Lukas_87:
1. vzhledem k tomu, jakým naprosto nehorázným způsobem výrobci manipulují s grafy např. u vlastností scannerů a filmů (kde jsem se tím zabýval podrobněji), tak bych byl VELMI obezřetný! Jedna věc je právní únosnost takových informací (aby to obstálo při případné žalobě na klamavou reklamu) a úplně jiná věc je realita. Bohužel.
2. obávám se, že jsi ty grafy zcela mylně pochopil (viz dále)
A nyní ke konkrétnímu (výše uvedeným) grafům:
- hranice mezi UV a viditelným světlem se obvykle udává 380nm (někdy 400 nm).
- první graf (jestli to správně chápu) ukazuje, že účinnost MC vrstev Hoya (snížení odrazu dopadajícího světla v %) začíná právě na hranici mezi UV a viditelným světlem a
na UV tedy reálně nemá vůbec vliv. Potvrzuje tedy, že Hoya se u MC vrstev UV částí spektra vůbec nezabývá. Takže údaje výrobce (a priori nedůvěryhodné) potvrzují co jsem psal výše. Je to ostatně i napsáno i v textu katalogu (str. 6, odkaz níže)
- druhý graf udává spektrální propustnost polarizační fólie -
MC vrstev se tedy vůbec netýká (viz stránky Hoya a jejich katalog)!!!!! Ostatně sám výrobce jasně a jednoznačně udává (str. 18 katalogu), že zvýšená filtrace UV světla souvisí s použitým sklem, o MC vrstvách ani slovo!
http://www.thkphoto....atalog-2013.pdf -
str. 6, 8, 18 Závěr: obávám se, že jsi chybně interpretoval údaje výrobce. Graf týkající se PL filtrů (PL fólie) jsi vztáhl na MC vrstvy (se kterými ale vůbec nijak nesouvisí). Takže věta
"... je zjevné, že druh povrchových vrstev má vliv na celou přenosovou charakteristiku ..." - je v tomto kontextu zcela chybná.+ v
ětu "veškeré záření mimo viditelné spektrum je problematické především pro na toto záření velmi citlivé snímače těch dnešních čislicovejch fujtajblů, a výrobcům to dělá vrásky na čele - byli by hloupí, kdyby se tím nezabývali. barevné posuny u digitálních fotoaparátů (tedy dnešní komerční praxe) vlivem UV záření jsou vážným problémem" - to bych prosil vysvětlit a opřít o nějaké
důkazy, protože použitím starších i novějších objektivů na DSLR jsem se velmi podrobně zabýval (testováním asi tak 100 různých typů Nikkorů na nejméně 5 různých tělech včetně Kodaku 14n) a veškeré zkazky o problémech starších konstrukcí z hlediska DSLR (nevztahuje se na dálkoměry) odkazuji do říše pohádek. Ostatně společnost Nikon v přímé souvislosti s nástupem DSLR žádné bezprostřední změny na objektivech nedělala - ani v základní konstrukci, ani v MC vrstvách. I řada dnes stále ještě prodávaných typů je stejná jako před desítkami let. Takže přinejmenším Nikon se tím nijak zvlášť nezabýval.