Když sme u toho humoru, zrovna se chystám vyvolávat.
Zavřel sem se v temné komoře, nachystal si kolem sebe vývojnici, nůžky, dva kinofilmy, dvě cívky, usadil sem se, zkusmo vše nahmatal, šel zhasnout. Potud v pohodě. Pak sem se pohodlně usadil, nahmatal jednu kazetku kinofilm, otevřel, namotal, odstřihl konec filmu od cívky, nahmatal sem druhou kazetku, otevřel, namotal na cívku, ustřihnul, odložil nůžky, nahmatal sem třetí kazetku, otevřel... a uvědomil si že mám vývojnici jen na dva filmy, a nachystal dva filmy 
Po překonání infarktového stavu sem si sám sobě zanadával, pak se uklidnil, zavřel světlotěsně vývojnici, zkusil zavřít kazetku s filmem, což samozřejmě nešlo, tak sem jí otevřel, a vyndal z ní prázdnou cívku, bez filmu. UF.
Byla to rezervní kazetka, nachystaná na naplnění.
Původně sem to chtěl dát do vlákna Co mě štve, ale nakonec mě to tak rozesmálo, že se musim podělit tady. Příště se nebudu vymlouvat na tvůrčí chaos, a radši si v komoře uklidim 