150 odpovědí na toto téma

[Janek]

To je jen forma fetišismu Vyvolávat se dá ve všem, všechno chce svý a u všech můžou být dobrý i špatný kusy. Já jsem dostal Jobo darem a jsem spokojen. Taky trochu teče a je mi to jedno. Vlastní srovnání s Plastimatkou nemám.

 

Ano, jak tak pročítám to vlákno odshora dolů, jsou dobrá Joba a špatná Joba, dobré Patersony a špatné Patersony, dobré Plastimatky a špatné Plastimatky. Takže jde o to, dostat se k něčemu, co funguje, a toho se prostě držet.

[vanourek]

Janku, mně prošlo rukama 12 Plastimatek a plul jsem krev, postupně doma zůstaly 3 a cca 6 cívek Takže těch 25% produkce se dá hodnotit kladně

[Janek]

Zajímavé, jojo... Jeden nikdy neví. Já jsem si bohužel dvě dobře fungující cívky nechal úplně roztéct na topení, když jsem spěchal se sušením Takže mám už jen 2 tanky a 2 cívky do nich. V jedné těsnění drží, v druhé ne, ale ani jedna neteče (musí se správně nasadit bílé víčko – promáčknout, aby vznikl podtlak...). ...

[vanourek]

Tož kdybys nebydlel na Korsice, tak Ti dvě cívky pošlu, ale tak bude poštovné stonásobek hodnoty zásilky

[Janek]

Hergot, vážně? Tož já mám adresu i v tej Praze A za nedlouho se sem za mnou chystá návštěva, která má přivézt nějaké další fotopotřeby Kdybys byl ochoten poslat dvě cívky na českou adresu, budu neskonale vděčný! Co za to chceš? Jestli ty Plastimatky jako nepoužíváš, tak bych uplatnil i třetí "tělo" – tak bych mohl vyvolávat 3 svitky... To by bylo super. Zvlášť, když jsem si teď pořídil aparát na 6x9, tj. 8 obrázků na film, by se to hodilo (než si pořídím nějaký velký tank, ale zatím zůstávám věrný Plastimatu). Dej vědít a díky!

[vanourek]

Poslal jsem SZ

[Lukas_87]

To je divný, já mám doma taky JOBO 1520, velmi nový, i s druhou novou cívkou, a všechno maká, jak má.
Film tam jde jak po másle, žádný zastřihávání, dokonce i za mokra.

[jenda1250]

ono asi co uživatel to jiná zkušenost. Doma mám serii tanků Jobo a kdysi jsem míval problém s navíjením akorát velvie ve svitku - byla jemnější a hrozně se kroutila. Poslední léta je to ale už OK, buďto jsem šikovnější nebo měnili podložku . A jednou jedinkrát jsem špatně tank uzavřel a natekla mi dovnitř temperovací lázeň. Opět ale jen a jen moje chyba, nikoliv tanku. Teď jsem schopnej do cívky nasoukat vpodstatě jakejkoliv film, i čerstvě vyndanej z foťáku.

 

V "druhém domově" mám z místních zdrojů britský tank Johnson (takový černý bakelitový se šroubovacím víkem a cívka se sestavuje přímo na středovým trnu pomocí různě dlouhých distančních kroužků) a taky to jde. Sákne asitak stejně jako Jobo, film z foťáku jsem do cívky dostal jen s obtížema, a když byl nový tak tam filmy občas nešly skoro vůbec, ale rozchodilo se to. Vadí mě na něm, že do středovýho trnu nezasunu teploměr (mám takovej krátkej, plastovej ale přesnej, co se přesně vleze do joba 1520) a že na kinofilm potřebuju 300ml lázně proti 250ml u Joba. Při čb to není až takový problém, ale s barvou už trochu ano - jak teploměr, tak kapacita.

[LuzJi]

..... Teď jsem schopnej do cívky nasoukat v podstatě jakejkoliv film, i čerstvě vyndanej z foťáku.

 

Zajímavá poznámka.   Jako že dřív jsi musel několik hodin počkat, až si ten film zvykne na jiné prostředí ? Jak ti dal najevo že už můžeš ?   A nebo  tam byla obava z nějaké statické elektřiny po převíjení filmu ? 

[jenda1250]

některý foťáky navíjej film emulzí ven (většina manuálních). Když je v takový poloze nějakou dobu a hned po přetočení zpět do kazetky jde do cívky, tak se mu nechce - prohýbá se opačným směrem, ale emulzí ven to taky není ideální (snadnější omatlání a jakoby se emulze víc lepila do držáky v cívce nebo co). Stačí vydržet třeba do druhýho dne. Někdy to ale nejde, zvlášť my, netrpěliví jedinci s tím máme problém .

[Vojta]

Mám Jobo a dvě cívky. Někdy tam nasoukám film jedna dvě, držím ho za hrany a sunu ho bez odporu dovnitř.

Jindy začne v půli drhnout a nechce se mu dál. Nepřišel jsem na to proč.

Cívka se v jednom místě zužuje a lze tam závity filmu uchopit prsty proti sobě za hrany. Pokud s navinutou částí filmu zavikláte, opět se uvolní. Těžko se to popisuje, ale takto ho chytnu a po malých kouskách tam ten zbytek filmu vždy dostanu.

Taky bych si za patnáct stovek představoval jinej komfort

[jenda1250]

ty výřezy mě přijdou právě geniální, tou posunovací metodou film do cívky nakonec vždycky dostanu ať je chyba kdekoliv. Jiný tanky to nemaj a to se pak můžu vzteknout když mi zbejvá 30cm filmu...

[Flaizer]

Jiný tanky to nemaj a to se pak můžu vzteknout když mi zbejvá 30cm filmu... nápodobně   Já vždy až 5cm z kina odstříhnu, volat zbytečně osvětlenou část, tak když už stříhám (za světla) kdy mi film čouhá tak 5mm z kazetky, tak střihnu i růžky, pak je to opravdu bezproblémů

 

Spíše by mne zajimalo, jak film vyndáváte z cívky po praní, protože vždy, ať to vyndávám jakkoliv, tak si škrábnu emulzi, naštěstí už jen po krajích, kde není obraz... nejhorší u mne bylo, když jsem ji pootočením rozevřel a film ve vodě uvolnil, to bylo vždy nejhorší protože perforace po stranách poškrábala obraz, teď cívku nerozdělávám ale film nakroutím tak 45°a defakto vytrhávám z drážek, takže je občas škráblá emulze ale už se mi nestalo, že bych takto poškrábal obraz....     no to mi teda vysvětlete jak? svitek je jednodušší, nemá skrabavou perforaci... tak a teď babo raď

[Vojta]

Jednou rukou chytím konec filmu, druhou trn cívky a zatáhnu. Film se prohne a vyvlíkne z drážky.

Jen je třeba dát pozor na filmy co se kroutí, aby svinutý konec nepoškrábal emulzi (je třeba konec filmu chytit ještě před tím, než opustí cívku).

Ještě si rejpnu: FOMA = problémy.

[jenda1250]

mám víc způsobů. třeba dneska s tím Johnson tankem a Provií jsem cívku rozebral, film uchopil za jeden konec (vnitřní nebo vněší, nenašel jsem rozdíl) a film zvednu tak vysoko aby byl celý ve vzduchu, chytím volný konec, prohlídnu si jak jsem to všechno zkonil a ještě jednou celý film protáhnu smáčedlem v tanku, podržím film našikmo aby stekly bublinky do perforace a pak pověsím.

 

A nebo cívku nerozdělávám, odmotám kousek filmu a pak podržím cívku a film prostě vytáhnu. Nejde to vždycky, někdy klade film příliš velký odpor.

 

Vylomení filmu z drážek a odmotávání někdy dělám taky, ale jen pokud se při praní chci podívat na nějaká daší políčka a film pak zase zacvaknu zpátky. Pokud má cívka takový pacičky u začátku drážek tak je tam riziko poškrábání a "zlomení" filmu (musím ho víc prohnout aby prošel).

 

Nevím že bych si někdy film poškrábal při vyndávání po vyvolání. Perforaci jsem si ale parkrát pěkně dobil právě když mi nešel film do cívky. A nebo když jsem měl bordel v sametce kazetky při recyklaci.

[LuzJi]

některý foťáky navíjej film emulzí ven (většina manuálních). Když je v takový poloze nějakou dobu a hned po přetočení zpět do kazetky jde do cívky, tak se mu nechce - prohýbá se opačným směrem, ale emulzí ven to taky není ideální (snadnější omatlání a jakoby se emulze víc lepila do držáky v cívce nebo co). Stačí vydržet třeba do druhýho dne. Někdy to ale nejde, zvlášť my, netrpěliví jedinci s tím máme problém .

Aha. Tu většinu jsem v ruce neměl, tak mě to nenapadlo 

 

Já měl trochu potíž akorát s Tmax ve svitku. Má to hodně tuhou podložku a je třeba to před zasunutím trochu prohnout zpátky.

 

Používám tanky Paterson alias Jessop, ale Plastimatku mám taky. Jenomže dovnitř strkám cívku z Patersona. S těmi je to u svitku otázka 10-15 vteřin, bez potíží.

Tu potíž mívám jednou za čas v horkém létě s kinofilmem. Filmy strkám do tanku v rukávu. A když se mi to trochu zasekne a trvá to déle, ruce se tam začnou trochu potit a to už dneska vím, že je lepší to přerušit a udělat to v klidu až za chvíli. Protože v tom vlhku z potu to prostě nějak nejde.

[Luigi]

Spíše by mne zajimalo, jak film vyndáváte z cívky po praní, protože vždy, ať to vyndávám jakkoliv, tak si škrábnu emulzi, naštěstí už jen po krajích, kde není obraz... nejhorší u mne bylo, když jsem ji pootočením rozevřel a film ve vodě uvolnil, to bylo vždy nejhorší protože perforace po stranách poškrábala obraz, teď cívku nerozdělávám ale film nakroutím tak 45°a defakto vytrhávám z drážek, takže je občas škráblá emulze ale už se mi nestalo, že bych takto poškrábal obraz....     no to mi teda vysvětlete jak? svitek je jednodušší, nemá skrabavou perforaci... tak a teď babo raď

No, já pořád dělám postup jako popsal Jenda. Opatrně vezmu cívku s filmem do ruky, dám ji naplocho a uvolním zámek. Pak opět opatrně sundám tučást cívky, ve které film nedrží (obvykle ta horní) a film vezmu za konec a opatrným tahem ruky směrem ke stropu jej odmotávám z drážky, kde drží jen symbolicky. Visíci film si letmo prohlédnu*) a protáhnu ho v destilované vodě s TT Mirasolem a pověsím. Pak co nejpomaleji abych nevířil prach opustím komoru (i dveře otevírám a zavírám pomaličku). Pozn.:  *) znamená to, co mi před X lety radil jeden kolega a je to svatá pravda. Moc na film nečum když je čerstvě vyvolaný, protože to si něj nasedá aktorát tak prach a bordel. Stejně už na něm nic nezměníš. Do komory vlez až když je to suchý! Zdařec Luigi

[keko]

Spíše by mne zajimalo, jak film vyndáváte z cívky po praní, protože vždy, ať to vyndávám jakkoliv, tak si škrábnu emulzi, naštěstí už jen po krajích, kde není obraz... nejhorší u mne bylo, když jsem ji pootočením ozevřel a film ve vodě uvolnil, to bylo vždy nejhorší protože perforace po stranách poškrábala obraz, teď cívku nerozdělávám ale film nakroutím tak 45°a defakto vytrhávám z drážek, takže je občas škráblá emulze ale už se mi nestalo, že bych takto poškrábal obraz....     no to mi teda vysvětlete jak? svitek je jednodušší, nemá skrabavou perforaci... tak a teď babo raď

JOBO cievka nema take tie pomocne "usi" na zacaitku spiral, ktore by pri vymotavani filmu zavdzali. Obycajne zavesim koniec filmu v susicke a druhy koniec sa vymota sam, obstara to padajuca cievka. Druhy koniec filmu potom este zatazim.

Mal som vsemozne vyvojnice, JOBO (tie z toho lacneho plastu ) su absolutne najlepsie. Ked je cievka sucha, film ide do nej prakticky sam minimalne do 3/4 dlzky. Zvysok potom dotlacim pootacanim hornej a spodnej spiraly. Kedze si koniec filmu vytahujem na svetle vytahovatkom, zastrihnem na svetle do rovna, castokrat sa ani neobtazujem vyberat ho z kazety popredu, ale rovno zasuvam do cievky. Mam to vyskusane na vsetkych Kodakoch, mnohych Ilfordoch, verim, ze napr s P3/P4 mozu byt problemy. Problematicke filmy ale davam do vyvojnic Kinderman s kovovymi cievkami, kde sa film zachyti o stred a potom sa vlastne pootacanim celej cievky namotava mierne stlaceny po stranach. Tym ze sa film v cievke dostane na svoje miesto tak sa vyrovna. Je teda pocas navijania cast filmu neustale prehnuta a o kusok dalej uz sedi v cievke uz namotana cast filmu vyrovnana. Film sa po vyprati vytahuje gravitacne obdobnym sposobom ako som popisal vyssie. Cievka je totiz nerozoberatelna a ano na svitky je ina a na kino ina.

[Flaizer]

No nevim, ale uplné uvolňování filmu z cívky není dobrý nápad, dostalo se mi kdysi, že se emulze nesmí nic dotknout, říkal mi, emulze se ani nedotkni a stěrku si nech do auta...  Takže toto tak dělám a od té doby jsem neměl škrábance v obraze...  Jen jsem nepřišel na to, jak efektivně vyndat film z cívky aniž bych ho poškodil... teda většinou se mi to daří, občas kolem perforace je škrábnutý, nikdy už neuvolňuju obě poloviny cívky, tak se potká emulze s druhou stranou dalšího závitu filmu a je zaděláno na problém... tak jsem chtěl vědět, jak to děláte vy...   u JOBA (ty bílé plasťáky) to ještě jde ale povětšinu mám na kraji perforace skřávanečky, asi od vystouplých zářezů, u plastimatky to je v poho ale uvažuju, že zlikviduju ty camprlichy, které tam v podstatě být nemusí, ale zase zé plastimastky nemám poškrábaný film vůbec ...

[sokolvideo]

Ja používam Plastimatky a riešim to asi tak, že vo vodorovnej polohe otvorím cievky, vrchnú dám preč, chytím film na začiatku a opatrne ho zodvihnem hore. Tým sa film vytiahne zo závitov a rozvinie sa. Začiatok zavesím na šnúru, film stiahnem rozmočenou jelenicou a zaťažím druhou klipsňou. Ešte sa mi nikdy nestalo, aspoň si nepamätám, aby som mal poškrabaný film.

[anry44]

přesně tak,žádný škrábance.

[Xyz255]

Dovolím se přimísit do debaty s jinými dotazy, než abych na to zakládal zbytečně vlákno. Kdo máte zkušenosti s vyvoláváním ve velkých vývojnicích? Velkou myslim třeba na 3 svitky nebo 5 kino. Jde mi o to, že když jsem naposledy vyvolával tak se mi zdálo, že vývojka od spodu nestačí rychle přebublat nahoru při překlopení a tudíž by mohlo dojít k nerovněmoěrnému vyvolání. Na filmech jsem nic nezpozoroval, ale chci se ujistit... A druhý dotaz mám ohledně trvanlivosti chemie. Z nějaké zrušené firemní komory dotáhl táta dvě krabice ID-11 a ilforďáckýho ustalovaču v prášku. Nemají na sobě žádný datum, ale tipuju, že nejsou mladší než 10 let. Záleží na tom nějak, když nejsou smíchaný nebo je to jedno? Jde mi hlavně o ten ustalovač, protože vývojku poznám, jestli vyvíjí a nějakou tu testovací látku na ustalovač nemám ponětí kde zakoupit... (mám pocit, že to má být jodid draselný jsem tu někde viděl)

[jenda1250]

myslím že si s tím nedostatečným "probubláním" nemusíš lámat hlavu. nejvíc co jsem najednou vyvolával tak bylo 6 svitků (3 cívky, jobo 1510+1530 nebo tak nějak) barevnou inverzi a krom jednoho mého erroru bylo vše v pořádku. vždycky mezi víčkem a hladinou je vzduchová kapsa která se při převrácení okamžitě přesune do nejvyššího bodu (tj ke dnu), to bublání, co je slyšet, vychází z labyrintu pod víčkem jak se plní nalévací prostor. Při překlopení do základní polohy bublání slyšet nebývá, ale voda z nalévacího prostoru pomalu protéká k filmu, a to i docela dlouhou dobu. Když otevřu víčko (třeba pro vložení teploměru) tak jsem někdy překvapenej že tam ještě něco pořád je.

 

Pokud je chemie originálně zabalená v sypkém stavu (nespečená), nebál bych se to použít. Jen pokud ten ustalovač bude po namíchání nějak divně smrdět tak bych asi šel od toho (takový štiplavý, sirný zápach).

[Bimbak]

ad stiplavy zapach: mam ted Calbe/Orwo A300 ustalovac a ten dosti silne zavani po sire (kdyz potrebuju zjistit co je v jaky flasce tak si snupnu a to mi protahne dutiny), zda se, ze i pres to funguje bez problemu

ad vetsi vyvojnice: mam Krokuse na 5xkino a behem pouzivani jsem si nevsiml zadnejch spatne vyvolanejch mist ci neceho takovyho, je to dobrej trening na zapesti

ad stara vyvojka: Kdyz jsem zacinal, dal mi Jirinol nejaky vyvojky co meli na sobe snad jeste "narodni podnik" a cenovku v "kcs"... tvrdy jak beton, ze sem s tim vzbudil v noci sousedku kdyz sem je drtil na prasek... vyvolavaly bez problemu

ad vyndavani z civek: sundam vrchni stranu civky, pridrzim dlani, otocim, sundam druhou stranu civky, elegantne rozvinu protocenim dlane (drzim vnejsi konec filmu ukazovackem a prostrednickem) a zavesim v koupelne... zatim zadnej skrabanec ... druhej zpusob, kdy sem linej az to boli, sundam akorat horni stranu civky a necham to tak uschnout ... (to delam v okamzik, kdy pri nasazovani zjistim, ze film je tak nasponovanej jednim smerem, ze ho namotavam obracene)

[Pentaxista]

No co, mluvilo se zde o praní negativů, tak to přidám sem...

Dnes se dařilo - na hranici pralesa je "kaňon" (až 10 metrů hluboký, na dně potůček) se servanými stěnami a popadanými stovkami stromů. Moc špatně se tam lozilo, moc dobře fotilo. Exponoval jsem dva kinofilmy Acros@80 v Hexaru AF a po návratu jsem byl tak zvědavý, že jsem musel (ještě promočený a zabahněný) alespoň jeden vyvolat (Rodinal 1+24/20°C/6' 30"//2x30" pro barevnou hlavu). Povedlo se. Ale když už jsem byl v práci (komoru mám tam), dal jsem otevřenou vývojnici (JOBO) pod vodovod a nechal půl hodiny prát poměrně intenzívním "čůrkem" nasměrovaným do středové trubky. Mezitím jsem si připravoval papírařinu na pondělí.

I co se nestalo? U dolního okraje filmu (blíže ke dnu vývojnice) zůstal nahnědlý proužek. Zasahoval pouze do poloviny "okének" perforace. Prostě - nevypráno! Nevím proč, ale vysvětluji si to jakýmsi "laminárním prouděním". 

Ihned po zjištění jsem asi 5' pral tak, jak jsem zvyklý po léta: "pumpovat" cívkou v otevřené vývojnici, vyměňovat vodu. Okraj filmu je dokonale vypraný.

Re.: Už takto nebudu prát. Spotřeba vody je velmi velká, teplotu těžko uhlídat, film není dokonale vypraný. Howgh! 

[Pentaxista]

Dnes jsem volal opět Acros (135) - tentokrát v DD-X 1+4. Zcela "standardně".

Nebyl čas a tak jsem pral opět proudem vody do centrální trubky vývojnice (JOBO, otevřené). Abych dosáhl "lepšího rozvíření vody", vysunul jsem cívku do poloviny délky trubky (tzn. nebyla u dna) a zvýšil přítok vody.

Opět jsou u "dolní hrany filmu" (= blíže ke dnu) znatelné stopy nevyprání - nahnědlý, nazlátlý povlak. Antihalační vrstva je vypraná "dokonale".  Musel jsem doprat intenzívním pumpováním.

Nechci radit, ale asi to opravdu až tak nefunguje... Že by se takto choval specificky Acros?

Až bude ve vývojnici jiný film, vyzkouším.

PUMPOVAT, PUMPOVAT, PUMPOVAT, MĚNIT VODU, MĚNIT VODU, MĚNIT VODU !!!

[borekt]

vem vyvojnici na dva filmy a dospod dej prazdnou civku a pomalej proud vody vcentralni trubce a obcas zapumpovat,dam obcas kapicku jaru??? promicham a zase peru,a hlavne hlidam  teplotu a obcas zapumpuju

a dobry

[mahonny]

vem vyvojnici na dva filmy a dospod dej prazdnou civku a pomalej proud vody vcentralni trubce a obcas zapumpovat,dam obcas kapicku jaru??? promicham a zase peru,a hlavne hlidam  teplotu a obcas zapumpuju

a dobry

Ta teplota vody při praní má až tak veliký význam? 20-25% by neměl být problém nebo jo?

[Bimbak]

20% pri 20C sou 4C a to je uz docela dost (napr ja delam pri 22C a to by bylo 4,4C)... dolu zacina bejt prusvih uz kolem 2C, nahoru to ustoji 5C ...

[mahonny]

20% pri 20C sou 4C a to je uz docela dost (napr ja delam pri 22C a to by bylo 4,4C)... dolu zacina bejt prusvih uz kolem 2C, nahoru to ustoji 5C ...

Aha, a co to má za následek (+-) jestli se mohu zeptat.

[jakub.jira]

snažím se teplotu prací vody držet kolem teploty lázní, než začnu napouštět vývojnici, nastavím si podle rtuťového teploměru baterii a pak průběžně kontroluju. zpravidla to osciluje kolem 19-22 stupňů, nikdy nevypírám výrazně teplejší, ani výrazně studenější.

u tý teplejší vody bych se bál změknutí emulze a někde jsem četl, že studená zase zpomaluje vypírání. tož tak

 

jinak peru tak, že otevřu plastimatku, první minutu tam pouštím proud vody a pumpuju, pak vyliju, napustím čerstvou, zapumpuju a nechám to par minut odstát. když se k tomu vrátím, tak opět zapumpuju, vyliju vodu a s novou vodou opakuju postup pořád dokola. praní trvá kolem 15 minut a vody proteče poměrně dost. počítám, že kompletních výměn může být tak dvacet. nevím, jestli to stačí, ale s nevypranými negativy jsem neměl problém nikdy.

jen u jednoho filmu, z úplných začátků se mi asi po třech letech objevily hnědý fleky, ale tenkrát jsem to praní vyloženě flákal.

[Notorius]

 

20% pri 20C sou 4C a to je uz docela dost (napr ja delam pri 22C a to by bylo 4,4C)... dolu zacina bejt prusvih uz kolem 2C, nahoru to ustoji 5C ...

Aha, a co to má za následek (+-) jestli se mohu zeptat.

 

Retikulaci želatiny. Popsáno zde a pak asi v každé slušné knížce o černobílé fotografii. http://www.temnakomo...raskana-emulze/

[mahonny]

 

 

20% pri 20C sou 4C a to je uz docela dost (napr ja delam pri 22C a to by bylo 4,4C)... dolu zacina bejt prusvih uz kolem 2C, nahoru to ustoji 5C ...

Aha, a co to má za následek (+-) jestli se mohu zeptat.

 

Retikulaci želatiny. Popsáno zde a pak asi v každé slušné knížce o černobílé fotografii. http://www.temnakomo...raskana-emulze/

 

Děkuji, čerpám vlastně výhradně z fora na tomto webu, a ne všechno mám dostatečně prostudované.

[Notorius]

 

 

 

20% pri 20C sou 4C a to je uz docela dost (napr ja delam pri 22C a to by bylo 4,4C)... dolu zacina bejt prusvih uz kolem 2C, nahoru to ustoji 5C ...

Aha, a co to má za následek (+-) jestli se mohu zeptat.

 

Retikulaci želatiny. Popsáno zde a pak asi v každé slušné knížce o černobílé fotografii. http://www.temnakomo...raskana-emulze/

 

Děkuji, čerpám vlastně výhradně z fora na tomto webu, a ne všechno mám dostatečně prostudované.

 

Doporučuju si nějakou tu knížku pročíst, máš tam všechno pohromadě, ty informace jsou povětšinou stále platné.

[mahonny]

 

 

 

 

20% pri 20C sou 4C a to je uz docela dost (napr ja delam pri 22C a to by bylo 4,4C)... dolu zacina bejt prusvih uz kolem 2C, nahoru to ustoji 5C ...

Aha, a co to má za následek (+-) jestli se mohu zeptat.

 

Retikulaci želatiny. Popsáno zde a pak asi v každé slušné knížce o černobílé fotografii. http://www.temnakomo...raskana-emulze/

 

Děkuji, čerpám vlastně výhradně z fora na tomto webu, a ne všechno mám dostatečně prostudované.

 

Doporučuju si nějakou tu knížku pročíst, máš tam všechno pohromadě, ty informace jsou povětšinou stále platné.

 

Podívám se po něčem, díky.

[Motorbiker]

Pentaxisto, v odborné literatuře i tady jsem si několikrát přečetl varování, že se musí měnit voda, protože při praní je jednak u dna mnohdy špatná cirkulace a druhak se tam shromažďují zbytky. Takže pumpuju a mnohokrát měním vodu, zatím žádný problém.

[Murdoc]

ahoj, jsem úplný začátečník. zatím se snažím co nejpřesněji nastudovat vyvolávací proces, než se do svého prvního filmu pustím. u praní jsem narazil na tento velice zajímavý článek http://www.paladix.c...anky/10304.html . zajisté ho tu někteří budete znát. zaujal mě především tento ekonomický postup, cituji:

 

"Nejznámější je zřejmě postup firmy Ilford, která došel v redukci praní nejdále. Takto dosáhnete archivní stálosti a uspoříte minimálně 85% prací vody.

1. Vyvolejte film ve vývojnici se spirálními cívkami.
2. Ustálete neutvzujícím ustalovačem.
3. Po ustálení naplňte vývojnici vodou stejné teploty jako předchozí lázně a otočte vývojnici pětkrát.
4. Vylijte vodu a nalejte čerstvou. Otočte vývojnici desetkrát.
5. Vylijte vodu a nalejte čerstvou. Otočte vývojnici dvacetkrát. Vylijte vodu.

Zajímavé je, že Petr Koláčný [5] uvádí pro dosažení archivní stálosti ještě další dvě zopakování páté operace. Také uvádí další krok, který jsem v popisu Ilfordu nenašel - po ustálení se vývojnice rozebere a důkladně omyje, zatímco cívka s filmem se opláchne temperovanou vodou. Ať už pochází toto doporučení od kohokoliv, je rozumné...."

 

...a tak dále. přijde mi to jako celkem elegantní a logické a hlavně šetrné. zkoušeli jste to tady někdo? 

[mickael]

Ano, používám ho, ale mám sekvenci 10x po jedné minutě. Na počítání jsem nikdy nebyl

[hidejoshi]

Pro vývojky s pyrokatechninem se doporučuje prát 40 minut.

[Lukas_87]

a nejlepší je mít novodurovou trubku na odpad s víčkem, dolu vrazit ponorný akvarijní čerpadýlko, na výstup nasadit cívku a nechat vodu cirkulovat takhle. ve spojení s Ilfordí metodou je to bájo, žádný otravný klopení tankem a minimální spotřeba vody.

[Anadred]

 
...a tak dále. přijde mi to jako celkem elegantní a logické a hlavně šetrné. zkoušeli jste to tady někdo? 

Ano, u kina a svitku jinak neperu neboť v komoře mám jen studenou vodu. Protože je voda dost studená, používám předpřipravenou kohoutkovou vodu z kanystrů, která má teplotu cca stejnou jako byla teplota předchozích lázní. Protože mám rád "rezervu", používám tuto sekvenci +/-: 10x, 10x, 20x, 30x, 40x, 50x. S tím, že mezitím třeba voda v tanku dost dlouho stojí když dělám něco jiného.

[Notorius]

a nejlepší je mít novodurovou trubku na odpad s víčkem, dolu vrazit ponorný akvarijní čerpadýlko, na výstup nasadit cívku a nechat vodu cirkulovat takhle. ve spojení s Ilfordí metodou je to bájo, žádný otravný klopení tankem a minimální spotřeba vody.

Ono není vůbec nutno klopit. Lepší je vývojnici otevřít a pístovým pohybem nahradit klopení.

[Pentaxista]

mahonny

Ještě nepadlo to, co já osobně považuji za nejdůležitější (odpověď bude na konci):

Želatina je hodně "svéhlavá a při 'porušení pravidel' neposlušná substance". S trochou nadsázky - zkuste se zeptat svých žen, partnerek a vůbec kuchařek, jak se chová například v kuchyni: nedohřeješ - špatně, přehřeješ - špatně, někdy tuhne, někdy tuhne hůře, někdy netuhne. Ony ty makromolekoule tvoří svým způsobem labilní hmotu. (I když je pravdou, že procesů znalí výrobci mají postupy do detalů vymakané - furt je to želatina. Zajímavé - ještě ji nikdo nenahradil...?!) Jenom tak pro legraci: šoupněte večer gumového medvídka (bonbón) do vody a ráno se podívejte, jak vypadá. Kdo neviděl - neuvěří!

V želatinové vrstvě (po rozmočení jakémsi "pudingu") jsou (m.j.) "umístěny" částice, které nás nejvíce zajímají - halogenidy stříbra a posléze kovové stříbro. Tyto substance se chovají - a jsou -  elektricky nabité, tudíž mají tendenci se přeskupovat. Ale ani želatina není "elektricky neutrální" a roztoky chemikálií, kterými to vše ovlivňujeme mají rovněž nějaké potenciály. A k tomu všemu se velmi významně přidává teplota, při které se všechny reakce odehrávají.

A co se děje při zpracování filmu?

Přednamočení, nasáknutí emulzní vrstvy vodou (presoaking), které je u některých filmů nutné (např. Rolei R3), aby se (třívrstvá) emulze "rozvolnila" otevřely se cesty pro chemii. U jiných filmů (Lucky) je přednamočení vřele nedoporučováno (nevím proč, někteří říkají, že se emulze "rozpadá").

Vyvolávání:  vodou (určité teploty a tedy schopnosti "otevírat nebo uzavírat cesty") nesené chemikálie "vcestují" do emulzní vrstvy (a že by vůbec nijak nereagovaly, nebo aspoň neovlivňovaly želatinu, to je málo pravděpodobné). Poté reagují m.j. s halogenidy Ag a v takto přeměněných "soustavách" vznikají látky jiné (žádoucí i nežádoucí). Některé v emulzi potřebujeme, některé nevadí, některé tam nechceme a některé "škodí".

Přerušení: protože jde především o "odředění" a vypláchnutí přebytků vývojky a reakčních produktů, stačí voda. U velmi rychle pracujících a vysoce koncentrovaných vývojek se doporučuje kyselá přerušovací lázeň, která neutralizuje (dostatečně rychle) alkalickou vývojku - na povrchu a do značné míry i ve vrstvě. Ale rovněž zasáhne "alkalizovanou" želatinu, nebo alespoň dojde ke vzniku reakčních produktů, které mohou být delší či kratší dobu "uvězněny" ve vrstvě.

Ustálení: je vlastně "vymytí" toho, co zbylo po redukci (na kovové Ag). Ale zase: pH, elektrika, změny želatinové vrstvy...

Re.: Želatina emulzní vrstvy je nosičem toho, z čeho posléze vzniká obraz, ale současně významně proces vzniku obrazu ovlivňuje.

Pustí - nepustí do vrstvy to či ono, její vlastnosti se významně mění se změnami teploty, pH atd. atd.

I když vynecháme extrémní teploty, při kterých se želatinová vrstva "bortí", pak i menší změny teploty mají vliv na charakter a dynamiku procesů, které v ní probíhají.

 

Co si pamatuji z mládí (to snad ještě žil Lenin): lecčeho z výše uvedeného bylo možno využít ve prospěch vznikajících obrázků, něčeho se bylo nutno kategoricky vyvarovat.

Př.: Staří řemeslní fotografové (potkal jsem se s nimi v divadle, v Třineckých železárnách a jinde) používali "fintu" s voláním ve studené vývojce. Vyvolávali v Atomalu 16°C "teplém" za minimálního pohybu (ale nikdy bez pohybu!!!) a výsledkem byly obrázky "bez zrna".

(Na okraj: všichni, které jsem pozoroval při práci, nakukovali na film při volání při temnězeleném světle. Aby člověk aspoň něco viděl, musel zrak na tmu adaptovat - a to trvalo jednu cigaretu.) 

Podezřívám je, že o teoretické fotochemii věděli prdlajs, ale mně, elévovi, který bažil po informacích, říkali: film (vrstva) je 'tuhá, uzavřená', stříbro nemůže až tolik  'cestovat' a nevytvoří se 'stříbrné kobzole (brambory)'. 

Dále: málokterá laboratoř měla temperované prostředí či dokonce klimatizaci (buď tam bylo zima jako na Sibiři, nebo horko k zalknutí). I když bylo horko, z kohoutků tekla "ledovka" nebo TUV zasraná kdečím. Z tohoto důvodu se pralo "odraženou vodou". A "vysvětlení"? Želatina se ve studené vodě 'zdrcne', zrníčka Ag se dostanou blízko k sobě a udělají hroudu.

Zdánlivě si obě "teorie" protiřečí. Ale! V těchto dobách se považovala za "teplotní standard" pro vyvolávání teplota 18°C. Čili - při volání - jsme se pohybovali 2 stupně pod "standardem", zatímco při praní se (např. v komunálech, které zpracovávaly amatérskou produkci) používala kohoutková voda a ta měla běžně 12°C. A to zrno bylo úděsné!

P.S. K Atomalu (Fomal, Fotomal, A49 ....): polský fotograf někam napsal, že:

- Ředěný atomal sice vyvolává vyrovnaněji, ale zrno se zvětšuje.

- Při volání ve stocku (s postupným prodlužováním vyvolávacího času) se s přibývajícím počtem vyvolaných  filmů zvětšuje zrno a klesá kontrast. 

- Atomal je zvláště citlivý na změny vyvolávací teploty - jeho vlastnosti se mění významněji, než u jiných vývojek.

- Atomal je mimořádně vhodný k "push" procesu.

Řečené jsem zkoušel a ověřoval - je to pravda.

[Lukas_87]

Ono není vůbec nutno klopit. Lepší je vývojnici otevřít a pístovým pohybem nahradit klopení.

a to je právě tak hroznej opruz, že jsem ho nahradil tím čerpadlem a chrochtám si blahem.

[Pentaxista]

Lukas_87

Nedal byste fotku (toho udělátka)? 

Nenapadá Vás, jak by se k "systému" dalo přimontovat něco, co by přisávalo vzduch a vyrábělo "sodu"?
Použití "rychlovypíracích nástavců" (na vodovod) je efektivní, ale: zdaleka ne vždy se dá po celou dobu praní dodržet potřebný tlak - při změně přestane nástavec fungovat, stejně tak může kolísat teplota, dále - voda jde přímo z vodovodu a zdaleka ne všude je tak čistá, aby neobsahovala rez, písek atd., spotřeba vody je výrazně vyšší, připojení šlauchu na vodovod pomocí gumového převleku také není ideální (musel jsem to nahradit klasickou maticí - tzn. odmontovat perlátor, přimontovat hadici, vyprat, odmontovat... a po celou dobu nelze umyvadlo používat) a možná jsem ještě na něco zapomněl. 

[Stříbrokaz]

Lukas_87

Nedal byste fotku (toho udělátka)? 

Nenapadá Vás, jak by se k "systému" dalo přimontovat něco, co by přisávalo vzduch a vyrábělo "sodu"?
Použití "rychlovypíracích nástavců" (na vodovod) je efektivní, ale: zdaleka ne vždy se dá po celou dobu praní dodržet potřebný tlak - při změně přestane nástavec fungovat, stejně tak může kolísat teplota, dále - voda jde přímo z vodovodu a zdaleka ne všude je tak čistá, aby neobsahovala rez, písek atd., spotřeba vody je výrazně vyšší, připojení šlauchu na vodovod pomocí gumového převleku také není ideální (musel jsem to nahradit klasickou maticí - tzn. odmontovat perlátor, přimontovat hadici, vyprat, odmontovat... a po celou dobu nelze umyvadlo používat) a možná jsem ještě na něco zapomněl. 

K akvarijnímu čerpadlu Atman je "fixírková" (Venturiho) přisávačka vzduchu přibalená, vidět je třeba tady: http://www.aquapage....man-at-202.html  

Ještě ji mám schovanou, v akvárku ji nepoužívám.

[Lukas_87]

vzduch je do toho myslím zbytečnej.

[kapros1]

Mě spíš než intensita praní zaráží skutečnost, že při praní už tak docela se nedbá na změny teploty prací vody. Já jsem se kdysi naučil vyvolávat postupem " Kytka, Sapara" ( zmiňoval a presentoval jej tu Tilberien), kde se doporučuje dodržovat teplotní rozdíly max 0,5°c. z důvodů mikropohybu krystalů v želatině. Přestože už tak úplně podle nich nevyvolávám, protože R09 už není to co býval v dobách, kdy jsme jej vozili z NDR, tak to teplotní doporučení dodržuji stále.

Navíc mám teď tu "výhodu", že nám tu teče "kamenná" voda o teplotě +-12°C tak i kdybych chtěl zpohodlnět tak to jaksi nepůjde )

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, mikroretikulace v nabobtnalé vrstvě vlivem teplotního rozdílu při náhlém střídání jednotlivých lázní je mnohdy jen obtížně identifikovatelná.

Struktura vyvolaného osvětleného zrna v emulzní vrstvě není ostrá a dochází k vzájemnému shlukování osvětlených jader latentního obrazu. Důsledkem je snížená ostrost obrazu. Proto je velmi poučné  o b č a s  prověřit vyvolaný ústřižek negativu při zvětšení 50 - 80x  s cílem zjistit strukturu osvětleného zrna v  různě exponovaných hustotách negativního obrazu. Často si vlastní chybu ani nepřipustíte. U rozměrné zvětšeniny výstavního formátu se při současných a stále výhledově rostoucích cenách fotomateriálů zpětná kontrola, která Vám zabere zlomek času, určitě vyplatí. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[Pentaxista]

Lukas_87
Inu, těžko říci, málokdo z nás má možnost kontrolovat to, co opustí vrstvu...
Ale že v "sodě" těžko vznikne něco, co by se dalo i vzdáleně přirovnat "laminárnímu proudění", to je téměř jisté.