuji papir rychleji nez napr. barevna hlava. S ubytkem intenzity michanim a rozptylem tedy zadny problem rozhodne neni. U vsech ledek, ktere mam v hlave pouzivam driver s polovicnim proudem nez led snesou a jeste je trochu "brzdim", abych se dostal na rozumne expozicni casy. Vsechno je uplne skvele, jen je pod zvetsovakem trochu hur videt.
Nováček
Publikováno 18 říjen 2022 - 12:58:01
Citace: "Jedinej probem, ktery mam (a netusim jak ho vyresit) je, ze ledky i pri subjektivne mensi intenzite svetla exponuji papir rychleji nez napr. barevna hlava."
Tak jedno řešení už jsi zmínil, zmenšit proud LED-kama. Otázka je, čemu vadí krátké expoziční časy ? Jestliže je to řízené elektronicky, mělo by být jedno, jestli je expozice 1,5 sekundy nebo 15.
Možná by také šlo nastavit vysoký jas (velký proud LED) pro pozorování obrazu a malý jas pro expozici.
Nováček
Publikováno 18 říjen 2022 - 14:14:15
Tradiční problém s krátkýma expozicema je ten, že pokud vykrýváš nebo nadržuješ, prostě to za tu vteřinu moc nejde.
Nováček
Publikováno 18 říjen 2022 - 14:32:25
Námět pro kutily
Jen heslovitě, foto nepřikládám(hrozný bastl), snad to někdy dotáhnu do přijatelné podoby.
- tzv. hlavu vyrobíme nebo kanibalizujeme
- rozebereme LED žárovku, baňku odložíme, zbytek vyhodíme
- myšlenku na zhotovení RGB žárovky ihned zavrhneme - děsná piplačka
- vytvoříme něco jako míchací komoru do které budou svítit LEDky přes filtry 0 a 5
- na výstup z této "komory" připevníme baňku (polokouli) z LED žárovky, která složí jako míchací komora a bodový zdroj světla
- vycentrujeme a experimentujeme z výškou nad kondenzorem a popř. difuzorem
řízení LEDek
- PWM (třeba Arduino), použít dvojitý potenciometr(stereo) a zapojit tak aby otáčením přidával(ubíral) jas zelené(modré) a naopak
- stupnici si nakreslíme a hezky nakalibrujeme, použijeme pěkný knoflík se šipkou
- nezapomeneme dát blokovací kondenzátory mezi běžec potenciometru a zem (tzv. chřestící poťák),
- nezapomeneme na červenou
- a další drobnosti a vylepšení
snad někdy příště
Nováček
Publikováno 18 říjen 2022 - 15:36:47
Jen taková poznámka k těm kalibracím při řízení mikroprocesorem. Bez nějakého sofistikovaného měření mám PWM nastaveno tak, aby obvyklá expozice normální gradace trvala zhruba stejně jako se žárovkou. Velká výhoda je v tom, že nemusím měnit své léty zažité zvyky. Bonus je v jediném potenciometru, kterým nastavím gradaci. Poměr kanálů pak neovládám výkonem LED ale časem. Prostě jednotlivé kanály zhasínám postupně, každý má svůj vlastní čas. Velmi dobře to řeší nelinearitu LED.
Nováček
Publikováno 18 říjen 2022 - 21:32:36
Tradiční problém s krátkýma expozicema je ten, že pokud vykrýváš nebo nadržuješ, prostě to za tu vteřinu moc nejde.
PRESNE!!!!
Nováček
Publikováno 18 říjen 2022 - 21:37:07
Jen taková poznámka k těm kalibracím při řízení mikroprocesorem. Bez nějakého sofistikovaného měření mám PWM nastaveno tak, aby obvyklá expozice normální gradace trvala zhruba stejně jako se žárovkou. Velká výhoda je v tom, že nemusím měnit své léty zažité zvyky. Bonus je v jediném potenciometru, kterým nastavím gradaci. Poměr kanálů pak neovládám výkonem LED ale časem. Prostě jednotlivé kanály zhasínám postupně, každý má svůj vlastní čas. Velmi dobře to řeší nelinearitu LED.
Mam "sofistikovane" rizeni LED. Diky sviceni dvema barvami, ktere jsou relativne ostre monochormaticke je velmi komfortni ovladani kontrastu ... jen, jak jsem psal, je trochu hur videt pod zvetsovakem ...
Nováček
Publikováno 18 říjen 2022 - 21:38:26
Citace: "Jedinej probem, ktery mam (a netusim jak ho vyresit) je, ze ledky i pri subjektivne mensi intenzite svetla exponuji papir rychleji nez napr. barevna hlava."
Tak jedno řešení už jsi zmínil, zmenšit proud LED-kama. Otázka je, čemu vadí krátké expoziční časy ? Jestliže je to řízené elektronicky, mělo by být jedno, jestli je expozice 1,5 sekundy nebo 15.
Možná by také šlo nastavit vysoký jas (velký proud LED) pro pozorování obrazu a malý jas pro expozici.
To jiste, tak to i mam ... ale pak pri expozici je malo casu na vykryvani/nadrzovani
Nováček
Publikováno 18 říjen 2022 - 21:44:51
Námět pro kutily
Jen heslovitě, foto nepřikládám(hrozný bastl), snad to někdy dotáhnu do přijatelné podoby.
- tzv. hlavu vyrobíme nebo kanibalizujeme
- rozebereme LED žárovku, baňku odložíme, zbytek vyhodíme
- myšlenku na zhotovení RGB žárovky ihned zavrhneme - děsná piplačka
- vytvoříme něco jako míchací komoru do které budou svítit LEDky přes filtry 0 a 5
- na výstup z této "komory" připevníme baňku (polokouli) z LED žárovky, která složí jako míchací komora a bodový zdroj světla
- vycentrujeme a experimentujeme z výškou nad kondenzorem a popř. difuzorem
řízení LEDek
- PWM (třeba Arduino), použít dvojitý potenciometr(stereo) a zapojit tak aby otáčením přidával(ubíral) jas zelené(modré) a naopak
- stupnici si nakreslíme a hezky nakalibrujeme, použijeme pěkný knoflík se šipkou
- nezapomeneme dát blokovací kondenzátory mezi běžec potenciometru a zem (tzv. chřestící poťák),
- nezapomeneme na červenou
- a další drobnosti a vylepšení
snad někdy příště
.. mam to vyreseno s vetsim komfortem .. zadnej potak, ale primo Fstop hodiny, kde se da nastavit kontrast, dokonce v nekolika expozicnich krocich ... Vse nakalibrovano napresno ... samozrejme pro konkretni papir ... super prace s tim, opakovatelne vysledky (muzu si zapsat nastaveni, vlastne ani nemusim, hodiny umi ukladat do nekolika presetu cely expozicni "retezec")
Nováček
Publikováno 19 říjen 2022 - 02:55:58
Námět pro kutily, kteří si rozumí s elektronikou, ale moc nemusí digitál a programování. Koneckonců "analogová fotografie" si zaslouží analogové nastavení kontrastu.
Uplácat generátor obdélníku s proměnnou střídou řízenou jedním jednoduchým poťákem. Kladný výstup - svítí modrá. Nula (nebo záporný výstup pro symetrické napájení) - svítí zelená.
Všechno ostatní zůstane tak, jak jsme zvyklí, tedy doba expozice normálně časovačem. Klidně i mechanický Viponel, když na to přijde.
Tlampač (grafoman)
Publikováno 19 říjen 2022 - 23:46:01
Ono to tak jednoduché není, každé sáhnutí do poměru G/B mění expoziční čas a žádnou intuitivní křivkou to proložit nejde. Pro každou polohu poťáku potřebuješ nejen údaj o gradaci, ale i o korekci expozice. Komfort práce je pak na nic, asi jako s filtry foma.
Hodně jsem se návrhu věnoval, ale uřídil by to leda tak analogový počítač MEDA
Popmar udělal spoustu práce, hlavu dotáhnul do funkčního kusu a tabulku z #200 poskytnul nezištně. Klobouk dolů!
Nováček
Publikováno 20 říjen 2022 - 00:52:12
Jasně, pokud je potřeba současně řešit kontrast a expozici, je výpočet asi jediné schůdné řešení. Ještě jde o způsob měření potřebné expozice,
sonda může mít (nejspíš má) nějaký svůj průběh citlivosti v závislosti na vlnové délce.
Nováček
Publikováno 20 říjen 2022 - 09:12:11
https://duino4projec...code-generator/
jednoduché, navíc s displejem - možno použít Popmarovou tabulku 
zaměřil bych se spíše na vylepšování "LED hlavy" a to v případě, kdy je potřebné zachovat kondenzor
Nováček
Publikováno 20 říjen 2022 - 13:00:27
Ten projekt je jenom hračka, která polohu tří potenciometrů převádí na PWM buzení tří RGB LED-ek přímo výstupem z Arduina, tedy bez potřebných driverů pro výkonové LED-ky.
Vylepšování "LED hlavy" s kondenzorem - vřele souhlasím. Máš nějaký nápad, nebo zkušenosti, jak na to ? Podle mých prvních nesmělých pokusů se zdá, že je škoda připravit se o výhody kondenzoru, který může výrazně vylepšit využití světla.
Nováček
Publikováno 20 říjen 2022 - 13:56:33
Doplnit zmíněnou hračku o další moduly(MOSFET, step-up atd. ) jest pro temnokomorníka-elektronika-amatéra brnkačka. RGB LED žárovka pro temnokomornické účely neexistuje. Je snadné a nenákladné ji zhotovit. Jak na to jsem již naznačil, není potřeba kdovíjaké dílenské vybavení. Vzhled "hlavy" nás amatéry trápit asi moc nebude.
Pro plné pochopení problematiky:
- doporučuji rozebrat "vypálenou" LED žárovku
- zamyslet se nad tím co vlastně potřebujeme - bodový zdroj RGB světla patřičných vlnových délek, regulovatelný a osazený výkonovými RGB LEDkami, popř. bílými LED + filtry(třeba FOMAckými)
Nováček
Publikováno 20 říjen 2022 - 16:44:34
Možná bych doporučil zamyslet se, proč se ve zvětšováku nepoužívá bodový zdroj světla (bez míchací komory), přestože například u diaprojektoru se stejným výkonem žárovky nasvítíš velké plátno.
Nováček
Publikováno 20 říjen 2022 - 17:45:24
Ahoj, je jasné, že pro elektroamatéra je nejlepší si svou vlastní hlavu sestrojit sám. Přesto mě napadlo, jestli máte nebo znáte nebo jste viděli hlavu od Intrepidu https://intrepidcame...ull?taxon_id=37 Samotná stojí totiž 180 liber a 280 i s hodinama a je kompatibilní s graflok zádama, takže s její pomocí lze předělat 4x5 fotoaparát na zvětšovák. Já jsem ji nikdy neviděl, takže nevím, jak je vlastně funkční.
Nováček
Publikováno 20 říjen 2022 - 18:45:55
Možná bych doporučil zamyslet se, proč se ve zvětšováku nepoužívá bodový zdroj světla (bez míchací komory), přestože například u diaprojektoru se stejným výkonem žárovky nasvítíš velké plátno.
Když už jsme u těch různých doporučení, což takhle si zopáknout základy fyziky, konkrétně optiky? Například přímočaré šíření světla(geometrická optika)?
Polopaticky:
Před nějakou dobou zde probíhala diskuse nešťastných temnokomorníků trápících se končicími zásobami opálových žárovek. Snad je už všem konečně jasno, LED žárovka je plnohodnotnou náhradou. Samozřejmě a to zdůrazňuji, s průsvitnou(ne průhlednou) baňkou!!!!!!!!!!!!
Ona je totiž ta baňka takovou malou směšovací komorou. Už rozumíme? Nepromítá se vlákno žárovky, jednotlivé smd led.
Závěr: u zvětšováku s kondenzorem použijeme bodový zdroj světla - žárovku. Kdyby někomu vrtalo hlavo proč je vnitřek žárovkové skříně černý, tak právě proto. Žárovka je v pozici bodového zdroje světla.
Nováček
Publikováno 20 říjen 2022 - 20:09:03
Možná bych doporučil zamyslet se, proč se ve zvětšováku nepoužívá bodový zdroj světla (bez míchací komory), přestože například u diaprojektoru se stejným výkonem žárovky nasvítíš velké plátno.
Ještě k tomu diaprojektoru.
Za žárovkou je parabola, nemusím snad vysvětlovat k čemu slouží.
U promítaček je tzv. kosmonaut, taková malá míchací komora, plášť neprůsvitný, vnitřek pravděpodobně stříbřený(pro velkou odrazivost) s malým okénkem(čočkou), kterým "vyleze" prakticky celý světelný výkon ven.
U míchacích komor zvětšováků, materiál často bílý polystyrén, část světla prosvitne a pohltí se, zbytek vyleze ven pěkně namíchaný. Zde je třeba řešit problém poklesu intenzity od středu ke krajům. Řešeno plastovým průsvitným kondenzorem, který zároveň částečně plní i funkci centrfiltru.
Nováček
Publikováno 20 říjen 2022 - 22:13:58
Jen stručně:
Což takhle si zopáknout základy fyziky, konkrétně optiky? - ANO
LED žárovka je plnohodnotnou náhradou. - ANO
Samozřejmě a to zdůrazňuji, s průsvitnou(ne průhlednou) baňkou - ANO
Ona je totiž ta baňka takovou malou směšovací komorou. - ANO
U zvětšováku s kondenzorem použijeme bodový zdroj světla - žárovku. NE , NE
1. U zvětšováku s kondenzorem by bodový zdroj světla fungoval jenom pro jedno zvětšení, protože potřebuješ promítnout zdroj světla do roviny objektivu. Což by se změnou zvětšení rozhodilo.
2. Opálová žárovka s baňkou o průměru 70 mm není bodový zdroj. Legrace je, že to sám píšeš - směšovací komora není bodový zdroj. Bodový zdroj v osvětlovací soustavě je typicky halogenová žárovka s vláknem o velikosti několik málo milimetrů. A jak název napovídá, v ideálním případě by se jeho velikost limitně blížila nule - jednomu bodu. Což v praxi samozřejmě není možné.
MImochodem, v tom obrázku je drobná chybička. Ty paprsky se sbíhají do objektivu už od kondenzoru. Proto musí být kondenzor vždycky větší, než promítaný objekt (negativ, diapozitiv) a ze stejného důvodu je co nejblíž tomu objektu.
Praktická rada: Sundej vrchní díl zvětšováku se žárovkou (kondenzor zůstane na svém místě), vezmi do ruky malou baterku jako simulaci (přibližně) bodového zdroje světla a chvíli s ní vergluj v místech, kde normálně bývá žárovka. Hned budeš mít jasno.
Tlampač (grafoman)
Publikováno 20 říjen 2022 - 22:15:29
Opematus - skvělé!
U diaprojektorů se ještě před žárovkou objevoval asférický kondenzor.
Nováček
Publikováno 20 říjen 2022 - 22:27:04
Ke sférickému kondenzoru a dalšímu dovzdělání lze použít například toto:
http://optics.upol.c...OP 2 word N.pdf
Strana 5 až 9
Nováček
Publikováno 20 říjen 2022 - 23:32:37
Tvá praktická rada jest poněkud naivní. Stále v tom nemáš jasno. Pokud budeš verglovat s malou baterkou sebevíc, bodový zdroj světla s ní nenasimuluješ. Blbá otázka: Víš co je to bod? Malé dítě odpoví, že něco malinkatého, kulatého, svítícího na všechny strany. Žárovku si představ jako takový poněkud větší bodík, je to kulaté a svítí to. 
Legrace je to, že opálová žárovka (LED žárovka s matovou baňkou) jest taková míchací komora, kde dochází k mnoha odrazům, část světla pohltí sklo(plast) a tu část která nakonec prosvitne, tu potřebujeme. Pokud bychom měli průhlednou baňku, viděli bychom promítnuté vlákno, což není bod limitně se blížící nule nebo jednotlivé LEDky, což nechceme. Jedna LEDka by musela mít kulatý vrchlík(čočku), jsou takové, ale ne pro tři barvy v jednom (bodě). Takže stručně: žárovka slouží jako, takový poněkud větší, bodový zdroj světla. Měl bych ještě zdůraznit - JAKO. 
Už je to pochopitelné? Když už obrázek, tak aspoň nějakého typu zvětšováku. U tebou uvedeného diaprojektoru můžeš špekulovat nad tím kulovým zrcadlem, sledovat kde se paprsky rozbíhají, kde se sbíhají a proč je tomu tak. Zvětšovák nemá a nemusí mít zrcadlo, zdůrazňuji kulové, soustřeďující paprsky do jednoho bodu(nemusíme šetřit světlem).
Pozn.: Řešíme zvětšovák s dvěma kondenzory aby bylo jasno. Jsou i jiné konstrukce, to snad víš. Něco máš nastudované, stále však nedostatečně.
Nováček
Publikováno 21 říjen 2022 - 01:28:18
Vidím, že nemám šanci. Tak jenom pro pořádek:
Blbá otázka: Víš co je to bod? Malé dítě odpoví, že něco malinkatého, kulatého, svítícího na všechny strany. Žárovku si představ jako takový poněkud větší bodík, je to kulaté a svítí to.
Ano, je to kulaté a svítí to. Akorát je to poněkud větší, než malinkaté. A nebudeš tomu věřit, existují i body, které nesvítí !
Takže stručně: žárovka slouží jako, takový poněkud větší, bodový zdroj světla. Měl bych ještě zdůraznit - JAKO.
Ano, ale jenom jako a poněkud větší. S tím by se dalo souhlasit. Jenomže pak už to není bodový zdroj světla.
Zvětšovák nemá a nemusí mít zrcadlo.
Nejenom to, hlavně nemůže mít. Jednak by se za tu žárovku blbě dávalo a za druhé by tam bylo na prd.
Řešíme zvětšovák s dvěma kondenzory aby bylo jasno.
Když on je to jenom jeden kondenzor, akorát že je ze dvou čoček. To se stává, že jedna čočka nestačí.
Hele, nechme toho, zabíráme zbytečně místo v jinak užitečném vláknu. Já se od Tebe nic zajímavého nedozvím a Ty se ani nic dozvědět nepotřebuješ, protože všechno víš.
Možná se někdo dobře pobaví, až si to přečte, ale většině lidí to nic užitečného nepřinese.
Nováček
Publikováno 21 říjen 2022 - 03:00:29
Šanci máš, pouze se nechovej jako malý Jarda. Nic ve zlém, nechtěl jsem tě zesměšnit. Vystačíš si sám.
Pokračuj v bádání a temnokomorničení i nadále, je to příjemná kratochvíle. Navíc rozšiřuje obzory a povznáší ducha.
Omlouvám se za některé nepřesnosti a zjednodušení, optika není moje parketa. Nejsem tvůj mentor ani fotr. Máš však naléhavou potřebu slyšet některé věci. Neboj, bude to dobrý.
Nováček
Publikováno 21 říjen 2022 - 09:05:35
Vzpomněl jsem si na jedno ze základních tvrzení školní geometrie: libovolné tří body lze propojit přímkou, pokud je ona dost silná[...] takový poněkud větší, bodový zdroj světla. [...]
Nováček
Publikováno 21 říjen 2022 - 16:35:41
... hadky prenecham tem rozumnejsim ... a jen podotknu, ze jsem v problematice rizeni jasu led a kombinaci barev pro rizeni kontrastu udelal mnoho pokusu/omylu a usel jsem kus cesty. Jednoduche a funkcni PWM rizeni jasu led udelat moc nejde (pro budouci praci s rizenim kontrastu). Aby to "k necemu bylo", musi se pro rizeni pouzit vic nez 8bit, jelikoz je ledka hodne nelinearni a prubeh stmivani se pak neda ridit. Pri vyssich jasech v pohode, jakmile jas klesa dostane se mimo linearni cast krivky a na to uz je v 8bitech malo prostoru. Proto to ridim 16-ti bitove. (byt pri pouziti rozsahu 0-255 ... kazde z tech cisel zastupuje ve skutecnosti jine cislo z rozsahu 0-65534, protoze je ve hre jeste kompenzacni krivka jasu). .. ale to uz jsem vsechno kdysi popisoval ...
Nováček
Publikováno 21 říjen 2022 - 17:36:21
Jednoduche a funkcni PWM rizeni jasu led udelat moc nejde (pro budouci praci s rizenim kontrastu). Aby to "k necemu bylo", musi se pro rizeni pouzit vic nez 8bit, jelikoz je ledka hodne nelinearni a prubeh stmivani se pak neda ridit. Pri vyssich jasech v pohode, jakmile jas klesa dostane se mimo linearni cast krivky a na to uz je v 8bitech malo prostoru. Proto to ridim 16-ti bitove.
Rozumím tomu dobře, že výstup je D/A převodníkem převeden na napětí a tím řízeny LED-ky ? Řídíš napětí přímo na LED, napětí na srážecím odporu+LED, nebo proud LED-kou ?
Při proudovém řízení by linearita, alespoň podle DS nemusela být tak hrozná, viz obrázek.
Proč nefunguje PWM, v čem je problém ? Taktovací frekvence PWM je jaká ?
Linearita LED.jpg 49,78K
1 Počet stažení
Nováček
Publikováno 21 říjen 2022 - 17:56:38
Jednoduche a funkcni PWM rizeni jasu led udelat moc nejde (pro budouci praci s rizenim kontrastu). Aby to "k necemu bylo", musi se pro rizeni pouzit vic nez 8bit, jelikoz je ledka hodne nelinearni a prubeh stmivani se pak neda ridit. Pri vyssich jasech v pohode, jakmile jas klesa dostane se mimo linearni cast krivky a na to uz je v 8bitech malo prostoru. Proto to ridim 16-ti bitove.
Rozumím tomu dobře, že výstup je D/A převodníkem převeden na napětí a tím řízeny LED-ky ? Řídíš napětí přímo na LED, napětí na srážecím odporu+LED, nebo proud LED-kou ?
Při proudovém řízení by linearita, alespoň podle DS nemusela být tak hrozná, viz obrázek.
Proč nefunguje PWM, v čem je problém ? Taktovací frekvence PWM je jaká ?
Pouzivam PWM a ridim tim driver. Takze jas ridim pulsama ... Nerikal jsem, ze PWM nefunguje, ale ze nestaci 8bit. Jelikoz pri nizsich jasech do dela obrovske skoky ... proto je to udelany v 16bit
Nováček
Publikováno 21 říjen 2022 - 18:38:45
Hurá, už jsem se lekl, že je nějaký problém s PWM. Takže ono nejde o nelinearitu LED, ale o to, že pro 8-bit je kvantizace malých hodnot příliš hrubá. To dává smysl. Díky.
Nováček
Publikováno 22 říjen 2022 - 07:43:54
Hurá, už jsem se lekl, že je nějaký problém s PWM. Takže ono nejde o nelinearitu LED, ale o to, že pro 8-bit je kvantizace malých hodnot příliš hrubá. To dává smysl. Díky.
... protoze led jsou nelinearni stejne jako osvit papiru ... aby se dal rozumne ridit jas (resp. pomer barev) musi se pouzit jemnejsi skala a aby se to dalo pocitat jednoduse tak i kompenzacni krivka ... alespon tak to mam vyresene ja a osvedcilo se to ...
Nováček
Publikováno 25 říjen 2022 - 19:41:42
V případě pulzně šírkové modulace je ale jakákoli nelinearita ze strany LED plně kompenzována - proud LED se nemění, mění se poměr časů rozsvíceno-zhasnuto, který je přesně odměřen mikroprocesorem. Tedy za předpokladu, že LED budiče pracují správně, bez přechodových jevů a zpoždění, čímž si nejsem tak úplně jistý.
Pak by viníkem mohl být Schwarzschildův jev, takže opět na straně papíru. Potíž u PWM je totiž v tom, že se mění trvání pulzů. Fotomateriál ale reaguje rozdílně na sérii kratších světelných pulzů než na jeden souvislý světelný pulz, i když souhrnný čas trvání expozice je stejný. Závislost reakce na světlo se mění s trváním pulzů. Proto nebude možné se správné expozice dopočítat prostou aritmetikou.
Tento rozptyl by se dal kompenzovat jinou modulací - pulzně polohovou (PPM). Šířka pulzu bude konstantní, ale bude se měnit mezera mezi pulzy. Schwarzschildův jev se sice nepotlačí, ale zůstane konstatní v celém regulačním rozsahu.
Tlampač (grafoman)
Publikováno 25 říjen 2022 - 21:35:38
No, anebo si podle kalibrační tabulky gradace přepočítat čas a splitgrade to osvítit modrou a zelenou. Švara je tak ze hry, náběh driverů na minimu chyby. To se doladí kalibrací (vznešeně přístrojová konstanta). Opravdu tam neběží nic ani lineárně, ani podle nějakých jednoduchých křivek, aby se to dalo jednoduše kompenzovat (meda).
Prostě to Popmar rozlousknul, se s tim smiřte
Nováček
Publikováno 25 říjen 2022 - 22:31:34
Ivanovicz: děkuju za příspěvek, konečně něco, co má hlavu a patu. PWM a nelinaearita LED - jasné. Schwarzschildův efekt - může být, ale nejsem si jistý, jestli se uplatní zrovna v tomto případě. A může záležet na taktování PWM. LED reagují rychle, takže by neměl být problém s taktováním v kHz, což by to mohlo výrazně potlačit. Jednoduchý test 5s 100%, 10s 50%, 20s 25%, 50s 10%, 100s 5%. A to celé zopakovat pro 100Hz, 1kHz, 10kHz. Tvar a zákmity kontrolovat škopkem přímo na LED. Nic neprogramovat, driver krmit rovnou z SSD generátoru, kde se dá střída signálu exaktně definovat.
Nováček
Publikováno 26 říjen 2022 - 08:14:56
No kuciii ... rekl jsem vam vsechno co vim a co jsem odzkousel ... tyto uvahy jsou na me uz moc "vedatorske" a docela se v nich uz ztracim. Pokud vymyslite neco lepsiho, budu rad, kdyz se podelite ...
Nováček
Publikováno 27 říjen 2022 - 10:31:52
Já myslím, Popmare, že to nejlepší už jsi vymyslel, to ti nikdo neodpáře. My ostatní tu jen přicmrndáváme.
Nováček
Publikováno 20 leden 2023 - 16:47:49
Temnokomornická RGB žárovka pro důchodce
Z důvodu dlouhé chvíle a nedostatku smysluplné činnosti uvádím tyto varianty.
Pro nenáročné:
- obyčejnou LED žárovku s "opálovou" baňkou rozebereme
- vyjmeme střeva která už nepoužijeme
- slepíme baňku s výkonovou RGB LEDku na chladiči a závitem tak aby výškově seděla dle původní žárovky
- zašroubujeme a vyvedeme ze skříně čtyřžilový káblik
Výsledek jest uspokojivý, stupně nejvyššího gradačního však nedosáhneme ani náhodou.
Pro trpělivé a kliďase:
- na místo původního plošného spoje vložíme nový na Al podložce(eventuelně s přídavným chladičem), do kterého zapájíme(přilepíme teplovodní pasto) výkonovou LED roayl blue + SMD ED zelené
- pokusíme se to vše vtěsnat na relativně malou plochu
- opět slepíme a výškově upravíme
- atd.
Výsledek velmi dobrý.
Další možnost jest stupně vysoké obtížnosti(hodně práce):
- bańka "opál" + difuzor+míchací komora
- komoru slepíme z čehokoliv přijatelného
- vnitřek vylepíme zrcadlovými samolepkami
- vyřežeme výstupní otvor a vstupní pro G a B Ledky(červená taky)
- nebo bílé + filtry
- bude to už vyžadovat novou skříň
Výsledek excelent.
0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních
