249 odpovědí na toto téma

[kdoco]

Btw na tomhle threadu je zajímací, co se komu líbí a co ne... osobně často přemýšlím, zda má dotyčný vůbec právo, aby se mu to či ono dílo nelíbilo

natož jestli má právo, aby se mu to či ono líbilo

[nojgi]

[quote name="Snek"][quote][quote]j

Toho znám, to je téééén - no Stanley Kubrick - kdo fotil nevím, rok bych odhadl tak na 1973-74 - fajn portrét, nic strojeného bych řekl, na těch kruzích pod očima bych řekl, že natáčení je pěkná fuška. Rozhodně pro mně lepší něž ten hyper-realizmus.[/quote]

jj. Stanley Kubrick, autor portrétu Dmitri Kasterine, fotografie na mne vykoukla z aktuálního čísla časopisu B&W Photography.
Dmitry ještě velmi expresivně vyportrétoval Samuela Becketta, nicméně Beckett byl až tak výraznej a expresivní zjev sám o sobě, že jakákoliv jeho podobizna je hodně silná.

Když už jsem teda zmínil toho Becketta, tak jeho podobiznu mám rád od této známé-neznámé autorky:

[/quote]

Technicky super!!! Jinak klasika.

Díky za vložení, ony ty přístupy jsou tu dva a pořád se mezi sebou perou. Buď zaujmout naprostou technickou kvalitou a nebo nápadem Možná přesněji nezvyklým pohledem na téma. Je dobré i tu technickou stránku připomínat.

[achernar]

No ja bych to v tomhle pripade - tedy u toho Becketta - nebral jen ve smyslu "skvely remeslo, jinak nic". To nic totiz v tomhle (ci jinem dobrem) priklade znamena vyber takoveho zpusobu zobrazeni, krey odpovida osobnosti (ci dilu) portretovaneho. A taky jeho fysiognomii. Pani autorka by zcela jiste zvolila uplne jiny pristup, kdyby fotila nekoho jineho. Starej vyraznej dedek s vyraznym autorskym rukopisem a primym uchopenim tematu je tedy vyjadren fotograficky zcela adekvatnim zpusobem, coz je cin navysost tvurci a umelecky. Je zde videt, ze nelze vzdy hodnotit fotku jen jako fotku bez souvislosti, je-li sam zobrazeny motiv (portretovany) souvislosti (navic obecne znamych) plny. Oproti tomu ten dvojportret Harrissona and his girlfriend o portretovanem nic nevypovida: je to nekdo znamy? cim je znamy? kdo a proc je ta holka?atd.

[nojgi]

Ten první je o 100% lepší. Vidím tvář a na ní každý chlup. I když též starší tak stále vitální osobnost. Svícení taky dobré. Druhý je spíš nějaká reportáž a zajímavé jen tím, že je zachycen Beckett.

P.S. Třeba na tom druhém snímku čeká na Godota Ne, asi bych pro tuhle blbou srandu nepustil ven, i kdybych byl autorem snímku.

[nojgi]

Spíš pro upřesnění, i ten druhý je dobrý, ale mám trochu jinou představu o tom jak fotit osobnosti.

[achernar]

Spíš pro upřesnění, i ten druhý je dobrý, ale mám trochu jinou představu o tom jak fotit osobnosti.

A jako? (bez ironie, fakt mne to zajima)

[prema]

nojgi napsal:
Spíš pro upřesnění, i ten druhý je dobrý, ale mám trochu jinou představu o tom jak fotit osobnosti.

A jako? (bez ironie, fakt mne to zajima)

Tedy to by mne také zajímalo, jaká kritéria by měla fotografie osobnosti splňovat. Např. to, že " vidím tvář a na ni každý chlup", jak píše nojgi , je pro mne vcelku dost nepodstatné . Jinak já osobně mám např. k takovým těm levitujícím bustám na černočerném pozadí dost odtažitý vztah, byť by bylo svícení nevímjaké a fotografie zachycovala třeba samotného ředitele vesmíru. Z mého pohledu je naopak o 100% lepší ta druhá varianta s židličkou. Když se na ni kouknu, říkám si, vida , přes všechnu tu slávu je to ( samozřejmě dle očekávání) pořád jen chlápek s mouchama, náladama, jaké mají všichni kolem, není to jen za jakýchkoli okolností bezchybná bytost s jiskrným pohledem. Takové to odmýtizování a zlidštění mám výrazně raději než např. prvotřídní podání každého chlupu.

[nojgi]

Ono nejde o chlupy v nose. Spíš jsem chtěl podtrhnout tu technickou stránku. Jinak co si budeme povídat, když vyfotíš někoho takhle naturalistycky tak ti bude vyčítat každou viditelnou vrásku

Osobnost? Raději si zastylizuji a chci ukázat personu než zlomeného staříka na židličce. Na mě to působí moc smutně. Proti reportážním snímkům nic nemám. Matisse od Bressona mám rád, i když taky někdo může říci, že na něj kálí holuby. Jen ten život tam je, a tady to vypadá jako by už pomalu čekal na konec.

[nojgi]

Jen slova někdy možná nestačí. Stylizace - prostředí plné kreseb a malíř (Anri Matisse). Viděl jsem na výstavě - paráda. Autor velice známý a skloňovaný. Jen ten portrét není pro něj typický a spojujeme si jej s úplně jinými snímky.

[ryunin]

Tak se to tu pěkně rozjelo.

Tak pro ty, co si to nenaklikali, tak první portrét dívky s rozcuchanýma vlasama je od Jeanloupu Sieffa, autora této slavné fotografie:

[Lukas_87]

Jen slova někdy možná nestačí. Stylizace - prostředí plné kreseb a malíř (Anri Matisse). Viděl jsem na výstavě - paráda. Autor velice známý a skloňovaný. Jen ten portrét není pro něj typický a spojujeme si jej s úplně jinými snímky.

sympatická fotka. výborně složený i když lehce křečovitý ve způsobu sdělení, i když ta inscenace mi v tomle documentary_like obalu moc nesedí (a nebo je to jenom můj dojem)

Tak pro ty, co si to nenaklikali, tak první portrét dívky s rozcuchanýma vlasama je od Jeanloupu Sieffa, autora této slavné fotografie:

that photo didn't come up to my standards at all, abych tak řekl, pokud bych neměl používat hanlivý výrazy (a pokud to mam gramaticky správně, páč zas takovej englišmen nejsu).


mimochodem - stavte se na jedno někdy do studia Citadela, Klimentská 16, je tam po stěnách pověšenejch pár fotek z divadla co fotil kamarád...

[nojgi]

Lukas 87: Sehrané divadlo s Matissem bude, ale snímek je fajn. Narozdíl od webové ukázky i velice dobře nazvětšovaný. Prostředí prázdného bytu plném kreseb mě na tom snímku dráždí a tím je asi i zapamatovatelný.

[nojgi]

Naslepo předpokládám snímek nebude, protože jej všichni budete znát. Jen dodám něco o kompozici. Pro mě je fantastický, i když je vlastně podle pravidel do koše.

Jaký máte názor?

[sbriza]

podle jakých pravidel patří do koše? Já myslím, že je vše v pořádku.
Středová kompozice je přeci známá věc, podobně jako diagonální, třetinová a další.

[nojgi]

podle jakých pravidel patří do koše? Já myslím, že je vše v pořádku.
Středová kompozice je přeci známá věc, podobně jako diagonální, třetinová a další.

Středová je právě všude zatracovaná a zlatý střed se uvádí jako ideál. Jinak díky, že ti střed nevadí. Tady to podle mě sedí jak poklička na hrnec.

[sbriza]

podle jakých pravidel patří do koše? Já myslím, že je vše v pořádku.
Středová kompozice je přeci známá věc, podobně jako diagonální, třetinová a další.

Středová je právě všude zatracovaná a zlatý střed se uvádí jako ideál. Jinak díky, že ti střed nevadí. Tady to podle mě sedí jak poklička na hrnec.

všude? kam to chodíš? Je to jenom jedno z klišé, podobně jako mi zamlada vštěpovali, že proti slunci se nefotí...

[nojgi]

podle jakých pravidel patří do koše? Já myslím, že je vše v pořádku.
Středová kompozice je přeci známá věc, podobně jako diagonální, třetinová a další.

Středová je právě všude zatracovaná a zlatý střed se uvádí jako ideál. Jinak díky, že ti střed nevadí. Tady to podle mě sedí jak poklička na hrnec.

všude? kam to chodíš? Je to jenom jedno z klišé, podobně jako mi zamlada vštěpovali, že proti slunci se nefotí...

Já už se považuji za střední generaci a fotografických příruček jsem přečetl mnoho. Přeci jen držím fotoaparát v ruce už pár let. O výsledcích raději nemluvím, ty stojí za prd stále Až Jeníček mi nakonec ukázal, že je to blbost - vyhýbat se středu Klišé možná, ale zažité!!!

P.S. Přesně tuhle fotografii ukazuje Vojtěchovský, že na střed komponovat zle, pokud to má smysl.

[nojgi]

Oprava: Komponoval lze, pokud to má smysl

[Lukas_87]

právě tyhle "příručky" vo komponování ve fotce jsou to největší zlo, jaký existuje...

Příběh umění od Gombricha myslím v průřezu dává docela dost jasnej návod na to, jak_by_se_mělo_komponovat (ukázáním historickýho vývoje a proměny kompozice na ploše malířskejch pláten)

[nojgi]

právě tyhle "příručky" vo komponování ve fotce jsou to největší zlo, jaký existuje...

Příběh umění od Gombricha myslím v průřezu dává docela dost jasnej návod na to, jak_by_se_mělo_komponovat (ukázáním historickýho vývoje a proměny kompozice na ploše malířskejch pláten)

Mimochodem vynikající knížka. Mohl by jsi o ní něco napsat do vlákna "Referáty z vlastní četby" ? Já na ní přišel až před rokem, doporučeno pro architekty jako srozumitelná učebnice pro předmět dějiny umění.

[ryunin]

[quote]Tak pro ty, co si to nenaklikali, tak první portrét dívky s rozcuchanýma vlasama je od Jeanloupu Sieffa, autora této slavné fotografie:
[/quote]

that photo didn't come up to my standards at all, abych tak řekl, pokud bych neměl používat hanlivý výrazy (a pokud to mam gramaticky správně, páč zas takovej englišmen nejsu).


[/quote]

Nebo se na kvalitu dané fotografie, kterou vytvořil Sieff, člen Magnum, dá koukat z hlediska Anke Solbring, teoretičky fotografie takto:

"Je to snímek ukazující, jak dramaticky může působit použití 28mm objektivu a jak virtuozně využívá Sieff jednak textury dřeva a rákosí, jednak siluety, stíny a oblohu."

Sieff měl štěstí, že v porotě pro výběr nových členů Magnum neseděl Lukáš Kožešník. Jeho nároky na kvalitu fotografie jsou prostě i na fotografy Magnum příliš vysoké.

[Lukas_87]

"Sieff měl štěstí, že v porotě pro výběr nových členů Magnum neseděl Lukáš Kožešník. Jeho nároky na kvalitu fotografie jsou prostě i na fotografy Magnum příliš vysoké."

rozhodně no. jinak vám doma ve vaší vesnici taky běžně světýlkuje horizont? a navíc - na vejšku se nefotí...

[Lukas_87]

mimochodem, ryuinine, važ způsob, jakym zesměšňuješ názory jinejch, pokud máš zájem jejich názory znát i do budoucna...

[ryunin]

mimochodem, ryuinine, važ způsob, jakym zesměšňuješ názory jinejch, pokud máš zájem jejich názory znát i do budoucna...

já si z tebe ale legraci nedělám, já se jen divím, jak vysoký máš nároky na fotografii, připadají mi prostě z jinýho světa, to myslím smrtelně vážně

[sbriza]

Chlapy, nechte si tohle špičkování do hospody. Myslím, že na vysokých nárocích není nic špatnýho. Magnum nemagnum.

[ryunin]

Tohle je, Stando, příklad fotografie, která je ze současnosti, a přitom je nesmírně "staromódní". A to je to, čemu věřím. To je ten neoklasicismus ve fotografii, o kterým mluvím. Chtěl bych, aby takový fotografie vznikaly i za sto let.

[Lukas_87]

já si hlavně myslim, že samotnej fakt, že někdo fotí pro magnum, v zásadě neni dostačující (a ani nutnou) podmínkou vzniku kvality...

[nojgi]

Tohle je, Stando, příklad fotografie, která je ze současnosti, a přitom je nesmírně "staromódní". A to je to, čemu věřím. To je ten neoklasicismus ve fotografii, o kterým mluvím. Chtěl bych, aby takový fotografie vznikaly i za sto let.

To myslíš vážně? Vždyť má rozházené proporce. Zadek jak valach!!! Ono celkově je tělo divné v kontrastu s hezkou tvářičkou. Zase nevím co si mám o snímku myslet. Je jen jeden nebo jeden z mnoha? Proč vznikly. Natruc proporcím? Má to jiný význam? Zkus si přečíst Gombricha. renezance jako čistota proporcí a baroko jako odlišení porušení těchto proporcí (např. dlouhé krky). Proto vlastně jedna z prvních krizí umění

Zpět k rákosí s cestičkou a domečkem. Mě se to líbí, ale dneska by tě za to každý už sepsul. Je to taková ta éra širokých ohnisek. Kontrast linií, horizontálně cesta z prken a vertikálně rákosí je fajn. Nadržení oblohy trochu prasox mě až tak nevadí. Díky prostoru tu oblohu až tak nevnímám. Tedy fotka fajn, ale dnes s ní neuspěješ.

Ono by chtělo hodnotit i v rámci období, v jakém fotka vznikla. Technické možnosti, umělecké představy a doba ve kterých díla vznikají je jaksi vždy jiná.

[ryunin]

já si hlavně myslim, že samotnej fakt, že někdo fotí pro magnum, v zásadě neni dostačující (a ani nutnou) podmínkou vzniku kvality...

Já jsem myslel, že to je aspoň záruka, že to není naprostý zoufalec a diletant, kerý neví, jak vypadá dům.

Ten Černý dům je jednou z nejvýraznějších fotografií jednoho z nejvýraznějších fotografů 20. století. Jedna věc je říct "Nelíbí, neoslovuje", druhá věc je říct "To neodpovídá mým nárokům na fotografii". Jakým nárokům, kde jsou ty nároky formulovány, který velký mistr fotografie ty nároky stanovil? Nebo je snad stanovil nějaký teoretik? Ono se nefotí na výšku?

To neber jako hádku nebo útok, ale snahu o seriozní diskuzi.

[ryunin]

Tohle je, Stando, příklad fotografie, která je ze současnosti, a přitom je nesmírně "staromódní". A to je to, čemu věřím. To je ten neoklasicismus ve fotografii, o kterým mluvím. Chtěl bych, aby takový fotografie vznikaly i za sto let.

To myslíš vážně? Vždyť má rozházené proporce. Zadek jak valach!!! Ono celkově je tělo divné v kontrastu s hezkou tvářičkou. Zase nevím co si mám o snímku myslet. Je jen jeden nebo jeden z mnoha? Proč vznikly. Natruc proporcím? Má to jiný význam? Zkus si přečíst Gombricha. renezance jako čistota proporcí a baroko jako odlišení porušení těchto proporcí (např. dlouhé krky). Proto vlastně jedna z prvních krizí umění

Zpět k rákosí s cestičkou a domečkem. Mě se to líbí, ale dneska by tě za to každý už sepsul. Je to taková ta éra širokých ohnisek. Kontrast linií, horizontálně cesta z prken a vertikálně rákosí je fajn. Nadržení oblohy trochu prasox mě až tak nevadí. Díky prostoru tu oblohu až tak nevnímám. Tedy fotka fajn, ale dnes s ní neuspěješ.

Ono by chtělo hodnotit i v rámci období, v jakém fotka vznikla. Technické možnosti, umělecké představy a doba ve kterých díla vznikají je jaksi vždy jiná.

Kluci mě teda fakt zaráží, jak tady mistrům fotografie omlátíe jejich díla o hlavu. Od koho už se učit, když ne od mistrů?

To vypadá, že si sedám na zadek před každou fotkou, kterou vyfotil významý fotograf. Ale znám tucty významných fotografů, který mě neoslovili. Tenhle akt s Kate Moss je jednak něco, co mě oslovilo a jednak to nafotil klasik fotografie 20. století. Když se mi takhle spojí tyhle dvě věci - lbí plus klasik - tak se z toho snažím poučit pro vlastní práci.

To hledisko -Dneska bys s tím už neuspěl. Ale podívej se, s čím dnes uspěješ. To je ten problém. Já bych se nebál vycházet z toho, co mě zasáhlo citově a pak bych rozvíjel vlastní styl. Jestli se to někomu líbí tam nahoře, v úřadech pro rozhodování o tom, co bude mít zítra celosvětový úspěch, je mi uplně jedno.

[nojgi]

já si hlavně myslim, že samotnej fakt, že někdo fotí pro magnum, v zásadě neni dostačující (a ani nutnou) podmínkou vzniku kvality...

Já jsem myslel, že to je aspoň záruka, že to není naprostý zoufalec a diletant, kerý neví, jak vypadá dům.

Ten černý dům je jednou z nejvýraznějších fotografií jednoho z nejvýraznějších fotografů 20. století. Jedna věc je říct "Nelíbí, neoslovuje", druhá věc je říct "To neodpovídá mým nárokům na fotografii". Jakým nárokům, kde jsou ty nároky formulovány, který velký mistr fotografie ty nároky stanovil? Nebo je snad stanovil nějaký teoretik? Ono se nefotí na výšku?

To neber jako hádku nebo útok, ale snahu o seriozní diskuzi.

To je v pořádku, nech být. Sám jsi chtěl nezaujaté hodnocení vůči autorům a to, že každý vnímáme fotografii trochu jinak a sami si stanovujeme nároky na vlastní tvorbu je snad jasné. Někdo je více tolerantnější a pobere vše kolem a někdo naopak pokud není snímek v jeho žánru, tak prostě neexistuje i kdyby byl od Boha.

P.S. Krajina je opravdu v malířství horizontální. To jen jako dodatek ne jako dogma. U cesty lemové horizontálními (prkna) a vertikálními (rákos) liniemi k domečku se mi líbí. Vše se dá porušit ku prospěchu. Nejen středová kompozice viz Koudelka výše, na kterém jsme se shodli, že to lze a není to žádný problém, naopak leckdy velké plus.

[nojgi]

Ryunin:

To vypadá, že si sedám na zadek před každou fotkou, kterou vyfotil významý fotograf. Ale znám tucty významných fotografů, který mě neoslovili.

A nás zase neoslovují tví autoři, v čem je problém? Ty nám předkládáš většinou módní snímky a mi zase předhazujeme něco jiného. Mě se třeba líbí tato fotografie a jinému nic říkat nemusí. Každý preferujeme něco jiného a rozmanitost je přeci fajn nebo ne? Vzájemně se nakonec stejně obohatíme všichni. Ty poznáš naše autory a mi tvé. To je super nebo ne?

[ryunin]

Ryunin:

To vypadá, že si sedám na zadek před každou fotkou, kterou vyfotil významý fotograf. Ale znám tucty významných fotografů, který mě neoslovili.

A nás zase neoslovují tví autoři, v čem je problém? Ty nám předkládáš většinou módní snímky a mi zase předhazujeme něco jiného. Mě se třeba líbí tato fotografie a jinému nic říkat nemusí. Každý preferujeme něco jiného a rozmanitost je přeci fajn nebo ne? Vzájemně se nakonec stejně obohatíme všichni. Ty poznáš naše autory a mi tvé. To je super nebo ne?

To by bylo fajn, ale to spíš vypadá, že si myslíš, že klasikové černobílé fotografie se dopustili nějakých hrubých chyb. Je rozdíl mluvit o vkusu a o chybách, které shazují dílo na úroveň začátečnických pokusů.

Tu danou fotografii s okem znám, chápu její filozofii, a tady mám příležitost tu fotku nezkritizovat ve smyslu "má tam špatně to a to". Nemá tam špatně nic. Ale je to filozofie , surrealismus, který mě neoslovuje. . Ale neřekl bych o autorce, že neumí fotit.

Navíc ta kategorie módní fotografie je trochu znevažující pojem. Mistři fotografie fotili krásné ženy od počátku fotografie. Jen proto, že je na fotografii někdo hezký, už automaticky fotografie spadá do nižší úrovně "módní fotografie"? To se mi nezdá. Irving Penn fotografoval známé lidi a známé modelky, ale neřekl bych, že když fotil Giacomettiho, šlo o velké umění, kdežto když měl ve studiu topmodelku, šlo o podřadnou práci. Oba vyfotil jak nejlíp to šlo. Jak velkého výtvarníka, tak modelku. Možná kdyby ta modelka neměla ani trochu duše v očích, možný by ji odmítl fotit, ale kdo nemá v očích zhola nic? A pokud takový člověk existuje, pak by bylo taky zajímavý udělat jeho portrét a to nic zachytit.

Příště sem vložím Monu Lisu. Klasický příklad renesanční fashion malby. Na obraze je totiž ne příliš ošklivá, zajímavě oblečená a učesaná žena.

[ypres_bass]

pánové, ještě že to tu nemoderuju...

[prema]

nojgi píše :


To myslíš vážně? Vždyť má rozházené proporce. Zadek jak valach!!! Ono celkově je tělo divné v kontrastu s hezkou tvářičkou.

Tedy chápu, že někdo má rád holky, jiný zase vdolky, jeden abstraci a druhý napalované chemlonové obrazce černoušků nesoucích kávu, ale zrovna v tomto případě si opravdu nějak nedovedu nojgiho představu proporčně správné ženy představit. Z mého pohledu je to v DANÉ KATEGORII naprosto brilantní záležitost jak po stránce modelu, tak výrazu, stylizace, tonality, svícení. Ale jak říkám, je to všechno opravdu věc názoru. Celé tohle vlákno odhalilo pro mne až neuvěřitelně překvapivou a zásadní rozdílnost zdejších uživatelů co se týče vkusu a celkových představ o fotografii. Až bych řekl, že to vlastně mnohdy vylučuje nějakou rozumnou komunikaci o fotografii, snad s vyjímkou exaktních informací o technice. Je to něco takového, jako by se po netu měli bavit např. o hudbě příznivci jazzu s posluchači dechovky a příznivci maxim turbulenc. Je to natolik jiná frekvence, že nějaké obohacování se takovýchto jednotlivých skupin navzájem je prakticky vyloučeno.

[ryunin]

nojgi píše :


To myslíš vážně? Vždyť má rozházené proporce. Zadek jak valach!!! Ono celkově je tělo divné v kontrastu s hezkou tvářičkou.

Tedy chápu, že někdo má rád holky, jiný zase vdolky, jeden abstraci a druhý napalované chemlonové obrazce černoušků nesoucích kávu, ale zrovna v tomto případě si opravdu nějak nedovedu nojgiho představu proporčně správné ženy představit. Z mého pohledu je to v DANÉ KATEGORII naprosto brilantní záležitost jak po stránce modelu, tak výrazu, stylizace, tonality, svícení. Ale jak říkám, je to všechno opravdu věc názoru. Celé tohle vlákno odhalilo pro mne až neuvěřitelně překvapivou a zásadní rozdílnost zdejších uživatelů co se týče vkusu a celkových představ o fotografii. Až bych řekl, že to vlastně mnohdy vylučuje nějakou rozumnou komunikaci o fotografii, snad s vyjímkou exaktních informací o technice. Je to něco takového, jako by se po netu měli bavit např. o hudbě příznivci jazzu s posluchači dechovky a příznivci maxim turbulenc. Je to natolik jiná frekvence, že nějaké obohacování se takovýchto jednotlivých skupin navzájem je prakticky vyloučeno.

Já taky žasnu. A teď si představte, že bychom měli v klidu posuzovat naše vlastní výtvory. To se pak může stát, že někdo udělá skvělou fotku, ale dostane za ní vynadáno. Bodejť ne, když tu neprojde ani Irving Penn.

Myslím, že jde taky o to, že není klasik jako klasik. Neumím si představit, že by tu někdo shodil nějakou fotografii Sudka - jako nějakou nepovedenou blbost. Byla by tu fotka z jeho série oken do zahrady a někdo by napsal: No, není to - slušně řečeno - něco, co bych považoval za hodnotnou fotografii.

Dobře, Henry Grossman se možná nezapsal zlatým písmem do dějin fotografie 20. století, a jeho dvojportrét tu považuju za slabší, ale takový Jeanloup Sieff nebo Irving Penn jsou ve stejné kategorii jako Josef Sudek, čili v té zlaté. Na druhou stranu, proti gustu nic. Nešlo mi o to, abychom tady omdlévali v obdivu k mistrům, ale spíš debatovali, co je na jejich mistrovských dílech tak skvělý, co je to, co je dělá tak výraznými. Nebo - tohle mě neoslovilo.

[ryunin]

pánové, ještě že to tu nemoderuju...

Hele, my si tu nenadáváme, jen vášnivě debatujeme, v mezích pravidel tohoto fóra. Takže doufám, že s tím kdoco nemusí mít žádnou práci navíc.

[ypres_bass]

ještě jeden zásah do kompetencí:
Kucí, neumazávejte ty citační tagy (to quote) - kdo to má luštit kdo napsal co a kdo reaguje na koho... týká se především ctihodných diskutérů prema, nojgi a ryunin

[ypres_bass]

ale k tématu, nesouhlasím s tím že ten pennův zadek na tom nějak moc vadí, právě ono vkusné porušování pravidel odlišuje "jemandy" od "niemandů" a tuctovky od vysokého umění. mě osobně se to docela líbí a dal bych nevím co to taky takhle "loupat".

Stejně tak se stavím i tomu Sieffovu porušování línií - to se mi líbí fakt dost.

oproti tomu ten kus asfaltu mne za hercnu fakt nebere, ale to mne nebere ani lesbické porno a jak je vyhledávané z toho plyne závěr že velikost díla nebo velikost autora ovlivňuje jen a pouze velikost jeho publika.

[ryunin]

ale k tématu, nesouhlasím s tím že ten pennův zadek na tom nějak moc vadí, právě ono vkusné porušování pravidel odlišuje "jemandy" od "niemandů" a tuctovky od vysokého umění. mě osobně se to docela líbí a dal bych nevím co to taky takhle "loupat".

Stejně tak se stavím i tomu Sieffovu porušování línií - to se mi líbí fakt dost.

oproti tomu ten kus asfaltu mne za hercnu fakt nebere, ale to mne nebere ani lesbické porno a jak je vyhledávané z toho plyne závěr že velikost díla nebo velikost autora ovlivňuje jen a pouze velikost jeho publika.

Velikost publika plus trvanlivost této masy - trvá ta velikost už pět let, nebo padesát, pět set? Jinak dobrej postřeh.

[Lukas_87]

já si hlavně myslim, že samotnej fakt, že někdo fotí pro magnum, v zásadě neni dostačující (a ani nutnou) podmínkou vzniku kvality...

Já jsem myslel, že to je aspoň záruka, že to není naprostý zoufalec a diletant, kerý neví, jak vypadá dům.

Ten Černý dům je jednou z nejvýraznějších fotografií jednoho z nejvýraznějších fotografů 20. století. Jedna věc je říct "Nelíbí, neoslovuje", druhá věc je říct "To neodpovídá mým nárokům na fotografii". Jakým nárokům, kde jsou ty nároky formulovány, který velký mistr fotografie ty nároky stanovil? Nebo je snad stanovil nějaký teoretik? Ono se nefotí na výšku?

To neber jako hádku nebo útok, ale snahu o seriozní diskuzi.

moje současný nároky odvozuju v rámci kontextu současný fotografie. neznám-li dobu vzniku danýho snímku, nemohu posuzovat jeho validitu v kontextu doby jeho vzniku - ale to je tvoje chyba, že ani rámcově neuvádíš dobu vzniku fotek, co sem mastíš.

[David]

"Sieff měl štěstí, že v porotě pro výběr nových členů Magnum neseděl Lukáš Kožešník. Jeho nároky na kvalitu fotografie jsou prostě i na fotografy Magnum příliš vysoké."

rozhodně no. jinak vám doma ve vaší vesnici taky běžně světýlkuje horizont? a navíc - na vejšku se nefotí...

Díval jsem se na tu fotografii a hledal jsem na ní čím by byla hodna velkého významu.Bohužel jsem nic nenašel. Ale to neznamená, že jiný v ní nic nenalezne nebo jej dokonce nenadchne. A to brutálně nádržená obloha - světélkující obzor - je opravdu zvláštní.

Jinak Lukáši, měl by jsi přijet někdy do Čelákovic na pokec, až tady bude zase setkání. Vyříkáte si to s Romanem osobně
Až se poznáte, bude vám ta diskuze připadat jinak. Pochopíte význam slovního vyjadřování toho druhého a bude vám to co píše ten druhý hned čitelnější.

[Lukas_87]

já Romana znám osobně, trochu. učil jsem ho vyvolávat první film...

[achernar]

Tak se to tu pěkně rozjelo.

Tak pro ty, co si to nenaklikali, tak první portrét dívky s rozcuchanýma vlasama je od Jeanloupu Sieffa, autora této slavné fotografie:

Vite, co se mi na te fotografii libi asi nejvic? Ze to neni nejaky povyseny intousstvi, zadna technicky dokonala studena preciznost, ale proste fotka, ktera je plne v silach kohokoli z nas. Jen videt! To je to nadherny. A naopak se mi libi to brutalni nadrzeni oblohy - tak jak se to bez uzardeni driv delalo. Je to expresivni postup, proti kteremu absolutne nic nemam.
A k te Kate Moss (vidite, ani jsem ji nepoznal) - kde, nojgi, vidis nejaky spatny proporce? Naopak - jak psal kdosi jinej v diskusi- je to navrat ke klasice overene staletimi. To preci nejsou jakkoli naruseny proporce, to jen proporce dnes adorovane jsou naruseny. Presne takovyhle proporce se zobrazovaly pred staletimi a zcela jiste se budou zobrazovat zas, protoze pod nasi kulturni slupkou stale ceka ten pradavny clovek, ktereho laka plodnost a zivotaschopnost - a jeji fysicke znamky se jaksi nemeni v case.
A promin, nojgi, ackoli zcela chapu tve zaujeti teoretickym nipalstvim a obdivuju te za zevrubne studium teoretickych stati znamych i zcela obskurnich, nekdy uz mi pripada, ze je tech krasozvastu trochu cufíl. Neber si to osobně, nic ve zlem.
Zcela chapu dve stanoviska a souhlasim s obema, totiz:
a) ucit se od autorit
B)neposrat se z autorit
Obojiho bychom si zde meli meli byt vedomi a hledet si toho. Tedy nikoli za kazdou cenu zdrbat slavneho autora ani jej za kazdou cenu adorovat pro naondulovane psouky.

[ryunin]

já si hlavně myslim, že samotnej fakt, že někdo fotí pro magnum, v zásadě neni dostačující (a ani nutnou) podmínkou vzniku kvality...

Já jsem myslel, že to je aspoň záruka, že to není naprostý zoufalec a diletant, kerý neví, jak vypadá dům.

Ten Černý dům je jednou z nejvýraznějších fotografií jednoho z nejvýraznějších fotografů 20. století. Jedna věc je říct "Nelíbí, neoslovuje", druhá věc je říct "To neodpovídá mým nárokům na fotografii". Jakým nárokům, kde jsou ty nároky formulovány, který velký mistr fotografie ty nároky stanovil? Nebo je snad stanovil nějaký teoretik? Ono se nefotí na výšku?

To neber jako hádku nebo útok, ale snahu o seriozní diskuzi.

moje současný nároky odvozuju v rámci kontextu současný fotografie. neznám-li dobu vzniku danýho snímku, nemohu posuzovat jeho validitu v kontextu doby jeho vzniku - ale to je tvoje chyba, že ani rámcově neuvádíš dobu vzniku fotek, co sem mastíš.

No jo, ale to je pak těžký - pokud to hodnotíš, jako kdyby to někdo vlepil na výstavu v roce 2010 - ale já a možná skoro ani nikdo jinej sem poslední výkřiky ze světa fotografie nedáváme - musíš pocítat, že jde o věci tzv. Moderny, která trvala cca do 60. let minulého století. Z hlediska současné fotografie je moderna svým způsobem pasé, ale to je právě diskuze, která přesahuje cíle tohoto vlákna.

Zůstaňme u toho, že sem dáváme práce fotografů 20. století. Nemusíme je hodnotit pintlich z hlediska roku 1910 nebo 1950. Ale z hlediska jejich nadčasového významu.

[ryunin]

Tak se to tu pěkně rozjelo.

Tak pro ty, co si to nenaklikali, tak první portrét dívky s rozcuchanýma vlasama je od Jeanloupu Sieffa, autora této slavné fotografie:

Vite, co se mi na te fotografii libi asi nejvic? Ze to neni nejaky povyseny intousstvi, zadna technicky dokonala studena preciznost, ale proste fotka, ktera je plne v silach kohokoli z nas. Jen videt! To je to nadherny. A naopak se mi libi to brutalni nadrzeni oblohy - tak jak se to bez uzardeni driv delalo. Je to expresivni postup, proti kteremu absolutne nic nemam.
A k te Kate Moss (vidite, ani jsem ji nepoznal) - kde, nojgi, vidis nejaky spatny proporce? Naopak - jak psal kdosi jinej v diskusi- je to navrat ke klasice overene staletimi. To preci nejsou jakkoli naruseny proporce, to jen proporce dnes adorovane jsou naruseny. Presne takovyhle proporce se zobrazovaly pred staletimi a zcela jiste se budou zobrazovat zas, protoze pod nasi kulturni slupkou stale ceka ten pradavny clovek, ktereho laka plodnost a zivotaschopnost - a jeji fysicke znamky se jaksi nemeni v case.
A promin, nojgi, ackoli zcela chapu tve zaujeti teoretickym nipalstvim a obdivuju te za zevrubne studium teoretickych stati znamych i zcela obskurnich, nekdy uz mi pripada, ze je tech krasozvastu trochu cufíl. Neber si to osobně, nic ve zlem.
Zcela chapu dve stanoviska a souhlasim s obema, totiz:
a) ucit se od autorit
B)neposrat se z autorit
Obojiho bychom si zde meli meli byt vedomi a hledet si toho. Tedy nikoli za kazdou cenu zdrbat slavneho autora ani jej za kazdou cenu adorovat pro naondulovane psouky.

Achernar mi mluví z duše, co se týká vnímání hodnotných fotografií a jak nás mohou inspirovat - přesně tak to cítím i já.

[ryunin]

já Romana znám osobně, trochu. učil jsem ho vyvolávat první film...

Jo. My se známe, akorát máme na fotografii dost odlišný názor. Skoro nikdy se neshodneme, co se týká kvality nějaké fotografie. Co já považuju za výborný, Lukáš považuje za slabý a obráceně. Ale pořád tu můžeme nějak rozumně diskutovat, doufám.